Příroda

Pták roku 2018

sýček Ptákem roku 2018 je sýček obecný (Athene noctua). Ještě na začátku dvacátého století byl sýček obecný nejhojnější sovou nacházející se téměř v každé vesnici i volně v otevřené krajině. To se ale vlivem intenzifikace zemědělství změnilo. Ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo, ve kterém se nedaří většině živočichů včetně sýčka.
Více informací.

Jaro ožívá

SpringAliveSledujte přílet poslů jara!
Zaznamenejte svá první pozorování čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net.



Poslední aktualizace proběhla 3/2018.



Ochrana rostlin a živočichů

© V.Joza, EC MostNěkteré druhy organismů jsou vzácné z přirozených důvodů, jiné se staly vzácnými a ohroženými přičiněním člověka. V obou případech však existuje riziko jejich dalšího ústupu z naší přírody nebo dokonce jejich úplné vymizení.

V současnosti jsou proto některé druhy ohrožených organismů chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jsou přímo uvedeny v jeho prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jsou zde popsány negativní zásahy do života chráněných rostlin a živočichů, kterých je nutno se vyvarovat. Kromě toho je ve vyhlášce uveden výčet chráněných cévnatých rostlin (tedy bylin a dřevin), hub, bezobratlých živočichů (především hmyzu, méně pak i měkkýšů a korýšů) a obratlovců (ryb, obojživelníků, plazů, savců a ptáků).

Podle stupně ohrožení se řadí jednotlivé druhy zmíněných skupin organismů do tří kategorií:

- ohrožené,
- silně ohrožené,
- kriticky ohrožené druhy.

© wikipedia.orgProtože však přehled chráněných druhů vznikl před téměř čtvrt stoletím a od té doby nebyl prakticky aktualizován, nevystihuje aktuální stav poznání naší květeny. Z toho důvodu ve výčtu chybí řada druhů reálně ohrožených (v některých případech až kriticky); naopak jiné zde uvedené druhy jsou ve skutečnosti ohroženy méně, nebo jsou do výčtu zahrnuty druhy, které ve skutečnosti prakticky ohroženy nejsou vůbec (např. lilie zlatohlavá a některé druhy čmeláků). Některé skupiny organismů (např. lišejníky, mechy) nejsou v přehledu dokonce uvedeny vůbec, ačkoliv některé jejich druhy jsou skutečně vzácné a velmi ohrožené. Na druhou stranu je vyhláška č. 395/1992 Sb. jediným závazným právním podkladem vztahujícím se k ochraně konkrétních druhů v našem právním řádu, a jako takový nástroj je při ochraně přírody rozsáhle využívána.

© V.Joza, EC MostNejnovější znalosti o stupni ohrožení jsou však pro většinu skupin organismů u nás dobře známy. Najdeme je uvedeny v tzv. červených seznamech. Ty připravují odborníci na příslušné organismy, tedy botanici, entomologové atd.

Červené seznamy jsou vlastně nejspolehlivějším pramenem informací o ohroženosti květeny i fauny pro určité území. Proto je státní orgány také využívají jako podklad praktické ochrany přírody a při posuzování hodnot přírody např. při plánovaných stavebních pracích, byť nejsou právně závazné. Než se totiž podaří legislativním procesem včlenit soudobé informace o ohrožení organismů do novely vyhlášky, trvá to až desítky let. V červených seznamech bývají druhy rozděleny také mezi ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené, ty jsou kromě toho ale často doplněny o nejnižší stupeň.

V závislosti na aktivitě odborníků a úrovni poznání existují kromě celostátních červených seznamů pro některá území a pro vybrané skupiny organismů také regionální seznamy. Z nich je zřejmá regionální vzácnost a ohrožení druhů.

Pro Mostecko jsou například charakteristické poměrně běžné výskyty některých nelesních druhů rostlin a bezobratlých vázaných na stepní vegetaci (včetně druhů vzácných v celé republice), naopak poměrně vzácné jsou horské prvky flóry a fauny (mnohé zcela chybějí). V jiných krajích tomu může být zcela naopak – stačí se přesunout do podhůří Krušných hor v okolí Litvínova či Chomutova. Je jasné, že je to dáno jednak přírodními podmínkami, jednak historickým i současným využíváním krajiny člověkem.