V chemičce vybuchla fakle

Závada se na takzvané fakli projevila v půl deváté ráno. „Fakle je takový vysoký stožár, jeho vrchní část se utrhla. Teď se u stožáru staví obrovský jeřáb, aby mohli technici zjistit míru poškození,“ řekl včera Deníku tiskový mluvčí společnosti Pavel Veselý. Podle jeho slov však bude společnost příčinu závady znát až v úterý. Kvůli této poruše budou odstaveny i ostatní výroby Unipetrolu RPA.
Přestože při incidentu nehořelo, hasiči hořák zkrápěli vodou a silnice mezi Mostem a Litvínovem byla na 90 minut uzavřena. „Byla nám nahlášena technická porucha v chemičce, po dobu zásahu hasičů jsme odkláněli dopravu,“ uvedl operační důstojník mostecké policie.
Za poslední dva týdny je to již třetí havárie. Ve čtvrtek 4. října se jeden pracovník popálil, o den později při najíždění provozního souboru syntézní jednotky čpavku, došlo k poruše vysokotlakého zařízení a následnému výronu čpavku.

V chemičce se popálil člověk, do ovzduší také unikl čpavek

 „Obě události se prověřují. Žádná z nich nezpůsobila provozní ani ekologické škody. S historicky největší odstávkou výroby, která v areálu právě probíhá, měl souvislost pouze výron chemikálie,“ sdělil včera mluvčí společnosti Pavel Veselý.
S popáleninami horních končetin prvního a druhého stupně skončil 4. října v nemocnici zaměstanec výrobny oxosyntézy. Podle mluvčího by v současné době měl jeho zdravotní stav být již uspokojivý. Přesné příčiny nehody má za úkol zjistit vyšetřovací komise.
Pouze o den později museli pracovníci chemických závodů řešit další závažný problém. Krátce po jedné hodině v noci se při  najíždějí provozu porouchalo vysokotlaké zařízení a do ovzduší unikl  čpavek.
„Pozorovali jsme nebezpečný mrak a připravovali se k evakuaci. Hasiči naštěstí začali čpavek včas skrápět a navíc se ještě rozpršelo,“ popsal situaci jeden ze zaměstnanců závodu, který si však nepřál být jmenován. „Únik čpavku byl lokalizován jen uvnitř podniku a během půl hodiny se ho podařilo zlikvidovat,“ doplnil mluvčí.
Podle Veselého tato událost posloužila jako určitá forma havarijního cvičení, při kterém si hasiči ověřili, že situaci dokáží zvládnout. „Byla ustanovena komise, která jednotlivé kroky zásahu prověřuje.  Pokud zjistí nedostatky, zanesou se do aktuálního havarijního plánu,“ uzavřel.

Litvínov se chce bránit znečišťování

„Víme, že největším zdrojem prachu jsou nedaleké lomy. Právní norma imisní limit sice specifikuje, ale nestanovila žádný časový limit pro jeho dodržení ani případné postihy,“ uvedla již o prázdninách Jitka Janečková, vedoucí odboru životního prostředí.
Radní se však nechtějí s  bezmocí smířit. „Pověřili mě, abych se obrátil na Českou inspekci životního prostředí a zdravotní ústav,“ uvedl starosta Milan Šťovíček.
Na instituce se obrátí mimo jiné s dotazy, jaké jsou výsledky kontrol a jaká byla v souvislosti s kontrolní činností uložena opatření. Zajímat se bude i o to, jakou mají vypovídající hodnotu měření, neboť lidé mají podezření, že jsou měření ovlivněná. Tedy že se například prašnost měří ve vlhkém počasí, kdy je nižší.

Přes obnovené výsypky povedou nové cyklotrasy

„Je třeba do míst, která prošla stavbou vrátit život. Bez další revitalizace zůstane lokalita pustým místem s nákladnou údržbou,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc na  jednání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje ve  Výzkumném ústavu pro hnědého uhlí v Mostě. Mezi vhodně rekultivované a poté revitalizované prostředí patří  Čepirožská výšina. Je zde postaveno přes 200 rodinných domků a přivedením páteřních inženýrských sítí dochází nyní k dalšímu rozvoji této lokality.
Opakem  jsou nedostatečně rekultivované plochy vodní nádrže Matylda a Milada. Obě  jsou bez služeb, inženýrských sítí a možnosti dalšího rozvoje bydlení. Roční náklady na provoz činí asi devět milionů korun, jedná se o dopouštění  vody a údržbu zeleně.
Mezi další projekty rekultivace schválené meziresortní komisí patří například středisko Starého Mostu, dále výstavba cykloturistického okruhu, po části Střimické, Velebudické, Slatinické výsypce a výsypce lomu Vrbenský. Chystá se také  obnovení silnice z Mostu do Braňan nebo individuální výstavba Velebudické výsypky. V Litvínově to bude výstavba rekreační plochy v Novém Záluží, cyklotrasa z Lomu do Mariánských Radčic,  rekreační plocha Oprám nebo výstavba lesoparku u Lomu.
„V letošním roce nám byla státem  poskytnuta dotace patnácti miliard  na rekultivaci a  revitalizaci vytěžených prostředí. Bohužel je tato částka opravdu nedostačující. 50 % elektrické energie z uhlí  se vyrábí v Ústeckém kraji,“ sdělil na jednání Falbr.
Podle odborníků bude těžba uhlí a výroba elektřiny pokračovat minimálně 30 let, což znamená, že dalších 30 let bude docházet k ničení přírody, ale i k možnostem následné nápravy škody.
„Je třeba změnit horní zákon a vytvořit systém. Ukládat z tuny vytěženého uhlí nejen na prostou rekultivaci dotčeného prostředí, ale navýšit tuto částku o nutné potřeby na následnou revitalizaci,“ shodli se představitelé Hospodářské a sociální rady.
„Chceme přesvědčit občany  Ústeckého kraje, že další těžba neznamená jen ničení přírody, ale i prosperitu  a obnovu území,“  nechal se slyšet Šulc.
Komise VÚHU se v nejbližší době domluví na návrhu  horního zákona, aby ho mohli předložit vládě.

Bílý potok se vrátí do původního koryta

Podle tiskového mluvčího Povodí Ohře  Jana Svejkovského se v současné době připravuje projektová dokumentace a k samotnému přemístění koryta potoka povodí přistoupí v příštím roce. „Úprava koryta bude náročnou akcí, proto se její realizace protáhne až do roku 2009,“ řekl Svejkovský s tím, že zatím se pracuje  na dokumentaci a než se vyřídí veškerá stavební povolení a vybere se zhotovitel stavby, odhaduje její start na polovinu příštího roku.
Současné koryto Bílého potoka je zčásti zakryté. „Tam, kde je to zakryté, tak potok odkryjeme a povede podél silnice. Toto opatření děláme kvůli nebezpečí povodní. Když je více vody a hladina potoka se zvedne tak vysoko, že tře o strop, tak to tření tok vody zpomaluje. V tu chvíli dochází v náhonu do uzavřené části k vylití potoka na silnici,“ vysvětlil Svejkovský.
Zatím je podle mluvčího předčasné odhadovat, kolik peněz si tato investice vyžádá, nicméně se bude pohybovat v řádu milionů korun. Sáhnout do své pokladny kvůli změně koryta potoka musí i město Litvínov. „Byli jsme požádáni, abychom kvůli přesunu koryta také přesunuli most přes potok, ten je v majetku města,“ uvedl starosta Milan Šťovíček s tím, že město bude muset na tuto úpravu vynaložit více jak čtyři miliony korun.
Podle kupní smlouvy, kterou město před rokem uzavřelo se soukromou společností, má na  pozemcích vyrůst do pěti let obytná zóna. „Už tehdy se s přesunem koryta počítalo, takže tato plocha byla z prodeje vyjmuta,“ řekl vedoucí odboru nakládání s majetkem Václav Cihlář, že majiteli tak nevzniknou žádné potíže.

Odpad se Litvínovu prodražil

Je to důsledek sporů o zakázky, které město muselo rušit.
Jedinou možností, jak zajistit odvoz odpadků bylo neustálé vypisování zakázek do dvou milionů korun.
To samozřejmě město vyšlo dráž než jedna dlouhodobá smlouva.
Původně litvínovský rozpočet počítal s více než jedenácti miliony korun na svoz komunálního odpadu a necelými čtyřmi miliony korun na velkoobjemové kontejnery.
„Obyvatel Litvínova se samozřejmě navýšení plateb za svoz odpadu nedotkne. Pro ně stále platí pět set korun za odpad na rok, navíc navýšit tuto částku není ani možné,“ uvedla vedoucí finančního odboru Nikola Exnerová.
Vedení Litvínova nakonec nemusí kvůli navýšení nákladů sáhnout do fondu rezerv, ale může si dovolit odebrat peníze z jiných rozpočtů.
„Pár set tisíc korun se mohlo vzít z rozpočtu na energie a teplo ve Valdštejnském zámku. Díky tomu, že byla letos mírná zima, tak můžeme přesunout i finance ze zimní údržby,“ uvedl starosta Litvínova Milan Šťovíček s tím, že z letošního rozpočtu, pokud to bude potřebné, tak se budou práce spojené se zimní údržbou hradit pouze do listopadu, prosinec už spadá do rozpočtu na příští rok.

Likvidace autovraků jen s potvrzením

Podle šéfa autovrakoviště Jaroslava Jelínka přichází nejvíce zájemců o likvidaci vraků začátkem roku, kdy autům končí pojistka. „Naopak nejméně jich je přes prázdniny. Na Ústecku působíme přibližně 2,5 roku a za tu dobu jsme zlikvidovali asi 330 autovraků. Ne každé vozidlo ale přijmeme. Najdou se totiž i tací řidiči, kteří se autovraku chtějí zbavit ne příliš čistě, v takovém případě, ale mají smůlu,“ řekl Jelínek.

Většina majitelů aut odevzdá registrační značky a doklady od vozu, tím se ale vraku definitivně nezbaví. Jsou pouze v jakémsi depozitu. „Mělo by být trestné nechávat autovrak bez povšimnutí u krajnice nebo na parkovištích celou věčnost. Taková vozidla jsou totiž nebezpečná. Obsahují chemické látky a další nebezpečný materiál.

Podle zástupce ředitele ústeckých strážníků Jana Novotného se na vraky zaměřují i strážníci, kteří po uplynutí roční lhůty nechávají autovraky odvážet na záchytné parkoviště a posléze je nechají zlikvidovat.