I na tužkové baterie se vztahuje povinnost zpětného odběru (zákon 185/2001). Poslední prodejce výrobku je při jeho prodeji povinen informovat spotřebitele o způsobu zpětného odběru již nepoužitelných výrobků. Pokud tak neučiní, je povinen odpad odebírat sám. Zpětný odběr musí být proveden bez nároků na úplatu od spotřebitele a místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná, jako místa prodeje. S vráceným výrobkem musí být následně naloženo v souladu se zákonem o odpadech.

Podle pracovnice České inspekce životního prostředí Evy Tylové není vzláště mezi malými prodejci velké povědomí o této povinnosti. Velké prodejní řetězce prý tyto povinnosti plní již lépe. V případě, že Váš prodejce o této povinnosti neví, můžete podat podnět na ČIŽP ke kontrole daného prodejce. Osobně mám ze svého okolí spíše dobrou zkušenost: v obchodě, kam chodím nakupovat, mají boxík na baterie.

Zákon mluví o povinnosti prodejce odebrat příslušný odpad sám, neinformuje-li o jiném místě odběru. Pokud však narazíte na prodejce, který o své povinnosti neví, raději mu baterie nevnucujte, protože nebudete mít jistotu, jak s nimi naloží. Raději je odneste do prodejny, která si je svých povinností vědoma, nebo třeba do sběrného dvora, kam lze ukládat nebezpečný odpad.

Pokud vím, jsou často sběrné nádoby na baterie na obecních úřadech (které mají povinnost postarat o likvidaci nebezpečného odpadu z obce) a i některá gymnázia a střední školy se podílejí na sběru použitých baterií. Tyto nádoby bývají zpravidla červené.

Shromážděné baterie jsou předávány specializovaným firmách, které se zabývají likvidací nebezpečných odpadů. Podle informací ČIŽP stojí likvidace jedné tuny baterií asi 15 tisíc Kč. Náklady na likvidaci hradí výrobci baterií.

Pokud používáte baterie často, například do walkmanů a fotoaparátů a pod., zvažte, jestli by se Vám nevyplatilo investovat do nabíjecích baterií. Jsou sice řádově dražší (velmi kvalitní se blíží 200 Kč/ks), ale jejich životnost je minimálně 1000 nabití, investice se tedy brzy vrátí. Používání nabíjecích baterií je i šetrnější k životnímu prostředí - lze je používat opakovaně po dobu i několika let, důsledkem je, že vyprodukujete mnohem méně nebezpečného odpadu.

Zákon o zpětném odběru se vztahuje na tyto odpady: a) minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků, b) elektrické akumulátory, c) galvanické články a baterie, d) výbojky a zářivky, e) pneumatiky, f) chladničky používané v domácnostech.

Martin Mach

Zdroj: Ekolist -  Zelená domácnost