-v současnosti nejčastěji používaná izolace s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi a nízkou cenou. Vyrábí se z neobnovitelného zdroje - ropy. Během výroby vznikají pentanové a styrenové emise. Pentan přispívá k tzv. letnímu smogu a skleníkovému efektu. Styren je nervový jed, způsobuje mutace v genetické výbavě, je zřejmě karcinogenní. V minulosti se při výrobě používali freony. -recyklace je teoreticky možná, v praxi se drcený odpadní polystyren používá pro výrobu lehčených betonů, což nelze považovat za opakované použití, neboť dochází k nevratné degradaci. -v místech s vyšší vlhkostí není PPS vhodný. -pro izolaci svislých stěn se používají polystyrenové desky, na které se nanáší štěrková omítka s výstužnou mřížkou. -životnost více než 30 let, šplhaví ptáci občas poškozují fasády. -spalování je možné ve spalovnách je možné odpadů. -výroba zatěžuje životní prostředí více než "přírodní" materiály (vyšší spotřeba energie). -k ohrožení zdraví při použití vnější izolace nehrozí. 

Len -len je domácí surovina, lze se vyhnout umělým hnojivům. -při výrobě izolačních materiálů se krátká lněná vlákna smíchávají s textilními polyesterovými vlákny. -pro větší odolnost ohni se přidávají sloučeniny amoniaku nebo boraxu či vodního skla. -len se používá jako plsť nebo deska, lze jím též vysypávat dutiny. -izolační vlastnosti jsou dobré, vlákna jsou pevná v tahu, snadno se však lámou. Při instalaci lněné izolace je nebezpečí přeříznutí či přetržení vláken lnu. -kompostovat lze jen len ošetřený amonnými solemi, len ošetřený boraxem kompostovat nelze. Vkládaná polyesterová vlákna netlejí. 

Bavlna -dováží se hlavně ze střední Asie a Afriky, při pěstování se používají pesticidy. Na tuzemském trhu je tento materiál těžko dostupný. -pro nehořlavost se napouští boraxem. -možnosti bavlny: rohože, pletence, plstěné proužky a těsnící vaty. -izolační vlastnosti lze označit jako dobré, bavlna je schopna vstřebávat vlhkost, navíc je nestravitelná pro většinu hmyzu. - k samovznícení dochází při teplotách 400 °C, bavlna je samozhášivá. -lze použít opakovaně. -podle dostupných informací není třeba se bát vlivů na zdraví. -pěstování bavlny by ve vhodných oblastech mohla být pěstěna formou alternativního zemědělství, současné podmínky pěstování (hnojiva, pesticidy) nejsou vyhovující. 

Korek -přírodní obnovitelný zdroj, v případě potřeby lze kompostovat, výrobní proces nezatěžuje životní prostředí. Korek lze považovat za ekologicky šetrný způsob izolace, cena je však poměrně vysoká. -lze využít pro vnitřní izolace. -tepelně izolační vlastnosti jsou poměrně dobré, polystyrenu nebo minerální vatě se nevyrovnají. Korek má schopnost akumulace tepla, je schopen zachytit desetkrát větší množství tepla než izolace z minerálních vláken. Mírné vlhkosti snadno odolává, je tvarově stálý a zůstává elastický. -hořlavost korku lze omezit přísadou vodního skla. -u nekvalitně upraveného korku byly zaznamenány karcinogenní látky, tyto však nebyly nalezeny u značkových výrobků. 

Ovčí vlna -ovčí vlna je z hlediska ochrany prostředí velmi vhodná, pokud jsou ovce chovány v podhorských a horských oblastech, přispívá se tím k udržení tradičního rázu krajiny a udržení biodiverzity. Vyznačuje se vyšší cenou. -je lepší dávat přednost tuzemské vlně, viz předchozí. -ovčí vlna je dostupná jako izolační plsť, vata k ucpávání dutin, rohoží, desek k izolaci fasád, potrubí a k izolaci proti kročejovému hluku. Jako pružnou izolaci lze zabudovat i mezi střešní krokve. -Izolační vlastnosti řadí vlnu mezi nejlepší izolační materiály, zpracování je přijemné, výrobek je bez zápachu. Vlna vyrovnává kolísání vlhkosti v interiérech, umožňuje pohyb páry. -je třeba vlnu chránit před hmyzem, má vysoký bod vznícení a je samozhášivá, pro snížení hořlavosti lze impregnovat boraxem nebo fosforečnanem sodným. -chemicky neošetřenou vlnu lze snadno zkompostovat, opakované použití vlny je možné. -ovčí vlna nemá zatím příliš velký odbyt, je zde však vidět možná alternativa pro zemědělce. Na izolaci jednoho rodinného domu by bylo potřeba ostříhat cca 1 000 ovcí. 

Sláma -přírodní obnovitelný zdroj, používá se bez jakýchkoli úprav, zřejmě nejlevnější izolace, pro horší izolační vlastnosti je nutno počítat s větším prostorem pro izolaci. -sláma byla původně používána jako střešní krytina a jako příměs do zdiva. Volná sláma se též používala k zaizolování půd venkovských stavení. Dnes se vyrábějí slaměné panely kryté papírem. -sláma propouští vodní páry, velkým problémem je vysoká hořlavost, kterou lze jen obtížně snížit. Není-li ve slámě zrn, není problém s hlodavci, při zavlhnutí hrozí výskyt plísní a hub, které mohou způsobit zdravotní problémy. -sláma se nechá snadno kompostovat. 

 Papírové vločky - celulóza -pro výrobu se používá starý novinový papír, bohužel často dováženým ze zahraničí. -nevhodné do míst s vyšší vlhkostí. -nelze kompostovat kvůli boraxu, v tiskařských barvách jsou malá množství PCB, olova a kadmia. -přidává se borax jako ochrana proti hmyzu, myším a hoření. -lze snadno instalovat svépomocí nafukováním do trámoví a stěn, na svislé stěny a stropy lze nafoukat namokro (přidává se čistá voda). Při nafukování na sucho se nelze vyhnout prašnosti. -celulóza umožňuje difúzi páry, snadno vyrovnává vlhkost, dobře pohlcuje zvuk. -výrobci se vyjádřili, že jimi vyrobené izolace budou znovu odebírat, nevhodné skládkovat, do spodních vod se uvolňuje borax. -únik škodlivin spadá pod hranici prokazatelnosti, spotřeba na výroby je velmi nízká. 

Konopí -konopí je velmi odolné vůči škůdcům a zlepšuje kvalitu půdy, při výrobě není potřeba používat chemických prostředků. -pod tlakem lze dosáhnout trvale stabilní masy, pohlcuje kročejový hluk a vibrace. 

Rákos -použití ve stavebnictví bylo tradiční (střešní krytina, nosiče omítky, izolační desky), dnes je vytlačeno jinými materiály. -používá se pouze jednoleté rákosí, zpracovává se do desek, rolí nebo rohoží. -rákos má průměrné izolační vlastnosti, ve srovnání s jinými přírodními materiály je tvrdší a netleje. -přirozeně obsahuje kyselinu křemičitou, která zabraňuje vznícení. -rákos lze kompostovat. 

Pokrytí fasád zelení snižuje rychlost proudění vzduchu u vnějších stěn a tím brání odlivu tepla. Stále zelené popínavé rostliny mohou takto přispět k tepelné izolaci (účinky jsou srovnatelné s 1 - 2 cm izolační vrstvy). Zastínění naopak snižuje rozpálení stěn.

 

Zdroj: Ekolist -  Zelená domácnost