Trest pro sběrny

„Je jasné, že urny se jen tak neválejí na ulici a tudíž si obsluha musela být vědoma, že ten, kdo je do sběrny přinesl, se dopustil trestného činu a měla také upozornit policii,“ řekl Kubata.

Na sešlapané urny totiž přišla až státní policie, která provedla jednu z namátkových kontrol a přitom zničené urny nalezla.

Zástupce ředitele městských strážníků Jan Novotný včera tvrdil, že odcizené urny nebyly nalezeny ve sběrně, ale že je strážníci nalezli neponičené v lese. S jeho tvrzením, ale nesouhlasí mluvčí státních policistů Veronika Beranová, podle které poničené urny nalezla hlídka PČR ve sběrně, kam je přinesla dvojice mladíků.

Primátor Kubata stojí za strážníky a odmítá, že by hlídky městských policistů polevily ve střežení před sběrnami. Už před časem totiž město vyhlásilo válku sběračům železa a postavilo před vybrané sběrny strážníka, který se zajímal o to, co lidé do sběren přivážejí. V současnosti ale hlídky městské policie u sběren často nejsou.

Klec na kontejnery je ve Všebořicích zatím na zkoušku

„Tato klec je naším experimentem, chceme, aby v okolí kontejnerů bylo čisto a zamezilo se přístupu nepřizpůsobivých občanů k popelnicím, kolem kterých dokáží udělat velký nepořádek tím, že vytahují vyhozené věci a nechávají je ležet v blízkém okolí. Uvidíme, jaký budou mít klece ohlas,“ řekl místostarosta Jan Tvrdík.

Komunistický zastupitel Josef Dyrynk klece kolem kontejnerů podporuje, avšak vyčítá vedení špatnou komunikaci s občany, kteří kontejnery používají.

„Občané si stěžují, že to mají ke kontejnerům nyní daleko, protože se přemístily pouze k jednomu vchodu. Také jim vadí, že musí kontejnery zamykat. Na to nebyli dříve zvyklí. Jde mi o to, aby s nimi úřad ohledně těchto záležitostí více komunikoval a správně je informoval,“ dodal Dyrynk.

Zamykání ochranné klece na kontejnery naopak vítá další člen zastupitelstva František Nesvadba. „Zamykání kontejnerů velmi oceňuji. Někteří podnikatelé tak nebudou mít šanci zbavovat se odpadu tím, že je vyhodí do cizích popelnic a vyhnou se tak poplatku za odpady. A prokázat jim takovou činnost je velmi složité,“ řekl.

Zastupitelé se nakonec shodli, že klece slouží svému účelu a ke kontejnerům se tak dostanou pouze ti, kterým mají sloužit.

Psa za peníze? Raději z útulku

V mosteckém Domově pro nalezené psy a kočky přivítají jeho pracovníci až  padesát  návštěvníků denně. Za měsíc se jim podaří najít nové majitele pro čtyřicet zvířat. „Ve srovnání s obdobím před deseti lety se zájem občanů o bezprizorní psi a kočky  zvýšil  o více než padesát procent,“ uvedl vedoucí mosteckého útulku v Rudolicích Antonín Šlégr.
Pro nového zvířecího kamaráda si přicházejí lidé všech věkových kategorií. Nejčastěji chovatelé, kterým čtyřnožec zemřel a chtějí nového. Zájemci přijíždějí nejen z Mostu či Litvínova, ale například také Bíliny, Teplic či Žatce. „Několikrát do roka se u nás objeví dokonce  Němci,“ doplnil Šlégr.
„Na dračku“ jdou hlavně štěňata a koťata. Pro dospělé psy se daří dobře nacházet nové majitele zhruba do sedmi let jejich věku. „Občas si od nás lidé odvádějí  i  zvířata starší. Většinou o ně mají zájem důchodci, kteří  se obávají, aby je pejsek nepřežil a nezůstal opět sám,“ objasnil Šlégr. Novou rodinu takto například získal čtrnáctiletý kříženec jezevčíka. „Ještě dva, tři roky jsme ho s majiteli vídal chodit po Mostě,“ dodal Šlégr.
Ne všechna zvířata se však podaří umístit  hned napoprvé. Zpět do útulku se jich měsíčně vrátí  v průměru pět.  Hlavní důvodem je fakt, že lidé zvířata nezvládají. „To, že každý pejsek z útulku je vděčný, není pravda. Některý  nemá rád děti, jiný potřebuje mít nad sebou pevnější ruku, další je  zvyklý žít na zahradě a zavřený doma nevydrží. Pán i pes si musí navzájem sednout. Pro jednoho křížence  jsme našli vhodného majitele až poosmé,  pravidelně totiž utíkal,“ řekl Šlégr.
Jednoduché nebylo „udat“ ani osmdesátikilového kavkazského ovčáka, který už jen svým vzhledem vzbuzoval respekt. „Dnes je dobrým hlídačem a majitelé jsou spokojeni,“ dodal Šlégr.
V současné době čeká v mosteckém útulku na nové majitele 41 psů a 17 koček. Šlégr předpokládá, že v říjnu se počet  zvířat zvýší. V kotcích se postupně objeví odložení psi, které rodiče svým dětem pořídili o prázdninách a teď na ně přestávají mít čas. 

Bavorské ovce jsou nemocné, mostečtí chovatelé nesmí zvířata vyvážet

Chovatelé ovcí, koz a krav z Mostecka však odmítají podléhat panice a očekávají pokyny krajské veterinární správy. „Zatím o ničem nemám zprávy. Ale moc se toho nebojím. Zpřísnění podmínek pro přesun zvířat platí zřejmě od nás na trhy. Určitě to neznamená, že bychom je nemohli přesouvat z pastviny na pastvinu,“ řekl Deníku chovatel ovcí a koz Petr Pakosta z Hory Svaté Kateřiny.
Pokud by však preventivní opatření omezovala mostecké chovatele delší dobu, mohlo by to i jim způsobit problémy. „Teď  zatím zájemce o maso nemáme, ale pokud bychom nemohli prodávat, tak by nám ušlý zisk měli nahradit, protože my za to nemůžeme,“ vyjádřil se chovatel.
Ministerstvo zemědělství je však chovatelům připraveno pomoci pouze v případě, že se nákaza do Česka rozšíří. „Ministerstvo zemědělství  je připraveno vyplatit náhradu těm chovatelům, kterým by veterinární správa nařídila utratit zvířata, to znamená, u kterých by se přímo nákaza vyskytla,“ řekl České televizi ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Horečku šíří hmyz sající krev. Ochranné pásmo kolem výskytu nákazy je vyhlášeno na dvacetikilometrové pásmo, které se však v případě této nákazy ustanovilo na 100 kilometrů, na to navazuje pásmo dozoru do vzdálenosti 150 kilometrů. Právě poslední vzdálenost zasáhla i Mostecko.

Od poloviny roku 2005, odkdy se v Česku odpad vybírá, systém Asekol zaměřující se na spotřební elektroniku, jako jsou televizory, monitory, počítače či hračky, vybral v regionu 480 tun odpadu, z toho 20.459 televizorů a monitorů. Společnost Ekolamp pak vybrala 102 tun svítidel a systém Elektrowin 442 tun praček, ledniček či nářadí.

Systémy využívají městských sběrných dvorů nebo pořádají mobilní svozy, městům za sběr odpadu pak přispívají penězi. Například Ústí nad Labem od Asekolu dostalo půl milionu korun.

Jaroslav Fila z odboru životního prostředí ústeckého magistrátu dnes uvedl, že velkým problémem jsou pro tento druh odběru lidé, kteří se elektrospotřebiče snaží rozebírat. Systémy je totiž odebírají jen kompletní, ovšem například sběrači kovů často televize zbavují měděných cívek. Podle Nováka je pravidlo o kompletním spotřebiči nutné například kvůli zpracovatelům. To totiž při recyklaci počítají s tím, že měď v televizoru bude a oni ji zpeněží. O tuto částku pak sníží náklady za recyklaci. Upozornil, že při rozebírání chladničky zase lidé často do ovzduší vypustí nebezpečné freony.

Systémy pro odběr elektrošrotu v Ústeckém kraji připravily řadu propagačních akcí, jejichž cílem je odběr vyřazené elektroniky zvýšit. Česká republika se zavázala, že do konce roku 2008 vybere čtyři kilogramy na osobu ročně.

Staré ledničky a mikrovlnky skončily na náměstí

Zde byl připraven sběrný kontejner, kde elektropřístroje poté skončily. Za každý přinesený vysloužilý elektrospotřebič získali občané drobný dárek. Pro všechny, kteří včera přišli, byl připraven také zajímavý doprovodný program.
„Chceme naučit lidskou populaci jak správně nakládat s nebezpečným odpadem. Děti si zde mohou zahrát spoustu her s tématikou recyklace a odnést domů letáčky pro rodiče,“ sdělila Deníku jedna z organizátorů akce Květa Hrubešová.
Most bude mít dva sběrné dvory
Občané Mostu budou mít další sběrný dvůr na odpad. Dostupnější dvůr vznikne během roku v ulici Zahradní na okraji sídliště Výsluní. Město Most bude mít tedy sběrné dvory dva, na okraji sídliště Rudolice a nově postavený.
„Občané budou moci odkládat nebezpečný odpad bezplatně do nového sběrného dvora,“ řekl primátor Vlastimil Vozka. Do té doby než bude zřízen tento sběrný dvůr, jsou v ulicích města přistaveny velkoobjemové kontejnery, které slouží občanům například k odložení starého nábytku.
Specializované firmy zapojené do kolektivního systému sběru odpadu budou na vlastní náklady odvážet  k recyklaci zejména staré domácí elektropřístroje. Čím více odpadu lidé do sběren donesou, tím větší odměny firmy městu vyplatí.

Mezibořští budou za odpad platit stejnou částku

Rozhodnou o tom v polovině září tamní zastupitelé. Vedení obce tak zvolí téměř nejvyšší možnou částku, jakou mohou za svoz odpadu požadovat. „I tak doplácíme za rok skoro jeden a půl milionu korun,“ uvedl starosta Meziboří Miroslav Huml. Maximální částku za svoz odpadu platí například i obyvatelé Litvínova. Jediní Mostečané mají svoz odpadu zdarma. Tam se však rozpoutala diskuze o vhodných nádobách na odpad. Zastupitelé totiž některým domkům chtějí vyměnit malé popelnice za společné kontejnery. Zvláště lidé z rodinných domků však nechtějí přijít o své malé popelnice. „To si raději připlatíme za odpad, než abychom měli u domů kontejner,“ vzkazovali obyvatelé Mostu vedení města. V Litvínově už před časem všechny velkokapacitní kontejnery zrušili, a to nejen kvůli černým skládkám, které v jejich blízkosti vznikali. V Meziboří s nimi takové problémy nemají. „Vyvážíme je podle potřeby. Každý den, když pracovníci technických služeb uklízejí město, tak je kontrolují,“ řekl místostarosta Meziboří Aleš Jedlička. Neznamená to však, že by s odpadem mimo nádoby Mezibořští neměli problémy. „Za černou skládku lze považovat už odpad položený vedle popelnice, což lidé často dělají. Černé skládky nemáme jenom proto, že se to naše technické služby snaží ihned odstranit,“ dodal starosta Huml. Meziboří v současné době také zpracovává mapku s rozmístěním popelnic a kontejnerů, takže občané se budou moci podívat, kde například každá ze 4 velkokapacitních van, je umístěna.