Je pravdou, že v městských čistírnách odpadních vod se uplatňuje tzv. biologické čištění pomocí baktérií. Pro úplnost je nutno dodat, že se nejedná pouze o nejrůznější baktérie, ale na čištění se podílí i řada dalších mikroorganismů, které jsou ve formě tzv. aktivovaného kalu, což je směsná kultura mikroorganismů (mikroorganismy se shlukují ve formě vloček). Tyto zmíněné mikroorganismy jsou aerobní, tj. potřebují ke svému životu kyslík. To v praxi znamená, že působení zmíněných mikroorganismů není urychleno a umocněno mohutným provzdušňováním, ale dostatečné dodávání kyslíku je podmínkou života těchto mikroorganismů. Zdá se to pouhým "slovíčkařením", ale bylo by zavádějící si myslet, že pokud bychom přestali provzdušňovat, působení mikroorganismů se "pouze zpomalí". To je sice pravda, ale jen do té doby, než se vyčerpá kyslík z vody v provzdušňované nádrži. Poté dojde ke změně aerobního prostředí na anaerobní (bez kyslíku) a dojde k úhynu mikroorganismů, které bez kyslíku zkrátka žít neumí. Koncentrace kyslíku v provzdušňované nádrži (tzv. aerační, aktivační) by se měla pohybovat minimálně kolem 2 mg/l (v praxi se udržuje kolem 5 mg/l). Tuto koncentraci kyslíku je nutné hlídat pomocí kyslíkové sondy a podle ní nastavit chod aerátoru - provzdušňovacího zařízení (jak je tomu u moderních malých a domovních ČOV), aby provoz byl co nejekonomičtější a současně zabezpečil co možná nejvhodnější prostředí pro život mikroorganismů.

Více informací  zde na EkoListu po drátě