Obyvatelé Litvínova zaplatí za odpad pět set korun 

Deník Mostecka - 31.12.2003

Litvínov - Obyvatelé Litvínova budou od ledna 2004 platit více za ukládání a svoz komunálního odpadu. Místo původních 456 korun ročně je to přijde na 500 korun. Město bude vybírat od občanů maximální možnou částku, kterou povoluje zákon. "Přesto budeme ještě doplácet odhadem osm set tisíc korun," řekl starosta Karel Zdražil.

Hlavním důvodem zdražení je zvýšení daně z přidané hodnoty z pěti na dvaadvacet procent. Množství vyváženého odpadu se navíc stále zvyšuje, i když počet obyvatel Litvínova klesá. Sběr a svoz komunálního odpadu stál letos 14,8 milionů korun, z toho více než dva miliony korun činily náklady na separovaný odpad.

 

Barák: Odpad z Mostecka třídíme 

Deník Mostecka - 17.12.2003

Horké chvilky připravila popelářům z Mostecka nedávná reportáž v televizi. Šot, v němž firma separovaný odpad odvážela přímo skládku, veřejnost pobouřil natolik, že někteří občané na třídění odpadků rezignovali.

Mostecko - Separovaný odpad z Mostecka na skládce nekončí. Přestože v některých případech ho sváží klasický popelářský vůz, sklo, plasty a papír se dále třídí a recyklují. "Kontrolují nás pracovníci městských úřadů, kraje a pravidelně také České inspekce životního prostředí," ujistil Pavel Barák, jednatel společnosti P.B.O.,která se zabývá sběrem tříděných odpadů.

Třídírna odpadů pro celý okres se nachází v areálu litvínovských technických služeb. Na Mostecku je rozmístěno téměř tisíc nádob na papír, sklo a PET lahve. Ve městech se nacházejí dva druhy kontejnerů." Plastové jsou opravdu obsluhovány vozidlem na klasický komunální odpad. Před každým výjezdem je však automobil vyčištěn a sype se do něj pouze odpad separovaný," objasnil Barák.

Roztříděný papír se následně lisuje do balíků. PET ahve se dokonce rozdělují podle barev a poté též lisují. Střepy firma skladuje ve velkoobjemových ocelových vanách a následně sesypává do transportních kamionů. "Na všechny tři typy druhotných surovin máme zajištěn mnohaletý odbyt. Z třídírny odchází řádově stovky tun vytříděných komodit," dodal ředitel.

 

Popeláři nakoupili za miliony nové vozy

Deník Mostecka - 17.12.2003

Most - Miliony korun investovala firma Mostecké odpady do úspornější a výkonnější techniky. Lidem sváží odpad pět nových vozidel. Jedno speciální auto stálo čtyři a půl milionu korun

Zahraniční speciál odveze najednou na skládku až deset tun odpadu, kdežto starý typ vozu české výroby tři a půl tuny, informoval Hans-Michael Schnur, jeden ze dvou jednatelů firmy Mostecké odpady. Staré vozy měly navíc vyšší spotřebu pohonných hmot. "Nákup nových vozů pro nás znamená dvojitý efekt," uvedl Schnur.

Nové vozy zatím nepotřebují opravy. "Neočekáváme výpadek ve svozu odpadu. Stará technika stála i několik dní v dílně," uvedl Schnur. Podle něj jsou s novými speciály spokojeni i zaměstnanci.

Už letos zvýšily Mostecké odpady počet sběrných nádob na plasty a papír. V příštím roce chce firma nakoupit další nádoby pro ekologicky šetrnější třídění. "Mnozí lidé se domnívají, že doma vytříděný papír a plasty končí na skládce. To ale není pravda, separovaný odpad se dále zpracovává ve třídírně odpadů v Litvínově," prohlásil Schnur.

"Technika je dvojího druhu, může brát i popelnice různých typů," potvrdil Bořek Valvoda, zástupce tajemnice mosteckého magistrátu, který byl donedávna druhým jednatelem Mosteckých odpadů. Speciál umí naložit zvlášť vytříděný odpad z domácností a zvlášť netříděný odpad. Schnur proto vyzývá lidi, aby do nádob pro plasty a papír neházeli nic jiného, třeba zbytky jídel a další komunální odpad. "Třídění takového odpadu v třídírně pak zvyšuje náklady na recyklaci. Zaměstnanci třídí odpad ručně a je to špinavá práce. Když my ušetříme na nákladech, občané ušetří na místním poplatku za odpad," řekl Schnur.

Společnost Mostecké odpady vlastní ze 49 procent firma PBO, kde je německý kapitál, a z 51 procent Technické služby města Mostu. Druhým jednatelem firmy se nedávno stal Jiří Tříska, dosavadní předseda dozorčí rady společnosti a mostecký zastupitel za ČSSD.

 

Mostecké odpady demonstrovaly sílu 

Most - Společnost Mostecké odpady včera ráno vystavila na 1. mosteckém náměstí svou nejlepší techniku. Vedení firmy tím demonstrovalo zlepšení služeb pro veřejnost a zároveň oznámilo personální změnu na postu jednatelů.

Deník Mostecka - 13.12.2003

"Mostecké odpady se staly za více než rok svého působení stabilizovanou firmou s kvalitním technickým zázemím na úrovni Evropské unie," řekl včera zástupce tajemnice mosteckého magistrátu Bořek Valvoda. Zároveň oznámil, že je pracovně velmi vytížen a vzdává se funkce druhého jednatele firmy Mostecké odpady. Valvodu nahradil na postu jednatele Jiří Tříska, který je znám veřejnosti především jako zastupitel Mostu za ČSSD.

Včerejší akce na náměstí se zúčastnil také první jednatel firmy Hans Michael Schnure. Vlastníkem společnosti Mostecké odpady je ze 49 procent firma PBO, kde podnikatel Schnure zastupuje německý kapitál. Zbylý, většinový podíl drží ve firmě Technické služby města Mostu, které patří jen městu Most. Propojení soukromého kapitálu s veřejnými financemi v komunálních službách je podle primátora Mostu Vladimíra Bártla světovým trendem. "Mostecké odpady jsou toho typickým příkladem," dodal Bártl. Privátní partner například více usiluje o snížení nákladů ve společné firmě.

"Naši čeští spolupracovníci jsou hrdi na novou techniku a nyní dosahují lepších pracovních výsledků," sdělil Schnure, který ocenil sloučení svozu a likvidace odpadů z celého Mostecka. Firma využívá pět nových technologických aut, která mají nižší spotřebu pohonných hmot a poberou více odpadu. Hodnota jednoho speciálu je čtyři a půl milionu korun. "Hlavní investiční krok je za námi," zhodnotil činnost firmy její odstoupivší jednatel Valvoda.

Společnost Mostecké odpady zaměstnává 75 lidí. Obrat společnosti očekává její vedení ve výši 66 milionů korun. V příštím roce společnost nepředpokládá zvýšení sumy, protože ceny za služby spojené s odpadem se nemění.

 

Odpůrci jaderného odpadu založili sdružení

11. prosince 2003 08:50

LUBENEC/BLATNO (Lounsko) (ČTK) - Obyvatelé z Lubence, Blatna a okolních obcí na Lounsku založili občanské sdružení Severočeský ocelot s cílem zabránit výstavbě trvalého úložiště jaderného odpadu. Lokalita Lubenec-Blatno patří mezi šest míst v zemi, která Správa úložišť radioaktivního odpadu vytypovala pro jeho možné skladování. V dnešním lounském vydání to uvedly Deníky Bohemia. Obyvatelé všech zvažovaných lokalit s úložištěm v blízkosti svých domovů nesouhlasí. Někde je nesouhlas stvrzen i referendem. "My referendum nepřipravujeme. Chceme ale například zorganizovat přednášky o problematice jaderného odpadu, a to i ve školách. Výstavba a provoz úložiště se totiž dotkne spíše našich dětí," uvedla zakladatelka sdružení Severočeský ocelot Lucie Benešová.

Obce z okolí šesti navrhovaných lokalit pro úložiště se snaží jejich výstavbě zabránit. Zástupci obcí podepsali na víkendovém setkání v Táboře memorandum, v němž požadují mimo jiné i změnu takzvaného atomového zákona.

"Chceme, aby obce mohly být účastny rozhodovacího procesu o stavbě úložiště a měly právo veta. V den projednávání zákona ve sněmovně proto budeme před parlamentní budovou demonstrovat," doplnila Benešová.

S úložištěm pro zhruba 3500 tun radioaktivního odpadu se počítá asi 500 metrů pod zemí. Po vstupu do EU se projekt nejspíš urychlí, původní termín zahájení ukládání v roce 2065 by mohl být o 15 let zkrácen.

 

Získaný pozemek chce město využít jako novou skládku 

10.12.2003

Louny - Část bývalého těžebního místa cihelny získalo město Louny, spolu s dalšími pozemky, jež mu předala Armáda ČR spolu s areálem bývalých kasáren. "Bývalý těžební prostor cihelny může město využít ke skládkování stavební suti a dalších ekologicky nezávadných materiálů," naznačila možnost využití vydolovaného prostoru tajemnice Městského úřadu Louny Renáta Čapková. Podle jednání komise pro životní prostředí města bude možno jámu zavézt odpadním stavebním materiálem, jenž bude provázet přestavbu kasáren. Připravit potřebné náležitosti bude nyní úkolem odboru životního prostředí města. Pozemek sousedí s areálem prodejny automobilů, bude tedy nutné nejprve vytyčit jeho hranice a připravit cesty, aby sem bylo možno z nedalekých kasáren po zahájení přestavby stavební odpad vyvážet. "Komise životního protředí už jedná o další budoucnosti této skládky," upozornila Čapková. Jakkoliv přestavba centrální části karáren, kde se administrativní budovy a bývalé ubytovny vojska promění na činžovní domy, je zatím ještě spíš hudbou budoucnosti, komise už zahájila potřebné kroky k tomu, aby získala z přestavby rychlostní silnice R - 7 zeminu. Stavbaři postoupili na silnici od Prahy do Chomutova zatím k Panenskému Týnci a Sulci a město se snaží získat skrývanou zeminu do svých deponií. Mimo překrytí rekultivovaných skládek bude značné množství ornice potřeba i při úpravách v kásárnách, kde zatím zpracovaný projekt předpokládá výstavbu i na místech po demolicích. Ta se budou muset při dokončovacích pracech, před založením zahrádek u domů nebo ploch veřejné zeleně, pochopitelně překrýt dostatečným množstvím ornice.

Zdroj: Deník Lučan

Pod hlínou má být nebezpečný odpad 

09.12.2003

Bořislav - Jedním z jablek sváru je v Bořislavi údolí u bývalého koupaliště, které nechal obecní úřad z části zasypat. Podle opozice je pod násypem nebezpečný odpad, který může své okolí vážně ohrozit. Starosta nebezpečnost úložiště odmítá. Se zavezením údolí počítá územní plán obce. Největší objem materiálu sem uložila letos v květnu stavební firma, která v Bořislavi prováděla výkopové práce kvůli pokládání plynovodu. Mělo jít o nezávadný stavební odpad. Na základě anonymních telefonátů kontrolovaly zasypávání údolí dvakrát pracovnice teplické hygieny a magistrátu. První kontrola v červenci odhalila eternitové desky a zbytky barev. Druhá přišla v zaří na to, že na úložišti jsou asfaltové desky z rozkopaných obecních silnic. Obě závady nechal starosta obce Miroslav Hrubý odstranit. Podle zastupitele Václava Hanzlíka jsou ale další odpadky zahrnuté pod několika metry hlíny. Zasypávání údolí bořislavského potoka probíhá už několik let. "Nikdo jistě nevěří, že zde byla ukládána pouze zemina a čistá stavební suť. Na volně přístupnou a nikým nehlídanou skládku naopak mohl každý z širokého okolí vyvézt cokoli," argumentuje Hanzlík. Sběr odpadků do kontejnerů, na němž se zastupitelé před květnovým zavážením dohodli, se podle něj neuskutečnil. "Po zahájení výkopových prací na plynofikaci dal starosta příkaz pro zahrnutí odpadu do mnohdy několikametrové hloubky," tvrdí zastupitel. Podle starosty Bořislavi Miroslava Hrubého byla před začátkem ukládání v údolí jen hlína. "Když firma se zavážením začala, přišlo se při rozhrnování povrchu na eternitové desky. Ty pracovníci veřejně prospěšných prací naložili do kontejneru a obec poté nechala odpad zlikvidovat," říká Hrubý. To, že by se ve starých navážkách mohly nacházet další odpady, starosta nevylučuje. "Údolí se zasypává léta. Kdo může vědět, co tam všechno je?". Celková sanace mnohatunového úložiště by podle něj byla nad finanční možnosti obce. "Sanaci nikdo nenavrhoval. Kritikové poukazovali jenom na eternit, a to se vyřešilo," tvrdí starosta. Podle Hanzlíka část zastupitelů proti zahrnutí odpadů protestovala ihned po začátku zavážení. Pracovnice teplického magistrátu Soňa Koudelková byla na obou kontrolách bořislavského úložiště. Potvrzuje, že likvidaci zjištěného odpadu starosta doložil. "Na základě dalšího anonymu jsem zkontrolovala dokumenty o likvidaci odpadu v obci. Řídí se závaznými vyhláškami," uvedla. Zda je nebo není pod hlínou na úložišti nebezpečný odpad, by podle ní mohla zjistit pouze hloubková sonda a laboratorní testy. "Obec si nechala vypracovat rozbory z potoku v zasypávaném údolí. Žádné znečištění se v nich nepotvrdilo," dodává Koudelková. Na negativní výsledek testů, které vypracovala firma Povodí Ohře, se odvolává i starosta. "Úložiště by pro obec nemělo představovat žádné nebezpečí," tvrdí. Hanzlík je přesvědčen o opaku. "Výluhy ze zahrnutých nebezpečných odpadů se mohou projevit po několika měsících, ale třeba i po desítkách let," varuje. Úložiště je rizikové i podle Pavla Bučila, vodohospodáře zaměstnaného u Dolů Bílina. "Při dešti hrozí splavování bláta do okolních zahrádek. Šlo by tomu zabránit jen zhuněním skládky," míní.

Zdroj: Deník Směr

 

Obce se spojí v boji proti jadernému odpadu 

08.12.2003

Obce v okolí šesti lokalit po celé zemi, které Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) navrhla pro budoucí výstavbu hlubinného úložiště, se chtějí spojit a zabránit jeho výstavbě. Chtějí dosáhnout změny atomového zákona, která by jim umožnila rozhodovat o tom, jestli uložiště chtějí nebo ne. Případně by dostali i právo veta. Na spojenectví se dohodli zástupci obcí, občanských sdružení a ekologů na dnešním zasedání v Táboře.• Obce odmítají jaderný odpad • EU: Začněte řešit jaderný odpad • Jaderný odpad vyhání investoryJména šesti vytypovaných míst, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště, oznámila správa 25. dubna. Na seznamu jsou Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Budišov a Rohozná na Vysočině, Pačejov v Plzeňském kraji, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji.Na několika místech v okolí těchto lokalit už obyvatelé vyjádřili svůj názor v místních referendech. Drtivá většina obyvatel se v nich vyslovila proti vystavbě uložiště. Starostové odmítají i průzkumné aktivity SÚRAO, které výběru lokality předcházejí. Podle nich jakékoliv takové snahy poškozují region úbytkem turistického ruchu a nezájmem investorů zde stavět.Obce se proto rozhodly spojit síly a zabránit výstavbě úložiště. "Všichni se na tom shodneme a budeme dělat vše pro to, aby novela atomového zákona byla přijata v takovém smyslu, že obce budou mít právo do procesu zasahovat hned při samotném prvopočátku," řekl starosta Lodhéřova na Jindřichohradecku Jiří Dvořák."Byli bychom sami proti sobě, kdybychom se nechtěli spojit," soudí starosta Nadějkova na Táborsku Zdeněk Černý. Podle něj se SÚRAO v mnoha věcech k obcím chová neseriózně, když například porušuje nedotknutelnost soukromého majetku.Snahu starostů podpořilo i ministerstvo životního prostředí. Podle náměstka ministra Dalibora Stráského šéf resortu podporuje uzákonění práva obcí ve správním řízení podle atomového zákona, který by jim umožnil spolurozhodovat o tom, zda na jejich katastru bude či nebude zřízeno úložiště radioaktivních odpadů. Zároveň starosty uklidnil, že jeho resort ve svém návrhu energetické koncepce státu nepočítá se stavbou dalších atomových bloků.Proti úložišti se staví také většina politických představitelů Jihočeského kraje včetně hejtmana Jana Zahradníka. Obce mají oporu i v některých senátorech či poslancích. Zda bude jejich snaha o získání veta úspěšná, si však nikdo z nich netroufá odhadovat.

 

Likvidace ojetých pneu je zadarmo 

Ústecký deník - 4.12.2003

Ústí nad Labem - Bezplatný odběr použitých pneumatik má zajistit ze zákona jejich výrobce nebo prodejce. Pokud pneuservis zákazníka neinformuje o bezplatném způsobu odběru, musí ho zajistit sám.

Ladislav Husárik ve Všebořicích včera potvrdil, že v jeho pneuservisu zákazníkovi odeberou ojeté pneumatiky bezplatně. "Vyplývá to ze zákona. Od nás si je pak odvážejí sami dodavatelé," vysvětlil majitel firmy.

Povinnost bezplatného odběru mají výrobci a prodejci pneumatik od loňského února. Důvodem je ochrana životního prostředí, ale také oddělení pneumatik od ostatního druhu odpadu. "Nevím o tom, vždy jsem je vyhazoval při nějakém organizovaném sběru nebezpečného odpadu," řekl včera Milan Křivý.

Jiří Šosvald z koštovského pneuservisu včera řekl, že jeho stálí zákazníci mají odběr ojetých pneumatik zdarma. "To znamená, že zde za likvidaci staré pneumatiky nikdo neplatil už hodně dlouho. Od jiných zákazníků vybíráme 25 korun," řekl.

 

Chomutově se chystají snížit poplatek za odpad 

04.12.2003

Chomutovská radnice se chystá odměnit obyvatele města za to, že poctivě třídí odpadky. Pokud budou s návrhem radních souhlasit i zastupitelé, zlevní město příští rok poplatky za svoz a likvidaci komunálního odpadu. Každý občan ušetří měsíčně 1,30 koruny. "Sazba se má snížit kvůli tomu, že lidé letos třídili víc než loni a město mělo víc peněz, které mohlo zapojit do odpadového hospodářství," vysvětlila v úterý mluvčí chomutovské radnice Michaela Lehnertová. Za prvních deset měsíců letošního roku posbírali Chomutované bezmála 183 tun papíru, skoro 104 tuny skla a 67 tun plastů. V roce 1997, kdy se odpad v Chomutově začal třídit, se v kontejnerech na papír našlo jen 113 tun papíru, 78 tun skla a žádné plasty. "Postupně jsme zvyšovali počet míst s kontejnery na tříděný odpad. Nyní jich máme už 165, od loňského roku jich přibylo jedenapadesát. Nejvíc využívají možnost udělat něco pro ekologii obyvatelé lokalit Zadní Vinohrady a Horní Ves, kde žijí hlavně starší lidé," řekl Právu Tomáš Reisig z technických služeb města. Za více než 350 tun tříděných odpadků za rok si podle radních obyvatelé města nějakou tu odměnu zaslouží. Pokud si to myslí i zastupitelé, zaplatí v roce 2004 každý Chomutovan za odpadky 404 koruny a ušetří šestnáct korun za rok. Čtyřčlenná rodina tak uspoří za dvanáct měsíců čtyřiašedesát korun. "To snad ať raději nezlevňují, dají ty peníze na jednu hromadu a pořádně za ně uklidí město," komentovala korunovou úsporu v měsíčním rozpočtu například Ludmila Pácalová z Chomutova. Podobně reagovali čtyři z pěti dotázaných obyvatel města. Považovali korunovou slevu za vtipný vstup do příštího roku. Na rozdíl od důchodkyně Marie Novotné, která úklid ulice za její peníze rezolutně odmítla. "Nic takového, žádné uklízení za moje peníze. Jen ať zlevní, i když je to jen o korunu. Všude se zdražuje, zadarmo člověku nikdo nic nedá, a když mi ta koruna bude chybět na chleba, neprodají mi ho."

Zdroj: Právo

 

Nejvíce za odvoz odpadu zaplatí v Děčíně, nejméně v Teplicích

12. října 2003 14:54

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Nejvíce peněz za odvoz odpadu zaplatí od nového roku lidé v Děčíně, naopak v Teplicích jej nadále bude hradit magistrát. Sáhnout hlouběji do peněženky budou muset příští rok obyvatelé téměř všech měst v Ústeckém kraji. Vyplývá to z ankety ČTK. Roční poplatky za komunální odpad v Děčíně jsou nyní 408 korun na osobu. Děčínští radní doporučili zastupitelstvu zvýšit poplatek zhruba o 100 korun na 500 korun ročně. Částka je zároveň nejvyšší možnou, jakou může obec podle zákona o odpadech vybírat.

V Děčíně je téměř 53 tisíc plátců, z toho je ale 15 procent neplatičů. "Podle odhadu se náklady na svoz a likvidaci odpadu příští rok zvýší o 1,6 milionu korun. Více peněz potřebujeme i na sanaci skládek, proto chceme poprvé od zavedení zákona o odpadech zvýšit cenu odvozu," řekl ČTK starosta Děčína Vlastimil Raška.

Za 480 korun ročně na osobu odváží odpad město Most. Cena je podle mluvčí mosteckého magistrátu Aleny Sedláčkové stabilní již několik let a o jejím zvýšení radnice neuvažuje.

Cena za odvoz půjde nahoru v příštím roce v Chomutově. Nyní zde obyvatelé platí 420 korun ročně. "Cena za odvoz se nepochybně kvůli růstu DPH zvedne. V tuto chvíli zatím nemáme ceník od skládek, až ho budeme mít, vypočítáme výši poplatku pro rok 2004," řekl ČTK Jan Mareš z odboru ekonomiky chomutovské radnice. Stejnou cenu za odvoz odpadu si účtuje Ústí nad Labem. O ceně poplatku pro příští rok podle tajemníka ústeckého magistrátu Milana Zemaníka radní nejednali.

Sjednanou cenu platí za odpad obyvatelé Loun. "Cena závisí na velikosti nádoby na odpad a četnosti jejího odvážení," řekl vedoucí odboru životního prostředí Jiří Čáp. Pokud chce mít rodina popelnici každý týden prázdnou, zaplatí 1110 korun za rok, pokud jí stačí odvoz po čtrnácti dnech, zaplatí 800 korun ročně. Cena, kterou radnice účtuje, se od nového roku zvýší. "Zvýšení bude v řádu několika procent," uvedl Čáp.

Od placení za odvoz odpadu jsou osvobozeni obyvatelé Teplic. Zdejší magistrát platí veškeré náklady na odvoz ze svého rozpočtu. "O zavedení poplatku neuvažujeme," řekl ČTK tajemník teplického magistrátu Marek Fujdiak.

 

Sběrný dvůr brání černým skládkám 

Ústecký deník - 7.10.2003

Ústecko - Se zdražením poplatků za odpady radnice ústeckých obcí v příštím roce nepočítají. Jejich představitelé ale dodávají, že konečné slovo budou mít zastupitelé a přihlížet budou i k ročnímu vyúčtování této položky rozpočtu.

Chlumecký místostarosta Edvard Rákos řekl, že o změně nynější částky 360 korun za rok zatím obec neuvažuje. "Samozřejmě přesná čísla za manipulaci s odpady zjistíme až koncem roku. Ale zatím se náš systém se sběrným dvorem osvědčuje," řekl místostarosta. Starosta obce Roman Hanusch před časem prohlásil, že Chlumec nemá větší problémy ani s neplatiči. Třeba lidé z ubytovny pro sociálně slabé v blízkosti Úžína mají tuto částku započtenou v nájmu.

Stejnou částku jako v Chlumci platí i občané Chabařovic. Starosta Jiří Záhořík doplnil, že radnice doplácí za odpad ročně asi 1,1 milionu korun s tím, že od lidí vybere sedm set tisíc korun. Neplatiče by podle něj čekalo správní řízení s citelným postihem. "Zvýšení ceny zatím není aktuální. Musíme ale třeba zjistit, odkud někteří lidé vozí odpad do sběrného dvora - to množství je neuvěřitelné," dodal starosta.

Petrovický starosta Zdeněk Kutina řekl, že poplatek za odpad mají občané stanovený podle velikosti popelnice a četnosti svozů. "Domácnost v rodinném domku, která topí uhlím a nádobu o objemu 110 litrů naplní za týden, platí kolem 1 300 korun ročně. Hýbat s cenou, která závisí na vyúčtování svozové firmy, nebudeme," řekl starosta Petrovic.

Obec Dolní Zálezly má od začátku dubna novou obecně závaznou vyhlášku. Ta zavedla nový systém odvozu odpadu z obce. Za odpad občané například neplatí podle počtu lidí, kteří v domě nebo bytě bydlí. "Každá rodina, ať má jakýkoli počet členů, platí 880 korun ročně za odvoz jedné popelnice. Pokud má rodina popelnic více, platí 880 korun za každou z nich. Tyto popelnice se vyváží jednou za čtrnáct dní," informoval starosta Miroslav Suchý.

V Dolních Zálezlech jsou také zhruba dvě stovky chatařů. I o jejich odpad je nutné se postarat. Každý chatař platí 350 korun ročně. "Za to mají možnost naplnit odpadem černé pytle, které od nás dostanou. Ty pak jednou týdně obecní multikárou svezeme do našeho sběrného dvora," dodal Miroslav Suchý.

Za prospěšné považuje i zřízení sběrného dvora. Ten funguje každou sobotu a lidé sem mohou přivézt zdarma svůj odpad. Zde se pak odpad roztřídí na sklo, papír, umělé hmoty, železný šrot a nebezpečný odpad. "Provoz sice stojí 170 tisíc ročně. Vrací se nám peníze za šrot a za umělý odpad. Navíc je provoz sběrného dvora levnější, než kdybychom měli likvidovat černé skládky," dodal starosta

 

HN: Po povodni v Labi přibylo bifenylů

6. října 2003 01:39

PRAHA (ČTK) - Rok po povodních je v Labi podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) dvakrát více polychlorovaných bifenylů (PCB) než před záplavami. Píší to dnešní Hospodářské noviny (HN). Inspekce podle listu zjistila, že hodnoty této karcinogenní látky překračují u neratovické Spolany stanovené limity dvojnásobně, u pardubické Synthesie je norma překročena dokonce téměř čtyřnásobně. Zatím však není jasné, odkud bifenyly pocházejí. "Ve spolupráci s povodím Labe budeme dále zjišťovat příčinu tohoto nárůstu," cituje list inspekci. "Zvýšená koncentrace může být způsobena nízkým stavem vody, tedy tím, že se vypouštěné vody málo ředí," řekl listu vedoucí Vodohospodářských laboratoří Povodí Labe Jiří Medek.

Obě chemičky však odmítly, že by za vysoké koncentrace PCB v Labi mohly jejich provozy. Mluvčí Synthesie Michal Kulhánek uvedl, že podle výsledků měření specializovaného ústavu jsou hodnoty PCB ve vypouštěných vodách hluboko pod limitem. Rovněž mluvčí Spolany Jan Martínek tvrdí, že je vyloučeno, aby se PCB dostaly do Labe z neratovické chemičky.

Povodí Labe připouští, že zdrojem znečištění může být také například odpad z obcí nebo z jiných firem.

Bifenyly jsou jedinou škodlivou látkou, které je v řece rok po záplavách více než před nimi. "Kvalita vody v Labi se po povodních v roce 2002 v podstatě vrátila na úroveň roku 2001," konstatuje ČIŽP. Některé hodnoty, jako v případě těžkých kovů, jsou podle inspekce dokonce nižší než v roce 2001.

Česká pobočka ekologické organizace Greenpeace minulý týden inspekci a Povodí Labe předala vlastní výsledky měření říčních sedimentů. Greenpeace našel v blízkosti chemických závodů Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem vysoké koncentrace rtuti.

 

Spolchemie: Rtuť zlikvidujeme jen s pomocí FNM

5. října 2003 15:07

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Zveřejněné výsledky šetření hnutí Greenpeace o vyšší koncentraci zbytků rtuti v sedimentech v řece Bílina nezpochybňuje vedení ústecké Spolchemie. Podle mluvčího chemické společnosti Zdeňka Rytíře záleží pouze na Fondu národního majetku (FNM), zda zařadí dekontaminaci rtuti v okolí Spolchemie do schváleného objemu prací na likvidaci starých ekologických zátěží. FNM vynaloží na sanaci kontaminované půdy, horninových podloží a půdního vzduchu ve Spolchemii v příštích letech celkem 1,2 miliardy korun. Do uvedeného finančního objemu nebyla dekontaminace řeky Bílina od rtuti zařazena.

Sanace půdy a podloží má začít v areálu Spolchemie počátkem příštího roku. Rtuť se v minulosti dostala do řeky Bílina vypouštěním odpadních látek z chemičky. I po letech přesahuje koncentrace rtuti podle vzorků odebraných aktivisty Greenpeace výrazně běžné hodnoty.

Ústecké pracoviště České inspekce životního prostředí připravuje takzvané doprůzkumy koncentrace zbytků rtuti v okolí Spolchemie. Jejich výsledky poslouží FNM k zařazení dekontaminace rtuti do objemu státem financovaných sanačních prací.

 

V Ústí se má recyklovat stavební odpad, lidé a město jsou proti

26. září 2003 15:15

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - V ústecké části Vaňov chce plzeňská firma Recyklace s.r.o. postavit mobilní jednotku na recyklaci stavebního odpadu. Její záměr vyvolal pobouření místních občanů. S provozem nesouhlasí ani ústečtí radní, kteří se obávají negativního vlivu zařízení na životní prostředí. Počátkem září firma instalovala na pozemku velkou reklamní tabuli, na které nabízí příjem asfaltu, betonu, železobetonu, stavební suti a zeminy k recyklaci. Zároveň upozorňuje na prodej recyklovaného materiálu. Zájemcům jsou k dispozici telefonní čísla: 602 395 895 a 377 443 576.

Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství ústeckého krajského úřadu Jan Zadražil ČTK řekl, že úřad recyklaci stavebního odpadu dosud nepovolil. Povolovací řízení bylo podle něj přerušeno, protože úřad si vyžádal od firmy další dokumenty. Krajské úředníky podle Zadražila například ještě zajímá, jaký vliv bude mít hluk a prach z recyklačního provozu na zdraví okolo bydlících obyvatel.

Pracovníci firmy ve čtvrtek ČTK slíbili, že odpoví na její otázky například o kapacitě recyklační jednotky, o území, z něhož bude možné stavební odpad svážet i o tom, kolik podobných zařízení již provozují. Dnes se rozhodli jinak: otázky nechali bez odpovědí. Jedinou reakcí na zájem ČTK bylo, že odstranili ze svého místa reklamní tabuli.

Petici proti zřízení recyklační jednotky v blízkosti svých domů podepsalo již přes sto občanů. Poukazují v ní především na nevhodnost umístění tohoto "hlučného a prašného provozu" v předměstské části, která má rekreační charakter.

Zřízení recyklační jednotky ve Vaňově není v souladu se schváleným územním plánem Ústí nad Labem. Vyplývá to z vyjádření odboru rozvoje a investic ústeckého magistrátu, který má ČTK k dispozici. Zadražil ČTK řekl, že krajský úřad nemůže povolit provoz zařízení, které by bylo v rozporu se schváleným územním plánem. Krajští úředníci ale sami podle něj musejí posoudit, zda tomu tak skutečně je. 

 

Poplatek za odpad opět zvýší 

Deník Mostecka - 18.9.2003

Novou vyhlášku, která s sebou nese i zvýšení poplatku za odpady, schválili mezibořští zastupitelé. Zdejší obyvatelé tak od počátku příštího roku zaplatí o korunu padesát více, než tomu bylo doposud.

Meziboří - Od ledna tak Mezibořští budou platit nejvyšší poplatek za odpad ze všech okolních měst. Dostali se až na nejvyšší hranici, kterou jim umožňuje zákon. Ten stanoví, že město může od obyvatel vybírat poplatek maximálně 500 korun za rok, což by činilo 41,60 korun. Vzhledem k tomu, že se ještě před koncem letošního roku očekává skončení platnosti desetihaléřových mincí, rozhodlo se město schválit částku 41 korun padesát haléřů. Hlavním důvodem, proč se Meziboří rozhodlo pro další zvýšení poplatku za odpad, je skutečnost, že ročně vynaloží na odpadové hospodářství více, než se mu podaří vybrat od obyvatel. "Jedná se o rozdíl ve výši zhruba sedm set tisíc korun," sdělil zastupitelům vedoucí odboru výstavby, majetku a životního prostředí městského úřadu Aleš Jedlička. Zastupitelé se v diskusi snažili zjistit, zda by se úspory nedaly najít přímo v technických službách, ale jejich vedoucí Pavel Esop je informoval, že zvýšené náklady jsou například na skládkování odpadu. "Neřešíme problém zvyšování poplatku, ale to, kolik budeme z rozpočtu doplácet," uvedl v diskusi starosta Petr Červenka. Meziboří by díky vyšším platbám od obyvatel mělo do pokladny přibýt kolem 90 tisíc korun. Starosta rovněž uvedl, že město může učinit i další opatření, která by však znamenala, že se sníží čistota města. Právě čistota byla doposud hlavní pýchou Meziboří.

V okolních městech platí za dopady nejméně v Lomu, třicet korun na osobu a měsíc. Ještě během prázdnin město nemělo v plánu výši poplatku měnit. V Litvínově platí občané 38 korun na osobu a měsíc. "Tato vyhláška platí od července a už jsme brali v úvahu, že přestanou platit drobné mince," sdělil vedoucí odboru životního prostředí litvínovského městského úřadu Aleš Janeček. V Mostě je cena na úrovni 40 korun na osobu a měsíc

 

Nové rozbory zvířat v Lysé potvrdily vysoké koncentrace dioxinů

21. srpna 2003 15:31

MLADÁ BOLESLAV/ LYSÁ NAD LABEM (Nymbursko) (ČTK) - Výsledky rozborů některých zvířat, které nechalo zpracovat město Lysá nad Labem, prokázaly podstatně větší množství dioxinů než nedávno zveřejněné rozbory sdružení Arnika. ČTK to dnes shodně potvrdili zástupci Arniky i radnice. V takzvaném dioxinovém kohoutovi, který rozruch kolem kontaminace Lysé vyvolal, bylo nalezeno čtyři až 4,3 pikogramu dioxinů na gram tuku. Nejnovější analýza bažanta ovšem prokázala troj- až čtyřnásobně vyšší koncentrace silně toxických dioxinů, než jaké Arnika zjistila v kohoutovi.

Jindřich Petrlík z Arniky soudí, že všechny tyto rozbory potvrzují původní podezření ekologů, že drůbež chovaná v Lysé nad Labem je skutečně kontaminovaná toxickými látkami. Arnika požaduje hlubší průzkum a stále upozorňuje, že pravděpodobným zdrojem dioxinů v drůbeži je místní spalovna nebezpečných odpadů.

Vysoké hodnoty dioxinů v bažantech potvrdil ČTK i tajemník radnice Miloš Dvořák. Nikdo ale dosud podle něho odborně nezhodnotil tyto výsledky a spojování dioxinů se spalovnou je podle něj předčasné. Podle Dvořáka je také přehnané tvrzení ekologů, že průnik dioxinů do potravinového řetězce znamená vážné ohrožení zdraví místních obyvatel. Málokdo totiž podle tajemníka konzumuje často slepice z domácího chovu, bažanty či zajíce. Shoduje se s míněním odborníků, že skutečná rizika pro obyvatele může posoudit až průzkum vzorků z takzvaného spotřebního koše.

Arnika dosud odebrala dva vzorky z drůbeže, město šest vzorků ze slepic, zajíců a bažantů a Česká inspekce životního prostředí čtyři vzorky z ryb z okolí Lysé. Začátkem září bude mít radnice k dispozici také výsledky série vzorků půdy z různých částí města.

Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl na nedávném jednání v Lysé slíbil, že kraj přispěje až 400.000 korun na rozsáhlejší průzkum zamoření. Podle Dvořáka je to sice dobrá zpráva, ale situaci zcela neřeší. Podle předběžných informací by totiž požadovaný průzkum stál až milion korun.

Radnice zveřejní všechny výsledky monitoringu v připravovaném vydání městských novin.

 

PET lahve zavalují města, údržba nestačí uklízet

7. srpna 2003 15:15

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Plné kontejnery, PET lahve kolem popelnic, na koupalištích i v sadech, takový je jeden z obrázků léta na severu Čech. Lidé kupují ve velkém balení vod v umělohmotných PET lahvích a technické služby nestíhají odpad odvážet. Tropická vedra mohou podle radnice za přeplněné popelnice v Děčíně. Technické služby za prvních šest měsíců odvezly 120 tun PET lahví, zatímco za celý loňský rok to bylo o 56 tun více. Město vyzvalo občany, aby vždy počkali až budou kontejnery prázdné. "I když máme dvě stě nádob na odvoz, nestačíme všechny popelnice vyprazdňovat," řekl děčínský místostarosta Václav Lešanovský.

Objem tříděného odpadu stoupl o dvacet kubíků denně v krajské metropoli. Podle slov jednoho z pracovníků místních technických služeb zvládnout uklidit každý den celé město je nemožné. "Uklízíme vždy časně ráno. Je toho ale hodně a nás je málo," řekl.

 

Deníky Bohemia: Začíná průzkum možného úložiště jaderného odpadu

7. srpna 2003 08:23

LUBENEC/BLATNO (Lounsko) (ČTK) - Odborníci na geofyziku v těchto dnech zahájili první průzkumy lokality Lubenec-Blatno na Lounsku. Mají ověřit, zda je území vhodné pro ukládání radioaktivního odpadu. Zjištěné údaje však pravděpodobně ještě nebudou definitivními podklady pro rozhodnutí, zda vyhořelé palivo z jaderných elektráren skončí právě na Lounsku, napsaly dnešní Deníky Bohemia. Vedle Lubence-Blatna Správa úložišť radioaktivního odpadu totiž vytypovala dalších pět lokalit, kde by bylo možné vyhořelé palivo skladovat.

"Ve druhém či třetím zářijovém týdnu se uskuteční letecký průzkum pomocí vrtulníku. Bude létat nad polygonem o rozloze 40 čtverečních kilometrů...," uvedl manažer geofyzikálního projektu Jiří Slovák.

Obyvatelé všech šesti zvažovaných lokalit budoucího úložiště jaderného odpadu vyjadřují podle ředitele správy Vítězslava Dudy především negativní stanoviska. Správního řízení pro schválení průzkumného území se zúčastní i obce. "Ty samozřejmě mohou být i proti," uvedl.

Upozornil však, že odmítavé stanovisko nemusí být v celém projektu rozhodující. "Věřím, že někde se přeci jen domluvíme. Bude-li to ale potřeba, bude se postupovat i přes odpor obcí. Jde totiž o stavbu ve veřejném zájmu," dodal ředitel.

 

Při OHK vznikla též odborná sekce zaměřená na odpady 

Deník Mostecka - 24.7.2003

Most - V pořadí šestnáctá odborná sekce byla založena při Okresní hospodářské komoře v Mostě. Zaměřena je na odpady a vznikla rozdělením jedné ze stávajících sekcí, konkrétně sekce životního prostředí.

Sekce se 22. července rozdělila na dvě, přičemž i nadále bude fungovat sekce životního prostředí, která se bude zabývat ekologií. Nová sekce pak sdružuje firmy, které se zabývají nakládáním s odpady od jejich sběru po likvidaci, případně jejich zhodnocení. Jednatelem sekce byl zvolen Otakar Zajíček, jednatel firmy KAMAplast. Mostecká OHK patří díky své členské základně k největším nejen v kraji, ale i celorepublikově. Působí při ní odborné sekce, které sdružují firmy podle jejich zaměření, například česko-německých firem nebo školství. Nyní se komora začala více soustřeďovat na malé obce, kde by se postupně měly zakládat odborné sekce, avšak bez specializace podle oborů, a měly by zahrnovat všechny zdejší podnikatele. Jejich představitelé se mají stát partnerem k jednání se starosty obcí. Tento krok podniká OHK také ve spolupráci se zemědělci. První takovouto sekci na Mostecku založili podnikatelé v Obrnicích.

 

Z popelnice unikala rtuť 

Ústecký deník - 23.7.2003

Ústí nad Labem - Ke rtuti, která unikala z popelnice u firmy Kolář, byla včera přivolána firma Ekosféra. Její pracovník zodpovědný za nakládání s nebezpečnými odpady Miroslav Uhlíř lopatkou a smetáčkem odklízel kaluž rtuti, která z popelnice odkapávala.

"Nálezy rtuti nejsou ničím neobvyklým, stává se to zhruba jednou týdně. Rtuť je ale toxická a poškozuje životní prostředí," vysvětlil. Problém navíc bývá v tom, že pachatel, který rtuť odhodí, bývá neznámý, takže je obtížné po někom vymáhat zaplacení zásahu firmy.

Miroslav Uhlíř proto vysvětlil jak s nalezenou rtutí nakládat. "Pokud je rtuť v uzavřené plastové nádobě, nehrozí žádné nebezpečí. Je nejlepší ji odnést hasičskému záchrannému sboru. Rozhodně není vhodné ji vyhazovat do popelnice a už vůbec ne ve skleněné nádobě. Ta se totiž většinou rozbije a rtuť začne unikat," řekl Miroslav Uhlíř.

V případě, že někdo nalezne unikající rtuť, je vhodné to oznámit buď hasičům, nebo odborné firmě, která se postará o její likvidaci.

Při požití může rtuť způsobit průjem, protože je třináctkrát těžší než voda a rychle prochází zažívacím traktem. Nestihne se ale příliš vstřebat. Nebezpečnější jsou však páry, které vznikají jejím odpařováním. Rtuť se v lidském organismu lépe vstřebává a působí na centrální nervovou soustavu.

 

MfD: Skládka odpadů Spolchemie se sesouvá do starých dolů

21. července 2003 08:16

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Skládka toxických odpadů ústecké Spolchemie u Chabařovic se sesouvá. Severočeské vydání Mladé fronty Dnes napsalo, že příčinou jsou staré důlní štoly, ve kterých se těžilo před rokem 1908. List připomíná, že nedaleko skládky se již napouští obrovské jezero, v němž se mají jednou koupat i lidé. Mluvčí chemičky Zdeněk Rytíř listu řekl, že doly pod skládkou neznamenají pro okolí žádné riziko. Ústecké sdružení Občanská liga, kterou vede bývalý radní Jan Kaiseršat, naopak podle listu považuje staré štoly v blízkosti skládky za vážný problém. Některé odpady by podle ligy mohly kontaminovat spodní vodu. Proto liga požaduje podle deníku důkladný geologický průzkum.

Sesuv skládky nyní především komplikuje a prodražuje probíhající sanaci skládky. Generální ředitel Spolchemie Martin Procházka deníku řekl, že nyní nedokáže říci, kdy bude sanace skládky dokončena a zůstane po ní jen kopec porostlý zelení. Chemička podle něj nechala zpracovat analýzu, která odhalila, že příčinou sesuvu jsou stará důlní díla.

Dosavadní rozpočet na celou akci je 780 milionů korun, které platí Fond národního majetku. O kolik se nyní sanace skládky prodraží zatím není podle deník jasné.

 

Inspekce ve spalovně v Lysé objevila závady, ale dioxiny neměřila

4. července 2003 17:30

MLADÁ BOLESLAV/LYSÁ NAD LABEM (ČTK) - Česká inspekce životního prostředí dosud nemůže potvrdit ani vyvrátit zprávy ekologů, že okolí spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem je kontaminováno toxickými látkami. Kvůli informacím o nebezpečných dioxinech už ale v Lysé mají problémy například prodejci nemovitostí i zeleniny. Inspektoři podle mluvčí inspekce Evy Rolečkové zjistili některá porušení předpisů v ochraně vod a nakládání s odpady. Dioxiny jako takové ale zatím měřit nemohli. Speciální skupina inspektorů složená z odborníků na ochranu přírody, ovzduší, vody i odpady provedla ve spalovně ve čtvrtek neohlášenou kontrolu. Reagovali tak na zprávu sdružení Arnika o nálezu nadlimitních koncentrací toxických látek v těle kohouta chovaného nedaleko spalovny a také ve vzorku půdy.

Zpráva Arniky vyvolala v Lysé zděšení mezi obyvateli, uvedl tajemník radnice Miloš Dvořák. Situace se sice podle něj vzápětí zklidnila, lidé se ale báli nakupovat zboží, které by mohlo být zdravotně závadné.

Podle Rolečkové byla čtvrteční inspekce jen první fází kontrol, které se ve spalovně i v okolí plánují. Nemohla proto podle ní zprávy ekologů věrohodně posoudit. Inspektoři ale objevili například nevhodné kontejnery na ukládání nebezpečného odpadu i nevhodný přepad v jímce a výtok látky kontaminované zřejmě ropnými produkty. Inspekce proto počítá s tím, že s provozovatelem skládky zahájí správní řízení.

Inspekce ale také například zjišťovala, jaké další měření by bylo možné v okolí spalovny provést. Počítá například s odběry vzorků divoce žijících zvířat i ryb v okolí. Co vše a kdy se bude měřit, bude ale záležet na dalších jednáních inspekce s řadou institucí i majitelů pozemků. Tato měření budou dlouhodobá a jedině tak může inspekce objektivně posoudit zjištění ekologů. Měly by se zde opět měřit také dioxiny, ale na to musí inspekce sehnat nejdříve peníze i specializovanou laboratoř.

Vedení radnice v Lysé už v předchozích dnech prohlásilo, že bude nutné zahájit ve městě komplexní průzkum na odhalení toxických látek. Inspekce podle Rolečkové hodlá o spolupráci jednat nejen s městem, ale i dalšími státními organizacemi.

"Budeme se především snažit, aby všechna měření byla koordinovaná," řekla mluvčí. Na podobném společném postupu se instituce dohodly i při měření v okolí Spolany.

 

Pěna v Labi vznikla, když v Setuze málo zředili použitou vodu

3. července 2003 18:17

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Bílá pěna, která v pondělí unikla z čistírny odpadních vod v ústecké Setuze a znečistila Labe, vznikla kvůli tomu, že zaměstnanci firmy málo naředili vodu použitou při výrobě zubních past a pracích prášků. ČTK o tom dnes informovala tisková mluvčí společnosti Marie Logrová. Pěnění vzniklo při čištění odpadních vod z provozů výroby past a prášků na praní. Zředěnou vodu odváží zaměstnanci do čistírny odpadních vod. Větší množství pěny podle Logrové vzniklo právě kvůli nedostatečnému rozředění a tím způsobenou vysokou koncentrací pěnících látek. "Bílá pěna, která neobsahuje škodlivé látky, pak ve větším množství unikla do Labe," řekla Logrová.

Neškodnost pěny potvrdila už v okamžiku havárie Česká inspekce životního prostředí .

Aby se událost neopakovala, vypracuje Setuza podle Logrové důslednější kontrolní režim pro předávání odpadních vod z provozu výroby pracích prášků a výroby zubních past do čističky.

 

Spolchemie odstraní ekologické zátěže

3. července 2003 13:37

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Sanaci rtutí a organickými látkami znečištěného podloží provede ve svém areálu do roku 2008 s pomocí státu chemická ústecká Spolchemie. Její mluvčí Zdeněk Rytíř dnes ČIA řekl, že celkové náklady na sanační a dekontaminační práce mají činit kolem jedné miliardy korun a uhradí je stát. Harmonogram prací předpokládá, že v závěru roku 2005 skončí dekontaminace zeminy a stavebních materiálů. Do roku 2008 firma počítá s dekontaminací průmyslových vod v areálu ústecké Spolchemie. Fond národního majetku už vybral ve výběrovém řízení jako dodavatele sanačních prací firmy Geosan Group a Aquatest.

Podle Rytíře budou do konce letošního srpna dokončeny průzkumné práce jako odběr vzdušniny, vzorků stavebních konstrukcí, provedení průzkumných vrtů a pořízení vzorků zemin. Vlastní zpracování prováděcího projektu sanačních prací bude zahájeno na základě závěrečné zprávy z probíhajícího průzkumu ještě v letošním roce. Na začátek se počítá se zahájením demolic a s přeložkami inženýrských sítí.

Spolchemie dosáhla loni čistého zisku ve výši pěti milionů korun. Zejména kvůli listopadovému požáru výrobní jednotky UP 2 a nevýhodným finančním podmínkám při exportu byl zisk třicetkrát nižší než v roce 2003.

 

Petici proti jadernému úložišti podepsalo 1001 občanů Budišovska

1. července 2003 10:11

JIHLAVA (ČTK) - Protestní prohlášení občanské iniciativy, které odmítá vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu v Budišově na Třebíčsku, podepsalo 1001 občanů ze sedmi obcí regionu. Petici s podpisy dostane úřad vlády a Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), řekl dnes ČTK za organizátory Jiří Horák. "Uvědomujeme si, že samotná petice k zastavení procesu vyhledávání vhodné lokality pro úložiště v našem regionu stačit nebude," uvedl Horák. Petiční výbor se proto chystá založit občanské sdružení, které se zaměří na ochranu životního prostředí. "Stát by pak měl být povinen přizvat nás k dalším jednáním," zdůvodnil. Vybudování úložiště odmítlo i 28 obcí, sdružených v mikroregionu Horácko a zastupitelstvo v Budišově.

Rozhořčení v regionu vyvolala SÚRAO, když koncem dubna ve sdělovacích prostředcích zveřejnila šest nejvhodnějších lokalit na území republiky pro vybudování hlubinného úložiště. S vybráním konečného místa počítá do roku 2025. Úložiště na vyhořelé palivo z Temelína a Dukovan by se mělo stavět od roku 2040, sloužit by mělo o 25 let později. Celkový rozpočet je 50 miliard korun.

Mezi možnými lokalitami na Vysočině SÚRAO uvedla také Rohoznou u Jihlavy. Obce a města regionu nyní v zastupitelstvech projednávají text společné žádosti o vyřazení regionu z dalších průzkumů. "Během 14 dnů bychom měli mít vyjádření všech obcí," řekl dnes ČTK koordinátor měst, obcí a občanských sdružení Zdeněk Nadrchal. 24. června text schválilo jihlavské zastupitelstvo. Nadrchal předpokládá podporu od tří desítek obcí; z oslovených zřejmě iniciativu nepodpoří jen dvě obecní zastupitelstva.

Kromě dvou lokalit na Vysočině podle prohlášení SÚRAO připadají v úvahu Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Pačejov v Plzeňském kraji, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejice-Vlksice v Jihočeském kraji.

 

Po ročním průtahu zahájí Skanska v Chomutově sanaci skládky

30. června 2003 16:45

CHOMUTOV (ČTK) - A. s. Skanska CZ podepíše do 14 dnů s chomutovskou radnicí smlouvu o zabezpečení části bývalé skládky komunálních odpadů. Stavební firma zvítězila již dvakrát ve veřejné obchodní soutěži na sanaci skládky, konkurenční firmy se však vždy odvolaly. První soutěž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) loni zrušil a musela se opakovat, tentokrát námitky zamítl a odvolání proti jeho rozhodnutí již není možné, informovala dnes ČTK starostka Chomutova Ivana Řápková. Skanska zvítězila v opakovaném výběrovém řízení loni v prosinci s nabídkovou cenou 38,63 milionu korun v konkurenci devíti firem. Šest z nich však komise vyřadila pro nesplnění formálních podmínek soutěže. Proti tomu se k ÚOHS odvolaly Stavby silnic a železnic, Energie Kladno a Rekultivační výstavba Most.

Na sanaci skládky město získalo dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši 75 procent celkových nákladů. První etapa prací by měla být hotova ještě do konce letošního roku.

Skládka komunálních odpadů byla založena na jihozápadním okraji města počátkem 80. let. Činnost ukončila před 11 roky. V současné době svážejí technické služby odpad na skládku v Tušimicích, které je Chomutov spoluvlastníkem, nebo do Jirkova.

Skanska je vedoucí firmou stavebního trhu s podílem 8,6 procenta, zaměstnává přes 7300 lidí. Loni zvýšila čistý zisk meziročně o téměř 17 procent na 718 milionů korun. Tržby naopak klesly na 23,9 miliard z 27,5 miliard korun dosažených v roce 2001.

 

Krajský úřad zakázal provoz nebezpečné skládky na Litoměřicku

27. června 2003 10:00

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Krajský úřad ve středu zakázal provoz skládky nebezpečných odpadů ve Vrbičanech na Litoměřicku, která byla před deseti lety jednou z prvních ekologických skládek v ČR. Důvodem zákazu bylo několik požárů odpadu, které se na skládce v poslední době objevily. Firma se ještě může proti rozhodnutí odvolat, řekla dnes ČTK mluvčí krajského úřadu Romana Konečná. Stanovisko firmy se ČTK nepodařilo zjistit. Skládka při svém otevření v roce 1993 avizovala, že bude nabízet nejvyšší úroveň zabezpečení odpadů podle nových legislativních norem. Šéf odboru životního prostředí na krajském úřadě Jan Zadražil ČTK řekl, že skládka fungovala dobře zhruba do roku 1995, v posledních dvou letech se zabezpečení zhoršilo. "V současné době nemůže být skládka provozována, v žádném případě ne tak, jako dosud," uvedl.

Opakované požáry, na které si stěžovali i lidé z nedalekých Siřejovic, podle úřadu ohrožují zdraví lidí a životní prostředí. Podle Zadražila požáry vznikaly kvůli jedné z látek, kterou firma při ukládání na skládku dostatečně nezabezpečila. "Některé druhy odpadu, které s látkou přišly do styku, začaly hořet," řekl. Podle něj firma také nevedla evidenci a dozor nebezpečného odpadu tak, jak měla.

Skládka za 70 milionů korun má kapacitu přes 100.000 metrů krychlových. Podle původních údajů měla fungovat čtyři až pět let. Se zahájením provozu již před deseti lety někteří obyvatelé Vrbičan nesouhlasili.

Zadražil uvedl, že případné uzavření skládky by nemělo nijak ohrozit ukládání nebezpečného odpadu v kraji. Na samotném Litoměřicku existuje ještě jedna podobná. Dodal, že by však mohli provozovatelé v reakci na uzavření skládky zvýšit ceny.

 

Ústecký kraj zakázal provoz skládky Vrbičany

26. června 2003 18:14

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Zákaz provozu skládky nebezpečného odpadu Vrbičany u Lovosic vydal ve středu 25. června ústecký krajský úřad. Mluvčí úřadu Romana Konečná dnes ČIA informovala, že krajský úřad zahájil správní řízení s provozovatelem skládky společností Eurosup. Hlavním důvodem zákazu, který dosud nenabyl právní moci, jsou opakované požáry. Opakovaný vznik požárů podle Konečné nasvědčuje¨tomu, že při provozu skládky došlo k porušení povinností stanovených zákonem o odpadech. Na znečištění životního prostředí si stěžovali zejména obyvatelé nedaleké obce Siřejovice.

 

Arnika: Ekologické problémy Spolchemie neberou konce

23. června 2003 17:54

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Popel a suť, které zbyly po shořelých budovách Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie), podle sdružení Arnika patrně obsahují množství toxických látek. Po České inspekci životního prostředí (ČIŽP) požaduje Arnika analýzy popela ze shořelé budovy pryskyřic a okolí na obsah hladiny toxických látek. "Snažíme se předejít vzniku nové ekologické zátěže," řekl ČTK Jindřich Petrlík z Arniky. Podle něj může odpad obsahovat například epichlorhydrin, který je karcinogenní.

Oblastní inspektorát nehodlá žádné rozbory ve Spolchemii provádět. "ČIŽP nemá povinnost cokoliv monitorovat, to provádí hygienici, my pouze využíváme jejich servisu," řekl ČTK hlavní inspektor ČIŽP v Ústí nad Labem Jiří Balej. Arnika by se podle něj měla obrátit na ty, kteří mají analýzy provádět. "My to rozhodně nejsme. Nebo si je za vlastní peníze může zaplatit (Arnika) sama," zdůraznil Balej. Rozbory provádí ČIŽP pouze v krizových situacích jako byly povodně.

Spolchemie bude s popelem a sutí stejně jako se stavebním zařízením zacházet jako s nebezpečným odpadem, řekl ČTK mluvčí firmy Zdeněk Rytíř. Každou část budou odborníci analyzovat a rozdělovat do kategorie odpadu, který podléhá bezpečnému způsobu likvidace.

S vlastní demolicí začne Spolchemie na začátku července. Nyní probíhají přípravné práce, buduje se protiprachová stěna. Likvidace potrvá do konce roku. Náklady na demolici provozu se budou pohybovat desítkách milionů korun. Hlavním dodavatelem je firma PSG Zlín.

Jeden z nejdůležitějších provozů firmy kompletně shořel loni v listopadu. Při požáru provozu ani při jeho likvidaci nebyl nikdo vážně zraněn. Podle Spolchemie shořelo zhruba 100 tun pryskyřice a surovin, explodovala některá výrobní zařízení a některé látky uzavřené v sudech. Příčinou požáru bylo nedodržení technologického postupu, tři lidé byli obviněni.

Po požáru začali někteří ústečtí politici uvažovat o možném vystěhování nebezpečných provozů firmy z centra města. Možnost přestěhování části Spolchemie připustil i generální ředitel Martin Procházka. Město si objednalo studii o dopadech možného přestěhování rizikových provozů firmy.

 

Teplárna Ústí po úniku vápna do Bíliny uhradí rybářům škody

13. června 2003 12:13

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Teplárna Ústí nad Labem, ze které minulý týden uniklo do řeky Bíliny zhruba 20.000 litrů roztoku vápenného mléka, uhradí rybářům vzniklé škody. "Teplárna Ústí nad Labem se zavazuje ke kompenzaci vzniklých škod a k jejich nápravě a bude spolupracovat na zarybnění řeky," řekl dnes ČTK mluvčí firmy Reda Rahma. Podle rybářského svazu uhynulo téměř 500 kilogramů ryb, škody odhaduje na 56.000 korun. Šéfka oddělení ochrany vod ústecké pobočky inspekce životního prostředí Hana Rathanová již dříve ČTK řekla, že podniku hrozí pokuta až deset milionů korun. Konkrétní výše však záleží na mnoha faktorech, uvedla.

Příčinou nehody byla podle Rahmy trhlina na přívodovém potrubí jednotky odsíření. Podle něj však větší část látky zůstala v areálu.

Vápenné mléko, neboli hydroxid vápenatý, používá teplárna v odsiřovací jednotce, tedy při snižování emisí oxidu siřičitého. Rahma uvedl, že po určitou dobu byla snížená účinnost zařízení. Dodal, že látka není toxická. Rathanová uvedla, že vápenné mléko je žíravina, která například naleptává žábry rybám. Podle Rahmy Bílina, do které látka unikla, se nevyužívá pro dodávky pitné vody obyvatelstvu.

 

Litvínovská radnice chce občany naučit třídit komunální odpad 

Deník Mostecka - 11.6.2003

Litvínov - Odstranit nepořádek kolem popelnic a donutit občany třídit odpad chce město Litvínov. Návrh, jak toho docílit, mají připravit vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Aleš Janeček společně s Pavlem Barákem, ředitelem firmy P.B.O., která má svoz komunálního odpadu v Litvínově na starosti.

"Přes zimu jsme nechali zrekonstruovat třídírnu odpadů. Nový lis má až trojnásobnou kapacitu," informoval o prvním kroku Pavel Barák. Separace odpadů podle něj už několik let stagnuje. "Lidé, kteří se v začátku naučili odpad třídit, tak činí dodnes. Ostatní se nepřidávají,"zhodnotil stávající situaci ředitel. Podle něj je jednou z možných metod, jak přesvědčit další občany o nutnosti separace, mohutná osvětová kampaň. Ta by mohla začít například vydáním brožury, která by byla distribuována do každé domácnosti. Firma P.B.O. hodlá mimo to požádat město o zkulturnění čtrnácti míst, kde dnes stojí velkoobjemové kontejnery. V některých lokalitách se vany s přetékajícím odpadem nacházejí v bahně a vítr nepořádek rozfouká až do vzdálenosti několika desítek metrů. "Chceme se proto s městem dohodnout na vybetonování stanovišť a jejich ohraničení,"objasnil Barák. Za tuto investici má v plánu firma radnici nabídnout například zvýšený počet svozů. Podle starosty Karla Zdražila se ale o čistotu kolem kontejnerů musí lépe postarat také sami popeláři. "Úklid kolem popelnic není vždy v pořádku. Je nutné, aby zaměstnanci, kteří kontejner vysypou, vyčistili i místo kolem něj," upozornil.

Odpad se v sídlištích vyváží kuka vozy třikrát, v méně obydlených lokalitách jednou týdně. "Do problémovějších částí města někdy zajíždíme i šestkrát. Posílený svoz odpadu bývá pravidelně o Vánocích a Silvestru," doplnil ředitel Barák.

 

Modely z odpadu se staly součástí zahrady 11. ZŠ

 Deník Mostecka - 5.6.2003

Most - Odpadní materiál nepatří vždy pouze do sběru, dají se z něho udělat například originální šatové modely. Za tři týdny je vyrobily a na módní přehlídce Obrázkové zahrady 11. ZŠ předvedly žákyně osmé třídy.

Prodejní výstavu keramiky, koláží a dalších výkresů, naaranžovaných podél zahradních cest, si prohlédly desítky rodičů, kteří si mohli výtvory koupit za symbolické ceny. Pět korun stál například keramický přívěšek. "Mohou tak přispět třeba na krajinářský kurs, který představuje třídenní výlet do přírody,"

podotkl ředitel školy Svatopluk Matějka s tím, že na výletě si žáci připadají jako skuteční výtvarníci malující při západu slunce na plátno.

Premiéru měla na osmém ročníku akce módní přehlídka. Žákyně 8. třídy ukázaly, jak lze vužít starý novinový papír, PET lahve, víčka od sklenic a další už nepotřebné věci.

"Naše výuka je zaměřena na hudbu a výtvarnou výchovu pouze hodinu týdně. Když už nás nebaví malovat, řekly jsme si, že uděláme něco zvláštního,"

komentovala nápad, jak využít odpadní materiál, žákyně 8.A Martina Košťálová. Přestože si při výrobě modelů užily spoustu legrace, hudebního zaměření se nevzdají.

"Chtěla bych být modelkou, ale jsem moc mrňavá, tak budu asi zpěvačkou,"

prohlásila jedna z dívek Andrea Rusičová.

Jedenáctá ZŠ se zaměřením na hudební a výtvarnou výchovu spolupracuje s mateřskými školami.

"Už tam lze vytipovat nadané děti," dodal Matějka.

 

Poslední várka košů bude stát u Rozkvětu 

Deník Mostecka - 27.5.2003

Most - Celkem 245 nových odpadkových košů rozmístily technické služby po celém území města. Posledních pět nádob vztyčí naproti obchodnímu středisku Rozkvět. Celá investice stojí téměř tři čtvrtě milionu korun.

Nové odpadkové koše dvou typů mají zlepšit čistotu ve městě. Barevné kovové nádoby na smetí se objevily i v okrajových čtvrtích. Podle referenta odpadového hospodářství magistrátu Jiřího Šikla získaly Vtelno a Čepirohy po pěti kusech tohoto koše, Souš dva kusy. Technické služby umístily ve městě celkem 220 barevných košů, jeden i s ukotvením přijde na devatenáct set korun. Novinkou jsou zelené koše z litiny v centru města, které svým stylem navozují atmosféru lázní. V tomto případě náklady na jeden koš dosahují 10 tisíc korun. Lidé "lázeňské" přírůstky chválí, ale někteří se obávají, že je zničí vandalové nebo skončí ve sběrnách druhotných surovin.

Staré koše, které stojí u nových nádob, technické služby uskladní a poté je umístí do míst, kde budou potřeba. František Aulický z TSM včera informoval, že posledních pět nakoupených košů řemeslníci postaví v brzké době na sokly naproti Rozkvětu. Počet všech košů ve městě se pak přiblíží k tisícovce, což je podle odborníků tak akorát pro město se 70 tisíci obyvateli.

 

Občané Budišovska protestují proti úložišti jaderného odpadu

18. května 2003 19:43

JIHLAVA (ČTK) - Obyvatelé Budišovska na Třebíčsku odmítají jakoukoli činnost směřující k vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu. Jsou přesvědčeni o tom, že uvedení na seznamu možných lokalit Budišov poškodilo u návštěvníků a investorů. Protestní prohlášení zatím podepsalo 657 obyvatel Budišova a okolních obcí, sdělil dnes ČTK za petiční výbor Jiří Horák Rozhořčení v regionu vyvolala zpráva vydaná Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) koncem dubna. Kromě jedenácti variant umístění hlubinného úložiště na území České republiky obsahuje i seznam šesti nejvhodnějších lokalit, na nichž má průzkum pokračovat. Na seznamu je uveden Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Budišov a Rohozná na Vysočině, Pačejov v Plzeňském kraji, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji. Harmonogram počítá s konečným výběrem jednoho místa v roce 2025 a s uvedením do provozu o čtyřicet let později.

Obyvatelé Budišovska se o zařazení obce mezi vytipované lokality dověděli až ze sdělovacích prostředků. V následujících dnech vznikla iniciativa Občané Budišovska proti jadernému odpadu. Text protestního prohlášení podepsalo k 15. květnu 657 lidí, z toho 384 obyvatel Budišova. Sběr podpisů pokračuje, uvedl Horák. Petici obdrží vláda, SÚRAO a obecní úřad Budišov.

Text protestuje proti všem aktivitám směřujícím k vybudování úložiště. "Nechceme se dostat do situace, kdy bude jednou argumentováno vynaloženou prací a proinvestovanými finančními prostředky ve prospěch dokončení díla, které odmítáme od samého počátku," uvádí. Region již nese zvýšená rizika v souvislosti s tím, že spadá do ochranného pásma Jaderné elektrárny Dukovany a je blízko vojenského letiště v Náměšti nad Oslavou. Ani při odpovídajících geologických podmínkách nelze zabránit tomu, aby stavba takového rozsahu a významu nepoznamenala život v regionu, píší odpůrci výstavby úložiště.

Zatím se nenašla žádná lokalita, kde by obyvatelé a ekologové proti umístění zařízení neprotestovali. Zprávou SÚRAO byli zaskočeni také obyvatelé Rohozné na Jihlavsku. Zastupitelé obce ihned vyslovili s eventuální výstavbou úložiště zásadní nesouhlas.

 

Ústečtí radní nepožadují po společnosti Greiner zpracování EIA

11. května 2003 16:19

LITVÍNOV (Mostecko)/ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Radní Ústeckého kraje nepožadují po výrobci plastových obalů Greiner Packaging, aby vypracoval hodnocení vlivu nové továrny na životní prostředí, takzvané EIA. Firma, jež patří do rakouského seskupení Greiner Holding, postaví nový závod v budoucí průmyslové zóně nedaleko Litvínova. Do čtyř let plánuje vytvořit až 310 pracovních míst. ČTK o tom informovala mluvčí ústeckého krajského úřadu Romana Konečná. Společnost odkoupí sedmihektarový pozemek vedle závodu na recyklaci hořčíkových slitin britské firmy Magnesium Elektron, kde by měla do roku 2004 investovat 15 milionů eur (asi 470 milionů korun). Greiner, který je například výhradním dodavatelem obalů pro olomouckou potravinářskou firmu Olma, má už závod ve Slušovicích.

Výkonný ředitel Greiner Packaging Willi Eibner zdůvodnil potřebu expanze stoupající poptávkou na trhu obalů. Působení v Litvínově dal do souvislosti také s plánovaným rozšířením Evropské unie.

Greiner Packaging se řadí podle vlastních údajů mezi významné podniky v evropském obalovém průmyslu. V roce 2001 měla firma obrat 175 milionů eur. Zaměstnává 1610 lidí v deseti výrobních závodech v Evropě.

 

Sdružení Arnika organizuje úklid labských břehů po povodni

4. května 2003 11:28

DĚČÍN (ČTK) - Děčínské ekologické sdružení Arnika připravuje na druhou a třetí květnovou neděli úklid labských břehů po povodni. "Dokud okolí řeky zcela nezaroste, chceme břehy zbavit zejména umělohmotných odpadků," řekl dnes ČTK Jan Dostál z Arniky. Brigády se konají vždy od 10:00 do 15:00. Sraz bude u železničního mostu v Horním Žlebu, který je částí Děčína. "Věřím, že přijdou nejen Děčíňané, ale že nám pomohou i ostatní milovníci labského kaňonu a jeho přírody," poznamenal Dostál. Úklid břehů je i přípravou na druhé Slavnosti Labe, které se v Děčíně uskuteční 13. července.

Členové a příznivci Arniky začali uklízet labský břeh již koncem dubna. Například v pátek 25. dubna zbavili asi 300 metrů nejbližšího okolí řeky zejména umělohmotných odpadků naplavených povodní. S jejich odvozem pomohly Technické služby Děčína a Povodí Labe.

Děčínské sdružení Arnika vzniklo před dvěma lety z místní pobočky organizace Děti Země. Jeho členové a příznivci se zabývají mimo jiné oponováním a připomínkováním projektů, které mohou výrazně poškodit životní prostředí. Usilují také o záchranu přírodních ekosystémů a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

 

Lokality pro úložiště nemají oporu ve zprávě Energoprůzkumu

30. dubna 2003 09:01

JIHLAVA/PRAHA (ČTK) - Zveřejněný seznam šesti nejvhodnějších lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, na kterých má pokračovat geologický průzkum, nemá ve zprávě zpracovatele argumentační oporu. Řekl to dnes ČTK jednatel společnosti Energoprůzkum Praha Pavel Šimůnek. "Podle našeho názoru je jeho zveřejnění předčasné a v řadě případů vychází z chybných předpokladů vedení Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)," uvedl Šimůnek.

SÚRAO zveřejnila výsledky práce Energoprůzkumu v pátek. Kromě jedenácti možných variant umístění hlubinného úložiště na území České republiky předložila i seznam šesti nejvhodnějších lokalit, na kterých má průzkum pokračovat.

K zahájení geologických prací vytypovala SÚRAO lokality Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Budišov a Rohozná na Vysočině, Pačejov v Plzeňském kraji, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejovice- Vlksice v Jihočeském kraji.

Harmonogram počítá s konečným výběrem jednoho místa v roce 2025 a s uvedením do provozu o čtyřicet let později. Geologický průzkum a následná měření mohou ještě prokázat nevhodnost oblasti pro podzemní skladiště, uvedli zástupci SÚRAO. Výběr místa pro hlubinné úložiště začal počátkem devadesátých let. Celkový rozpočet je 50 miliard korun.

Zatím se nenašla žádná lokalita, kde by obyvatelé a aktivisté proti umístění zařízení neprotestovali. Zprávou SURAO byli nejvíce zaskočeni obyvatelé Rohozné na Jihlavsku. V úterý se proto sešli zastupitelé obce, kteří s eventuální výstavbou úložiště vyslovili zásadní nesouhlas, informoval dnes ČTK starosta František Venkrbec. Ze zprávy SÚRAO, kterou obec po zveřejnění obdržela, vyplývá, že úložiště by zasahovalo do lokality přírodního parku Čeřínek, kde se nacházejí přírodní památky Přední skála, Čertův hrádek, Na skalce, Hojkovské rašeliniště i ochranná pásma vodních zdrojů.

Zastupitelé spolu s občanskými sdruženími na podporu stanoviska zastupitelstva zpracují postupně stanovisko. S podklady seznámí občany i rekreanty, kteří mají v oblasti své nemovitosti. Spolupracovat chtějí s občanskými sdruženími, zejména s Bezjadernou Vysočinou. Její aktivisté se před několika roky podíleli na protestu proti výstavbě meziskladu vyhořelého jaderného paliva. Mezisklady byly nakonec umístěny do areálů jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

 

Obce Blatno a Lubenec nechtějí jaderné úložiště

27. dubna 2003 15:26

LUBENEC (ČIA) - Zásadní nesouhlas s umístěním úložiště jaderného odpadu ve svém katastru vyjadřují radnice obcí Blatno a Lubenec na Podbořansku a zdejší obyvatelé. Odborníci ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRO) ujišťují veřejnost o naprosté bezpečnosti úložiště v hloubce více než 500 metrů, obyvatelé obou obcí se však cítí ohroženi. Svůj nesouhlas s uvažovanou výstavbou jaderného úložiště vyjádří obyvatelé obcí Podbořanska podpisem protestní petice, kterou v příštích dnech obdrží vláda i obě parlamentní komory. ČIA o tom informoval starosta Lubence Bohumil Peterka. SÚRO navrhuje umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu v lokalitě Lubenec-Blatno v žulové skále v lesním terénu. Zdejší obyvatelé se obávají hlavně rizikové manipulace s jaderným odpadem. Podle Peterky přislíbil Lubenci při protestních akcích odbornou i právní pomoc Ekologický právní servis. V Ústeckém kraji slouží už desítky let jako úložiště jaderného odpadu bývalý důl Richard u Litoměřic.

SÚRO navrhuje v rámci České republiky celkem šest lokalit, vhodných pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Vedle lokality Lubenec-Blatno se jedná o lokality Budišov a Rohozná na Vysočině, Pačejov na Plzeňsku a jihočeské lokality Božejovice-Vlksice a Pluhův Žďár - Lodhéřov. Definitivní výběr úložiště má SÚRO provést do konce roku 2008. S jeho uvedením do provozu se počítá v roce 2018.

 

Obyvatelé Lounska se obávají - jaderný odpad míří do kraje

26.4.2003 

ÚSTECKÝ KRAJ - Obavy obyvatel Blatenska a Lubenecka na Lounsku se definitivně potvrdily. Představitelé Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) v pátek oznámili, že lokalita nazývaná "Lubenec-Blatno" figuruje v užším výběru šesti míst.

V jednom z nich vznikne hlubinné úložiště pro vyhořelé palivo z atomových elektráren a jaderný odpad. Správa úložišť navíc potvrdila, že žula na severu Čech je jedna z nejkvalitnějších a tudíž jako úložiště i nejvhodnější. Úložiště by se mělo začít stavět po roce 2025, v roce 2065 by do šachet v hloubce kolem 500 metrů měl putovat první jaderný odpad. Alespoň takové jsou předpoklady SÚRAO.

"Ústecko je zdevastované, ale tady je nejzdravější prostředí. Přinese to něco dobrého kromě strachu?" nelíbí se Věře Šaškové z Lubence. Lidem z blízkých Žlutic vadí, že úložiště se plánuje v blízkosti údolní nádrže s pitnou vodou, jež zásobuje široké okolí, včetně části Ústecka.

Na řadu nyní v dlouhodobém procesu výběru správné lokality přicházejí geologové, aby zjistili vhodnost žulových masivů. Právě ty jsou považované za nejoptimálnější pro ochranu prostředí před zdraví škodlivým zářením. Pokud ale geologové zjistí, že masivy nesplňují požadované podmínky, lokalita se vyřadí. V případě Lubence-Blatna však už SÚRAO upozornilo, že žula je 400 milionů let stará a z pohledu záměru tedy jedna z nejkvalitnějších.

"My se budeme bránit do poslední chvíle," uvedl starosta Lubence Bohumil Peterka. "Vy byste tu chtěli žít, když máte pod nosem jadernou skládku?!" křičeli lidé v Lubenci na zástupce SÚRAO.

Jana Egerová z Cally potvrdila, že Lubenec, Blatno a další obce dostanou podporu této i dalších ekologických organizací včetně právního servisu.

Dalšími lokalitami jsou Budišov a Rohozná na Vysočině, Pačejov v Plzeňském kraji, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji.

Stavbu úložiště v roce 2025 může ještě nabourat změna legislativy Evropské unie, kam ČR míří. Návrh směrnice z ledna určuje vybrat vhodnou oblast již do roku 2008 a pro uvedení do provozu rok 2018. V případě schválení zmíněné směrnice EU by musel dle Dudy ČEZ zvýšit odvody a tím by stoupla cena elektřiny. ČEZ totiž na výstavbu úlžiště, jehož rozpočet je 50 miliard korun, odvádí na jaderný účet každoročně peníze z vyrobené elektřiny. Na účtu jsou nyní tři miliardy.

V České republice se zatím skladuje pouze nízko a středně radioaktivní aktivní odpad v Dukovanech, u Litoměřic a u Jáchymova.

 

SÚRAO vytipoval šest lokalit pro úložiště jaderného odpadu

25. dubna 2003 13:11

PRAHA (ČIA) - Šest lokalit na území celé republiky pro výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu vytipovala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Jsou jimi Lubenec-Blato v Ústeckém kraji, Budišov a Rozhozná na Vysočině, Pačejov na Plzeňsku, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji. V těchto oblastech zahájí SÚRAO geologický výzkum, podle kterého pak do roku 2015 vybere dvě nejvhodnější lokality. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval ředitel SÚRAO Vítězslav Duda. Samotné hlubinné úložiště jaderného odpadu se začne stavět až v roce 2030 a provoz zahájí v roce 2065. V současné době je radioaktivní odpad uchováván v přípovrchových skladech v Jaderné elektrárně Dukovany, dále v bývalém dole Richard v Litoměřicích, berounském Hostím a v jáchymovském Bratrství.

Celkový rozpočet na vybudování hlubinného úložiště je 46,9 miliardy korun. Z toho 5,2 miliardy je určeno na výzkum a vývoj, dalších 18,3 miliardy na samotnou stavbu a 23,1 miliardy pak na provoz zařízení. Vyřazení úložiště z provozu, tj. uzavření podzemní části objektu a likvidace povrchových staveb, přijde zhruba na 0,3 miliardy korun. Peníze na vybudování úložiště poplynou z tzv. atomového účtu, na který přispívají producenti jaderného odpadu. Podle Dudy už celý projekt od počátku roku 1993 stál asi 300 milionů korun.

 

O sanaci zóny Trinagle u Žatce za 300 milionů Kč se zajímá 11 firem

18. dubna 2003 16:29

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Do soutěže na odstranění starých ekologických zátěží za zhruba 300 milionů korun v budoucí průmyslové zóně Triangle u Žatce se přihlásilo 11 firem. Všechny z přihlášených firem splnily zadávací podmínky, řekl dnes ČTK po otevření obálek šéf investičního odboru Ústeckého kraje Jiří Smrčka, jména zájemců však nesdělil. Zatím není jasné, kdy zvláštní komise určí vítěze soutěže. "Termín bude stanoven příští týden," řekl Smrčka. Práce mají začít v červnu a první část prací musí vítězná firma dokončit do konce května příštího roku. Veškeré práce včetně sanace podzemních vod by měly skončit na konci roku 2008.

Vláda minulý týden rozhodla o uvolnění 400 milionů korun na přípravu zóny, kterou považuje za strategickou. V letošním roce poskytne 300 milionů a příští rok dalších 100 milionů korun. Peníze jsou určeny na demolice nepotřebných objektů bývalého vojenského letiště a na sanaci ekologických zátěží. Samotný Ústecký kraj přispěje do roku 2005 na přípravu zóny 180 miliony korun.

O zónu měla zájem automobilka PSA Peugeot Citröen, která si však nakonec vybrala slovenskou Trnavu. Podle představitelů kraje byly mezi důvody, proč si firma Žatec nevybrala, ekologické zátěže a nevyhovující dopravní spojení.

V listopadu na bývalém letišti začaly demolice vojenských objektů, které celkem přijdou zhruba na 300 milionů korun. Pozemky mají výhodnou pozici u rychlostní komunikace z Prahy do Německa, která však ještě není dokončená. Zóna by mohla podle Czechinvestu přinést až 12.500 pracovních míst. Žatecká zóna je jedním ze tří strategických projektů, k nimž dále patří severomoravské Nošovice a západočeský Cheb.

 

MfD: Lidé z Lounska podepisují petici proti jadernému úložišti

17. dubna 2003 09:06

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Obyvatelé Lubence a Blatna na Lounsku začali podepisovat petici proti stavbě podzemního úložiště jaderného odpadu. V sousedství obcí se nacházejí dvě z osmi míst v ČR, která vědci do budoucna vytypovali jako vhodná pro ukládání vyhořelého jaderného paliva z elektrárny Temelín. Píše to dnešní severočeské vydání Mladé fronty Dnes (MfD). Lidem například vadí, že by úložiště mělo zabrat zhruba 30 hektarů a že budou muset být vybudovány nové silnice. Obavy místních obyvatel se v úterý snažili rozptýlit zástupci Správy úložišť jaderných odpadů. "Vysvětlovali nám také, že z obrovské hloubky půl kilometru žádná radiace na povrch neunikne, ale na druhou stranu to nikde na světě zatím není vyzkoušené," řekla listu jedna z iniciátorů petice, lubenecká spisovatelka a publicistka Jana Michalcová.

Do konce dubna bude zřejmé, které z osmi míst se dostane do užšího výběru. Celý komplex se má stavět kolem roku 2015 a začne sloužit za desítky let, píše deník.

Místní lidé si myslí, že právě jejich lokalita se do užšího výběru dostane. "Přítomní zástupci si velmi pochvalovali místní stabilní žulový masiv. Pochopil jsem to tak, že Blatno mezi vybranými místy na 99 procent bude," řekl listu starosta Blatna Vladimír Bouda.

Další vytypované lokality se nacházejí hlavně v jižních Čechách. K větší aktivitě v protestech vyzývá lidi ze severu Čech i sdružení Jihočeské matky, které je známé odporem proti Temelínu.

 

Duchcov připravuje výstavbu nové skládky

14. dubna 2003 11:26

DUCHCOV (ČIA) - Výstavbu nové skládky komunálního odpadu připravuje město Duchcov na Teplicku. Starosta města Petr Kňourek dnes ČIA řekl, že výstavba řízené skládky musí být dokončena do konce roku 2005, kdy vyprší prodloužená životnost staré městské skládky Nelson II. V nejbližších dnech vypíše radnice výběrové řízení na dodavatele studie výstavby skládky, která by měla vzniknout na části uhelné výsypky Pokrok za desítky milionů korun. Duchcov hospodaří v letošním roce s vyrovnaným finančním rozpočtem ve výši zhruba 150 milionů korun. Více než 15 milionů korun hodlá radnice zatím vynaložit na investiční akce.

 

Lidé mohou vystavit své nápady z odpadů 

Deník Mostecka - 7.4.2003

Most - Děti i dospělí mohou do 18. dubna vytvořit z odpadu umělecké dílo nebo užitečnou věc. Centrum volného času v Mostě výrobky vystaví 22. dubna od 16 hodin před kulturním domem Repre u příležitosti Dne Země.

Akci "Nápady s odpady" připravilo CVČ ve spolupráci s mosteckými technickými službami a Ekologickým centrem Most. Pořadatelé chtějí výstavou upozornit, že lidé mohou část odpadu využít sami. Přehlídka nápadů má být pro kolemjdoucí návodem, jak lze druhotným využitím odpadu více ochránit životní prostředí. Podmínkou účasti je výrobek z použitého materiálu, například z odpadních PET lahví a různých obalů. Hlavní pořadatel sdělil, že každý tvůrce má účast nahlásit na telefon 476 126 600 nebo osobně v budově CVČ, kde se dozví další informace.

 

Spolchemie zahájila zkušební provoz spalovny

5. dubna 2003 12:48

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Rekonstruovanou spalovnu EPI s novou technologií uvedla v těchto dnech do zkušebního provozu ústecká chemická společnost Spolchemie. Testovací provoz potrvá zhruba do poloviny května. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř pro ČIA uvedl, že rekonstrukce probíhala zhruba rok a vyžádala si náklady ve výši desítek milionů korun. Spalovna ekologicky likviduje zejména kapalné odpady na konci technologického provozu epitetra. Technologii rekonstruované spalovny zakoupila Spolchemie od rakouské firmy Integral Engineering. Doplňující výkony a dodávky zajišťovala firma Chepos Engineering. Technické úpravy a nová technologie zajistily v rekonstruované spalovně plný soulad s legislativními požadavky pro spalování nebezpečných odpadů podle českých a evropských norem a limitů. Nová ekologická investice zlepší bezpečnost práce a kvalitu ovzduší ve Spolchemii.

Ústecká chemická společnost v současnosti rozjíždí výstavbu nové výrobny epoxidových pryskyřic za více než 700 milionů korun, když pochybením zaměstnanců loni v listopadu vyhořela stará výrobna. Důsledky požáru se podle Rytíře se dodnes promítají do hospodaření Spolchemie. Chemická společnost v současnosti dolaďuje podnikatelský plán pro letošní rok.

V loňském roce dosáhla Spolchemie čistého zisku ve výši pěti milionů korun oproti 150 milionům korun v roce 2001. Propad zisku byl způsoben požárem výrobny UP II, recesi na západoevropských trzích s chemickými produkty a silnou českou korunou vůči euru a dolaru.

 

Obce se do sebe pustily kvůly penězům za skládky 

Severočeské Deníky Bohemia - 3.4.2003

PODBOŘANY - Akcionáři Skládky Vrbička mezi sebou začali tvrdě bojovat o peníze, které úložiště komunálního odpadu na Podbořansku vydělává. Podle příslušného zákona totiž poplatky za skládkování dostává ta obec, v jejímž katastru skládka leží. V tomto případě jde o Nepomyšl, která dostává 86 % částky, a Vroutek. "Akcionáři do skládky vložili před deseti lety 24 milionů korun, které se jim nevracejí. Proto za Podbořany a některé další společníky navrhujeme, aby se obě obce o peníze rozdělily. Ať si nechají polovinu, my si rozdělíme druhou část," uvedl Martin Gutzer, předseda dozorčí rady Skládky Vrbička a tajemník podbořanské radnice. O takovém návrhu však Vroutek ani Nepomyšl nechtějí slyšet. Profit za uložený odpad považují za kompenzaci hrozícího nebezpečí. "Po ukončení činnosti se ze skládky stane ekologická bomba. To naši občané budou žít v rizikové oblasti," hájí zájmy Nepomyšle starosta Josef Kříž.

Na Ústecku je podobných skládek více, zatím se ale údajně nevyskytl žádný podobný požadavek. Pokud by Nepomyšl a Vroutek ustoupily a dobrovolně se vzdaly milionových částek, vznikl by zajímavý precedens. Za Podbořany už se z měst postavil například Žatec či Žlutice, podporu mají i ze strany dalších obcí.

Tahanice přitom není o zanedbatelné částky. Zákon o odpadech nařizuje rok od roku navyšovat taxy za uložený materiál, a tak se z loňských 4,3 milionu zisku pro obce stane v roce 2010 už zhruba 60 milionů. Předseda dozorčí rady dokonce fakt, že si obce peníze ponechávají pro sebe, označil za nemorální.

Jednatel Skládky Vrbička Miroslav Průša s M. Gutzerem tvrdí, že pokud se nebude za tři čtyři roky investovat do rozšíření úložiště, jeho činnost skončí. Nebude totiž kam vysypávat obsahy kontejnerů a "kukavozů". Právě tím se snaží argumentovat a přimět Nepomyšl a Vroutek, aby tak nelpěly na dodržování současného systému. Žádnou jinou "ostrou munici" zatím nemají.

 

Lybar po požadavku kraje odložil přesun skladu chemikálií

18. března 2003 12:30

VELVĚTY (Teplicko) (ČTK) - Společnost Lybar, výrobce vlasové kosmetiky, podle ředitele Miroslava Labaniče odložila zamýšlené stěhování skladu toxických látek v areálu firmy. Jedním z důvodů je to, že Ústecký kraj požadoval posouzení vlivu přesunu skladu na životní prostředí, což by firmě investici prodražilo. Původně mělo přestěhování stát kolem 100 tisíc korun, požadavek kraje by ale akci prodražil na trojnásobek. Labanič dnes ČTK řekl, že se firma rozhodla vypracovat studii, která by měla určit nejvýhodnější rozmístění všech provozů v areálu podniku. "V rámci toho budeme řešit i skladování toxických látek," dodal.

Lybar chtěl sklad, ve kterém je mezi pěti a deseti tunami nebezpečných látek, přestěhovat do bývalých laboratoří. Chtěl látky přesunout blíž výrobě a tím ušetřit. Kraj ale požadoval, aby firma vypracovala studii možného ohrožení nového skladu v případě, že hladina nedaleké řeky Bíliny stoupne nad stoletou vodu. Chce také, aby navrhla preventivní ochranná a protipovodňová opatření.

Firma má v sortimentu více než 130 výrobků. Jde o vlasovou a tělovou kosmetiku, insekticidy, bytovou chemii a přípravky pro motoristy. Společnost vytvořila jako samostatnou akciovou společnost ústecká Spolchemie na konci roku 1993 ze své velvětské divize. Sto procent akcií Lybaru prodala Spolchemie společnosti AKB Aerosol v roce 1999. Akcionáři Lybaru, který zaměstnává kolem 300 lidí, je několik osob.

 

Likvidovat nebezpečný odpad je velmi drahé

 Severočeské Deníky Bohemia - 15.3.2003

SEVERNÍ ČECHY - Tisíce tun odpadů vyprodukují ročně obyvatelé severních čech. Mezi odpadky, které většinou sypají do popelnic, ale jsou často i škodlivé věci. Nejde jen o umělohmotné láhve, které se v přírodě nerozloží a na skládkce pak zůstanou stovky let. Často se v popelnicích objeví věci, které obsahují jedy a jejich hromadění na jednom místě neznamená nic jiného, než ekologickou katastrofu. České zákony proto přikazují městům a obcím, aby takovýto odpad vybíraly a nechaly jej ekologicky zlikvidovat. Ledničky, autobaterie, monočlánky, plechovky od barev, motorový olej, zářivky či prošlé léky a mnoho dalších věcí, je považováno za nebezpečný odpad. Většina těchto věcí totiž obsahuje nějaké chemické látky, jejich volné vypuštění do přírody znamenná nejen ekologickou hrozbu, ale často může ohrozit i lidké zdraví.

Města proto odpad musí třídit, ale každé se s problémem vypořádalo po svém a zavedlo jiný systém. Zcela opomíjet tuto povinnost nemohou. "Hrozí jim jinak třicetimilionová pokuta," upozorňuje Jindřich Šulc z ústeckých Technických služeb, který má třídění odpadu v krajské metropoli na starosti.

 

Rekonstrukci chanovské čističky odpadů nezbrzdila ani zima 

Deník Mostecka - 13.3.2003

Most - Ani zimní měsíce nezastavily komplexní rekonstrukci čistírny odpadních vod (ČOV) v Chanově. V současné době probíhá strojní část prací a vybavování čistírny technologiemi a novými rozvody.

"Práce pokračují podle plánu a vypadá to, že bychom měli skončit v předpokládaném termínu, kterým je listopad letošního roku," sdělil mistr provozu ČOV Jindřich Zajíc. Veškeré stavební práce na druhém bloku čistírny byly hotovy koncem roku, v zimě se prováděla pouze strojní a technologická část rekonstrukce. Neobjevily se větší problémy, takže by měl být dodržen i rozpočet. Ten by měl činit zhruba sto dvacet milionů korun.

"Prováděly se sice nějaké vícepráce, ale nic velkého, takže odchylky by neměly být nijak drastické," informoval Zajíc.

Celá rekonstrukce byla plánovaná několik let a začala již v březnu roku 2001, a to v souvislosti s očekávaným vstupem České republiky do Evropské unie. Kvůli velmi přísným normám dochází k rekonstrukci jak biologické, tak stavební a strojní části, což je velice nákladné. Od května loňského roku již funguje první část čistírny, druhá by měla být hotova do listopadu, maximálně do konce roku.

 

Hnutí Duha: V podkladech Nemaku chybějí údaje o toxických látkách

4. března 2003 17:39

MOST/PRAHA (ČTK) - V podkladech mexického producenta hliníkových hlav a bloků pro automobilové motory Nemak, na jejichž základě úřady rozhodovaly o výstavbě závodu firmy na Mostecku, chybějí podle ekologických aktivistů z Hnutí Duha údaje o toxických látkách a odpadech. S tím vedení firmy nesouhlasí. "Dodrželi jsme všechny platné zákony. Máme souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí, kde je stanoveno 49 podmínek, které plníme," řekla dnes ČTK Kamila Jahodová z Nemaku. Nemak podle ní spolupracuje při kontrole dodržování podmínek s Krajskou hygienickou stanicí a Českou inspekcí životního prostředí . "Námitky ekologických aktivistů nemají reálný základ, domníváme se že, cílem jejich útoků je pouze zastrašení obyvatel," uvedla.

Hnutí Duha upozorňuje, že při tavení hliníku budou vznikat nebezpečné polychlorované dibenzedioxiny a dibenzofurany i řada polyaromatických uhlovodíků. "Dokumentace ale o prvních dvou úplně mlčí a ze třetí skupiny uvádí jen jediný, benzo(a)pyren. Dnešní technologie skutečně umožňují snížit škodlivé exhalace na velmi nízkou úroveň. V podkladech společnosti Nemak však není o takovém opatření ani zmínka," uvádí se v tiskové zprávě Hnutí Duha.

Firma podle ekologických aktivistů nezmínila ani toxické odpady, které budou při výrobě vznikat. Například licí formy jádra a prach z čištění spalin či toxické látky obsažené v kontaminované odpadní vodě odtékající z výrobní technologie. "Nikde není uvedeno, co bude továrna s toxickými odpady dělat, kde je hodlá skladovat," píše se ve zprávě.

Ekologičtí aktivisté proto dnes požádali ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL), aby zajistil úplné a přesné posouzení toxických rizik projektu Nemaku. "Stavbu je třeba zastavit, dokud firma nezajistí a neprokáže, že toxické látky nebudou ohrožovat zdraví obyvatel okolních obcí," doplnil Pavel Přibyl z Hnutí Duha.

Nemak staví v průmyslové zóně Joseph nedaleko Havraně na Mostecku závod za 70 milionů eur (asi 2,2 miliardy Kč). Do pěti let chce firma ve výrobě 1,6 milionu motorových hlav zaměstnat 530 lidí.

 

V Plzeňském kraji odstartovala poslední etapa likvidace lednic

3. března 2003 12:50

PLZEŇ (ČTK) - S likvidací starých lednic, které obsahují nebezpečný freon, začala dnes specializovaná firma v Plzni. V celém Plzeňském kraji se postupně ekologicky odstraní 13.200 lednic. Sdružení měst a obcí kraje už zorganizovalo dvě etapy, při nichž odborníci zničili 13.700 lednic. Plzeňsko byl první region, který likvidaci s dotací od Státního fondu životního prostředí koncepčně provedl, řekl dnes ČTK Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury. V 17 sběrných dvorech kraje se průběžně sbírají lednice. Za likvidaci svých lednic lidé neplatí, obce hradí dopravu do sběrných míst. Sdružení měst a obcí si nechalo na začátku projektu vypracovat analýzy, které braly v úvahu počet obyvatel, počet domácností i životnost lednic. Odborníci odhadli, že v kraji je asi 19.000 starých lednic. Postupně se ale ukázalo, že jich je mnohem více, uvedl Sýkora.

Likvidace spočívá v tom, že do sběrného dvora přijede speciální mobilní zařízení, jediné v republice, které zpracuje až 12 lednic za hodinu. Jednotka vysaje z chladicího systému freon a olej. Freon se pak likviduje, olej se regeneruje a znovu používá. Zhruba polovina lednic obsahuje navíc až půl kilogramu freonu i v izolační vrstvě - tyto lednice se pak svážejí na jedno místo, kde se dále likvidují. Na tuto likvidaci je jediná jednotka v západní Evropě a do České republiky přijíždí vždy jednou ročně na asi deset dnů. Tato jednotka zpracuje až 50 lednic za hodinu, řekl dnes ČTK Zdeněk Vodrážka z odborné firmy. Z lednic se recyklují i plasty a kovové skříně.

Na likvidaci dostalo Sdružení měst a obcí kraje dotaci přes 14 milionů korun. Do budoucna by se chtělo sdružení podle Sýkory domluvit s prodejci chladicích zařízení. Mají totiž povinnost přijmout přijmout od zákazníka starou prodanou lednici a nechat ji ekologicky zlikvidovat. Sdružení by si proto představovalo, že projekt by pokračoval dál, pouze náklady na likvidaci by hradili společně prodejci.

Na základě zkušeností obcí v Plzeňském kraji rozjíždějí projekt také Jihočeši, žádost o příspěvek podaly i obce v Ústeckém kraji. Plzeňský svaz měst a obcí nabízí využití projektu i dalším regionům.

 

Svahy chabařovické skládky jsou v pohybu, sanace se prodraží

21. února 2003 11:59

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Sanace toxické skládky v Chabařovicích za zhruba 780 milionů korun, kterou financuje státní Fond národního majetku, se zřejmě opozdí a prodraží. Zhruba třetina povrchu kopce se totiž dala do pohybu, proto musely specializované firmy na části stavby zastavit práce. "Nyní proběhne výběr optimálního řešení, který sesuvu zabrání. Pak se může teprve stavba dokončit," řekl dnes ČTK Ivo Drábek, koordinátor projektu za Spolek pro chemickou a hutní dopravu (Spolchemie), které skládka patří. Odborníci ještě tento měsíc vyberou některou z variant, která by dalšímu posunu svahů zabránila. Počítá se například s vybudováním pevné stěny či zlepšením odvodnění skládky. Do poloviny roku by pak měl být vypracován dodatek k projektu, uvedl mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř.

Stavbu jako odstranění starých ekologických zátěží ve Spolchemii financuje Fond národního majetku. Do konce loňského roku firmy prostavěly kolem 70 procent rozpočtu akce. Podle původních předpokladů měla na konci roku začít skládka zkušebně fungovat. Zcela zprovozněna má být v roce 2007.

Nyní jsou dokončeny zhruba dvě třetiny prací. Kolem tělesa skládky je vybudována přes dva kilometry dlouhá podzemní těsnící stěna, která místy zasahuje do hloubky 14 metrů. Speciální zařízení také odvádí veškerou vodu ze skládky do nádrže. Po prozkoumání a předčištění pak vody odtékají do kanalizace. Firmy také rekultivují okolní pozemky, které byly dříve kontaminované.

Skládka fungovala od roku 1908, poslední materiály na ní byly uloženy před deseti lety. Vedle Spolchemie skládku, na které je uložena škvára, suť a chemické a průmyslové odpady, využívaly i ostatní podniky Ústecka. O sanaci skládky se opakovaně jednalo od roku 1990. Postupně byla navržena řada řešení, z nichž nejnáročnější, spočívající v přemístění skládky na jiné místo, měla stát 15 miliard korun.

 

O sanaci chomutovské skládky rozhodne ÚOHS

18. února 2003 15:51

CHOMUTOV (ČIA) - Vítězem veřejné obchodní soutěže na sanaci bývalé skládky domovního odpadu v Chomutově byla vyhlášena společnost Skanska CZ. Chomutovské radnici nabídla za provedení sanačních prací cenu 38,6 milionu korun. ČIA to dnes řekla mluvčí města Chomutov Michaela Lehnertová. Tři poražené společnosti - Rekultivační výstavba Most (RVM), Stavby silnic a železnic Praha a Energie Kladno - se proti výsledku výběrového řízení odvolaly k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ředitel RVM Most Vladimír Bartoš míní, že výběrová komise chomutovské radnice nepostupovala objektivně. RVM nabídla cenu necelých 33 milionů korun. Přestože cena byla hlavním kritériem veřejné obchodní soutěže, zvítězila Skanska CZ s cenou o více než pět milionů vyšší.

O sanaci a zabezpečení bývalé skládky Jihozápadní pole v Chomutově se podle Bartoše ucházelo v opakované veřejné obchodní soutěži deset firem, ze kterých výběrová komise šest vyřadila kvůli nesplnění podmínek soutěže. První veřejnou soutěž na sanaci chomutovské skládky ÚOHS loni zrušil kvůli pochybení ve stanovení podmínek obchodní soutěže. Stalo se to na popud RVM Most, když o sanační práce se ucházelo 18 zájemců.

Pokud ÚOHS výsledky veřejné soutěže na základě odvolání tří firem zpochybní, termíny prací na sanaci skládky se zpozdí. Město Chomutov tak může přijít o státní dotaci ve výši 75 procent nákladů na sanační práce, když radnice hodlá letos z vlastních zdrojů na sanaci vynaložit 10 milionů korun.

 

MŽP chce přidělovat na sever Čech část vládních miliard

16. února 2003 11:03

MOST (ČIA) - Peníze z vládou slíbených 15 miliard korun na rekultivace a likvidaci starých důlních zátěží půjdou do severozápadních Čech zřejmě také zčásti prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Dosud státem přidělené tři miliardy korun rozděloval a výběrová řízení vypisoval pouze Fond národního majetku (FNM). ČIA to potvrdil vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht. Podle Aubrechta připravuje ministerstvo životního prostředí návrh zákona, který by umožnil poskytovat krajům státní finance i ze Státního fondu životního prostředí. Legislativní návrh v současně době čeká na druhé a třetí čtení v Poslanecké sněmovně a podle Aubrechta má reálnou šanci na schválení.

Návrh ministra Libora Ambrozka spočívá v tom, že část z vládních miliard by mohla být rozdělena prostřednictvím obcí, které by vypisovaly ve spolupráci se SFŽP některá výběrová řízení. Podobnou praxi uplatil SFŽP v minulosti například při dřívějších sanacích starých důlních děl a likvidacích černých skládek za desítky milionů korun. Vládní zmocněnec Aubrecht i představitelé Ústeckého kraje přitom již od začátku prosazovali, aby oněch 15 miliard, které severozápadním Čechám přislíbila tehdejší Zemanova vláda, bylo rozděleno prostřednictvím SFŽP. Nakonec však stát pověřil přidělením finančních zdrojů a vyhlašováním výběrových řízení Fond národního majetku.

Zatímco FNM se zaměřuje pouze na sanace bývalých důlních lokalit, resort životního prostředí zdůrazňuje potřebu celkové rekultivace důlní krajiny. Takový přístup uplatňuje i ústecký krajský hejtman Jiří Šulc, který zdůrazňuje, aby se do obnovené krajiny vrátili lidé, normální život a podnikání.

Státní fond životního prostředí by však podle Aubrechta na rozdíl od FNM nemohl přímo vypisovat výběrová řízení. Ta by musely v Ústeckém a Karlovarském kraji vypisovat krajské samosprávy nebo obce.

 

Zakázku na sanaci skládky vyhrála Skanska, konkurenti se odvolali

12. února 2003 10:40

CHOMUTOV (ČTK) - Ve veřejné obchodní soutěži na sanaci části bývalé skládky komunálních odpadů v Chomutově zvítězila stavební společnost Skanska CZ s nabídkovou cenou 38,63 milionu korun. Termín ukončení prací do konce letošního roku však nejspíš nedodrží. Proti rozhodnutí výběrové komise se totiž tři konkurenční firmy odvolaly. V prvním kole se o zakázku ucházelo devět firem, pro nesplnění formálních podmínek soutěže komise šest z nich vyřadila. "Společně se Stavbami silnic a železnic a Energií Kladno jsme proti rozhodnutí komise podali protest. Starostka jej však zamítla. Odvolali jsme se proto k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)," řekl dnes ČTK ředitel Rekultivační výstavby Most (RVM) Vladimír Bartoš.

Chomutovská radnice přitom vypsala výběrové řízení už podruhé. ÚOHS loni původní soutěž zrušil. Uznal tak námitku RVM, podle níž město jako zadavatel porušilo chybným sestavením podmínek výběrového řízení zákon. Do soutěže se tehdy přihlásilo 18 firem, zvítězila Skanska s cenou 45,77 milionu korun. RVM požadovala za zabezpečení skládky 32,92 milionu.

Na sanaci skládky město získalo dotaci ze Státního fondu životního prostředí v úrovni 75 procent celkových nákladů. Podmínkou však bylo dokončení první etapy prací do konce loňského roku. "Doufáme, že o příspěvek nepřijdeme. Na akci máme totiž v rozpočtu vyčleněno jen zhruba deset milionů korun," řekl ČTK vedoucí odboru investic chomutovské radnice Petr Chytra.

Skládka komunálních odpadů byla založena na jihozápadním okraji města počátkem 80. let. Činnost ukončila před deseti roky. V současné době svážejí technické služby odpad na skládku v Tušimicích, které je Chomutov spoluvlastníkem, nebo do Jirkova.

 

Obce se vrací k výběru poplatků za odpad Severočeské

 Deníky Bohemia - 8.2.2003 

TEPLICKO - Některé obce z bývalého teplického okresu nevyžadovaly loni od občanů poplatky za svoz komunálního odpadu. Tuto službu platily ze svého rozpočtu.

Města Košťany a Dubí však hodlají tento model opustit. "Koncepcí svozu odpadu se budeme zabývat na příštím zastupitelstvu, je ale pravděpodobné, že se vrátíme k cenám z roku 2001," řekl košťanský starosta František Voháňka s tím, že výše ročního poplatku nepřekročí tisíc korun za nádobu. Podobně hovoří i představitelé Dubí. "Zastupitelstvo rozhodlo, že v prvním čtvrtletí letošního roku budeme nadále praktikovat loňský model. Poté se rozhodneme pro jednu z možných variant výběru poplatků," řekl místostarosta Dubí Jan Dráždil.

Teplický magistrát hradí svoz odpadu z rozpočtu města už několik let a podle primátora města Jaroslava Kubery nehodlá od této praxe hned tak upustit. Stejný přístup zvolili také zastupitelé obce Novosedlice. "Občané už tak platí dost peněz za nejrůznější služby, rozhodli jsme se ulehčit jim situaci," předkládá jeden z argumentů starosta obce Karel Kalaš

Jaderný odpad na Lounsku? Tamní lidé jsou zděšeni

Severočeské Deníky Bohemia - 30.1.2003

LOUNY - Vyhořelý odpad z jaderných elektráren může v budoucnu skončit jižně od města Lubenec na Lounsku. Správa úložišť radioaktivního odpadu totiž v vytipovává lokality, kde by mohlo vzniknou české úložiště radioaktivních odpadů. V této oblasti má hned dvě. Lidé v regionu jsou z těchto správ zděšeni.

"Dostali jsme od vlády za úkol najít jednu hlavní a jednu náhradní lokalitu, kde by se dal ukládat radioaktivní odpad. Určeny mají být v roce 2015 a stavět by se začaly v roce 2050. Jižně od Lubence jsou opravdu dvě lokality o které se zajímáme a to Tis u Blatna a Blatno," uvedla mluvčí správy Věra Šumberová. Dodala, že správa v dubnu oznámí šest až osm lokalit, které bude dále zkoumat, aby zjistila, zda jsou vhodné. Na nich se pak začnou provádět další měření a zkušební vrty. "Některá místa, které nyní zkoumáme, mají určité nevýhody. Tyto lokality ale mezi ně zatím nepatří," dodala.

Poté, co se lidé z okolí dozvěděli o tom, že by zde mohlo vzniknout úložistě, postavili se proti. "Co nám řeknou naše děti a vnoučata, když jim to tady dovolíme?!" zlobí se Marie Brabcová z Tisu. Drtivá většina stálých obyvatel i chatařů říká, že nic takového tu nechtějí. A to ani tehdy, když jim odborníci vysvětlují, že úložiště bude hluboko v zemi a bezpečné.

"Správa mě a kolegu Boudu z Blatna pozvala, abychom se podívali na povrchové úložiště elektrárny Dukovany. Je pravda, že je vyřešené velmi dobře. Po teoretické stránce to tedy i ve vybraných lokalitách Blatno a Tis může být spolehlivě ošetřeno. Osobně se ale obávám, aby to vše nezhatil lidský činitel. Ten záměr se mi nelíbí," tvrdí starosta Lubence Bohumil Peterka.

Ne každý ale vidí jen špatnou stránku. Mnozí z obyvatel této části země totiž poukazují na to, že by tu konečně mohli při stavbě nalézt solidně placenou práci. "Od té doby, se o úložišti mluví, vnímám skutečně posun ve smýšlení," potvrdil starosta Blatna Vladimír Bouda, starosta Blatna.

Obě lokality mají pro úložiště jednu zásadní přednost. Pod zemí jsou totiž mohutné žulové masivy, které jsou jedním ze základních předpokladů. Samotný odpad by se ukládal 500 a více metrů hluboko.

"Vědci třeba do té doby přijdou na způsob, jak jaderné palivo "vyždímat'' co nejvíce a jeho nebezpečnost by tak rapidně klesla," přeje Peterka.

To Šumberová vůbec nevylučuje. "Zatím je ale uložení do bezpečné lokality hluboko pod zem jedinou možnou variantou. Za dvacet let to ale může být úplně jinak a třeba žádné úložiště nebude třeba," potvrdila. Dodala, že pokud by jedna z oblastí nakonec byla vybrána, budou se odborníci snažit jak obce tak obyvatele přesvědčit, že existence úložistě je nebude nijak ohrožovat. "Pro stavbu úložiště budou platit stejná pravidla jako pro jakoukoli jinou a obce i lidé zde žijící budou mít možnost se k ní vyjadřovat," uvedla.

 

Geosan Group a Aquatest provedou sanaci ve Spolchemii

24. ledna 2003 14:22

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Vítězem veřejné soutěže na sanaci podloží v areálu Spolchemie Ústí nad Labem se stalo sdružení firem Geosan Group Brno a Aquatest. Výběrového řízení na realizaci zakázky v rozsahu téměř 1,5 miliardy korun se zúčastnili čtyři uchazeči. O vítězi výběrového řízení rozhodla komise jmenovaná Fondem národního majetku (FNM), který soutěž vyhlásil. ČIA to dnes řekl mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř. Financování sanace bude probíhat na základě ekologické smlouvy, uzavřené mezi FNM a Spolchemií v roce 1994. Podle Rytíře je pravděpodobné, že vítězné firmy využijí pro zajištění některých prací subdodavatele z Ústeckého kraje. Rytíř upřesnil, že sanace podloží Spolchemie je druhou největší ekologickou investiční akcí ústecké společnosti ve spolupráci s FNM po sanaci velkoplošné skládky chemických odpadů Chabařovice.

Česká inspekce životního prostředí přikázala Spolchemii provést sanaci do roku 2015. Podle Rytíře se největší rozsah sanačních prací očekává v letech 2004 a 2005. Do roku 2008 bude v areálu chemické společnosti probíhat čištění podzemních vod.

Spolchemie patří k největším evropským výrobcům umělých pryskyřic. Dále vyrábí barviva, umělé safíry a další komodity. Za loňský rok společnost očekává výrazný pokles čistého zisku na pět milionů korun. Spolchemie zaměstnává přibližně 11 950 pracovníků a rozhodujícím vlastníkem je s 53 procenty akcií společnost Česká finanční.

 

Odpadkové koše v Mostě trpí rzí a asijskými kopy 

Deník Mostecka - 21.1.2003 

Most - Do dvou měsíců přibude v Mostě dvě stě dvacet nových odpadkových košů. Včera o tom informoval odbor komunálního hospodářství a životního prostředí. Celkový počet košů se tak přiblíží k vysněné tisícovce.

Více odpadkových košů v ulicích města - to je pro lidi, kteří neradi házejí smetí na ulici, velmi povzbuzující zpráva. Naneštěstí patrně zajásají i vandalové. Odpadkové koše je totiž přitahují jako magnet. Kromě rzi a dalších přirozených vlivů se totiž právě vandalové nejvíce podílejí na jejich likvidaci.

"Vložky od odpadkových košů nám kradou a nebo je vyndavají a pohazují do křoví," řekl František Aulický z divize oprav a údržby Technických služeb města Mostu. Chybějící vložka, odnímatelná vnitřní nádoba na odpad, se pak nouzově nahrazuje igelitovým pytlem. I ty se však stávají terčem vandalů - smetí se pak válí všude kolem, jen ne v koši. Do některých košů také narážejí řidiči, kteří neumějí zaparkovat. Nešetrným zacházením pak odpadají reznoucí dna. Z užitečného zařízení se stává nefunkční torzo.

Jeden nový odpadkový koš stojí v průměru patnáct set korun. Škoda, kterou napáchají vandalové, tedy není malá. Pokud na koš neútočí vandalové, měl by vydržet za každého počasí několik let. Koše vyrábí pro město jedna mostecká firma, její produkty by měly být v budoucnu odolnější.

Pomůže to? Zaměstnanci technických služeb, kteří mají na starosti čistotu města, vypozorovali, že nejvíce poničené bývají odpadkové koše poblíž restauračních zařízení. Rozjaření návštěvníci si na koších vybíjejí zlost, někteří prý zkoušejí asijské kopy. Sběrné nádoby jsou pak bojovými výpady podnapilých "karatistů" promáčknuté. "Pokud jsou koše součástí oploceného areálu, vydrží mnohem déle," potvrzuje Aulický. Nejen mostecké technické služby ale mají zbytečné starosti. "Problémy s odpadkovými koši má každé město," dodává.

V současné době je na území města umístěno zhruba sedm set košů různého stáří, materiálu, tvarů a barev. K tomuto číslu se dospělo při listopadové inventuře a brzy bude vyšší. Podle sdělení magistrátu má být po celém městě umístěno do konce března 220 nových odpakových košů. Instalují se například u "sedmistovek" v ulicích Komořanská, J. Ševčíka, J. Kříže či Albrechtická, dále třeba v ulicích Javorová, Fibichova nebo na třídě Budovatelů.

Třicet pěkných nových košů náhradou za stávající by se mělo objevit v centru města. Dnes se bude na poradě primátora jednat o tom, jaké koše to budou - zda betonové, jaké stojí u kulturního domu, či běžnější litinové. V budoucnu chce mít mostecký magistrát ve městě tisíc odpadkových košů.

 

ČEZ zaplatí letos Kadani za popílek o 100 miliónů korun méně

17. ledna 2003 15:35

KADAŇ (Chomutovsko) (ČTK) - Elektrárenská společnost ČEZ zaplatí letos Kadani na poplatcích za ukládání popílku z Elektráren Prunéřov na území katastru města asi 40 milionů korun, což je o zhruba 100 milionů méně než v loňském roce. "Je to citelná ztráta příjmů, s vedením ČEZ budeme dále jednat," řekl dnes novinářům starosta Kadaně Jiří Kulhánek. ČEZ se podle svého mluvčího Ladislava Kříže snaží zmírnit negativní vliv činnosti elektráren na životní prostředí. "Podařilo se nám změnit charakter stabilizátu, což je zbytkový produkt spalovacího procesu v tepelných elektrárnách. Požádali jsme proto Českou inspekci životního prostředí o přehodnocení kategorie tohoto odpadu, čemuž vyhověla," uvedl.

Kadaň tak výrazně omezí zejména kapitálové výdaje. Zatímco loni město vydalo na investice 217,88 milionu korun, v návrhu letošního rozpočtu je na investiční akce, opravy a údržbu vyčleněno jen 96,34 milionu.

"Snažíme se najít nějaké přijatelné východisko. Začátkem února mám schůzku s generálním ředitelem ČEZ. Uvidíme, jak se bude situace dále vyvíjet," dodal Kulhánek.

 

Jirkovský podnik služeb bude vyrábět elektřinu z bioplynu

16. ledna 2003 13:45

JIRKOV (Chomutovsko) (ČTK) - Podnik služeb Jirkov využije bioplyn, který vzniká skladováním komunálního odpadu, k výrobě elektrické energie a v budoucnu i tepla. Bioplyn se dosud z důvodu nebezpečí výbuchu několikrát ročně odčerpával prostřednictvím externí firmy, řekl dnes ČTK ředitel podniku Michal Batrin. Podnik zahájí na jaře v areálu skládky výstavbu spalovací jednotky. Generátor přemění spálený bioplyn na energii. Předpokládaná návratnost osmimilionové investice je pět až osm let. Zájem o spolupráci při výrobě elektřiny už projevila německá firma.

Financování 30 procent nákladů bude zajištěno ze státní dotace. Další třetinu podnik získá ve formě bezúročné půjčky, zbytek uhradí z vlastních prostředků.

"Než se nám podaří napojit na energetickou síť ČEZ, budeme bioplyn spalovat sami, což představuje roční úsporu zhruba milion korun. Kabely je třeba vést přes soukromé pozemky. V případě, že bychom se s jejich majiteli nedohodli, existuje i varianta přístupu do sítě přes těžební lokalitu Mostecké uhelné společnosti ," uvedl Batrin.

U elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy i bioplynu, je stanoven povinný výkup. Odběratelé z řad distribučních společností zaplatí za každou kilowatthodinu tři koruny. Za stejné množství energie z běžných zdrojů utrží výrobci v průměru jen necelou korunu.

Podnik služeb Jirkov s 85 stálými zaměstnanci, který je stoprocentní dceřinou firmou města, zajišťuje kromě svozu a likvidace odpadu i správu a údržbu veřejného osvětlení a zeleně.

 

Čistírny vod už pracují, pár jich bylo ale znovu odstaveno

8. ledna 2003 18:23

PRAHA (ČTK) - Většina čistíren odpadních vod poškozených povodněmi loni v srpnu už plně funguje. Některé velké čistírny však byly minulý týden preventivně odstaveny kvůli hrozbě další záplav. Nefungují čistírny v Litoměřicích, Ústí nad Labem a průmyslová čistírna Lovochemie v Lovosicích. "Spuštěny by měly být do konce týdne," řekl dnes ČTK ředitel odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí Jaroslav Kinkor. Týdenní odstávka čistíren neovlivnila podle Kinkora vzhledem k vysokému průtoku kvalitu vod. Vedle velkých čistíren byl zastaven provoz také například v čistírnách v Kadani a v Klášterci nad Ohří na Chomutovsku a v Bílině na Teplicku. Dnes byla tyto zařízení znovu spuštěna. Odstaveny byly čistírny například proto, že jejich výpusti se ocitly pod vodou, takže by mohly vodu ze vzedmutých hladin nasávat, místo aby tam čistou vodu vypouštěly.

Záplavy v srpnu minulého roku poškodily na území České republiky 30 velkých a dalších 47 malých čistíren odpadních vod. V postiženém území byla vyřazena z provozu třetina velkých čistíren. Po vyčištění od bahna byly uváděny do provozu postupně, nejdříve bylo obnoveno hrubé čištění, pak mechanické, nakonec biologické. Velké čistírny spustily biologické čistění až počátkem zimy. Škody na čistírnách byly odhadnuty na půl miliardy korun.

 

Arnika: Desítky spaloven by měly v lednu vyhasnout

11. prosince 2002 18:19

PRAHA (EkoList) - Sdružení Arnika na dnešní tiskové konferenci představilo žebříček deseti nejhorších spaloven České republiky. Členové sdružení při jeho sestavování vycházeli z jednorázových měření množství vyprodukovaných dioxinů, která musí provádět všechny spalovny odpadů. Za rok 2001 vyprodukovala nejvíce dioxinů (konkrétně 0,58 gramů/rok) spalovna Termizo a.s. Liberec, druhé největší množství (0,28 g/r) vypustila pražská spalovna Malešice a třetí v pořadí je ICN a.s. Roztoky u Prahy (0,16 g/r). Současně Arnika vyhlásila i deset nejhorších spaloven z hlediska koncentrace dioxinů v kouřových plynech, tedy z hlediska překračování emisního limitu stanoveného Evropskou unií, který je 0,1 nanogramu/m3. Jako nejhorší je uvedena spalovna ČKD Praha DIZ a.s., druhá SPL Jablonec nad Nisou a třetí ICN a.s. Roztoky u Prahy.

V roce 2001 splňovalo limity platné v Evropské unii od roku 2000 pouze sedm spaloven odpadů. Podle Jindřicha Petrlíka z Arniky by v roce 2003 měly být spalovny, které nesplňují tyto limity, zastaveny, neboť od ledna 2003 u nás vstupují tyto limity prostřednictvím zákona o ovzduší v platnost. Spalovny se tomu však kvůli výjimce ze zákona mohou vyhnout, neboť podle zákona stačí, když spalovna předloží dvouletý plán snižování emisí, ve kterém naznačí kroky, které povedou ke snížení emisí.

"Teď by mohly být po dva roky spalovny v klidu," řekl Petrlík, "kdyby ovšem krajské úřady splnily to, co měly podle zákona o ovzduší udělat a vyvěsily na úřední desky oznámení, že je možno nahlédnout do plánů snižování emisí. To se nestalo. Spalovny by tak měly od prvního ledna vyhasnout, než doběhne lhůta, po kterou se může veřejnost k plánům vyjádřit." Petrlík uvedl, že povinnost se zveřejním plánů splnily pouze čtyři kraje: Středočeský, Pardubický, Zlínský a Olomoucký.

Petrlík se domnívá, že úřady zřejmě nebudou v tomto případě postupovat striktně podle litery zákona a spalovny do nového roku zavřít nenechají. "Hodně bude další postup záviset na České inspekci životního prostředí, ta může spalovnám nesplňujícím podmínky zakázat provoz," míní Petrlík.

Ředitelka inspekce Eva Tylová ČTK řekla, že její úřad se bude podnětem od Arniky zabývat. "Záleží na právním výkladu," uvedla s tím, že v případě nesplnění limitů hrozí spalovnám pokuty.

Podle Petrlíka je způsob měření emisí dioxinů nevhodný. "Pokud se měření provádí jednorázově, jsou hodnoty velmi nízké. Kontinuální měření v rozmezí dnů či týdnů však ukazuje třicetkrát až padesátkrát vyšší průměrné emise. Rozdíl za rok se pohybuje až v gramech dioxinů a to je u těchto látek velmi mnoho," uvedl Petrlík s tím, že v Česku je jednorázové měření bráno za bernou minci. "Kdyby se přihlíželo ke kontinuálnímu měření, splnila by limit jen málokterá spalovna,"řekl na závěr Petrlík.

Dioxiny jsou prudce jedovaté škodliviny vznikající při spalování odpadu obsahujícího chlorované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě chlorovaných látek (například při výrobě pesticidů nebo bělení papíru chlorem). Jsou nebezpečné již ve stopovém množství. Způsobují poruchy hormonálního a imunitního systému.

 

O sanaci bývalé skládky v Chomutově projevilo zájem 25 firem

26. listopadu 2002 16:27

CHOMUTOV (ČTK) - O sanaci části bývalé skládky komunálních odpadů v Chomutově se zajímá 25 firem, jejichž zástupci si vyzvedli dokumentaci ke stavbě. Skutečný počet účastníků veřejné obchodní soutěže se upřesní až při otevírání obálek s nabídkami 5. prosince, řekla dnes ČTK mluvčí chomutovské radnice Michaela Lehnertová. Chomutovská radnice vypsala výběrové řízení už podruhé. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) původní soutěž zrušil. Uznal tak námitky a.s. Rekultivační výstavba Most (RVM), podle níž město jako zadavatel porušilo chybným sestavením podmínek výběrového řízení zákon. Do soutěže se tehdy přihlásilo 18 firem, zvítězila a.s. Skanska s nabídkovou cenou 45,77 miliónu korun. RVM požadovala za zabezpečení skládky 32,92 miliónu.

Na sanaci skládky získalo město dotaci ze Státního fondu životního prostředí v úrovni 75 procent celkových nákladů. Podmínkou však bylo dokončení první etapy prací ještě v letošním roce. "O příspěvek nejspíš nepřijdeme. Máme předběžný příslib ministerstva životního prostředí k přesunutí dotace do příštího roku," uvedla Lehnertová.

Skládka komunálních odpadů byla založena na jihozápadním okraji města počátkem 80. let. Činnost ukončila před deseti roky. V současné době svážejí technické služby odpad na skládku v Tušimicích, které je Chomutov spoluvlastníkem, nebo do Jirkova.

 

Hygienici: Akutní zdravotní potíže obyvatelům Ústí nehrozí

22. listopadu 2002 12:23

PRAHA (ČTK) - Podle krizového štábu Ústí nad Labem nehrozí obyvatelům města po nočním požáru v místní chemické továrně Spolchemie nebezpečí akutního poškození zdraví. Koncentrace jedovatých látek v ovzduší jsou podle nočních měření krajské hygienické stanice srovnatelné s měřením v jiných obdobích. Radnice přesto neodvolala výzvu obyvatelům města k opatrnosti. Výsledky dalších měření budou hotovy odpoledne. Při požáru podle Spolchemie shořelo zhruba 100 tun pryskyřice a surovin, explodovala některá výrobní zařízení a některé látky uzavřené v sudech. Na likvidaci ohně se podílelo zhruba 100 hasičů z 16 hasičských sborů z celého kraje. Dva hasiči byli zraněni, jeden z nich si zlomil nohu a poškodil vazy.

Budova výrobny pryskyřice je téměř zcela zničená. Spolchemie odhadla škody na několik stovek miliónů korun. Požár vznikl po neočekávaném průběhu chemické reakce při výrobě rozpouštědel. Okolnosti požáru vyšetřuje firma společně s policií.

Při požáru, který vypukl ve čtvrtek před 21:00 a uhasl dnes kolem 05:00, se uvolňovaly hlavně oxid uhelnatý a saze. Mohly ale vznikat i jiné nebezpečné látky, které se běžně nemonitorují. Na možnost vzniku toxických zplodin upozornil i Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. Chemička by podle něj měla zveřejnit seznam látek, které v provozu byly. Ekologové i ústecká radnice nyní chtějí sledovat bezprostřední vývoj po požáru. Například to, jak bude továrna nakládat s popelem z požářiště.

Primátor Petr Gandalovič připustil, že magistrát bude jednat s chemičkou o její budoucnosti ve městě. Chemička i město podle něj dodržely během požáru dohodu o vzájemné informovanosti. I podle Petrlíka bylo vyhlášení bezpečnostních opatření namístě.

Požár ve výrobně pryskyřic je již druhou nehodou v poslední době. V sobotu 16. listopadu z firmy uniklo podle vedení Spolchemie nepatrné množství chlóru, které nemohlo ohrozit lidi ani životní prostředí. Únik plynu způsobila netěsnost aparatury v provozu chlórové chemie.

Kvůli častým nehodám v chemičkách by se podle Petrlíka mělo začít uvažovat o omezení chlórových výrob nebo výměně technologií. Platí to zejména o Spolchemii a neratovické Spolaně, odkud unikly jedovaté látky při srpnových povodních, protože jsou to největší chemičky s chórovou výrobou.

 

Arnika: Spolchemie by měla zveřejnit, co bylo ve vyhořelé výrobně

22. listopadu 2002 10:43

PRAHA (ČTK) - Vedení ústecké Spolchemie by mělo zveřejnit informace o látkách, které byly před čtvrtečním požárem v dnes už vyhořelé výrobně umělých pryskyřic. Soudí tak Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. "Podle bezpečnostního plánu mohly totiž v provozu být i velmi rizikové látky,"řekl ČTK. Odborný konzultant Greenpeace pro oblast toxických látek Miroslav Šuta ČTK řekl, že organizace se již obrátila na Českou inspekci životního prostředí se žádostí o odběr vzorků z místa požáru a jeho bezprostředního okolí a jejich analyzování na obsah toxických látek včetně dioxinu.

Podstatnou složkou výroby pryskyřic je epichlorhydrin, který při hoření vnáší do požáru velké množství chlóru, unikajícího do prostředí v podobě leptajícího chlorovodíku, toxického fosgenu a dioxinů. "Při nedokonalém hoření vzniká i oxid uhelnatý, který blokuje v krvi červené krevní barvivo," dodal Šuta.

Epichlorhydrin, který podle plánu ve výrobně mohl být, dráždí oči a dýchací cesty, vstřebává se kůží a je silně toxický - poškozuje plíce, centrální nervovou soustavu, srdce, játra a ledviny. Při hoření této látky může vznikat fosgen a chlorovodík. Současně by podle Petrlíka měla Česká inspekce životního prostředí odebrat vzorky popela z požářiště a změřit obsah jedovatých látek v něm. Jestliže koncentrace toxických látek překročí limity platné pro spalovny, budou ekologové žádat, aby s popelem továrna pracovala jako s nebezpečným odpadem, i když to zákon přímo nevyžaduje.

Výrobna umělých pryskyřic Spolchemie začala hořet ve čtvrtek před 21:00, hasiči požár zcela uhasili kolem 05:00. Podle mluvčího společnosti Zdeňka Rytíře měření ve městě neprokázalo přítomnost jakékoliv škodlivé látky v ovzduší.

Pravděpodobnou příčinou vzniku požáru byla zřejmě příliš rychlá reakce rozpouštědel při výrobě pryskyřic. Při požáru se uvolnilo větší množství sazí a oxidu uhelnatého, který je nebezpečný tím, že při vdechování váže krevní barvivo, a zabraňuje tak přenosu kyslíku v organismu.

V chemičce byl vyhlášen druhý stupeň nebezpečí, který pro hasiče určuje rozsah požáru. Obyvatelům městská policie doporučila nevycházet, neotvírat okna a vyhýbat se kontaktu s kouřem. Petrlík míní, že vyhlášení poplachu ve městě bylo v noci oprávněné. "Mohlo ale přijít dřív," uvedl.

Havárie, které v posledních měsících postihly velké české chemické výroby, by podle Petrlíka měly iniciovat diskuse o budoucnosti chlórové chemie, a to nejen z hlediska zabezpečení továren. "Mělo by se začít uvažovat o tom, zda je možné chlórové výroby omezit nebo změnit technologie," uvedl a připomenul neratovickou Spolanu, ze které unikly nebezpečné látky během srpnových povodní. Spolana a Spolchemie jsou největšími českými chemičkami s výrobou chlóru.

 

Ve Spolchemii hořel provoz umělých pryskyřic

22. listopadu 2002 08:08

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Rozsáhlý požár zachvátil ve čtvrtek 21. listopadu provoz na výrobu umělých pryskyřic ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) v Ústí nad Labem. Postupně na místě požáru zasahovalo až 22 hasičských sborů z celého Ústeckého kraje. Podle hejtmana Jiřího Šulce použili hasiči k likvidaci požáru speciální hasicí pěnu. Pod kontrolu se jim podařilo požár dostat kolem půlnoci. Lokalizace požáru byla provedena dnes v 5.00 hodin ráno. Uvedl to pro ČIA mluvčí Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje Václav Aubrecht. Během dneška bude provedeno dohašení požáru a prohlídka postižených prostor. Škody na majetku Spolchemie se odhadují na desítky milionů korun. Do ovzduší neunikly z místa požáru nebezpečné látky. Během noci se po krajském městě šířily zplodiny kysličníku uhelnatého a saze.

Požár vznikl ve výrobně umělých pryskyřic na ploše zhruba 100 krát 40 metrů. Do chodu byly ihned uvedeny krizové štáby Ústeckého kraje, okresu i města Ústí nad Labem. Vedle hasičských sborů z krajského města zasahovaly i hasičské jednotky z Děčína, Teplic, Mostu, Litvínova nebo Bíliny. Skutečná příčina požáru není ještě známa. Před vznikem požáru mělo dojít k výbuchu kotle ve výrobně umělých pryskyřic a odborníci hovoří o rychlé reakci rozpouštědel.

Ústecký magistrát zřídil během dnešní noci pro občany zvláštní telefonní informační linku. Lidé by se dnes neměli v Ústí nad Labem pohybovat déle venku, ve školách budou omezeny sportovní aktivity dětí. Bližší podrobnosti o stavu ovzduší a příčinách požáru mají být známy dnes odpoledne.

 

Nizozemí spolupracuje s Ústeckým krajem

14. listopadu 2002 20:48

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Zejména ve zlepšení životního prostředí a v rozvoji podnikání chce v Ústeckém kraji pomoci Nizozemské království. Proto dnes velvyslanectví Nizozemí uspořádalo v Ústí nad Labem první Nizozemský obchodní den, kterého se zúčastnili zástupci 12 nizozemských a 34 českých firem a společností. ČIA o tom informoval Manfred Hellmich, ředitel Regionální a rozvojové agentury Ústeckého kraje. Jak pro ČIA uvedla velvyslankyně Nizozemského království v Praze Ida van Veldhuizen-Rothenbücherová, ekonomické a obchodní vztahy mezi Českou republikou a Nizozemím se v posledních letech neustále prohlubují a jsou na velmi dobré úrovni. Odborné worshopy v rámci akce se zaměřily na využívání průmyslových zón, revitalizaci průmyslových areálů a na uplatňování alternativních zdrojů energie.

Generální tajemník nizozemské obchodní komory v Praze Misja den Haan pro ČIA uvedl, že firmy z Nizozemí mohou svými zkušenostmi pomoci při oživení a revitalizaci nevyužívaných továrních areálů v Ústí nad Labem a dalších lokalitách Ústeckého kraje. Veldhuizen-Rothenbücherová vyzdvihla úspěšnou spolupráci Ústeckého kraje s nizozemskou provincií Jižní Holandsko, která se zaměřuje na odpadové hospodářství, zavádění technologií v oblasti životního prostředí a přípravu ústeckého regionu pro vstup do Evropské unie.

Na dnešní akci byli přítomni i starostové severočeských měst a obcí, odborníci z oblasti životního prostředí a představitelé Ústeckého kraje. V kraji jsou příznivé podmínky pro investování nizozemských firem v oboru kovovýroby. České loděnice například ve svých závodech na Ústecku vyrábějí ročně kolem deseti lodí pro nizozemská rejdařství. Podle slov Haana mají nizozemští podnikatelé určité problémy s českou legislativou, o které by měli být lépe a podrobněji informování. K největším nizozemským investicím v České republice patří továrna společnosti Phillips v Hranicích na Moravě, sít hypermarketů Ahold nebo Makro.

 

Ústí nad Labem má nový sběrný dvůr

30. října 2002 14:32

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Moderní sběrný dvůr pro odpady byl dnes slavnostně otevřen v areálu Technických služeb v Ústí nad Labem. Nákladem více než pěti milionů korun zde vznikly dvě nové haly pro demontáž ledniček a mrazáků. Dále byl postaven nový sklad nebezpečných odpadů a přístřešek pro velkoobjemové kontejnery. Mluvčí ústeckého magistrátu Milan Knotek ČIA řekl, že město na výstavbu sběrového dvoru odpadního hospodářství přispělo částkou 2,5 milionu. Zbývající částku uhradily Technické služby, které jsou ve vlastnictví města. Nová investice do odpadového hospodářství pomůže podle Knotka v krajském městě k lepšímu využívání druhotných surovin získaných z odpadu. Současně dochází ke zlepšení pracovní podmínek zaměstnanců Technických služeb, zajišťujících odpadové hospodářství města.

V Ústí nad Labem jsou v současnosti občanům i firmám k dispozici dva sběrné dvory odpadů v městských částech Krásné Březno a Všebořice. Lidé sem mohou přinést veškerý odpad kromě stavebního, zbytkového a odpadu ze zeleně. Sběrný dvůr v Krásném Březně je otevřen kromě všedních dnů i každou druhou sobotu.

 

V Teplicích platí svoz komunálního odpadu radnice

12. října 2002 14:57

TEPLICE (ČIA) - Ani korunu neplatí za svoz komunálního odpadu občané severočeských Teplic. Veškeré náklady za ně totiž hradí město. Teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS) ČIA řekl, že město ročně za svoz odpadů zaplatí 14 milionů korun. "Tento systém se nám osvědčil a nehodláme ho měnit. Ušetříme tak za úředníky, které bychom museli přijmout na vyřizování nové agendy. Navíc si myslíme, že svoz odpadu stejně jako veřejné osvětlení nebo kvalitní komunikace má město zajišťovat lidem zadarmo," objasnil postup teplického magistrátu Kubera. Podle Kubery platí město Teplice také svoz zeleného odpadu, spadaného listí nebo ořezaných větví. Primátor Teplic přiznává, že slýchá námitky, že by město mělo od lidí poplatky za odpady vybírat a peníze použít na něco jiného. Město vychází z filosofie, že celkovou úhradou nákladů za odpady všem obyvatelům, zatímco například nové městské byty slouží jen úzkému okruhu lidí. V okolních velkých městech Ústí nad Labem nebo Děčíně vybírají zdejší radnice od každého obyvatele bez rozdílu věku za svoz komunálního odpadu ročně kolem 400 korun.

 

Ústecký hejtman ocenil pomoc vlády při likvidaci odpadů 

13.09.2002

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Přes 26 milionů získal Ústecký kraj z mimořádné vládní dotace na odstranění odpadů vzniklých srpnovou povodní. Rychlé uvolnění potřebných prostředků zejména pro postižené obce regionu ocenil ústecký krajský hejtman Jiří Šulc. Dodal, že uvedenou částku rozdělí krajské orgány krizového řízení podle objemu vzniklých odpadů pro jednotlivé obce. "V současné době je na skládkách uložena už více než polovina naplavenin a dalšího materiálu," upřesnil Šulc. Z mimořádné neinvestiční státní dotace 57,6 milionu korun na likvidaci prvotních nákladů na záchranné a likvidační práce spojené s povodněmi již hejtman uvolnil prvních 35,4 milionu korun pro nejvíce postižené obce Děčínska, Litoměřicka a okresu Ústí nad Labem. Tyto prostředky jsou určeny zejména na obnovení dodávek pitné vody, elektřiny nebo plynu. Dále na odčerpávání vody ze zatopených sklepů a skladů, úklid veřejných prostranství apod. Prostředky lze použít i na mimořádné výdaje dobrovolných hasičských sborů, provizorní obnovu telefonních sítí, provizorní zpevnění břehů atd. Starostové mohou Ústecký kraj požádat o další nezbytné prostředky ze zbývajících necelých 21 milionů korun mimořádné dotace do 16. září.

 

V Děčíně registrují povodňové škody za 650 milionů

13. září 2002 15:06

DĚČÍN (ČIA) - Na celkem 650 milionů korun byly odhadnuty povodňové škody v hraničním okresním městě Děčín. Jedná se o součet škod na veřejném majetku i majetku právnických a fyzických osob. Na majetku samotného města Děčín byly způsobeny povodňové škody za zhruba 200 milionů korun. "Základním zdrojem náhrad škod na majetcích města bude pojistné plnění pojišťoven. Na zahájení rekonstrukcí jsme už získali pojistné zálohy. Další zdroje chceme získat z povodňových projektů vypisovaných státem případně z fondů Evropské unie," uvedl dnes pro ČIA starosta Vladimír Medek. Přehled povodňových škod předalo město Děčín ústecké krajské samosprávě, která již zaslala celkový souhrn škod za Ústecký kraj vládě. K větším škodám, než se původně očekávalo, došlo při povodni na děčínském zimním stadionu. Podle Medka není vyloučena výměna celého chladícího zařízení kvůli poškozenému chladícímu hadu. Sportovní činnost na zimním stadionu je pro nastávající sezonu vážně ohrožena a děčínští hokejisté a krasobruslaři musí využívat ledové plochy v sousedních městech.

Na sobotu 14. září připravila radnice v Děčíně celodenní mimořádný svoz komunálního odpadu. Většina pracovníků Technických služeb Děčín musela dosud pracovat na odstraňování povodňových škod a u kontejnerů a na veřejných prostranstvích vznikl značný nepořádek.

 

Ústecký hejtman ocenil pomoc vlády při likvidaci odpadů

12. září 2002 12:59

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Přes 26 milionů získal Ústecký kraj z mimořádné vládní dotace na odstranění odpadů vzniklých srpnovou povodní. Rychlé uvolnění potřebných prostředků zejména pro postižené obce regionu ocenil ústecký krajský hejtman Jiří Šulc. Dodal, že uvedenou částku rozdělí krajské orgány krizového řízení podle objemu vzniklých odpadů pro jednotlivé obce. "V současné době je na skládkách uložena už více než polovina naplavenin a dalšího materiálu," upřesnil Šulc. Z mimořádné neinvestiční státní dotace 57,6 milionu korun na likvidaci prvotních nákladů na záchranné a likvidační práce spojené s povodněmi již hejtman uvolnil prvních 35,4 milionu korun pro nejvíce postižené obce Děčínska, Litoměřicka a okresu Ústí nad Labem. Tyto prostředky jsou určeny zejména na obnovení dodávek pitné vody, elektřiny nebo plynu. Dále na odčerpávání vody ze zatopených sklepů a skladů, úklid veřejných prostranství apod. Prostředky lze použít i na mimořádné výdaje dobrovolných hasičských sborů, provizorní obnovu telefonních sítí, provizorní zpevnění břehů atd. Starostové mohou Ústecký kraj požádat o další nezbytné prostředky ze zbývajících necelých 21 milionů korun mimořádné dotace do 16. září.

 

Povodňový odpad je podle MŽP třeba považovat preventivně za infekční

27. srpna 2002 15:30

PRAHA (EkoList) - Při likvidaci odpadů, vzniklých v České republice po nedávných rozsáhlých povodních, je třeba dodržovat především zákon o odpadech a o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to zdůraznilo v pokynech, které pro likvidaci těchto odpadů zveřejnilo. "Odpad kontaminovaný povodní je z principu předběžné opatrnosti nutno považovat vždy za infekční," varuje MŽP v materiálu, který připravily společně odbory ochrany ovzduší a odpadů MŽP a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Proto je důležité, aby se odpad z území zasažených povodněmi neskládkoval, a to zejména v blízkosti obytných nebo rekreačních oblastí.

Prioritou je podle MŽP odpad naopak pálit ve spalovnách, které mají oprávnění k likvidaci nebezpečných odpadů. V ČR je to spalovna Rumpold Fezko ve Strakonicích, plzeňská spalovna a spalovna Dekonta Trmice. Kvůli povodním dostala výjimku od pražského magistrátu k likvidaci kontaminovaných odpadů i spalovna Pražských služeb v Malešicích. Nebezpečné odpady může likvidovat i spalovna Mogul Servis v Kolíně. Ta je ale v plánované letní odstávce.

MŽP varovalo před spalováním kontaminovaných odpadů na volných prostranstvích nebo na skládkách. "Na volném prostranství lze spalovat pouze zjevně suchý, chemickými látkami nekontaminovaný rostlinný materiál," radí ministerstvo s tím, že jde například o naplavené větve, padlé stromy a podobný dřevěný odpad. I v takovém případě je ale třeba pečlivě vybrat místo, kde se mají naplaveniny spálit. Nejlépe na závětrné straně obce a pohlídat si příhodné povětrnostní a rozptylové podmínky. Obec také musí o spalování v předstihu informovat občany. V případě, že se kouř dostane přece jenom do obce, měly by lidé používat respirátory nebo alespoň navlhčené textilní roušky (např. kapesník).

Uhynulá zvířata mohou likvidovat pouze veterinární asanační zařízení, stejně tak kontaminované potraviny živočišného původu (zkažené maso, uzeniny, apod.). Veterinární asanační ústavy v ČR jsou k dispozici v Němčičkách u Židlochovic (Agris Medlov), REC v Mankovicích u Oder, VAÚ Tišice (okres Mělník), Vetas České Budějovice, Asanace Žichlínek, Severočeský asanační podnik Mimoň, VAPO Podbořany, Asavet Biřkov, Asap Havlíčkův Brod a MAT Otrokovice.

Kontaminovanou půdu na polích a zahrádkách je třeba podle MŽP zaorat nebo kompostovat s dostatečně dlouhou kompostovací dobou.

 

Přehled možných ekologických havárií způsobených povodněmi - pátek 16. srpna

16. srpna 2002 15:57

PRAHA (EkoList) - Povodně, které zasáhly Českou republiku, zaplavují i areály některých chemických a dalších závodů. Hrozí tak ekologické havárie, případně výrazné negativní ekologické následky i po opadnutí velké vody. Včera zaplavilo Labe areál chemičky Spolana Neratovice, odkud unikl chlór, byla zaplavena amalgamovna kontaminovaná rtutí a voda se přiblížila k tzv. "dioxinovým barákům". Pokusili jsme se pro vás sledovat další potenciální ekologické hrozby, které přináší pátek 16. 8. Zprávu jsme během dne průběžně aktualizovali.

15:57 - NERATOVICE - Od čtenáře serveru povodne.aktualne.cz: Nad Neratovicemi je velký černý mrak. V Záboří policie auta z tohoto důvodu nepustí. Údajně tam něco bouchlo. Nevíte něco?? (povodne.aktualne.cz)

15:48 - NERATOVICE - Aktivisté ekologického hnutí Greenpeace se chtějí na nafukovacích člunech přeplavit do zatopeného areálu Spolany v Neratovicích na Mělnicku. První pokus Greenpeace nevyšel, protože jim v tom zabránila policie. Aktivisté ve čtvrtek z vrtulníku fotografovali areál. Záběry zveřejnila na internetových stránkách německá pobočka Greenpeace. Podle mluvčího Václava Vašků snímky jednoznačně dokazují, že ve čtvrtek záplavy zasáhly oba objekty zamořené nebezpečnými dioxiny. (ČTK)

14:09 - ÚSTÍ NAD LABEM - Od 11 hodin nebyl zaznamenán vzestup řeky. Spolchemie, Lovochemie i papírny Štětí jsou bez ekologických problémů. (Centrum.cz)

13:58 - PLZEŇ - Záplavy v Plzni zatím nezpůsobily žádnou ekologickou havárii. Hasiči pouze zasahovali u tří případů malého výtoku pohonných hmot ze zatopených garáží a aut. "Pokud někde hrozí únik barev, laků a ropných produktů, zorganizuje krizový štáb zdarma jejich odvoz," řekla ČTK vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Dagmar Bernášková. V případě, že si firma zajistí odvoz vlastními silami, přijímají sběrné dvory veškerý nebezpečný odpad zdarma. (ČTK)

12:39 - ZNOJMO - Rozvodněná řeka Dyje úplně zaplavila čistírnu odpadních vod ve Znojmě. Objekty jsou nyní už přístupné, ale technologie je mimo provoz a odstavena od zdroje energií. Vodárenská firma stihla evakuovat soustrojí, nyní ho začíná čistit a vysoušet. (povodne.aktualne.cz)

12:38 - PRAHA - Benzina a.s., provozovatel zhruba 310 čerpacích stanic, měla zaplaveno pět míst. Jakýkoli únik pohonných látek v minulosti i dalších dnech firma vylučuje. "Vše je hermeticky utěsněno," řekla mluvčí Lenka Svobodová. Zatopenými místy byly Litoměřice, Lovosice, Libčice, Ústí nad Labem a Argentinská ulice v části hlavního města Holešovice. (iDnes.cz)

12:18 - PLZEŇ - V Plzni stále nefunguje zatopená čistírna odpadních vod. Veškerá kanalizace stéká do Berounky, kde se zatím díky velké vodě splašky rozřeďují. Škody na městské čistírně dosahují desítek miliónů korun. V současné době dokončují sokolovští báňští záchranáři odčerpávání vody a pracovníci Vodárny Plzeň a energetici provádějí vysoušení a revize elektrických zařízení. Takzvané hrubé předčištění by mělo začít pracovat už od neděle. (Centrum.cz)

12:09 - PRAHA - Prahou nyní protéká asi 132 tun oleje. (Centrum.cz)

11:31 - LITOMĚŘICE - Labe vyplavilo kalové jámy Litomeřické koželužny. (povodne.aktualne.cz)

11:02 - ÚSTÍ NAD LABEM, ŠTĚTÍ, LOVOSICE - Pod vodou jsou chemičky Lovochemie, Spolchemie a papírny Frantschach Pulp and Paper Štětí. Podle vedení firem byly všechny nebezpečné chemické látky včas přepraveny do bezpečí a proto prý nehrozí ekologická havárie. Ministerstvo životního prostředí však stále považuje situaci v Lovochemii a Spolchemii za kritickou. Podle ředitele odboru environmentálních rizik Karla Bláhy mají oba podniky havarijní plány, k nimž mělo ministerstvo připomínky. Závady v plánech však nebyly takového charakteru, že by měla velká voda v podnicích způsobit závažnou ekologickou havárii. "Únik nelze za této situace úplně vyloučit, ale s vysokou pravděpodobností ho nepředpokládáme," řekl Bláha ČTK. Ve Spolchemii je rizikem výrobna elektrolýzy se rtutí. Podle Bláhy by ale neměla voda dosáhnout až k ní. Z Lovochemie může uniknout chlór, Bláha však soudí, že se tak může při nejhorším stát ve stejné míře jako ve čtvrtek v neratovické Spolaně. "Zcela určitě připadá v úvahu v obou podnicích únik ropných produktů," uvedl Bláha s tím, že nemá představu, jaká zásoba ropy se v tancích v areálech nachází. Nádrže s mazutem a lehkými topnými oleji v chemičkách nejsou podle něj zajištěny tak bezpečně jako v benzínových stanicích. Hladina Labe naopak začíná klesat v největší papírenské společnosti v republice, Frantschachu Pulp&Paper Czech ve Štětí, jejíž areál je zaplaven zhruba z poloviny. "Zejména se jedná o oblast dřevoskladu a vodního hospodářství. Paradoxně je tak naším úzkým profilem dodávka vody," řekl ČTK generální ředitel firmy Tomáš Šabatka. Postupně ale voda ze závodu ustupuje. Výrobu zřejmě firma obnoví mezi 19. a 21. srpnem. Záplavová vlna z rozvodněného Labe se dnes ráno ještě nedostala do areálu ústecké Setuzy. Zaplavena je pouze čistírna odpadních vod pod továrnou. "Veškerý kontaminovaný materiál jsme včas odčerpali, čistírna je zabezpečena tak, aby se nic nemohlo dostat do Labe," řekla dnes ČTK mluvčí Setuzy Marie Logrová. Provoz v Setuzy byl přerušen už ve středu. (ČTK)

10:33 - PRAHA - Podle primátora Igora Němce (ODS) nyní Vltava páchne, protože tudy protéká asi 132 tun oleje ze strojoven přehrad Orlíku a Kamýku. Město s tím nemůže nic udělat, uvedl Němec. (povodne.aktualne.cz)

 

Procento vytříděného odpadu v krajích je podle Hnutí DUHA fiaskem

7. srpna 2002 16:02

PRAHA (EkoList) - V rámci vyšších územněsprávních celků v ČR se podle ekologického Hnutí DUHA stále udržuje příliš nízká míra třídění odpadů. Nejlépe na tom jsou Karlovarký a Středočeský kraj s mírou recyklace okolo 20 procent. I ta je ale méně než poloviční ve srovnání se sousedním Rakouskem. EkoListu to dnes řekl Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. Aktivisté Duhy srovnávali oficiální údaje z databáze spravované státním Českým ekologickým ústavem. Z analýzy vyšly jako nejprogresivnější již zmíněné kraje Karlovarský (22 procent) a Středočeský (19 procent). Špatně naopak dopadly Jihomoravský a Liberecký kraj se třemi procenty vytříděného odpadu. "Jsou to kraje, kde už nyní stojí spalovna odpadů," naznačuje Ivo Kropáček možný důvod téměř nulového procenta vytříděného odpadu. Praha, kde stojí také spalovna, znovu využije zhruba 7 % odpadků, tedy celostátní průměr. Ovšem některé kraje, které spalovnu nemají, dopadly ještě hůře - například Moravskoslezský nebo Ústecký (po 2 procentech).

"Dvě a půl, tři, sedm procent, to není žádná recyklace, ale fiasko. V třídění odpadu pokulháváme daleko za dalšími evropskými zeměmi. Výsledky dokonce i nejlepších českých krajů jsou žalostné, těch ostatních ještě žalostnější," nebere si Ivo Kropáček při hodnocení stavu třídění odpadů v českých zemích servítky.

Spalovny podle aktivistů Hnutí DUHA brání třídění odpadů a jejich opětovnému používání jako surovin, protože by neměly dostatek paliva. "Plýtvají cennými surovinami, jako je papír, kovy, plasty nebo biologické odpady pro kompost," říká Kropáček.

Zveřejnění analýzy o míře recyklace a třídění odpadů v jednotlivých krajích České republiky je součástí rozsáhlejší kampaně, kterou Hnutí DUHA zahájilo tento týden, aby vyvolalo tlak na Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) směrem k většímu procentu třídění a recyklace odpadů u nás. "Kampaň má pomoci nového ministra přesvědčit, aby dal zelenou recyklačnim službám v evropském stylu, nikoli stavbě dalších nepotřebných, nepopulárních a drahých spaloven," vysvětluje cíl kampaně Kropáček.

MŽP se ke kampani Duhy postavilo vstřícně. "Vítáme zájem občanů o třídění odpadu a kvalitní recyklačni služby," reaguje na kampaň mluvčí úřadu Karolína Šůlová. V připravovaném Plánu odpadového hospodářství ČR upřednostňuje podle ní MŽP prevenci vzniku odpadu. "Jednou z možností je například opakované používání výrobků. V případě, kdy již odpad vznikne, je na prvním místě v hierarchii nakládání s odpady materiálové využití, mezi které patří predevšim recyklace," dodává mluvčí MŽP. Plán musí ministerstvo ješte projednat s kraji a s ostatními resorty. Po schválení jej pak vláda vyhlásí svým nařízením.

 

Ústecký kraj a MŽP chtějí pomoci zadluženým Vejprtům

3. července 2002 11:53

VEJPRTY (ČIA) - Z nově vytvořeného fondu rozvoje by mohl Ústecký kraj pomoci Vejprtům na Chomutovsku, které dluží státu zhruba 60 milionů korun. Hraničnímu městu chce pomoci také ministerstvo životního prostředí (MŽP) využitím některých dotačních titulů ze Státního fondu životního prostředí nebo převedením vejprtské skládky na jiného strategického partnera. Na uvedených možnostech se v úterý 2. července shodli ústecký hejtman Jiří Šulc a náměstek ministra životního prostředí František Škoda. ČIA to dnes řekla mluvčí Ústeckého kraje Romana Konečná. Vejprty si v první polovině 90. let půjčily od státu 28 milionů korun na stavbu velké skládky s moderním provozem u obce Velké Hamry, která slouží pro několik obecních samospráv. Vejprtská radnice nebyla schopná splátky splácet a dluh města tak dosáhl současných 60 milionů korun.

Jako protihodnota dluhu bylo ve Vejprtech v roce 2001 zastaveno celkem 53 objektů včetně budovy radnice, zdravotnického zařízení, školy nebo hřbitovní márnice. Vejprtům tak hrozí osud Rokytnice nad Jizerou, kde většina obecních objektů skončila v dražbě. Starosta Vejprt Václav Netolický věří, že s pomocí kraje a státu se městu podaří z nejhorších problémů vybřednout.

 

Ekologická daňová reforma je prioritou i pro Miloše Kužvarta

24. června 2002 16:40

PRAHA (EkoList) - Po Františku Pelcovi (US-DEU) a Liboru Ambrozkovi (KDU-ČSL) se v dnešním rozhovoru pro EkoList k ekologické daňové reformě jako jedné z priorit přihlásil i dosavadní ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart (ČSSD). S Milošem Kužvartem jsme kromě toho hovořili i o tom, proč by podle něj mělo MŽP zůstat sociálním demokratům a že jeho volební kraj - střední Čechy - prý v minulostí dostával méně peněz, než si zasloužil. EkoList: Jak hodnotíte výsledek voleb z pohledu životního prostředí a ekologické politiky? Jak se vám líbí nové složení Poslanecké sněmovny?

Miloš Kužvart: Výsledek letošních parlamentních voleb hodnotím jako velmi dobrý. Je obecně známo, že ochrana životního prostředí je založena především na ochraně veřejného zájmu, na ochraně těch méně majetných a méně mocných, kterých je většina, proti často bezskrupulózním zájmům těch, kteří díky svému majetku či konexím mohou prosazovat něco, co je pro životní prostředí nás všech negativní. Volební výsledek Občanské demokratické strany (ODS) je pro mě v tomto smyslu přitakáním, že ochrana životního prostředí je čím dál více vnímána jako důležitá věc. I když si samozřejmě nemyslím, že propad ODS byl dán jen jejím brutálním útokem proti ochraně životního prostředí, ekologům i ministerstvu životního prostředí. Všichni si vzpomínáme na výrok dosavadního předsedy Poslanecké sněmovny o tom, jak dlouholetá práce na Jaderné elektrárně Temelín má být zneuctěna "nějakým frajírkem s knírkem". Takže tento výsledek je pro mě velmi pozitivním a dobrým signálem. Mimo jiné, ve značně obměněném klubu ČSSD našli místa lidé, kteří s velkou odvahou hájili například naplňování programu ČSSD v oblasti ochrany vod, konkrétně jeden kolega z Karlovarského kraje.

EkoList: Na druhou stranu ve sněmovně budou chybět někteří poslanci, kteří se profilovali jako výrazně "ekologičtí". V klubu ČSSD například Jan Bláha, z Koalice třeba Zdeněk Kořistka...

Nejenom oni. Z klubu sociální demokracie například paní Olga Sehnalová. Jejího nezvolení upřímně lituji a snažil jsem se jí pomoci z jasně nevolitelného desátého místa kandidátky ve Zlínském kraji - dokonce v souladu s doporučením předsednictva ČSSD, aby tuto kandidátku vedla, což se nepovedlo. Jde o záležitost, která má své kořeny často v místních nebo okresních organizacích. To je asi i záležitost dnes již bývalého poslance Jana Bláhy, který byl svým okresem Příbram nominován až jako druhý. Už matematicky se tedy nemohl dostat do první dvanáctky na kandidátce.

EkoList: Jak se vám z tohoto pohledu líbí poměr hlasů mezi Koalicí a komunisty?

To, že vznikla situace, která dává možnost většinové vlády ve "variantě 101", ale v žádném případě nedává možnost pravicové vlády, umožňuje především ČSSD velmi razantně prosazovat svůj volební program, který je opřen o budování sociálně a ekologický orientovaného tržního hospodářství. Hlasy, která dostaly jednotlivé parlamentní strany, nelze v žádném případě zlehčovat, dávat jim nějaká znaménka. Je do určité míry paradoxní, že strana, která byla dlouhou dobu mimo parlament, která má na komunální úrovni velmi zajímavé reprezentanty (například náměstka ústeckého primátora Václava Puchernu) - Strana zelených - dopadla tak, jak dopadla. Přestože byli vlastně mými konkurenty, mám dojem, že jejich výsledek mohl být lepší.

EkoList: Říkáte, že je dobře, že nejde sestavit vládu Koalice a ODS. Nebyla by tedy i pro vás lepší vláda ČSSD a KSČM, tedy "varianta 111"?

Toto řešení se pochopitelně ryze aritmeticky nabízet může. Na druhou stranu bohumínský sjezd už před řadou let zcela jednoznačně zapověděl ČSSD koaliční spolupráci s KSČM. A jeho rozhodnutí nebylo revokováno.

EkoList: Vy osobně tedy preferujete koalici, o níž teď vyjednává Vladimír Špidla s Cyrilem Svobodou a Hanou Marvanovou?

Koalice, založená na programové shodě v hlavních oblastech je pochopitelně logičtější než jiná spojenectví. Tušíte, že narážím na aritmetiku "varianty 137". Pro mne byly minulé čtyři roky užitečné a zajímavé z několika důvodů. Za prvé jsem zjistil, že náš smluvně opoziční partner byl vždy a za všech okolností proti ekologickým návrhům, dokázal jsem ale najít spolupráci, shodu a hlasy zleva i zprava. Za druhé nástup této vlády byl před čtyřmi lety provázen úvahou jednoho z čelních představitelů ODS, že se Zemanova vláda znemožní. Opak se stal pravdou. Pokud bych měl nějak poměřovat využití smluvního vztahu mezi ODS a ČSSD, pak z 90 procent byl využit sociální demokracií. Ať už k dosažení programových cílů nebo k tomu, co je obecně vidět na každém kroku. Mám na mysli snížení inflace na třetinu, hospodářský růst, příliv zahraničních investic. V oblasti životního prostředí každoroční prokazatelné snížení znečišťování jednotlivých jeho složek, vyhlašování nových rezervací, národní park České Švýcarsko... To byla pro mne zkušenost, která ukázala, že fungující parlamentní demokracie nabízí celou řadu možností.

EkoList: Vy jste ve Středočeském kraji získal, vcelku s přehledem, poslanecký mandát. Jak s ním naložíte? Co pro vás bude prioritou jako pro poslance?

Ještě bych na úvod rád poznamenal, že pro mne bylo určitým zadostiučiněním a osobní satisfakcí zjistit, že (pokud nepočítám lídry, kteří získali obrovské množství preferenčních hlasů) jsem v celé republice získal druhý největší počet preferenčních hlasů z kandidátů sociální demokracie. Hned po Stanislavu Křečkovi, který jich v Praze získal něco přes 10.000 (7,22 procenta - pozn. aut.). Já jsem jich získal zhruba o dva tisíce méně (8.063, což bylo 4,76 procenta voličů ČSSD ve středních Čechách - pozn. aut.). Můj mandát je tedy posílen ještě o toto přitakání ochraně životního prostředí. Pro mne bude největší role v Poslanecké sněmovně nejen v přípravě a prosazování rozumných zákonů či novel, ale i v tom, co se do určité míry nepovedlo v uplynulých čtyřech letech. Především se jedná o novelu zákona o vodách, který trpí celou řadou chyb. Spoustu práce odvedl Senát. jeho 29 pozměňovacích návrhů se dá uchopit a předložit okamžitě. Druhou záležitostí je zákon o odpadech, jehož novela prošla minulý měsíc. Z mého pohledu je velmi nešťastná, protože vrací situaci zpět. Uvidíme, jestli bude možné ještě před nabytím její účinnosti provést novelizaci, například na úseku pravomoci ministerstva vnitra jde o vyjasnění právní definice pojmu "přechodné bydliště" a podobně. V neposlední řadě dvanáct okresů Středočeského kraje trpělo v uplynulých letech syndromem jakéhosi zápolí bohaté metropole Prahy. Je to zajímavé, když si zjišťujete například data o penězích na údržbu infrastruktury nebo sumě peněz, které šly do této oblasti v oblasti životního prostředí. Mnohem více peněz, v přepočtu na občana, získávaly regiony jako severní Morava nebo severní Čechy. Zázemí Prahy na tom bylo velmi velmi bito.

EkoList: Vy sám už jste deklaroval, že byste chtěl i nadále zůstat ministrem životního prostředí, mezi lidmi, kteří by měli být podle jeho názoru v budoucí vládě, vás zmínil i Vladimír Špidla. Na druhou stranu o tento resort projevila zájem Koalice. V případě, že by ho ČSSD pustila - máte mezi uvažovanými kandidáty (mluví se o Liboru Ambrozkovi, Františku Pelcovi či Martinu Bursíkovi) nějakého svého "favorita", někoho, koho byste preferoval?

Já bych velmi nerad na tuto otázku odpovídal tak, že bych určoval, kdo z těchto tří je na prvním místě, kdo má stříbrnou a kdo bronzovou medaili. Zkusím vám odpovědět trochu jinak. Uvědomme si, že ochrana životního prostředí je ochranou veřejného zájmu. Tedy zájmu většiny proti v něčem třeba privilegovanému zájmu menšiny. Nemusí jít ve všech případech o lobbistické skupiny. Tento princip je spíše vlastní stranám s levicovou orientací. Já osobně bych tedy nepovažoval za šťastné, aby ČSSD tento resort uvolnila. Na druhou stranu, aby nevznikal pocit, že jsem nějakým způsobem fixován na svoji ministerskou pozici, musím říct že ČSSD má například ve vámi zmíněném Janu Bláhovi další lidi, kteří by tento post mohli zastávat. Člověk, který to bude dělat, k tomu musí mít kvalifikaci, zkušenost, schopnost pracovat a ochotu jít často do velmi nevděčných střetů, včetně politických či mediálních. Vzpomenu svého předchůdce Martina Bursíka. Ten měl možnost funkci ministra vykonávat 142 dny, což slovy Járy Cimrmana "není věru mnoho". Na druhou stranu - MŽP, v jehož čele stál, nedodalo připomínky k územnímu plánu hlavního města Prahy. Moje hypotéza či úvaha je, že se tak mohlo stát i kvůli jeho angažovanosti v komunální politice a s ohledem na blížící se komunální volby by to pro něj mohlo být třeba i sebevražedné. Ale člověk má jít do střetů, i když z nich nemusí mít prvoplánově nějaký politický profit. Totéž se týká velmi známé kauzy Praděd. Správa CHKO ČR vedená Františkem Pelcem se v té věci neangažovala. Angažoval jsem se v tom sám. Já si uvědomuju, že pro politika tehdejší Čtyřkoalice bylo asi obtížné se přímo vyhradit vůči krajskému zastupiteli za KDU-ČSL, který prosazoval své zájmy způsoby velmi podivnými. Ale ochota jít do střetů, pokud to má smysl, i když nemusí skončit vítězně, by mělo být do vínku novému ministrovi dáno. A právě to myslím dnes již exposlanec Bláha splňoval.

EkoList: Vy už jste naznačil jaké priority vidíte před sebou v parlamentu. Jaké priority v oblasti životního prostředí vidíte před novou vládou?

Já jsem se podílel na přípravě návrhu programového prohlášení vlády za ČSSD, takže výčet ekologických priorit je poměrně dlouhý. Znovu předložit ratifikaci Aarhuské úmluvy, přijmout zákon o národních parcích, aby zároveň u žádného z nich nedošlo k jeho zmenšení, dokončení sítě Natura 2000, vyhlášení CHKO Novohradské hory, Český les a Střední Poohří. Za systémově ještě důležitější považuji oblast meziresortní, ekonomickou. Musím zdůraznit, že třeba v oblasti dopravní politiky by měl být náš závazek minimálně 50 procent výdajů směřovat do veřejné dopravy. Pochopitelně mezi ně patří i zahájení fiskálně neutrální ekologické daňové reformy. Ta má všechny tři pilíře trvale udržitelného rozvoje - ekologický, sociální i ekonomický. Jde o úsporu zdrojů, zároveň zvýšení zaměstnanosti tím, že snížíte zdanění lidské práce. Asi před týdnem jsem zachytil v Lidovém domě velmi zajímavou fámu, že pan Špidla mne zmiňoval jako kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu. Pochopitelně na to se necítím kvalifikován, ale hovořím o tom právě v souvislosti s ekologickou daňovou reformou. Tlakem na snižování energetických a materiálových vstupů se okamžitě stáváte ekonomicky mnohem zajímavějším, zvyšujete své exportní možnosti, konkurenceschopnost. To je záležitost, kterou je třeba nastartovat. A právě pro svou fiskální neutralitu by to nemělo být na obtíž ani levicové ČSSD, ani pravicové Koalici.

 

Ústí nad Labem využije k likvidaci odpadu novou technologii

10. června 2002 15:07

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - S využitím technologie REMTEC se bude v budoucnu likvidovat více než třetina komunálního odpadu v Ústí nad Labem. Uvedenou technologií má být v krajském městě odstraňováno zhruba 34 procent směsného komunálního odpadu. To představuje až pět tisíc tun odpadů ročně. Na základě smlouvy, která bude uzavřena v nejbližších dnech, bude likvidaci provádět firma AZP. ČIA o tom dnes informoval mluvčí radnice Milan Knotek. Podstatou technologie REMTEC je dvouhodinový ohřev odpadu v autoklávu parou o teplotě 170 stupňů Celsia. Poté dochází ke sterilizaci odpadu a zmenšení objemu biologicky rozložitelného odpadu a plastových materiálů. Vzniklý sterilní odpad lze třídit na organickou část, plasty, kovy atd. Organický podíl je využíván k výrobě tepla, skládkováno je pouze pět až 15 procent odpadu.

Technologie REMTEC byla vyvinuta v USA s cílem podpořit recyklaci a snížit množství odpadu ukládaného na skládky. V současné době je provozována v Bridgendu v Jižním Walesu. K jejím hlavním výhodám patří eliminace emisí do ovzduší, nedochází k úniku znečištěných vod, minimální hluk a zanedbatelný zápach. Firma AZP bude stavět zařízení na bázi technologie REMTEC ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku.

 

Lafarge Cement Čížkovice chce využívat alternativní palivo

27. května 2002 19:31

ČÍŽKOVICE (ČIA) - Zkušební provoz výrobny alternativního paliva zahájí v nejbližších dnech společnost Lafarge Cement v Čížkovicích na Litoměřicku. Největší výrobce cementu v České republice bude z odpadů ze dřeva, papírů, gumy, pryže nebo textilií vyrábět certifikované alternativní palivo. ČIA o tom dnes informoval ředitel pro vnější vztahy Lafarge Cement Josef Šulc. Jak Šulc dále řekl, použitím paliva z odpadů předpokládá čížkovická cementárna úspory nákladů a zvýšení ekologizace provozu.

Během jednoho roku počítá Larafge Cement s využitím zhruba šesti tisíc tun alternativního paliva, které z téměř poloviny nahradí tepelnou kapacitu získávanou dosud spalováním mazutu. Palivo z odpadů využijí v Čížkovicích zejména k vytápění rotační pece na výrobu slínku.

 

Libochovice zprovozní novou čističku

20. května 2002 11:39

LIBOCHOVICE (ČIA) - Spuštění provozu nové městské čistírny odpadních vod v Libochovicích na Litoměřicku se uskuteční v úterý 21. května 2002. Po téměř třiceti letech odkladů se tak město se třemi tisíci obyvateli dočká potřebného čisticího zařízení, jehož součástí jsou i kanalizační přívody. ČIA to dnes řekl starosta Libochovic Jaroslav Beneš. Dodavatelem nové čistírny je společnost Ekostavby Louny a náklady na výstavbu činily přes 26 milionů korun. Podstatnou části finančních prostředků přispěl libochovické radnici Státní fond životního prostředí. "Nic lepšího se u nás nemohlo postavit. Už jsme čističku potřebovali. Stavět se začala v dubnu 2001 a v uplynulých šesti měsících prošla zkušebním provozem. Nová čistírna je předpokladem dalšího rozvoje našeho města a pomůže zlepšit kvalitu vody v řece Ohři," ozřejmil Beneš. Čistička umožňuje podtlakové čerpání odpadních vod a jejich mikrobiologické i mechanické čištění.

 

Ústecký hejtman se rozhorlil nad nesplněním vládního slibu

17. května 2002 10:20

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Lednový slib vlády poskytnout severozápadním Čechám 15 miliard korun během pěti let na revitalizaci a resocializaci krajiny se začíná "zcvrkávat" na předvolební hrátku. V rozhovoru pro ČIA to uvedl hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS). "Vláda v lednu neměla po ruce tu správnou škatulku, aby mohla finance uvolnit. Hledaly se k nim cesty a první třímiliardová částka za prodávané státní podniky se už skoro zdála být na dosah. Pokud se dnes hovoří o tom, že se i tato tranže letos sníží na polovinu, spíše i na nulu, tak to ve mně vzbuzuje ne snad jenom nejistotu, ale přímo vztek," řekl Šulc. Šulc doufal, že česká vláda má zájem na tom, aby severozápadní Čechy nebyly pouze "špinavou a vyrabovanou dírou" se zkaženým vzduchem a mrtvými stromy. Že chce, aby se staly moderním regionem s pěkným životním prostředím, za který se zbytek republiky nebude stydět. "Snad se nesplní moje černá představa, kdy se supermoderní stíhačky, na které se 100 miliard našlo, prohánějí nad měsíční krajinou stále zdevastovaného Ústeckého kraje se 75 tisíci lidmi bez práce," zdůraznil Šulc.

Jak tvrdí Šulc, severozápadní Čechy nepožadovaly od pražského centra nikdy nic "navíc". Chtěly pouze to, na co mají po letech drancování své krajiny právo. Stát by se podle hejtmana měl přihlásit ke svým dluhům z minulosti a podílet se na odstraňování ekologických škod. "Tyto dluhy vznikly těžbou hnědého uhlí státními podniky v krajině Podkrušnohorské hnědouhelné pánve. Zde se vytěžilo uhlí a státní podniky následně neprovedly rekultivaci," řekl Šulc. Do změny horního zákony na počátku 90. let se do vytěžených území nevracely žádné finance potřebné na revitalizaci rabované krajiny.

Těžební společnosti Mostecká uhelná, Sokolovská uhelná a Severočeské doly Chomutov odváděly všechny peníze do Prahy. "Zemanova vláda letos v lednu na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem uvedené nároky uznala. Poslední zprávy o nejisté cestě slíbených 15 miliard korun do severozápadních Čech mě zneklidňují," vyjádřil se Šulc. "Chtěli jsme za ty peníze vrátit kraj poznamenaný těžbou uhlí přírodě a lidem a ne jen zahladit následky důlní činnosti," dodal s tím, že zájmem bylo vytvořit podmínky pro kvalitnější život, než zde žili lidé v uplynulých desetiletích.

 

V Děčíně zahajují akci Čisté město

12. května 2002 16:02

DĚČÍN (ČIA) - Akce Čisté město začne v pondělí 13. května v okresním městě Děčín. Zaměřena bude zejména na svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Na území města bude zřízeno celkem 47 sběrných míst. Náměstek ředitele děčínských Technických služeb Václav Svoboda ČIA informoval, že na každém sběrném stanovišti budou umístěny dva kontejnery na velkokapacitní odpad, například na starý nábytek, křesla nebo pohovky. Další kontejner bude určen k likvidaci starých televizorů, ledniček, baterií, plechovek s barvami a dalším nebezpečným odpadem. V rámci akce Čisté město se budou likvidovat i staré pneumatiky a kovový šrot. Na stanovištích budou na správné umístění odpadů dohlížet pracovníci technických služeb. Kontejnery budou přistaveny denně od 14. do 18. hodinou. Technické služby budou plné kontejnery postupně odvážet tak, aby sběrová stanoviště nebyla přeplněná. Termín ukončení akce nebyl zatím stanoven, záleží na zájmu občanů.

 

Ústečtí školáci vyčistili lesy v Neštěmicích

2. května 2002 14:49

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Čtyři plné kontejnerové vany odpadu z lesů kolem Neštěmic naplnili v uplynulých pěti dnech školáci Základní školy v Ústí nad Labem-Neštěmicích. Mluvčí města Milan Knotek dnes ČIA řekl, že čištění lesů se zúčastnilo patnáct třídních kolektivů. Děti odpady vyprošťovaly z příkrých svahů lesa. Školáci v lesích rovněž vysadili 100 kusů sazenic nových stromů a současně se učili vhodnému chování v lese. Jako odměnu za užitečnou práci dostala každá třída od města a správce městských lesů dort s poděkováním. Organizátorem akce bylo město Ústí nad Labem a neštěmická základní škola. V rámci Dne Země dále mladí ochránci přírody z ústeckého Domu dětí a mládeže a občanského sdružení Tilia Chuderovský vyčistili potok v Ústí nad Labem. Nalezli zde desítky starých pneumatik a dalšího odpadu, který do této lokality vyvezli občané krajského města a zahrádkáři.

 

Školáci v Mostě sebrali rekordní počet PET lahví

1. května 2002 10:50

MOST (ČIA) - Rekordní počet 199 793 PET lahví sesbírali za osm týdnů děti z mateřských a základních škol v Mostě v rámci druhého kola soutěže ve sběru lahví. Soutěž pro mostecké školy vyhlásil odbor dopravy, obchodu a životního prostředí magistrátu. Jeho mluvčí Alena Sedláčková ČIA informovala, že soutěže se zúčastnilo 12 základních a 17 mateřských škol a jedna speciální škola. Žáci vítězné 18. Základní školy v Mostě sebrali 37 255 lahví, což je v průměru více než 90 umělohmotných lahví na žáka. Soutěž škol ve sběru PET lahví je součástí ekologické výchovy na mosteckých školách. Ty v průběhu soutěže úzce spolupracovaly s mosteckými Technickými službami, které zajišťovaly odvoz a uložení sebraných PET lahví. Lahve byly poté po každém svozu ručně sčítány.

Pět nejlepších škol získalo od mostecké radnice odměny v celkové hodnotě 30 tisíc korun. Peníze budou využity na uspořádání školních výletů, v případě mateřských škol také na návštěvu kina.

 

Severočeské sběrné suroviny hospodařily se ztrátou

26. dubna 2002 20:52

LIBEREC (ČIA) - Ztrátu ve výši 7,7 milionu korun vykázaly v loňském roce Severočeské sběrné suroviny Liberec (SčSS), přestože realizovaly zakázky v objemu o dva miliony vyšší než v roce 2000. Dnes to potvrdil ekonomický ředitel společnosti Milan Jindra. Za hlavní důvod ztrátového hospodaření přitom označil mimořádné finanční náklady. "Akcionáři na dnešní valné hromadě rozhodli, že loňský prodělek převede firma na účet neuhrazených ztrát a vyrovná ho z příštích zisků," řekl Jindra. Do ztráty společnost dostalo podle Jindra penále finančního úřadu za zpožděné platby v minulých letech. Ještě na konci roku 1998 dlužila totiž firma finančnímu úřadu téměř 37 milionů korun. Po vstupu nového majoritního vlastníka - Kovošrotu Děčín, ale dluhy vyrovnala. Už v letošním roce se podle Jindry vrátí SčSS do kladných čísel. "Počítáme asi s pětimilionovým ziskem, tržby zřejmě zůstanou na úrovni letošního roku," uvedl Jindra.

Nosným programem SčSS je výkup a zpracování železného šrotu a barevných kovů. Ty tvoří 80 procent objemu zpracovaných surovin. Od roku 1998 ale podle Jindry stoupl výkup papíru o 75 procent. SčSS provozují 75 vlastních výkupen v rámci devíti zpracovatelských středisek. Kovošrot Děčín vlastní 88 procent akcií. Společnost se základním kapitálem 146,033 milionu korun zaměstnává 167 lidí.

 

Ekologičtí aktivisté budou uklízet mostecký hrad Hněvín

25. dubna 2002 17:32

MOST (ČIA) - Úklidovou akci v okolí mosteckého hradu Hněvín připravilo na pátek 26. dubna od 14 hodin ekologické sdružení Arnika. Soňa Hykysová z mostecké pobočky Arniky ČIA potvrdila, že úklid je součástí oslav Dne Země. Veřejnost se současně dozví podrobnosti o problematice odpadů v infostánku mosteckého sdružení, umístěného na Hněvíně během úklidových prací. Podle Hykysové vznikají na Mostecku černé skládky téměř na každém kroku. Tímto nešvarem a projevem lidské nezodpovědnosti je každoročně zasažen i Hněvín. Proto se členové Arniky rozhodli zahájit úklidové práce právě zde. V infostánku chce Arnika občany Mostu dále seznámit se svými letošními kampaněmi či s ochotou podniků Mostecka poskytovat informace o znečišťování životního prostředí průmyslovými exhalacemi.

 

MPO chce zřídit komisi k řešení škod v severozápadních Čechách

25. dubna 2002 17:01

PRAHA (ČIA) - Jmenovat mezirezortní komisi, která by posuzovala nabídky k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací severočeských hnědouhelných společností, se chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Návrh na obsazení komise bude na svém pondělním hlasovaní schvalovat kabinet Miloše Zemana. Vyplývá to z materiálu, který ČIA poskytla tisková mluvčí MPO Anna Stárková. V komisi by měly kromě zástupců MPO zasednout představitelé ministerstva financí, životního prostředí, práce a sociálních věcí, Ústeckého a Karlovarského kraje, Fondu národního majetku a Českého báňského úřadu. Členem komise bude rovněž vládní zmocněnec pro region severozápadní Čechy, předsedou má být jmenován zástupce MPO. Výběrová řízení pro řešení ekologických škod bude organizačně řídit Fond národního majetku.

 

Den Země slaví v Ústí prací a diskuzí

22. dubna 2002 15:13

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Prací v terénu a besedami s odborníky slaví v těchto dnech celosvětový svátek Dne Země mladí ekologičtí aktivisté a ochránci přírody v Ústí nad Labem. Zdejší Dům dětí a mládeže (DDM) pro ně na dnešek připravil celodenní dětské slyšení. Mladí zájemci o životní prostředí mohou diskutovat s odborníky, představiteli veřejné správy a nevládních organizací o aktuálních otázkách ekologie. Organizátor dětského slyšení Jan Eichler, zástupce ředitele ústeckého DDM, pro ČIA uvedl, že děti se mohou ptát na vše, co je z oblasti životního prostředí zajímá. Mladí ústečtí ekologičtí aktivisté dále oslaví Den Země ve středu 24. dubna 2002 úklidem Chuderovského potoka. Zde podle Eichlera pomohou ze silně znečištěného vodního toku odstranit pneumatiky a další předměty, které do vody nacházeli obyvatelé Ústí nad Labem a zahrádkáři z blízké kolonie. Jedná se o každoroční veřejně prospěšnou akci na pomoc životnímu prostředí.

 

Ústí nad Labem může vojákům nebo odsouzeným prominout poplatky za odpady

15. dubna 2002 13:58

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Snížit nebo úplně prominout roční poplatky za komunální odpad ve výši 420 korun občanům ve výkonu trestu odnětí svobody a vojákům základní služby může ode dneška Magistrát města Ústí nad Labem, a to na základě radou města schválené směrnice. Informoval o tom dnes mluvčí města Ústí nad Labem Milan Knotek. K prominutí nebo snížení poplatku musí samotný poplatník nebo jeho zákonný zástupce předložit písemnou žádost, adresovanou finančnímu odboru magistrátu. Žádost musí být doložena kopií vojenského povolávacího rozkazu nebo kopií vyrozumění o nástupu výkonu trestu ve vězení. V případě, že poplatník ukončí základní prezenční vojenskou službu nebo výkon trestu odnětí svobody dříve, než bylo uvedeno v předložených dokumentech, je povinen o tom radnici ihned informovat a současně musí zaplatit poplatek za příslušné období.

Na prominutí nebo snížení poplatků bude na magistrátu dohlížet tříčlenná komise. V té jsou zastoupeni tajemník města a dva zástupci finančního odboru.

 

Ústí zatím za sběr odpadů získalo 10 milionů

5. dubna 2002 12:59

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Více než deset milionů korun získalo do konce března za sběr komunálního odpadu podle nového zákona město Ústí nad Labem. "To je uspokojivý stav, za celý rok jsme plánovali z odpadového hospodářství příjem 40 milionů korun," řekl ČIA tajemník ústeckého magistrátu Milan Zemaník. V Ústí nad Labem v současnosti žije přibližně 96 600 obyvatel. Z nich se k povinnosti uhradit poplatky za sběr a svoz domovního odpadu zatím přihlásilo zhruba 66 800 osob. V závěru letošního dubna chce ústecký magistrát vyhotovit seznam neplatičů. "Proti těm už budeme postupovat tvrději. K normálnímu poplatku za sběr odpadů, který činí na rok 420 korun a poloviční částku za pololetí zaplatí ještě padesátiprocentní penále," řekl Zemaník.

Podle jeho názoru se zatím nepotvrdily obavy, že by lidé v krajském městě po zavedení nového zákona přestali odpady separovat. Množství separovaných plastových lahví nebo skla je zatím zhruba stejné jako v roce 2001. Problémy způsobují v Ústí nad Labem někteří občané, kteří dovážejí do krajského města předměty ze skládek v sousedním Sasku. Starými televizory, ledničkami a podobnými předměty často znečišťují veřejné prostranství hlavně v Předlicích a Krásném Březně.

 

Rada Severočeského sdružení obcí bude jednat o odpadech

18. března 2002 18:39

LITVÍNOV (ČIA) - Zejména o koncepci odpadového hospodářství Ústeckého kraje, využívání finančních zdrojů a o programu venkova bude v úterý 19. března jednat Rada Severočeského sdružení obcí (SESO). ČIA o tom dnes informoval výkonný ředitel sdružení Petr Lenc. Na programu dále bude hodnocení dosavadní spolupráce Úřadu Ústeckého kraje s nizozemskou provincií Jižní Holandsko. Rada SESO se bude rovněž zabývat zadlužeností obcí a má přijmout stanovisko k rozšířené působnosti obcí v rámci probíhající transformace veřejné a státní správy.

 

Ústecký kraj má jako první studii odpadového hospodářství 

14.03.2002

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Studii koncepce a realizace odpadového hospodářství v regionu bude Rada Ústeckého kraje při svém nejbližším zasedání posuzovat jako vůbec první krajská samospráva v republice. ČIA to dnes řekl statutární zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna. Na přípravě studie úzce spolupracovalo Severočeské sdružení obcí (SESO) a odborníci ze Státního fondu životního prostředí. Využity byly rovněž zkušenosti SESO ze spolupráce s nizozemskou provincií Jižní Holandsko. Po schválení radou kraje musí dokument o odpadovém hospodářství projednat také zastupitelstvo. Podle Foldyny se Ústecký kraj problematikou řešení odpadového hospodářství začal zabývat krátce po ustanovení krajské samosprávy. Přípravě studie přecházela široká diskuse krajských zastupitelů a odborníků s představiteli městských a obecních samospráv a dalších subjektů. Podle Foldyny bylo nezbytné sjednotit postupy kraje a veřejné samosprávy při řešení odpadového hospodářství především s ohledem na stále rostoucí počet černých a divokých skládek.

 

Jak nám vládla sociální demokracie

13. března 2002 11:04

PRAHA (EkoList) - V létě 1998 jmenoval prezident republiky jednobarevnou vládu ČSSD. Tato strana tak dostala možnost uvést v praxi své předvolební sliby. Jaká byla politika vládní strany v oblasti ochrany životního prostředí v uplynulých čtyřech letech? A co slibuje ČSSD na příští volební období? EkoList připravil stručnou analýzu čtyřletého funkčního období vlády z pohledu ochrany životního prostředí. Zmapování ekologických postojů sociální demokracie není zrovna jednoduchá věc, neboť své názory ČSSD neprojevovala pouze prostřednictvím ministerstva životního prostředí (MŽP), případně vlády, ale také prostřednictvím svých poslanců a senátorů. Přitom jejich postoje nejednou vzbuzovaly pochybnost, zda jde vůbec o členy té samé strany. Vláda např. odmítla návrh zákona o obchvatu Plzně, mezi jeho předkladateli však figuruje jméno poslankyně ČSSD Milady Emmerové, a když byla schválením tohoto zákona jedna z tras obchvatu Plzně (shodou okolností ta vzdálenější od předkladatelčiny nemovitosti) prohlašována za stavbu ve veřejném zájmu, souhlasila s tím i většina poslaneckého klubu ČSSD, a to včetně poslanců-ministrů.

Snad se nám tedy sociálnědemokratický rébus podaří rozplést alespoň trochu. Jen dodáváme, že ačkoliv ČSSD dosud nezveřejnila svůj volební program, Karel Kobes, místopředseda pro řízení ČSSD, EkoListu sdělil, že program pro volby do sněmovny by měl být vlastně stylisticky upraveným výtahem ze střednědobého programu strany, a proto zde při výkladu toho, co ČSSD hodlá v příštích letech v ekologické politice podniknout, vycházíme právě z jejího střednědobého programu.

Pokrok v ochraně přírody

Jedním z předsevzetí, s kterými vstupovala ČSSD do voleb a později i do Strakovy akademie, bylo překonání stagnace ve vyhlašování chráněných území. Vláda v roce 1999 skutečně prosadila zřízení Národního parku České Švýcarsko, nepodařilo se jí ovšem předložit slibovaný zákon o Správě chráněných krajinných oblastí a podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu se MŽP také dopustilo chyb při přípravě realizace soustavy chráněných území NATURA 2000, když nekontrolovalo a průběžně neusměrňovalo využití uvolněných finančních prostředků a pracovních kapacit.

Podle místopředsedy vlády Pavla Rychetského MŽP sice patří mezi resorty, které mají největší dluhy v přejímání evropské legislativy, ministerstvu se ale v loňském roce podařilo uzavřít přístupová jednání s EU a implementační strategii ke vstupu do EU pozitivně hodnotí i např. stínový ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).

Kontroverzní odpady

Vedle zákona o obalech byl výrazným výstupem aktivit ČSSD v oblasti odpadového hospodářství zákon o odpadech, který obsahoval i slibované vymezení pojmu druhotná surovina. Na zákon se ovšem snesla např. z řad Hnutí DUHA kritika, že vybíráním paušálního poplatku namísto dřívější platby za vyprodukované množství jsou lidé nedostatečně motivováni k třídění odpadu. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart však zákon bránil s tím, že podmínky nakládání s odpadem jednoznačně stanovují obce a na nich tedy spočívá možnost k třídění motivovat.

Zda se obcím třídit odpad skutečně podaří, nevíme, víme ale, že se to nedaří osazenstvu Lidového domu. Vedoucí jeho hospodářské správy Marie Humhalová EkoListu prozradila, že na ústředí ČSSD se odpad netřídí, protože na velké kontejnery prý na Praze 1 vůbec není místo. "Tady to není kam dát," tvrdí Marie Humhalová. "A třeba recyklovaný papír používáte?," zkoušíme to ještě. "Tak ten nepoužíváme." "Ani obálky?" "Ne."

V příštím volebním období by ČSSD chtěla zvýšit recyklaci a kompostování komunálního odpadu na 40 procent.

Kam pro lepší technologie?

Dalším cílem sociální demokracie pro roky 2002 - 2006 je postupné zavádění "nejlepších dostupných technologií" a metod "čistší produkce". K tomu už současná vláda udělala krok prosazením zákona o integrované prevenci a kontrole znečištění, směrnicí MŽP z února 1999 také stanovila, za jakých podmínek mohou průmyslové podniky počítat se státní garancí za úvěr, případně s částečným uhrazením úroků ze strany Státního fondu životního prostředí.

V souladu s vládním prohlášením byl schválen zákon o prevenci průmyslových havárií, přimět průmyslové podniky k větší vstřícnosti se MŽP snažilo zaváděním systémů EMS a EMAS, což jsou systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí. Ekologické systémy řízení chce ČSSD ostatně podporovat i nadále tak, že by se měl počet podniků s tímto systémem řízení do roku 2005 zdvojnásobit.

Ve volebním programu z roku 1998 strana tvrdila, že zpřísní postihování znečišťování životního prostředí především v oblasti ovzduší a vod, což se jí některými pasážemi zákona o ovzduší a vodního zákona podařilo. Naopak neúspěšně skončila snaha o převedení části kompetencí ve vodním hospodářství na MŽP, čímž strana nedostála svému předvolebnímu závazku. V příštím volebním období by se ČSSD chtěla zaměřit na obnovu retenční schopnosti krajiny, na obnovu mokřadů a přirozených toků, jejímž cílem má být zlepšení vodních a klimatických poměrů.

Pomoc farmářům

Vláda v souladu se svým prohlášením zákonem o ekologickém zemědělství podpořila organické zemědělství. Plocha, na které je nyní provozováno, se tak oproti období před rokem 1998 zvětšila hned několikanásobně. Dotovat ekozemědělce prý ČSSD hodlá i v příštích čtyřech letech.

Kabinet připravil zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

Slibovaná náprava znevýhodnění obcí ležících v chráněných územích zatím nebyla zcela vyřešena. Například v případě NP Šumava byly podle Miloše Kužvarta požadavky obcí zapracovány do pozměňovacího návrhu k zákonu o NP Šumava a budou ještě projednány.

Na nadcházející roky pak ČSSD slibuje připravit program vybavení obcí ve velkoplošných chráněných územích ekologickými systémy zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod, kompenzovat hodlá i vlastníky, kteří prosazováním mimoprodukčních funkcí lesa nebo zemědělské krajiny budou muset omezit svou produkci. Zvýšit by se tak měla druhová rozmanitost lesů, přičemž rozloha lesů ve státním vlastnictví a ve velkoplošných chráněných územích by se v žádném případě neměla snižovat.

Dálnice dostala přednost

V roce 1998 si ČSSD stěžovala, že krajina včetně chráněných území je vystavena silnému tlaku bez respektování pravidel využití území - v jedné z nejsledovanějších kauz však tomuto tlaku podlehlo i MŽP a povolilo průchod dálnice D8 přes CHKO České Středohoří. Ochrana krajiny ale zůstává výrazným předsevzetím i na volební období 2002 - 2004. ČSSD prý bude prosazovat ratifikaci Evropské úmluvy o krajině, krajinu chce chránit také vytvořením legislativy, která bude nové investiční záměry přednostně směrovat do revitalizovaných průmyslových areálů. Nevyužité areály by měly být oživeny programy soustředěnými na jejich ozelenění, aby se mohly stát součástmi nově vytvářených rekreačních zázemí městských aglomerací. Komplexní řešení problému poddolovaných území prý strana chystá pro severozápadní Čechy a pro severní Moravu.

V oblasti dopravy ČSSD slibuje ekonomickou podporu převádění individuální dopravy na hromadnou s využíváním integrovaných systémů, převádění tranzitní kamionové dopravy na železnici a budování silničních obchvatů mimo obce. Integrované systémy dopravy se rozšiřovaly už v právě končícím volebním období, vláda také vytvořila slíbený Státní fond dopravní infrastruktury (který ale klade důraz zejména na silniční komunikace) a v souladu s prohlášením připravila zákon o transformaci Českých drah. Velkou část investic do železniční dopravy však spolykají železniční koridory, jejichž výstavba se neustále prodražuje.

Co se týká nerostných surovin, tady chtěla ČSSD především novelizovat právní předpisy, které upravují průzkum a těžbu nerostných surovin, což vláda učinila a umožnila obcím účastnit se řízení o povolení průzkumných prací. Připravila surovinovou politiku a nepřipustila pokračování průzkumu a příprav k těžbě zlata, prodloužila však těžbu uranu. Na svou slíbenou větší novelizaci stále čeká horní zákon, proto se objevuje i ve střednědobém programu, podle něhož by měl být upraven tak, aby se snížily vlivy těžby nerostných surovin na životní prostředí.

Obnovitelné zdroje: sliby chyby

Mezi předsevzetími na příští čtyři roky se objevuje i dořešení lokální využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, přičemž úmysl podporovat obnovitelné zdroje a úspory energie ČSSD projevila už před čtyřmi lety. Tomu ovšem neodpovídalo snížení objemu financí v rozpočtu Státního programu na podporu úspor a rozvoje obnovitelných zdrojů. Vláda znovu projednala dostavbu JE Temelín, její spouštění pak ministr průmyslu a obchodu a premiér bujaře přivítali. Kabinet také připravil slíbené zákony energetický a o hospodaření energií, z něhož ovšem i zásluhou většiny poslanců ČSSD zmizely některé prvky, které měly přispět k ochraně životního prostředí - např. tzv. zelený haléř.

Protože ochrana životního prostředí podle ČSSD závisí také na úrovni ekologického vzdělání našich občanů, slibovala sociální demokracie podpořit ekologické vzdělávání a osvětu pomocí programu státních zakázek, zadávaných ekovýchovným střediskům. A v letech 1999, 2000 a 2001 skutečně sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina získalo státní zakázku na "Národní síť středisek ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání", v jejímž rámci pak peníze distribuovalo jednotlivým ekovýchovným centrům. Ekologickou výchovu strana považuje za důležitou i nadále, navíc prý jak legislativně, tak finančně podpoří organizace, které se zaměřují na propojenou ochranu přírody, krajiny a kulturního dědictví.

Daňová reforma neprošla

Ke splněným vládním slibům ještě nakonec přidejme přípravu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, při jehož projednávání ve sněmovně ovšem většina poslanců ČSSD hlasovala pro zpřísnění podmínek pro účast nevládních organizací.

Slib ČSSD o posílení kompetencí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se podařilo splnit mimo jiné navýšením počtu zaměstnanců, což se odrazilo i ve zvýšení počtu realizovaných kontrolních akcí. Nové úseky působnosti ČIŽP založily např. zákony o geneticky modifikovaných organismech nebo o nakládání s chemickými látkami a přípravky.

Naopak předpokládaná a ministerstvem životního prostředí připravená ekologická daňová reforma odezvu ve vládě zatím nenašla.

 

Ústecký kraj má jako první studii odpadového hospodářství

12. března 2002 16:05

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Studii koncepce a realizace odpadového hospodářství v regionu bude Rada Ústeckého kraje při svém nejbližším zasedání posuzovat jako vůbec první krajská samospráva v republice. ČIA to dnes řekl statutární zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna. Na přípravě studie úzce spolupracovalo Severočeské sdružení obcí (SESO) a odborníci ze Státního fondu životního prostředí. Využity byly rovněž zkušenosti SESO ze spolupráce s nizozemskou provincií Jižní Holandsko. Po schválení radou kraje musí dokument o odpadovém hospodářství projednat také zastupitelstvo.

Podle Foldyny se Ústecký kraj problematikou řešení odpadového hospodářství začal zabývat krátce po ustanovení krajské samosprávy. Přípravě studie přecházela široká diskuse krajských zastupitelů a odborníků s představiteli městských a obecních samospráv a dalších subjektů. Podle Foldyny bylo nezbytné sjednotit postupy kraje a veřejné samosprávy při řešení odpadového hospodářství především s ohledem na stále rostoucí počet černých a divokých skládek.

 

Sanace Dolu Chabařovice potrvá osm let

12. března 2002 11:10

CHABAŘOVICE (ČIA) - Sanace a rekultivace bývalého Dolu Chabařovice skončí během osmi let, pokud na ni stát vyčlení potřebný objem finančních prostředků. Uvedl to dnes pro ČIA Petr Lenc, ředitel státního podniku Palivový kombinát Úžín (PKÚ) na Ústecku. V červnu 2001 začalo zatápění bývalého dolu vodou a na velké ploše vznikne rekreační jezero. Kompletní projekt sanace a rekultivace bývalého dolu bude podle Lence stát 1,2 miliardy korun. Vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht (ČSSD) považuje sanaci bývalé šachty v Chabařovicích společně se sanací Dolu Ležáky na Mostecku za dvě prioritní investice v Ústeckém kraji. Na ty by měly jít peníze ze státem schválených 15 miliard korun. Objem dostupných finančních zdrojů bude podle Lence podstatným faktorem pro zkrácení termínu sanace a rekultivace chabařovického dolu a pro zahájení rekreační a sportovní činnosti na nově vytvořeném jezeře.

Lenc dodal, že voda natékala při zahájení zatápění rychlostí zhruba 30 litrů za vteřinu. V budoucnu má být přítok vody až desetinásobně vyšší. Už nyní lze využívat vodu z koryta Zálužanského potoka. Obnovení zbytkového koryta si zde vyžádalo náklady 4,5 milionu korun. PKÚ dále počítá s vodou z Modlanského potoka po obnovení jeho koryta a s vodou z přírodních toků povodí o velikosti téměř jednoho tisíce hektarů plochy.

Státní podnik Palivový kombinát Úžín se nyní nachází v procesu útlumu. Ten byl nastartován rozhodnutím federální vlády v roce 1991. Podle Lence se jedná o řízený proces, v jehož rámci státní podnik řízený ministerstvem průmyslu a obchodu zajišťuje sanační a rekultivační práce.

 

Studenti z Oxfordu absolvují praxi na výsypkách Dolů Bílina

2. března 2002 13:34

CHOMUTOV (ČIA) - Vybraní studenti a odborníci proslulé britské univerzity v Oxfordu absolvují letos v dubnu studijní praxi a cvičení na rekultivovaných výsypkách Dolů Bílina. Akce se koná společně se studenty a profesory Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. ČIA o tom informoval technický ředitel Severočeských dolů (SD) Chomutov Karel Žáček. "Je to velké uznání pro českou rekultivační školu, jejíž 50. výročí jsme si slavnostně připomněli loni v Teplicích. Účastníkem odborné konferenci byl tehdy profesor Oxford Brookes University Martin Haigh. Toho rekultivační činnost v rámci SD zaujala natolik, že se jí v dubnu bude se svým studenty věnovat v reálných podmínkách," uvedl Žáček.

Britští a čeští studenti se během jednoho dubnového týdne zaměří na posouzení stavu lesních porostů na největší středoevropské výsypce Radovesice a na Střimickou výsypku. Dále posoudí kvalitu vody v retencích na obou výsypkách. Soustředí se i na další jevy, související s jejich studijním oborem, kterým je fyzický zeměpis. Kromě toho se seznámí se současnou českou legislativou a praxí související se zahrazování následků důlní činnost. Dosud SD úzce při rekultivační činnosti spolupracovaly s Českou zemědělskou univerzitou Praha. Nyní se rýsuje šance na spolupráci s prestižní britskou univerzitou.

 

Karlovarský a Ústecký kraj získají 15 miliard korun na revitalizaci

27. února 2002 21:31

KARLOVY VARY (ČIA) - Celkem 15 miliard korun na revitalizaci krajiny zdevastované těžbou hnědého uhlí rozdělí vláda mezi Karlovarský a Ústecký kraj. Vláda tak dnes na výjezdním zasedání v Karlových Varech doplnila své usnesení, které přijala při jednání v Ústí nad Labem, kde se rozhodlo pouze o dotaci pro Ústecký region. Dnes o tom informoval hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. Vláda dnes nerozhodla, jaký podíl z uvedené částky získají jednotlivé kraje. O způsobu rozdělení a výši dotací se podle premiéra Miloše Zemana vláda rozhodne na základě kvality projektů.

Pavel dnes rovněž uvedl, že hodlal vládě doporučit, aby Karlovarský kraj získal minimálně jednu třetinu z 15 miliard korun. "Podle Miloše Zemana by to však bylo kontraproduktivní, pokud kraj předloží kvalitní projekt, mohl by získat i vyšší dotaci," doplnil Pavel.

 

Severočeské doly čekají na první vládní miliardy

24. února 2002 15:54

TEPLICE (ČIA) - První miliardy přislíbené vládou, které jsou určené na likvidaci starých důlních zátěží v severozápadních Čechách, by měly jít na sanaci a rekultivaci Dolu Ležáky na Mostecku a Palivového kombinátu v Ústí nad Labem, a to už během letošního roku. Uvedené důlní lokality jsou na rekultivační práce připraveny. ČIA o tom informoval vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy a parlamentní poslanec z Teplicka Vlastimil Aubrecht (ČSSD). Podle jeho slov by vláda nemusela ani čekat na novelizaci zákona Fondu národního majetku (FNM) a přerozdělování příjmů z privatizace. Již nyní je podle stávajícího zákona možné z FNM hradit průmyslové škody pomocí vládního nařízení.

O uvedené možnosti bude vláda jednat na svém výjezdním zasedání ve středu 27. února v Karlových Varech. Aubrecht zároveň upozorňuje na nezbytnost novelizace zákona o FNM. Vládou schválených 15 miliard korun by mělo být v horizontu 10 let využito pro rekultivace a sanace starých důlních zátěží v Ústeckém a Karlovarském kraji, což se týká bývalých dolů a důlních zařízení v rámci Mostecké uhelné společnosti, Severočeských dolů Chomutov, státního podniku Palivový kombinát v Úžíně v likvidaci a Sokolovské uhelné společnosti.

 

Bývalá velkoskládka u Chabařovic je zatím sanována zhruba z poloviny

23. února 2002 13:41

CHABAŘOVICE (ČIA) - Sanační práce na bývalé skládce chemických a průmyslových odpadů u Chabařovic na Ústecku jsou nyní zhruba v polovině. Pracuje se i v zimních měsících. Skládku v minulosti nejvíce využíval Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) v Ústí nad Labem. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČIA potvrdil, že dokončeny už byly veškeré drenážní práce a obvodová těsnící stěna. Na místě skládky má do roku 2003 vyrůst velký zalesněný zelený pahorek. Rozpočet na celou akci předpokládá náklady ve výši 780 milionů korun. Generálním dodavatelem stavebních prací je společnost Metrostav Praha.

V dalších měsících bude těleso bývalé chabařovické velkoskládky zakryto nepropustnou fólií a vrstvou zeminy. Nyní probíhají práce na svazích akumulačních nádrží. Ty budou důležitou součástí systému vodního hospodářství v bývalé skládce. Probíhá také dokončování objektu budoucí provozní budovy, kde bude soustředěn monitoring tělesa skládky. Se zasazením prvních stromů na sanovanou skládku se počítá v první polovině roku 2003

 

Kvůli chybějící legislativě nemohou severozápadní Čechy čerpat státní dotaci

28. ledna 2002 09:14

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - První tři miliardy korun z celkových 15 miliard schválených vládou České republiky pro severozápadní Čechy nemohou být zatím na rekultivace a odstraňování důlních zátěží v regionu poskytnuty. Brání tomu zcela nevyhovující legislativa. Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS) ČIA řekl, že vláda sice peníze schválila, ale chybí ten správný šuplík, do kterého mají být pro kraj zdevastovaný hornictvím, energetickou a těžkým průmyslem vloženy. "Tři roky jsem na tento problém vedoucí pracovníky ministerstev životního prostředí a pro místní rozvoj upozorňoval. Dostávalo se mi odpovědi, že na zahlazování důlních zátěží a revitalizace stejně nejsou peníze a nemá proto cenu něco vymýšlet. Nyní peníze jsou, ale chybí předpis, jak s nimi naložit," dodal ústecký hejtman. Podle jeho slov bude nezbytné nejpozději do měsíce navrhnout novelu zákona o Fondu národního majetku nebo provést novelizaci zákona o Státním fondu životního prostředí.

Šulc předpokládá výměnu názorů představitelů ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí a místního rozvoje na to, jak nevyřešenou záležitost dotáhnout do konce. "Podle mého soudu by bylo nejjednodušší upravit statut Státního fondu životního prostředí. Zde se jeden ze současných dotačních titulů blíží rekultivacím. Možná, že se nakonec vytvoří něco zcela nového. A není vyloučeno, že třeba 80 procent vládní dotace půjde do našeho a Karlovarského kraje v nějaké nové kategorii Státního fondu životního prostředí. Zbývající 20 procent pak v rámci dotačních titulů na infrastrukturu regionu. Hlavně, aby se do měsíční krajiny po důlní činnosti mezi Mostem a Chomutovem i v dalších lokalitách znovu vrátil život," přeje si hejtman Šulc.

 

Chemická skládka u Chabařovic sanována zatím z poloviny

24. ledna 2002 15:01

CHABAŘOVICE (ČIA) - Asanační práce na bývalé velké skládce chemických odpadů u Chabařovic na Ústecku jsou v současnosti téměř v polovině. Zatím bylo proinvestováno na tyto účely 336 milionů korun z celkového rozpočtu 780 milionů korun. ČIA to dnes potvrdil mluvčí Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) v Ústí nad Labem Zdeněk Rytíř. Kolem celého skládkového tělesa je dokončena přes dva kilometry dlouhá podzemní těsnící stěna. Ta místy zasahuje do hloubi 14 metrů do nepropustného jílového podloží skládky. Podle Rytíře bude v letošním roce největší objem prací představovat položení minerálního těsnění a rekultivačních vrstev. V roce 2003 budou dokončeny rekultivační práce a celý systém sběru povrchových vod. Tím bude uzavřena technická část stavby a bude možno přikročit k zahájení zkušebního provozu. Ten by měl podle předpokladů trvat jeden rok.

Ještě po roce 2003 se počítá s rekultivací zemníků a přilehlých pozemků. A to včetně pěstební péče a postsanačního monitoringu. Generálním dodavatelem sanačních a rekultivačních prací je šestá divize společnosti Metrostav.

Skládka Chabařovice byla využívána od roku 1908 do roku 1993. Vedle Spolchemie ji využívala řada dalších podniků z Ústecka. Ve skládce je uložena například škvára, stavební suť, chemické a průmyslové odpady, vznikající v okrese po dobu existence skládky. Její rozloha je 40,5 hektaru, z toho vlastní skládkové těleso se rozkládá na 23,5 hektaru.

 

Ekologické sdružení Arnika zahajuje činnost na Mostecku

21. ledna 2002 13:08

MOST (ČIA) - Zvyšování povědomí veřejnosti o ochraně životního prostředí a krajiny je hlavním cílem založení pobočky ekologického sdružení Arnika v Mostě. V regionu se chce Arnika věnovat hlavně problematice odpadů a nakládání s nimi. Mluvčí sdružení Ivona Půlkrábková ČIA informovala, že aktivisté z Arniky se neomezí pouze na Mostecko, ale budou se ochraně životního prostředí věnovat v celém Ústeckém kraji. Sdružení Arnika považuje Mostecko za oblast s dlouhodobě devastovaným životním prostředím, kde je mezi lidmi potřeba větší ekologické osvěty než v jiných regionech. V Ústeckém kraji byla Arnika doposud aktivní zejména v Děčíně a v Ústí nad Labem. V rámci kampaně Děčín město pro lid se snaží prosadit ekologické formy dopravy. Na Ústecku se aktivisté Arniky soustřeďují zejména na záchranu ohrožených ekosystémů podél dolního Labe, kde se plánuje výstavba vodních děl Malé Březno a Prostřední Žleb.

 

Setuza bude nadále dodávat rostlinné oleje i ve skle

16. ledna 2002 12:55

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Operativní úpravu stávající linky na plnění rostlinných jedlých olejů do PET lahví připravuje v následujících dnech akciová společnost Setuza ve svých výrobních provozech v Ústí nad Labem. Management firmy se tak podle dnešního vyjádření tiskové mluvčí Setuzy Marie Logrové rozhodl řešit následky nedávného požáru, který vyřadil z provozu linku na stáčení olejů do skla. "V průběhu uplynulých dnů hodnotili odborní pracovníci jak možnost náhradního plnění olejů do skleněných lahví formou smluvní dohody v cizí firmě, tak právě již výše zmíněnou variantu. Cesta vlastního zajištění výroby byla zvolena především z důvodu nižší finanční náročnosti," informovala Logrová. Přestavba linky by podle ní měla být zahájena počátkem února.

V místě požáru probíhá v současné době likvidace vzniklých následků a zjišťuje se podrobný rozsah škod., na příští týden je připraveno zahájení oprav budovy včetně elektroinstalace a rozvodů ostatních sítí. "Již dnes však můžeme hovořit o škodě řádově v desítkách milionů korun," řekla Logrová.

Setuza podle mluvčí v současné době intenzivně jedná se svými odběrateli. "Doposud je expedice rostlinných jedlých olejů ve skle řešena ze stávajících vyrobených zásob, přičemž dohody s prodejci se týkají i vyhrazení sortimentu olejů v PET lahvích," konstatovala Logrová.

 

Ústecko vynaložilo na ekologii za deset let přes miliardu korun

5. ledna 2002 11:14

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Téměř 1,258 miliardy korun šlo v okrese Ústí nad Labem za posledních deset let na ekologická opatření a investice. ČIA to potvrdil vedoucí referátu životního prostředí ústeckého okresního úřadu (OÚ) Jiří Mareček. Více než 998 milionů korun činily dotace od Státního fondu životního prostředí, půjčky představovaly téměř 260 milionů korun. Zhruba 330 milionů korun dostali obyvatelé okresu na zřízení ekologického vytápění. Okres podpořil výstavbu plynové kotelny společnosti Tonaso i ekologické akce ústeckého magistrátu k ozdravění ovzduší. Na zlepšení ovzduší měl za uplynulých deset let ústecký OÚ k dispozici bezmála 334 milionů korun. Z toho 30 milionů šlo na monitorování stavu ovzduší a 154 milionů na pořízení trolejbusů pro město Ústí nad Labem. Na výstavbu kanalizace a čistíren odpadních vod poskytl okres téměř 113 milionů korun a na zřízení komunálních skládek přes osm milionů korun. Nejvýznamnějšími investičními akcemi s podporou okresu bylo vybudování dvou trolejbusových tratí do ústeckých čtvrtí Klíše a Předlice, rekonstrukce odlučovačů kotlů ve společnosti Setuza a výstavba čističky odpadních vod a kanalizace ve Velkém Březně a městské části Ústí nad Labem-Brná.

 

V Ústí nad Labem vstoupily v platnost nové ceny za svoz komunálního odpadu

2. ledna 2002 12:39

ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Celkem 420 korun ročně zaplatí letos za svoz komunálního odpadu každý občan Ústí nad Labem. Mluvčí zdejšího magistrátu Milan Knotek dnes ČIA informoval, že v platnost tak vstoupila nový městská obecně závazná vyhláška. Ta je obyvatelům krajské metropole k dispozici na internetové adrese www.mag-ul.cz a dále na městských obvodech, na finančním odboru magistrátu a na inkasním oddělení ústeckých Technických služeb. Poplatek za svoz komunálního odpadu budou nyní platit všichni občané Ústí nad Labem včetně cizinců, kteří jsou ve městě přihlášeni k trvalému pobytu. Pro výši poplatku není jako dříve rozhodující, kolik kdo vyprodukuje odpadu nebo jak dlouho se na ústecké adrese zdržuje. První polovinu poplatku, tj. 210 korun za osobu, musí Ústečané zaplatit do konce března 2002. Druhá polovina částky musí být uhrazena letos v červenci. Prioritně se bude vybírat poplatek od jednotlivých občanů a domácností.