| 22. března se každoročně na podnět
Valného shromáždění OSN vyhlašuje Světový
den vody. Bylo tak učiněno poprvé v roce 1992 na Mezinárodní
konferenci o vodě a životním prostředí, která se konala v Dublinu.
Vyhlášení bylo zdůvodněno skutečností, že v celosvětovém měřítku
není dostatečně chápán význam rozvoje vodních zdrojů a řada zemí
dosáhla limitů dalšího sociálního a ekonomického vývoje právě
kvůli omezeným vodním zdrojům. OSN současně vyzvalo členské státy,
aby Světového dne vody využily prostřednictvím osvětových akcí k
podnícení zájmu o ochranu a rozvoj vodních zdrojů ze strany veřejnosti
i odpovědných institucí
Hlavním cílem, který se tím sleduje, je pořádání osvětových
akcí k podnícení zájmů veřejnosti a odpovědných institucí
o ochranu a udržitelný rozvoj ve využívání vodních zdrojů. K tomu
se vyhlašuje každým rokem aktuální motivující heslo problému,
který je třeba naléhavě řešit.
Rok 2003 byl navíc vyhlášen Mezinárodním
rokem pitné vody. Je to příležitost zaměřit se na ochranu
vodních zdrojů jak individuálně, ve skupinách, v zemích, tak v
globálním měřítku. Ochranou zdrojů pitné vody pomáháme naší
budoucnosti a naší planetě zajistit dlouhodobou perspektivu.
Evropská vodní charta
(vyhlášená 6. května 1968 ve Štrasburku)
I. Bez vody není života. Je drahocenná a pro člověka ničím
nenahraditelná.
II. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné
tyto zásoby udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat.
III. Znečištění vody způsobuje škody člověku a ostatním živým
organismům, závislým na vodě.
IV. Jakost vody musí odpovídat požadavkům na různé způsoby jejího
využití, zejména musí odpovídat hodnotám lidského zdraví.
V. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato voda zabránit dalšímu
použití zdroje pro veřejné i soukromé účely.
VI. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo,
především les.
VII. Vodní zdroje musí být zachovány.
VIII. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s
vodními zdroji.
IX. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu
odborníků a informování veřejnosti.
X. Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána.
Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky.
XI. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených
povodí a ne v rámci politických a správních hranic.
XII. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní
spolupráci.
Odkazy: Voda v ČR
|