Lidem vadí prach

Radní města Litvínov navíc zjistili, že možnosti města bránit se tomuto jevu jsou nepatrné. „Dá se říct, že skoro žádné,“ potvrdila Deníku Jitka Janečková, vedoucí odboru životního prostředí, závěr o možnosti ovlivnit kvalitu ovzduší. Nejvíce zdejší ovzduší znečišťují částice prachu. „Víme, že největším zdrojem prachu jsou nedaleké lomy. Právní norma imisní limit sice specifikuje, ale nestanovila žádný časový limit pro jeho dodržení ani případné postihy za jeho nedodržování. Vysvětlila jsem radním, že jediné, co mohou udělat, je zabránit prolomení limitů a přiblížení dolů k Litvínovu,“ uvedla Janečková. Město má alespoň nějakou jistotu kvůli zařazení od oblasti se špatným ovzduším. „Vzhledem ke stavu ovzduší víme, že se nám tu nemůže objevit další významný znečišťovatel,“ vyjádřil se místostarosta Vladimír Vopelka. Proti důvodům rozšíření těžby za limity se naposledy ohradilo Hnutí Duha, které upozorňuje na rozdílné výroky ministra Martina Římana, který podle Duhy podléhá lobbingu. „Účelem projektu, kvůli kterému chtějí vystěhovat dva tisíce lidí z domovů, je větší vývoz elektřiny do ciziny? Celou dobu tvrdili, že republice hrozí nedostatek energie. Nové zdůvodnění nejspíš vyvolá slušné pozdvižení hlavně v Podkrušnohoří,“ vyjádřil se Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí Duha. Přece jen určité možnosti, jak pomoci ke zlepšení čistoty ovzduší, Litvínovští našli. „Zdrojem prachu jsou i tzv. sekundární zdroje – prašná místa, jako jsou nezpevněné cesty,“ vysvětlil starosta Milan Šťovíček. Podle jeho slov proto město investuje nemalé částky do oprav komunikací, výsadby zeleně a zavlažování. Těžkou pozici mají pracovníci odboru životního prostředí i v boji s lokálními topeništi. „Obec nemůže lokální topeniště kontrolovat,“ podotkl Vopelka. Problém podle Janečkové není v samotných topeništích. „Kdyby topili alespoň tím, co mají. Jenže oni topí vším, co jim přijde pod ruku,“ uvedla Janečková. To se však má změnit. „Připravuje se novela zákona, která nám umožní kontrolu těchto topenišť,“ řekla Janečková, ovšem ihned dodala, že i tak budou moci majitelé lokálních topenišť kontrole vzdorovat. „Oni když nebudou chtít, tak neotevřou a budou dělat, že nejsou doma.“ Než se tak stane, mohou pracovníci odboru kontrolovat topeniště například podle barvy kouře vycházejícího z komína. Poprvé si také mohli majitelé těchto zdrojů tepla vypůjčit od města peníze na jejich modernizaci. „Z fondu oprav jsme takto peníze půjčovali poprvé, asi proto si o půjčku nikdo nezažádal,“ domnívá se vedoucí finančního odboru Nikola Exnerová.

Švédi posoudí, zda mohou ve Svinčicích chovat losy

Zástupci společnosti Equipark se spolu s krajským radním Antonínem Terberem již byli podívat na farmě ve Švédsku, kde se losi chovají. V září mají přijet do Česka švédští chovatelé prozkoumat zdejší podmínky.Chystaný projekt je nyní na úplném začátku, jak Deníku potvrdila ředitelka Ivana Staňková ze Svinčic. Zatím není ani jisté, kde by se losi měli chovat a kolik by jich mělo být.„Kolik losů budeme chovat, nevíme. To se rozhodne, až podle schůze, na kterou se má dostavit i švédský chovatel losů. Vše by mělo být především v zájmu zvířat. O pozemcích se bude také jednat. Máme své vlastní. Zatím ale nemáme zvolený jeden konkrétní,“ řekla Staňková.Losi ve Svinčicích by byli ochočení, stejně jako je tomu ve Švédsku. Tam si mohou návštěvníci zvířata bez problémů třeba pohladit. Losi by také doplnili jízdy na koni, které farma nabízí.Co mohou od této atrakce očekávat turisté však Staňková zatím nechtěla prozradit. Z losů by se dalo využít například mléko, které je velmi tučné, lahodné a voní. Vyrábí se z něho třeba zmrzlina.Jestli losi do Ústeckého kraje nakonec zamíří, záleží také na tom, zda je tam pro ně vhodné klima. Čeští chovatelé se domnívají, že ano, posoudit to ještě musí odborníci ze Švédska. O tom, jak rychle obory vzniknou, rozhodne i to, jestli jejich provozovatelé uspějí se žádostí o dotace z Bruselu. Farma i obec je chtějí co nejdříve získat, protože vystavět obory z vlastních peněz je pro ně velmi náročné.Na Mostecku již je možnost využití agroturistiky. Například v Braňanech je možné navštívit Selský dvůr. Agroturistika je skvělý tip na rodinnou dovolenou. Umožňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova. Vybrat si lze z nabídek selských statků, rančů, malebných chaloupek nebo vesnických stavení.Na farmě se může turista pohybovat po celém objektu a má možnost seznámit se s mnohými činnostmi spojenými s jeho provozem. na některých farmách se mohou hosté podílet i na zpracování mléka, sýrů, moštů nebo vína. Záleží pak na každém, chce–li večer padnout do postele s pocitem dobře vykonané práce po celodenní dobrovolné dřině nebo ulehnout opiti čerstvým vzduchem a stájovým odérem po dni stráveném mezi domácími zvířaty a procházkami po okolí.Pro každého se najde činnost, která ho dokáže nadchnout. Součástí programů farem bývá kromě turistiky a poznávání krajových zvyků a tradic také cykloturistika. Některé farmy nabízejí i možnost vyzkoušet si starověká řemesla, například ruční zpracování vlny.V Ústeckém kraji je možno navštívit hned několik destinací: Statek Špičák v Kadani nabízí možnost vyzkoušet si jízdu na koních, předení a tkaní. V Zásadě u Kadaně je možné pobýt na rodinné biofarmě se zaměřením na chov koz. Ochutnat biopotraviny. Zkusit tramping na koni můžete na farmě Babiny ve Velkém Březně.

U plicního pavilonu pokáceli stromy

Lékaři z oddělení ale kácení v polovině přerušili. Podle nich stromy nejen do pokojů vrhají stín, ale také zabraňují tomu, aby v nich bylo vedro.

Spokojení nejsou ani pacienti. „Je tu akorát nepořádek, vypadá to hrozně, dovnitř teď svítí sluníčko,“ řekl jeden z pacientů, který si nepřál zveřejnit své jméno. Na oddělení leží 14 dní.

Podle oficiálního vyjádření nemocnice bylo kácení stromů plánované.

„Po stížnostech lékařů jsme to ale pozastavili,“ popsal vyhrocenou situaci mluvčí nemocnice Karel Krois.

Na pondělí je zároveň naplánovaná schůzka vedení nemocnice s plicním oddělením, kde se bude další postup řešit.

„Budeme o tom jednat i s architektem,“ dodal Krois s tím, že na místě pokácených stromů se s největší pravděpodobností vysadí jiná zeleň.

Nemocnice má totiž plán péče o zeleň. Jeho součástí bylo právě vykácení těchto stromů.

Rozbor vody potvrdil znečištění Bíliny

Do Svinčic nejen na koně, ale i na losy

Želenice podá trestní oznámení na vlastníka Chemopetrolu

Želeničtí podají trestní oznámení kvůli řece

Deníku to řekl starosta Želenic Jaroslav Vašek. Kvůli znečištění řeky svolal mimořádné zasedání zastupitelstva, které začalo v pondělí 23. července v šest hodin večer.Obec chce vědět, zda analýza vody prokázala přítomnost nadlimitního množství nebezpečných látek a proč společnost Chemopetrol dostala od krajského úřadu povolení k vypouštění většího množství odpadních vod z rekonstruované čističky v areálu závodu.„Víkendové deště sice řece pomohly, zůstává ale nejšpinavější v republice. Zápach byl cítit až kilometr daleko od řeky,“ sdělil starosta.Obyvatelé se podle něj obávají, že usazeniny kalu zůstanou po poklesu hladiny na břehu a zhorší tím životní prostředí v obci. Vašek také upozornil, že žádná instituce neinformovala obecní úřad o příčinách znečištění řeky a přijatých opatřeních.„Otázkou zůstává, co nastane, až se průtok opět sníží a odkryjí se nánosy čehosi černého, co uvízlo na březích a kamenech tvořících koryto a vystupujících nad hladinu. Myslím si, že tento smrdutý příběh bude ještě dlouhý,“ sdělil Václav Havelka z Mostu-Rudolice.Co všechno vyteklo do řeky, nevěděl včera v poledne ani mostecký magistrát. Jeho zaměstnanci minulý týden přímo u řeky potvrdili vážnost situace a oprávněnost obav veřejnosti.„Stále čekáme na výsledky rozboru vody odebrané z Bíliny státním podnikem Povodí Ohře,“ řekl v poledne Vladimír Pátek, vedoucí odboru životního prostředí a mimořádných událostí magistrátu.„Podle předběžných zjištění do řeky neunikly žádné rizikové látky, minulý týden byl prokázán pouze nedostatek kyslíku v řece,“ sdělil včera Tomáš Novotný, říční dozorčí z Povodí Ohře.

Minirozhovor s tiskovým mluvčím Chemopetrolu Pavlem Veselým

Je pravda, že Chemopetrol nemusel vypouštět tolik odpadních vod, kdyby omezil výrobu? Ne. Chemopetrol musí dodržovat a dodržuje platné zákonné předpisy při jakémkoliv vytížení výrobních kapacit. Přesto Chemopetrol jako jedno z prvních opatření omezil nátok odpadních vod z předčistících zařízeních a provedl technologické úpravy v předčistících zařízení s cílem snížit zatížení řeky Bíliny v době vysokých teplot a nízkých průtoků, to je v období s výskytem negativního kyslíkového režimu. Unikly do řeky v minulých dnech nějaké rizikové látky? Po dobu rekonstrukce biologické čistírny odpadních vod je zachováno čištění v prvním, biologickém stupni čištění. Odstaven je pouze druhý stupeň, který je převážně zaměřen na odstranění dusíkatého znečištění. V minulých dnech nedošlo k úniku žádných „rizikových“ látek. Deníku jste minulý týden sdělil, že Chemopetrol bude stav vody v řece „průběžně sledovat a vyhodnocovat“. Jaký je tedy stav vody v řece dnes u čistírny odpadních vod? Dle prováděného měření kvalita vody v řece v nařízených místech vyhovuje příslušným stanoveným limitům kyslíkového režimu. Tento vyhovující stav je důsledkem zvýšeného průtoku vody, který je zajištěn až do konce období s vyšším rizikem nevyhovujícího kyslíkového režimu v toku.

Příspěvek od obyvatele Rudolic Václava Havelky:

Přečetl jsem si Váš článek týkající se řeky Bíliny spolu s oficiálním vyjádřením Pavla Veselého za Chemopetrol a.s.. Okamžitě jsem se v čase přenesl do předlistopadových let, kdy nás tisk informoval jedině politicky správně. Žádné katastrofy a kalamity ohrožující životní prostředí a zdraví obyvatel. Vše je normální a v pořádku, podle norem. I když to špatně vypadá, realita je růžová. Tyto "kecy" by se však v dnešní době měly přísně trestat. Již druhý týden řeka Bílina silně zapáchá po sirovodíku. Stejný zápach byl na "mrtvé vodě" a kalištích u Chemických závodů v 70. a 80. letech minulého století. Také voda byla podobná. Dnes (21.7.2007) stále teče v řece černá páchnoucí břečka, která umrtvila celý tok až do Ústí nad Labem. U břehů jsou náhodně vidět mrtvé ryby. Stejný obrázek a smrad je k vidění i cítění již druhý týden při přechodu přes most od nádraží do Rudolic. S množstvím vody to nemá nic společného, neboť v květnu a červnu letošního roku jí korytem teklo mnohem, mnohem méně. Přesto nezapáchala a byla čistá a plná života. Slovní hříčky s tvrzeními, že: "Chemopetrol neporušil stanovené podmínky","plní své závazky","kvalita vody vyžaduje přehodnocení", jsou opravdu nic neříkají kecy. Každý, kdo se k řece podívá, sám uvidí otřesný a pravdivý stav. Stačí jediný pohled z mostu u nádraží. Faktem je, že voda je černá, páchnoucí a mrtvá. Jak dlouho budeme v područí mocných podniků, budeme jim poklonkovat a hledat nejmírnější řešení namísto tvrdých postihů za nebezpečné jednání a chování. Zápach znepříjemňuje život obyvatelům Rudolic. Po dotazu na mosteckém Ekologickém centru jsem dostal vyhýbavou odpověď. Prý nemohou poskytovat žádná vyjádření bez požehnání odboru životního prostředí mosteckého magistrátu. K čemu takové závislé ekologické centrum je? Vyžádali si kontakt na mne, a opravdu druhý den odpověděli:

Řeka Bílina je černá - aktuální informace o stavu řeky. 19. července 2007 Na Ekologické centrum Most se v pondělí obrátil občan Rudolic. Upozornil na pravděpodobný únik odpadních vod do řeky Bíliny. Voda je černá, nesnesitelně zapáchá, ryby uhynuly. Informace byla ihned předána Odboru životního prostředí a mimořádných událostí mosteckého magistrátu. Vzorky vody již odebírá Povodí Ohře, s.p. a to i v noci, vzhledem k informaci, že zápach je silnější právě v nočních hodinách. Dnes by měly být známy první výsledky rozborů. Situací se zabývá také Česká inspekce životního prostředí. Na kalamitní situaci se podepsal nízký průtok vody. Do Bíliny ústí čistírna odpadních vod společnosti Chemopetrol. Ta má v tomto období od krajského úřadu povoleno vypouštění nadbytků odpadních vod z biologické čistírny.

Na to následoval Váš článek s oficiálním vyjádřením, ve kterém Pavel Veselý za Chemopetrol a.s. lže, jako Rudé právo. Udělejte si svůj názor návštěvou řeky. Není zapotřebí zvláštního vzdělání. Stačí průměrný čich a zrak. Řeku nezachrání žádné ředění vody ani jiné výmluvy a ptákoviny. Mrtvá, čistá nepáchnoucí řeka bude až po ukončení vypouštění břečky z Chemopetrolu.

Žena nechce nechce ustoupit těžařům

Lidé nesouhlasí se zdevastováním evropsky unikátní lokality

Peníze vyhrály nad faunou

„Lokalita, v níž golfové hřiště vzniká, byla většinou prezentována jako zdevastovaná. To je omyl, protože od doby, kdy se tam netěží, zde vznikla unikátní přírodní společenství a vyskytovala se tu i řada zvláště chráněných druhů,“ vysvětlovala ředitelka ústecké pobočky České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jana Moravcová.

„Byly to různé druhy ptáků a obojživelníků. My jsme do našeho vyjádření ve zjišťovacím řízení napsali jednoznačně, že Exelent, dnes CZ Golf Investment, nedostatečně zhodnotil vliv výstavby a provozu hřiště na přirozeně se vyskytující faunu,“ řekla Moravcová.

„Například u kácení náletových dřevin nebylo vzato v úvahu hnízdění ptactva,“ uváděla Moravcová.

„Investor také pominul konkrétní ochranná opatření jako termíny prací a kácení, vymezení nejcennějších mikrolokalit, jež by měly zůstat bez zásahu. Zcela chybělo i posouzení vlivu na krajinu. Proto jsme požadovali, aby kraj postupoval podle zákona 100/2001,“ doplnil Jiří Hejduk z ČIŽP. „Tedy zpracování vlivů na životní prostředí, neboli velkou EIA, jak se tomu neoficiálně říká. Kraj to však nerespektoval.“

Podle něj dokonce byla tato lokalita navržena do projektu Evropské unie Natura 2000. „Kdyby tam byla zařazena, golfové hřiště by tu nevzniklo, alespoň ne v této podobě,“ řekl Hejduk a dodal, že nerespektování požadavků inspekce není v Ústeckém kraji ojedinělé.

Stažení návrhu na zařazení místa do Natury 2000 potvrdila vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří Markéta Peřinová. „Do Natury 2000 byla navržena pro unikátní a mimořádně početnou populaci kuňky ohnivé. Kvůli nesouhlasu vlastníků pozemků i statutárního města Ústí nad Labem návrh neuspěl.“

Výsledkem je likvidace unikátního území a vzácných živočichů. „Zničili mokřady, kde žili zvláště chránění obojživelníci, pokáceli dřeviny, na kterých hnízdily chráněné druhy ptáků a to uprostřed hnízdění,“ uvedla Moravcová.

„Město získalo dotaci, jež byla určena na revitalizaci této lokality. Ta měla usměrnit zdejší přírodní vývoj a změnit místo v park. Předpokládáme, že investor peníze vrátí, jak se zavázal. Nejvíc udivující ale je, že odbor životního prostředí magistrátu neměl ke stavbě vůbec žádnou připomínku, přestože věděl, jak je tato lokalita unikátní. Měl totiž k dispozici výsledky zdejšího biomonitoringu,“ dodal Hejduk.

Na to František Janačík z kanceláře hejtmana odpověděl, že investor musí před kolaudací kraji doložit, jak se vypořádal s připomínkami ČIŽP. „ČIŽP vznesla 4 připomínky a u každé z nich konstatovala, že nemohou mít podstatný vliv na průběh a závěry zjišťovacího řízení a že budou řešeny během stavby.“

Zde se však Janačík mýlí, neboť z dokumentace vyplývá, že ČIŽP požadovala posuzování podle zákona 100/2001. Byl to naopak kraj, kdo tvrdil, že připomínky nemohou mít vliv na závěry zjišťovacího řízení.

Lidé chtějí rozbor řeky Bíliny

Z Bíliny je stoka. Může za to počasí nebo Chemopetrol?

Lidé jsou zneklidněni. Nevědí, co se děje. Z obav před kontaminací vody neznámými látkami oznámili znečištění řeky úřadům už v úterý. „Smrad je cítit už čtvrtý den. První den jsem se pozvracel,“ řekl včera Deníku Mostečan Miroslav Zapletal, který má zahrádku u řeky v obci Želenice. Státní podnik Povodí Ohře včera oznámil, že v řece je málo kyslíku a hrozí úhyn živých organizmů. Vedení podniku ve 14 hodin nařídilo dopouštění řeky z nechranického přivaděče, aby vodu v Bílině naředilo. Je to výsledek jednání s Chemopetrolem, který modernizuje svou čističku. Firma tvrdí, že musela na 81 dnů odstavit jednu technologickou část. Do řeky teče více odpadních vod. Na mimořádný režim má firma povolení. Trvá na tom, že vodu hlídá a plní všechna zákonná ustanovení. Zahrádkář Stanislav Hebr se rozčiluje. Běla opět páchne. „Je z toho smradlavá stoka,“ říká Hebr. Pod ním, na břehu řeky v Želenicích, leží centimetrová vrstva černé břečky. Podle Hebra by státní orgány měly celou věc vyšetřit a viníka potrestat. Vadí mu, že na úřadech, kam volal, nic nevěděli. „Příště budu volat do Německa, aby o tom napsali němečtí novináři,“ zvolá. Podle něj k podobnému znečištění dochází už třetím rokem. Miroslav Zapletal se obává, že mu uschne zahrada. „Pokud se kvalita vody do zítřka nezlepší a dojde mi zásoba v sudu, vezmu kanystry a budu pro vodu jezdit ke studánce dva kilometry daleko,“ zlobí se zahrádkář. Špinavá řeka podle něj smrdí jako před třiceti lety. Ještě před pár dny prý bylo vidět na dno. „Čekáme na výsledky rozboru vody,“ řekl Deníku dvě hodiny před tím říční dozorce Tomáš Novotný. „Já bych nyní z řeky vodu na zalévání nebral a raději bych počkal,“ říká Deníku do telefonu Jindřich Břečka, technicko-provozní ředitel státního podniku Povodí Ohře. Domnívá se, že zdraví lidí není ohroženo. Nepředpokládá také, že by se v řece někdo koupal. Podle jeho optimistického odhadu by dnes měla být voda lepší. Od včerejška běží na vyšší výkon čerpací stanice Straná. Do řeky vhání každou vteřinu 500 litrů povrchové vody z pomocného zdroje. „Toto množství by mělo pomoci vodu v řece naředit. Zatím ale nevíme, co to udělá, protože množství vypouštěných odpadních vod je značné,“ dodává Břečka. Ve středu jednal krajský úřad s Chemopetrolem, který rekonstruuje svou čističku, o zhoršení kvality vody v řece. „Z jednání vyplynulo, že Chemopetrol neporušil stanovené podmínky, ale aktuální situace kvality vody na toku řeky Bílina vyžaduje přehodnocení a přijetí doplňkových opatření, a to zejména v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, vysoká teplota vody v řece Bílině a nízký stav vody,“ sdělil mluvčí firmy Pavel Veselý. Podnik včera začal monitorovat kvalitu vody na nově stanoveném místě. „Stav se bude průběžně sledovat a vyhodnocovat,“ dodal mluvčí. Podle něj firma na nepříznivé změny podmínek neprodleně reaguje tak, aby škody na životním prostředí byly minimální.

Zelení mají pohotovost

Strana zelených v Mostě včera oznámila , že je velmi znepokojena situací na řece Bílina. Její zástupci si udělali svůj průzkum. „V okolí řeky je cítit zápach aromatických látek a řeka vykazuje silné znečištění mechanickými částicemi, pravděpodobně kalem. Požadujeme rychlé a důsledné šetření s cílem vyloučit či potvrdit podezření dotčených obyvatel na znečištění řeky rizikovými látkami,“ sdělil Deníku Petr Klepiš, místopředseda mostecké organizace Strany zelených. Dodal, že Strana zelených bude situaci na řece nadále sledovat.

Oficiální vyjádření

CHEMOPETROL, a.s. v roce 2007 zahájil realizaci významných investičních akcí na úseku biologické čistírny odpadních vod, kterými plní své závazky vyplývající z platné legislativy na ochranu povrchových vod a z rozhodnutí veřejnoprávních orgánů. Realizace této investice byla pečlivě připravena tak, aby v co nejmenším měřítku omezila normální provoz čistírny. Přesto bylo nutno odstavit na 81 dnů jednu technologickou část čističky. V souladu s platnými normami CHEMOPETROL a.s. požádal příslušné veřejnoprávní orgány o schválení omezeného provozu ČOV. Žádost byla řádně projednána s veřejnoprávními vodohospodářskými orgány a rozhodnutím krajského úřadu o „Změně povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových po dobu rekonstrukce ČOV“ ze dne 12.6.2007 byl mimořádný provoz ČOV s přesným stanovením podmínek SCHVÁLEN. Na základě tohoto povolení CHEMOPETROL a.s. zahájil plánované rekonstrukce technologie čistírny za splnění povinnosti monitoringu kvality vod na toku řeky Bílina v souladu s ustanovením výše uvedeného rozhodnutí. Všechny stanovené podmínky pro mimořádný provoz čistírny byly ze strany CHEMOPETROLU a.s. plněny. Dne 18.7.2007 byl CHEMOPETROL a.s. vyzván krajským úřadem k jednání ve věci zhoršeného stavu kvality vod na toku řeky Bílina. Z jednání vyplynulo, že CHEMOPETROL a.s. sice neporušil stanovené podmínky, ale aktuální situace kvality vod na toku řeky Bílina vyžaduje přehodnocení a přijetí doplňkových opatření, a to zejména v důsledku nepříznivých klimatických podmínek (vysoká teplota vody v řece Bílině a nízký stav vody). Na základě výsledků tohoto jednání začal CHEMOPETROL a.s. dne 20.07.2007 monitorovat kvalitu vody v Bílině na nově stanoveném odběrovém místě a na základě výsledků ještě téhož dne ve smyslu platného „Nařízení předběžných opatření“ ze dne 19.7.2007 požádal Pohodí Ohře o spolupráci při řešení vzniklého nepříznivého stavu. Na základě tohto jednání byla Chemopetrolem objednána výpomocná dodávka povrchové vody z nechranického přivaděče. Stav se bude průběžně sledovat a vyhodnocovat. Jak vyplývá z výše uvedeného, ze strany Chemopetrol a.s. jsou průběžně plněna všechna zákonná ustanovení a na nepříznivé změny podmínek je neprodleně reagováno tak, aby škody na životním prostředí byly minimální.

Pavel Veselý, CHEMOPETROL, a.s.

Kvalita vody je vhodná ke koupání

Potvrdila to vedoucí odboru hygieny obecné a komunální Olga Zbuzková s tím, že aktuální stav kvality vody si zájemci mohou najít na internetových stránkách krajské hygienické stanice. Její pracovníci i letos vybraným přírodním plovárnám přidávají takzvané smajlíky, které znázorňují kvalitu vody od vhodné ke koupání až po vodu nebezpečnou ke koupání, v takovém případě hygienici vyslovují zákaz koupání.

To většinou nastává při přemnožení toxických sinic, které mohou koupajícím způsobit vážné zdravotní problémy a v nejhorším případě dokonce i smrt. Na Ústecku hygienici sledují přírodní koupaliště v Habrovicích, v Chabařovicích a ve Varvažově.

Ptačí chřipka už vyvolává velký strach z opeřenců

Podle krajského veterináře Petra Pilouse jde o preventivní opatření a zatím ani u jednoho nalezeného mrtvého opeřence veterináři nezjistili nebezpečný vir.

„Do Prahy k laboratornímu testování posíláme pouze drůbež, a to v případě, že jde o více než pět kusů úhynu v jednom chovu a pochopitelně také všechny nalezené uhynulé vodní ptáky,“ vysvětlil Pilous.

Kafilerní box pro uhynulé opeřence pro Ústecko je v areálu ústecké zoo. „Tady končí všechna uhynulá zvířata, která nám přivážejí hasiči, strážníci nebo je přinášejí i lidé. Teprve u nás pak spolu s krajskými veterináři rozhodujeme, které opeřence pošleme k vyšetření a které půjdou do kafilerie. Vyšetření je totiž nákladné a není potřeba tam vozit každého přejetého ptáka nebo opeřence, kterého zadávila kuna,“ vysvětlil veterinář zoo Václav Poživil.

Ústecká zoo nyní chová 260 ptáků. V přímém ohrožení, tedy ve voliérách, je 210 z nich. Ošetřovatelé už vypracovali plán ohrožení pro případ výskytu ptačí chřipky na Ústecku. Návštěvníků se ale opatření zatím netýká.

Na Ústecku nejsou žádné velké drůbežárny, pouze drobnochovatelé drůbeže. Veterináři podle Pilouse přesto doporučují i chovatelům drůbeže, aby byli opatrní a dbali zvýšené hygieně. „Například by měli používat ochranné gumové boty, rukavice a oblečení při vstupu do výběhu drůbeže,“ vysvětlil krajský veterinář.

Upozornil, že lidé by se neměli bát exotických ptáků. „Bohužel byl už totiž zaznamenán případ, že někdo pohodil do křoví u nákupního střediska klec s papouškem vlnkovaným a údajně je už zaznamenán i zvýšený výskyt volně létajících exotů. Vypouštět do volné přírody exotické ptactvo je nejen nevhodné a s ohledem na strach z ptačí chřipky i zcela bezdůvodné, ale je to i trestné,“ zdůraznil krajský veterinář.

V ulicích pobíhá méně psů

To se ovšem neshoduje s názorem velitele Městské policie Litvínov, který tvrdí, že zlepšení v chování pejskařů se nedá posoudit. „Situace je zhruba stejná jako předešlá léta. Zaznamenali jsme několik případů napadením psem. Naštěstí nešlo o žádná vážná zranění. Samozřejmě hned zjišťujeme, zda–li byl daný pes očkovaný,“ uvedl Urban. Zpráva z května 2007 hovoří za vše. Strážníci narazili na volně pobíhající psy rasy rotvajler a dobrman v ul. Topolová. Přihlásila se k nim 49letá majitelka. Policie uvedla, že problém je u nezodpovědných majitelů, nikoliv u samotných zvířat. Nikomu se tehdy nic nestalo. To se ale nedá říci k jinému případu, kdy došlo k napadení dvouleté dívenky z Loun jezevčíkem, který byl považován za mírné plemeno. „Byla to vteřina a Terezka najednou měla u obličeje toho psa,“ popsal hrůzné okamžiky otec malé Terezky Jiří Mračko. Terezka byla hospitalizována na infekčním oddělení mostecké nemocnice. Holčička měla v obličeji šest stehů. Pokuta za volně pobíhajícího psa na veřejném prostranství může dosáhnout částky tisíce korun. Majitelé také často zamomínají na to, že jejich „hodný a přátelský“ pes může být pro okolí nebezpečný. Pohyb psů na veřejném prostranství upravuje obecně závazná vyhláška. Je v ní stanoveno, kde všude mohou psi volně pobíhat. V Mostě jsou to např. Šibeník, lesopark Hrabák a Lajsník. Zjistit si informace, kde se psi mohou volně pohybovat, není problém. Všechna jsou vypsaná ve vyhlášce. Informace seženete na radnici nebo u městské policie.

Nebezpečný propylen se na podzim přestěhuje pod zem

Současné nadzemní kulové zásobníky nahradí ležaté, které budou pod zemí. „Toto řešení navrhli přední bezpečnostní inženýři. Je to nejbezpečnější způsob skladování propylenu,“ uvedl Zdeněk Rytíř, mluvčí Spolchemie.

Po několika haváriích v chemičce v roce 2004 vedení Ústí vzneslo vůči podniku řadu požadavků. Jedním z hlavních bylo přemístit uvedené zásobníky z Ovčího vrchu do areálu Spolchemie a tam je zakopat pod zem.

Chemička si nechala udělat analýzu, z níž však vyplynulo, že nejbezpečnější by bylo přemístit zásobníky pod zem přímo na Ovčím vrchu. Rada města to pak schválila.

„Instalace dvou zásobníků 3,5 metru širokých a 28 metrů dlouhých je naplánována na srpen. Budou umístěny na základovou desku zhruba 3 metry pod úrovní terénu. K přepojení kulových zásobníků na podzemní tanky by mělo dojít na podzim. Tím začne zkušební provoz a s kolaudací počítáme v prosinci,“ sdělil Rytíř.

Původně měla být stavba hotová už loni. Územní rozhodnutí magistrátu ale napadla ústecká Občanská liga a krajský úřad jej zrušil. Hlavním důvodem bylo to, že magistrát povolil průmyslovou stavbu v místě, kde by podle městského územního plánu měl být park.

Město ale tvrdilo, že bezpečnější skladování propylenu je pro Ústečany důležitější než rozvojové plány. Jaromír Veselý z Občanské ligy nepopírá, že přemístěním zásobníků pod zem se sníží některá bezpečnostní rizika. Liga se ale podle něj obává, že to zároveň povede k dalšímu oddálení komplexního řešení, kdy chemička propylen úplně přestane používat.

Ani kulové zásobníky z Ovčího vrchu nezmizí. „Zatím se zvažuje, jaký bude jejich další osud. Mohly by se z nich stát vodojemy nebo zásobníky na inertní dusík,“ uvedl Miloslav Čáp, manažer projektu.

Obyvatelé Staré si myslí, že obvod zeleň nezvládá

„Minulý týden jsem četl na webu Ústeckého deníku o údržbě zeleně ve městě. Naprosto nesouhlasím s tvrzením pana Tvrdíka, že údržbu zeleně zvládají slušně,“ řekl Miloš Soukup, který bydlí ve Staré ulici. „Alergici, kteří žijí V Kutišti, Staré ulici a V Lukách, trpěli v květnu a červnu pylem z přerostlé trávy.“

Podle Soukupa začala v místě seč trávy až tehdy, když byla víc jak metr a půl vysoká. „To bylo v polovině června. Trvalo jim to tři týdny! Jak jsem ty pracovníky pozoroval, řekl bych, že jejich pracovní doba vůbec nebyla naplno vytížená,“ stěžoval si.

A není divu, protože daný prostor, který se nachází za garážemi, situovanými za panelovými domy ve Staré ulici, není nijak zvlášť rozlehlý a jistě by se dal posekat během jednoho, dvou dnů.

Potíže místních lidí ovšem se sečí neskončily. „Teď už tu zase všichni trpíme už přes měsíc zápachem a hmyzem, hlavně muškami z desítek tlejících kupek posekané trávy. Teď je to už vlastně hnůj. Když byla ta velká vedra, tak se z hromádek zvedala směs páry a kouře,“ pokračoval Soukup. „Kolikrát kvůli tomu smradu člověk ani nemůže otevřít okno.“

Podle Soukupa také na kráse lokalitě nepřidá ani několik měsíců se tu povalující posekané roští, jímž už prorůstá přerostlá tráva. „Jistě, pravda je, že několik kupek odvezli v úterý, zřejmě po stížnostech několika lidí, ale dál se nic neděje,“ dodal.

Obdobně si později stěžoval i kolemjdoucí mladík Daniel Stanko. „Musím říct, že obvykle na tyto věci nemám moc času, ale tohle mi tedy vadí, protože smrad a mušky opravdu nesnáším a navíc jsem alergický,“ přizvukoval. „Mám pocit, že lidi, kteří mají podobné záležitosti na starosti, by měli pracovat pořádně, jsou přece placeni z veřejných peněz a obvodní úředníci by je měli pořádně kontrolovat, dostávají peníze ze stejného zdroje. Jestli na to nestačí, tak ať radši odejdou! Tyhle pozůstatky bolševického přístupu mě opravdu rozčilují.“

Kritizovaný místostarosta centrálního městského obvodu Jan Tvrdík slíbil rychlou nápravu. „Práci prováděli naši pracovníci na veřejně prospěšné práce,“ přiznal. „Problém je, že nemáme tolik nákladních aut, kolik bychom potřebovali, disponujeme pouze jedním. Tím svážíme i velkoobjemový odpad. Kupky posekané trávy nebyly odvezeny, protože mezitím jsme likvidovali černou skládku. V pondělí zlikvidujeme i kupky trávy ve Staré,“ bránil se Tvrdík.

Nové lesy odumírají

„Tehdy se s velkou slávou vysadily náhradní porosty, ale současný stav je takový, že například plevelnatá bříza usychá,“ prohlásil krajský hejtman Jiří Šulc. Podle nejhoršího možného scénáře může za 10 let dojít k situaci, že vrcholky hor budou znovu holé. Vedení kraje se odvolává na první výstupy z pokračujícího výzkumu. Komplexní obnova lesů na horských hřebenech, která by měla vyčerpané stromy nahradit stabilním lesem, si během deseti let vyžádá podle střízlivých odhadů minimálně jednu miliardu korun. „Lesům by se teď měla věnovat větší pozornost,“ řekl Erich Ulbert, ředitel Správy městských lesů Most. Podle něj usychají i jehličnany. kračování ze strany 1 O problému už ví ministr zemědělství Petr Gandalovič. V červnu si prohlédl lesy s odborníky. O plánu obnovy a jeho financování ještě není rozhodnuto. Čeká se na doporučení vědců. „Studie bude dokončena v závěru roku,“ sdělil Jan Ferkl, ředitel Krajského inspektorátu Teplice Lesy ČR. Porosty smrku pichlavého a břízy, které chystaly na holinách podmínky pro vysázení cílového lesa, měly vydržet 40 až 60 let. Byly vysázeny jako pokusní „králíci“ do nehostinného prostředí a s jejich odumíráním se počítalo. Otázkou je, zda už nastal ten správný čas je nahradit méně odolnými dřevinami. Odborníci nevylučují, že životnost průkopnických stromů se mohla oproti původním předpokladům zkrátit. V 70. a 80. letech totiž čelily extrémním vlivům - klimatickému stresu, vysokým koncentracím oxidu siřičitého a těžkým kovům v půdě. „Stromy na takové extrémy nebyly geneticky připraveny. To je jako kdyby někdo z Mostecka musel najednou žít vysoko v jihoamerických Andách,“ řekl odborník na ekologii Luboš Motl, předseda komise životního prostředí Rady Ústeckého kraje. Po odsíření elektráren byla prvním vážným signálem ztráty odolnosti stromů zima v letech 1996 a 1997, která dřeviny poškodila.

Rybáři chtějí mít z říčky Bílina i pstruhovou oázu

„Kvalita vody v Bílině se za posledních deset let natolik zlepšila, že vážně uvažujeme o vysazení pstruhů,“ řekl tajemník svazu ústeckých rybářů Milan Mistoler.

Hospodář rybářů na Ústecku Miroslav Rada podotkl, že sportovní rybáři se proto naučili na Bílině chytat. „Pamatuji doby, kdy řeka Bílina byla jen smrdutou stokou, ve které plaval nepořádek a ve vodě postupně nezůstalo nic živého. V současnosti je situace ale jiná a Bílina má už hodně ryb,“ uvedl Rada.

Každoročně proto rybáři do Bíliny vysazují až 300 kilogramů ryb, jde hlavně o kapříky, plotičky, karasy a bílou rybu. Naposledy letos v dubnu rybáři vypustili do Bíliny na jeden tisíc šupináčů.

Šupináče nasazují rybáři do vody i ve spolupráci s trmickou Dalkií. Podle jejího ředitele Josefa Nováka spolupracuje Dalkie s místními rybáři asi deset let.

„Jde nám o to, aby se do Bíliny vrátil život,“ uvedl Novák. Před čtyřmi lety totiž z trmické teplárny unikla do vody vápenka. Kvůli havárii uhynuly tisíce ryb v ústeckém úseku od Koštova po ústí řek Bílina a Labe. Vedení společnosti po ekologické katastrofě rozhodlo, že trmická Dalkie bude rybářům pravidelně finančně přispívat na obnovení života v říčce.

V okolí Koštova si rybáři nalézají už svá místa. „Bílina je plná ryb, kamarádi z ní chytají hlavně kapry, já rybařím hlavně na rybnících. Pokud bych šel chytat na Bílinu, tak v okolí Koštova, kde je voda čistá. Asi bych ale nechytal přímo v Trmicích, kam stále vytékají splašky. Tam bych se bál potom sníst rybu ulovenou z Bíliny,“ řekl včera trmický rybář Jiří Král.

Voda nevyhovuje v rybníku

Jde tak o první přírodní plovárnu se zhoršenou kvalitou vody. Ostatní plovárny mají zatím vodu vhodnou ke koupání.

Upozorňují na to i smajlíci ústeckých hygieniků na jejich internetových stránkách. Tam si mohou zájemci zjistit aktuální stav kvality vody ke koupání na vybraných přírodních lokalitách v celém Ústeckém kraji.

Voda na Mostecku je vhodná na koupání

Ptačí chřipka omezila i Ústečany

Spolchemie s trestním oznámením neuspěla

Jedno oznámení následovalo po zveřejnění zprávy, ve které Arnika zveřejnila své obavy ze zvýšení emisí toxických látek. Ve druhém trestním oznámení Spolchemie napadla především interpretaci měření rtuti, které Arnika provedla v okolí chemičky.

Obě oznámení ale policie odložila. Spolchemie se v druhém případě odložení odvolala ke státnímu zástupci, ale i ten odvolání společnosti zamítl. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř Deníku včera sdělil, že budou zvažovat další kroky.

 Arnika kroky, které proti ní podnikla Spolchemie, chápe jako snahu o zastrašování. Podle předsedy sdružení Arnika Jindřicha Petrlíka je zastrašování občanských iniciativ formou trestních oznámení a vyhrožováním soudy ze strany velkých firem běžnou praxí. „Zažil jsem řadu podobných situací a v naprosté většině případů firmám tento tah nevyšel. V této kauze jsme s výsledkem spokojeni a takový závěr jsme i očekávali,“ dodal Petrlík.

„Se Spolchemií jsme stále v kontaktu, ale před ani po podání trestních oznámení se o nich nikdo nezmiňoval. Nemyslím si, že by Spolchemie ještě podnikla další kroky, nicméně jsme na ně připraveni,“ prohlásil Petrlík

Město svým obvodům možná sebere zeleň

Magistrát je připraven od obvodních radnic tuto povinnost převzít. Se starosty obvodů o tom budu diskutovat,“ řekl primátor města Jan Kubata. Podle něj by centralizace údržby zeleně přinesla lepší výsledky. Obvody si to ale většinou nemyslí.

„Já bych pro to nebyl. Myslím, že my to zvládáme slušně,“ uvedl Jan Tvrdík, místostarosta centrálního obvodu. „Neříkám, že jsme s našimi 5 firmami vždycky spokojeni, ale určitě se snaží, aby to k něčemu vypadalo,“ poznamenal.

S údržbáři zeleně, které platí paušálně, má radnice nasmlouvány 4 seče. „Jenomže počasí nám udělalo čáru přes rozpočet. Počítali jsme s první sečí v průběhu května, ale muselo se začít sekat dříve, na konci dubna. A teď už máme za sebou 2,5 seče. Tráva roste jako divá. Nezbyde nám než doobjednat další seč,“ dodal Tvrdík.

Radnice na Střekově zrovna chystá výběrové řízení na nové dodavatele údržby zeleně.

„Město má samozřejmě právo převzít od nás tuto oblast. Ale já jsem toho názoru, že by to bylo zbytečné. My to zvládneme. Víme, kde je co třeba. Obvod určitě známe lépe než město,“ tvrdí střekovský starosta Vlastimil Žáček.

Podle něj by se v režii obvodní radnice měly o zeleň ve střekovském obvodu starat dvě, maximálně tři firmy. „Spíše jsem pro dvě, bude s nimi lepší domluva, než když jich je hodně. Pak se ztrácí přehled,“ míní Žáček.

Co se týká stížností, tak ty podle něj byly hlavně na Střekovské nábřeží. „Ale tam je složitější situace, už na jaře měla začít stavba protipovodňové hráze, Povodí Labe si tu začalo připravovat staveniště,“ řekl starosta.

Dnes už je ale jisté, že stavba hráze začne nejdříve v zimě, spíše ale na jaře příštího roku. Její investor musí počkat, až Ústí vybere nového dodavatele mobilních protipovodňových stěn. Je třeba jim totiž přizpůsobit vršek hráze, na niž se stěny budou montovat.

Město už mělo dodavatele vybraného, neúspěšné firmy se ale odvolaly k antimonopolnímu úřadu. A ten městu přikázal provést nové hodnocení. Město se ale rozhodlo pro novou soutěž, vidí to jako nejrychlejší řešení.

„Vnímáme stížnosti lidí ze Střekovského nábřeží. A protože stavba začne později, bude zatím vše uvedeno do provozuschopného stavu, vrátí se sem i lavičky,“ slíbil Kubata.

Na Severní Terase se napříště bude starat o zeleň jediná firma.

„Právě jsme dokončili výběrové řízení. O představách města, že by zeleň převzalo, nevím nic konkrétního, ani to, na jakém principu by to mělo fungovat. Je to věc diskuse, i když si zatím nedovedu představit, jak by z města řídili péči o zeleň na Severní Terase,“ řekl místostarosta obvodu Josef Macík.

I on tvrdí, že vysokou trávu nemá na svědomí horší údržba, ale extrémní počasí.

A podobně se vyjádřila také starostka Neštěmic Liana Wagnerová. Dodala, že ona by se centrální údržbě zeleně nebránila, ovšem při splnění některých podmínek.

„Smlouva by musela být ošetřena tak, aby se v jednom obvodě neudržovala zeleň na úkor druhého. Kdyby na nás měla přijít řada jednou za rok, tak to by se mně samozřejmě nelíbilo,“ poznamenala. Jinak si ale myslí, že technicky vybavená velká firma by mohla odvést lepší práci než 7 malých, které nyní o neštěmickou zeleň pečují.

V minulosti řídil magistrát centrálně úklid chodníků po celém městě. Po řadě stížností si tuto kompetenci vydobyly obvodní radnice.

Pamětníci minulé praxe se obávají, že když zeleň připadne magistrátu, bude hůř než dnes. Někteří opoziční zastupitelé si dokonce myslí, že po snížení dotací je to už druhý krok k likvidaci obvodů.

Kubata to ale odmítá. „Je to legitimní spekulace, ale není to pravda,“ řekl.