srpen 2007

MOSTECKO - Návštěva premiéra Mirka Topolánka v Mostě potěšila některé zdejší starosty. Na pořadu dne totiž byla diskuze právě s hlavami těch obcí, které jsou ohroženy těžbou hnědého uhlí společností Mostecká uhelná i Severočeské doly.

Včerejší návštěva premiéra Mirka Topolánka v Mostě potěšila některé zdejší starosty. Na pořadu dne totiž byla diskuze právě s hlavami těch obcí, které jsou ohroženy těžbou hnědého uhlí společností Mostecká uhelná i Severočeské doly.Starostové Litvínova, Horního Jiřetína, Braňan a Lomu společně se starostkou Mariánských Radčic probrali hned několik témat. Přes životní prostředí, právní jistoty občanů, těžaře až po problém prašnosti. Premiér důrazně před novináři zopakoval, že jeho kabinet zachová územní limity těžby. „Moje vláda samozřejmě potvrdila to nařízení 444 z roku 1991 Pithartovy vlády. Navíc základní a hlavní jistotu jim dává horní zákon, který neumožňuje těžební společnosti využít svého dobývacího práva v oblastech, kde dochází ke střetu zájmu,“ sdělil ministr.Zdůraznil tak jistoty občanů, kteří se těžbě brání, že pokud nebudou chtít těžbě uhlí ustoupit, těžit uhlí se nezačne. Premiér také potvrdil, že se lidé nemusí bát žádného vyvlastnění. To byl balzám zvláště pro uši místostarosty z Horního Jiřetína Vladimíra Buřta. „Jsem rád, že se konečně prolomilo tabu na téma odpisů. Dosud o této problematice nikdo takto nemluvil,“ vyjádřil se Buřt.Možné odpisy uhlí chce konzultovat Topolánek v diskuzi s těžaři. „Nabídl jsem novou diskuzi, samozřejmě i s těžaři, kde bychom naprosto racionálně vyhodnotili dobývací prostory – jejich využití, které nikoho neohrozí – a bavili se případně i o odpisu zásob, tam kde to ohrožení existuje,“ uvedl předseda vlády.Na premiérovo prohlášení hned také reagovalo Hnutí DUHA. „Pro místní lidi to bude velké ulehčení. Už si mohou být prakticky jisti, že nad nimi přestala viset hrozba vystěhování. Rozšiřování dolů nechce vláda, nechce opozice, nepožaduje platná energetická koncepce a nedávno i Mostecká uhelná anoncovala, že projekt prozatím vzdává. Limity těžby obsahuje i platný územní plán Severočeské hnědouhelné pánve. Kraj je teď musí zahrnout do připravovaného zadání zásad územního rozvoje, které krajský územní plán nahradí. Obce tak budou pojištěny na léta dopředu. A vláda musí vyhovět městu a provést odpis zásob uhlí, které pod Horním Jiřetínem a Černicemi leží.“Přestože Topolánek starosty obcí svým prohlášením uklidnil, sám přiznal, že uhlí i nadále bude Česká republika potřebovat. „Je evidentní, že budeme nadále vyrábět z uhlí. Je otázka, kolik a jak rychle se bude těžit, a tím pádem vyrábět. Půjdeme cestou tlaku na nové technologie, tedy zvyšování účinnosti nových bloků tepelných elektráren. Musíme se vrátit k diskuzi o jádru,“ připustil premiér. Jaká bude energetická politika, musí dle jeho slov stanovit tato či příští vláda.

SKŘIVÁNEK - Další problém se zelení, připomínající amazonský prales, se vynořil v ulicích Na Vyhlídce, Veleslavínova pod domem techniky.

Městská zeleň je tu nedostatečně upravená a lidé, kteří tudy chodí, říkají, že provedení práce bylo nekvalitní a trvalo velmi dlouho. Zároveň jsou znechucení pracovní morálkou pracovníků VPP.

„Je to tu zarostlé, to, co na jaře posekali, se tu pak povaluje, protože to nikdo neuklidil,“ stěžovala si Emilie Vašků. „Je to ostuda. Navíc v místech, o nichž se dá mluvit jako o centru města.“

Není divu, že se občané zlobí. Chodníky tu jsou zarostlé plevelem a křovím, vedle schodů, které obě ulice spojují, se povaluje haraburdí a seschlé hromady větví, kolem kterých poletují mračna komárů.

„Schody, které zde někdy před rokem opravili, už mají uvolněné dlaždice. Za takovou práci bych nezaplatila ani korunu. A ty čtyři zaměstnankyně, které mají VPP provádět, se tu akorát vždycky posadí a čtyři hodiny se jen vybavují, místo aby pracovaly. Za to je město platí,“ stěžovala si Libuše Svitáková, která zde nedaleko bydlí.

Obdobně si na pořádek a neupravenou zeleň v centru stěžují i další občané. „To není jen tam. Přímo naproti Hraničáři je zase neupravená zeleň. Kam se člověk v těchto zákoutích podívá, najde pohozené papíry nebo PET lahve,“ rozčiloval František Berko.

„Kontroluje to vůbec někdo? Jednoho tak napadá, jestli by nebylo lepší trochu přibrzdit s megalomanskou výstavbou a radši dát víc peněz do vzhledu města, úpravy zeleně, úklidu toho nepořádku v ulicích,“ kritizoval Martin Podsedič.

„Pořád se ohánějí tím, že se to tu mění, ale já bych řekl, že spíš k horšímu. Vedení města by se mělo pořádně zamyslet, uklidit nepořádek v ulicích zase není až takový problém,“ dodal Podsedič.

Jiří Dubina, vedoucí odboru zeleně a čistoty centrálního obvodu uvedl, že pozemek vedle spojky mezi oběma ulicemi patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Tak třikrát čtyřikrát do roka je písemně i telefonicky žádáme, aby se svými pozemky něco provedli. Například ve Spartakiádní,“ řekl.
Co se prý týká zarostlých chodníků v ulici Na Vyhlídce, je herbicid, který na to používají, příliš drahý.

„Takže se užívá ponejvíce v centru města. Jinde se to musí vytrhávat manuálně, což trvá podstatně déle. Provádějí to pracovníci VPP dle plánu. Nedostatek peněz se podepsal i na počtu pracovníků, jejichž počet klesl oproti loňsku o 50 procent.“

VAŇOV - Památné místo, kde stávala nejstarší lípa na Ústecku, dnes připomíná rumiště zarostlé plevelem. Navíc se ozývají hlasy, které říkají, že její pokácení bylo zbytečné. Radnice slibuje, že nechá místo zušlechtit.

„Ta lípa zde stála nejméně 400 let. Přežila staré mocnářství, první republiku, nacistickou okupaci i období, kdy tu vládli komunisté. Je ironické, že nepřežila ani dvacet let po převratu,“ vyprávěl Marek Hanuš, odborný asistent Fakulty životního prostředí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.

„Údajně měl někdo poslat na magistrát dvě stížnosti. Ten pak požádal o vyjádření Agenturu na ochranu přírody a krajiny, která z přehnaných a naprosto neodůvodněných snah prý vadila trati, její pokácení schválila,“ uvedl Hanuš.

Místo, kde lípa stávala, dnes připomíná rumiště. Stojí tu jen dvě nehezké nádoby na odpadky, vozovka je neupravená a okolí je zarostlé plevelem. „Je to ostuda. Pamatuji si ovšem, že zde občas parkovala dvě auta. Majitelům asi vadilo, že jim na ně padalo listí a podobně. Paradoxní ovšem je, že když se za starého Rakouska stavěla trať, tak ji inženýři vyprojektovali tak, aby se lípě vyhnula,“ dodal Hanuš.

Starosta centrálního obvodu Václav Verner k tomu uvedl, že o problému již diskutovali na poradě vedení. „Nakonec jsme se domluvili s firmou AVE, že kontejnerová stání budou přesunuta na druhou stranu kolejí.“

Plevel, kterým je prostor zarostlý, prý také zmizí. „Problém ovšem je, že potok, který tu protéká, je ve skutečnosti stoka. Odbor životního prostředí magistrátu po nás chce, abychom vytipovali, odkud se splašky do potoka dostávají,“ pokračoval Verner.

Obvod uvažoval, že by tam umístil lavičky. „Ale kvůli zápachu to tady ovšem nikoho asi nebude lákat k posezení. Do pařezu jsme tedy alespoň nechali nasypat zeminu a osadit okrasnou dřevinou. Škoda, že i zde je plevel. Ale i to už řešíme,“ dodal Verner.

CHLUMEC - Na chlumeckém Zámeckém rybníku nezůstala ze šesti labutí už ani jedna.

Místní obyvatelé totiž včera ráno nalezli na vodní hladině i zbylé dvě uhynulé labutě. Na místo dorazila přivolaná jednotka ústeckých hasičů, která v dýchacích přístrojích a ochranných oblecích opeřence vytáhla z vody a uložila je do pytlů a speciálních barelů. Dvojice opeřenců rovněž skončí na veterinární správě, kde bude podrobena laboratorním testům.

Poprvé zažili obyvatelé Chlumce šok v úterý, kdy na hladině nalezli čtyři uhynulé labutě. Strážníky tehdy přivolala Zuzana Mlezivová.

„Denně jsem je sem chodila krmit. Rybník bez labutí je najednou moc smutný. Nechápu, co se s nimi mohlo stát. Šlo o dva dospělé a čtyři letošní mladé.

Bojím se, aby se tu nevyskytla ptačí chřipka, není běžné, aby uhynula celá šestičlenná labutí rodinka během několika dnů. Mohou za tím být i chlapci, kteří nedávno po labutích házeli kameny,“ podotkla Mlezivová.

Krajský veterinář Petr Pilous řekl, že čekají na výsledky laboratorních testů.

MOST - Za předčasné usychání stromořadí v ulicích Mostu může hlavně sůl. Trpí především javor klen. Může být jen otázkou času, kdy už dřeviny nebudou schopny v tak zasolené půdě přežívat. Tvrdí to Ekologické centrum Most. Technické služby s tím nesouhlasí. Přírodovědec Slavomír Bureš vliv soli nepřeceňuje.

„Je pravděpodobné, že na vině je zimní solení komunikací a chodníků. Usychající stromy lze nalézt po celém Mostě,“ sdělila Deníku Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra Most. Podle ní listy usychají na celém stromě nebo jen na nejpostiženější straně koruny přilehlé ke komunikaci. I když se jedná o příznaky, které může vyvolat sucho, emise či přehřívání, právě to, že se v drtivé většině případů jedná o stromy podél silnic, napovídá, že hlavní příčinou je zasolení půd, dodala. „Nesouhlasím s tím, že solení komunikací samo o sobě způsobuje předčasné usychání stromů, obzvláště po loňské zimě, při které se chemickým způsobem ošetřovalo minimum komunikací,“ sdělil Pavel Hlaváček, zástupce ředitele technických služeb. Podle Hykyšové ale sůl působí na stromy dlouhodobě a velmi skrytě. Odvolává se na rozbory expertů na okrasné zahradnictví, které ukazují, že pod koruny stromů se může nahrnováním nasoleného sněhu, průsakem a posypem dostat až 5 kilogramů soli na metr čtvereční. V půdě je pak řada živin pro rostlinu prakticky nepřístupná. Řešením je podle Hykyšové náhrada soli posypovým materiálem se značkou Ekologicky šetrný výrobek. Ten nerozežírá obuv, podvozky aut, mosty a neškodí stromům. Chemický posypový materiál používaný technickými službami nemá značku Ekologicky šetrný výrobek. Sype se chloridem sodným od výrobce Europen Salt Company. Tato látka se používá běžně v Evropské unii, odpovídá vyhlášce a není nebezpečná, uvedl Hlaváček. Chodníky se v zimě ošetřují zdrsňujícími materiály bez chemie s výjimkou cest oddělených od zeleně a cest, kde jsou inženýrské sítě v krytkách. Podle přírodovědce Bureše je příčina usychání někde jinde. „Javor klen je horský druh a klimaticky se sem vůbec nehodí,“ řekl včera Deníku.

Vyjádření Ekologického centra v Mostě:

Některá stromořadí lemující mostecké ulice připomínají svým zbarvením spíše podzim než léto. Listy javorů v Sukově ulici zasychají od okrajů k řapíkům a postupně opadávají. Ekologické centrum Most na tuto situaci upozornil Deník Mostecka. Je pravděpodobné, že na vině je zimní solení komunikací a chodníků. Podle zjištění ekocentra není Sukova ulice v tomto směru výjimkou, usychající stromy lze nalézt po celém Mostě. Listy usychají buď na celém stromě nebo pouze na nejpostiženější straně koruny, což bývá právě ta přilehlá ke komunikaci. V nejhorších případech může docházet i k zasychání větví nebo celé části koruny, tak dramatická situace naštěstí v Mostě zatím není. I když se jedná o příznaky, které může vyvolat celá řada negativních faktorů (sucho, emise, přehřívání), právě to, že se v drtivé většině případů jedná o stromy podél silnic, napovídá, že hlavní příčinou je zasolení půd. Chlorid sodný, který se dostává do půdy při zimním solení komunikací nejenže půdu zasoluje, ale současně také způsobuje vyplavování vápníku, draslíku a hořčíku, čímž se rozpadá půdní struktura a pH se posunuje do alkalické oblasti. V takové půdě je pak řada živin pro rostlinu prakticky nepřístupná. K zasolení půd dochází do vzdálenosti 2-10 m od vozovky nebo chodníku. Opadáváním listů se vlastně dřevina zvýšené koncentrace chloridů zbavuje. V Mostě takto trpí především javor klen. Dřeviny s hlubším kořenovým systémem, malými nároky na živiny, dále ty, které žijí v symbióze s mikroorganismy a ty, které snášejí alkalické půdy jsou obecně proti zasolení půd odolnější. Sůl působí na stromy dlouhodobě a velmi skrytě. Rozbory prováděné experty na okrasné zahradnictví ukazují, že pod koruny stromů se může nahrnováním nasoleného sněhu, průsakem a posypem dostat od jednoho až téměř do pěti kilogramů soli na jediný metr čtvereční. Možností jak se zbavit soli z půdy je málo, částečně může pomoci vydatná zálivka, to je ale značně neekonomické a mnohdy i technicky nemožné. Vybagrování půdy je také těžko realizovatelné. Je možné odstraňovat kontaminované listí a trávu, to však pomáhá jen částečně. Navíc to neřeší samotnou příčinu. „Řešením je náhrada soli jinou ekologicky šetrnější alternativou. Na trhu je k dostání i posypový materiál nesoucí značku Ekologicky šetrný výrobek. Takové materiály nejen, že nerozežírají naši obuv, podvozky aut, mostní konstrukce, ale také neškodí životnímu prostředí – stromům, ale i půdě, která je živým komplexem osídleným mnoha organismy navzájem na sobě závislými. Další možností je vytipování ulic, kde by silničáři nesolili, ale používali právě alternativní posypy anebo mechanické odklízení sněhu. Touto cestou šli např. v Praze, kde si dlouhodobě stěžovali obyvatelé městské části Spořilov.“ uvedla Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra Most. Používání písku, případně škváry má zase jiné nevýhody. Jednou z nich je např. zvýšená prašnost. „Ekologický posypový materiál Ekogrit by k zvýšení prašnosti v ovzduší neměl přispívat. Používá ho i Kancelář veřejného ochránce práv. Tato instituce jde tak svým chováním příkladem nejen dalším úřadům, ale i firmám a občanům, kteří mohou v zimě také zajistit schůdnost chodníků před svým domem tak, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí.“ dodala Hykyšová. Aby se sůl nedostala ke kořenům je možné zvolit i různé mechanické zábrany, půdě prospěje přihnojování organickými hnojivy a předjarní prolévání půdy. Problém bývá hlavně v úzkých ulicích a tam, kde se musí sypací vůz otáčet. Nasolený sníh a břečka končí po shrnutí úklidového vozu právě u kmenů stromů lemujících vozovku. Znečištěný sníh zde zůstává ještě na jaře, kdy už jsou vozovky suché. Dalším problémem je nekázeň obsluh sypačů. Sůl se také používá v mnoha případech zbytečně často. Přísun soli se každou zimní sezónu zvyšuje a může být jen otázkou času, kdy už dřeviny nebudou schopny v tak zasolené půdě přežívat a novým stromkům se zde, samozřejmě, také dařit nebude.

Minirozhovor s Pavlem Hlaváčkem, zástupcem ředitele Technických služeb města Mostu:

Souhlasíte s tím, že solení cest způsobuje předčasné usychání stromů?

Nesouhlasím s tím, že solení komunikací samo o sobě způsobuje předčasné usychání stromů, obzvláště po loňské zimě, v které se chemickým způsobem ošetřovalo minimum komunikací.

Používají Technické služby města Mostu posypový materiál nesoucí značku Ekologicky šetrný výrobek?

Chemický posypový materiál používaný TSmM, a.s., nenese značku ekologicky šetrný výrobek.TSmM, a. s., používá chlorid sodný esco od výrobce europen salt company, GmbH a co KG tato látka se používá běžně v evropské unii, není nebezpečná ve smyslu zákona č.365/2003 sb v platném znění. A odpovídá vyhlášce č.104/1997 MDS pro účely silniční údržby komunikací, kterou provádí zákon o pozemních komunikací.

Jak se snažíte omezit vliv soli na městskou zeleň?

Omezení vlivu soli řeší zákon č.13/1997 o provádění zimní údržby komunikací (maximální gramáž posypu) a dále pak Plán zimní údržby komunikací pro město Most ve kterém se krom jiného uvádí, že komunikace pro pěší se zásadně ošetřují zdrsňujícími materiály, které neobsahují chemii s výjimkou komunikací pro pěší, které jsou vhodně odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy (obrubník) a kde jsou uloženy inženýrské sítě v krytkách.

Martin Vokurka, Soňa Hykyšová

MOSTECKO - Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nejspíše zahájí správní řízení s nástupcem litvínovského Chemopetrolu, společností Unipetrol RPA.

Chemopetrol podle inspektorů v polovině letošního července znečistil řeku Bílinu. Ředitelka ústeckého inspektorátu ČIŽP Jana Moravcová dnes ČTK řekla, že zahájit správní řízení inspekci doporučilo ministerstvo životního prostředí.V polovině července se v Chemopetrolu opravovala čistírna odpadních vod. Krajský úřad proto firmě stanovil limity na to, kolik odpadních látek smí do řeky Bíliny vypouštět. Odebrané vzorky ale prokázaly, že Chemopetrol stanovené limity překročil, za což mohl dostat pokutu až deset milionů korun. Firma však 1. srpna letošního roku fúzovala s firmou Unipetrol Rafinérie a společností s ručením omezeným Unipetrol RPA, která se stala jejím nástupcem. Potrestat tuto organizaci ale bylo podle právních rozborů inspekce velmi obtížné.Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara však právníci doporučili správní řízení vést. "K nástupnictví ohledně takovýchto právních závazků existuje několik různých soudních rozhodnutí, která nejsou úplně konzistentní. MŽP ale doporučuje, aby inspekce správní řízení o pokutě s viníkem, byť došlo k fúzi, nadále vedla," uvedl Kašpar.Chemopetrol vinu na znečištění Bíliny v minulosti několikrát odmítl. Mluvčí firmy Pavel Veselý řekl, že plnili všechny stanovené limity pro vypouštění odpadních vod.

ÚSTÍ NAD LABEM, VAŇOV - Noty na buben připomíná náhradní výsadba dubů v Pražské ulici. Těch sem bylo vysázeno namísto původních lip 88. Mrtvých je již zhruba polovina. Zbývající nepokácené lípy by zároveň potřebovaly prořezat, aby nepřekážely chodcům.

ÚSTÍ NAD LABEM - Nová třídící linka společnosti AVE CZ, která zajišťuje svoz odpadů v Ústí, bude zprovozněna se zpožděním.

V rámci zefektivnění třídění odpadů, v němž je Ústí pod celorepublikovým průměrem, AVE CZ společně s městem už v červenci změnilo a zprůhlednilo systém třídění. Podle prohlášení společnosti je pro kvalitní a efektivní zpracování surovin nutná investice do nové třídící linky. Ta by měla disponovat dostatečnou kapacitou pro odpady z celého okresu. „Také vytřídí mnohem více komodit než náš současný starý stroj,“ řekl dříve jednatel AVE CZ Michal Vlček.

Společnost za linku s komponenty zaplatila 17 milionů a měla začít pracovat už v září. „Nyní probíhají přípravné bourací a zednické práce, aby mohla být linka nainstalována. Montáž bude trvat měsíc a potom ještě dva týdny poběží zkušební provoz,“ informoval technický vedoucí AVE CZ Luděk Kadlec.

Třídící linka tak podle něj bude kompletní začátkem listopadu, takže teď společnost překlenuje období bez potřebného zařízení různými způsoby. Zatím se podle Kadlece vytříděný odpad vozí buď rovnou ke koncovým zpracovatelům, nebo ho dotřiďují dvě speciálně najaté firmy. „Něco také ještě třídíme na naší staré lince,“ uvedl technický vedoucí Kadlec.

Topolánek uklidnil starosty obcí ohrožených těžbou

Prales na chodníku překáží

Místo historické lípy je dnes zarostlé rumiště

Na chlumeckém rybníku uhynuly další dvě labutě

Stromy předčasně usychají

ČIŽP zahájí správní řízení s Unipetrolem RPA kvůli Bílině

Polovina nově vysazených stromů v Pražské zašla

Zavedení linky na tříděný odpad má zpoždění

Kolektivní kontejnery lidi stále odrazují

Skládky na černo

Mapa hlukového zatížení má být částí integrovaného plánu

Ústečané vzali plovárny útokem, voda je kvalitní

Arnika požaduje snížit užívání PVC v nemocnicích

Arbotým zachrání i park na Jezeří

Policie i inspekce životního prostředí vyšetřují příčiny znečištění řeky Bíliny