Těžkou volbu má firma, která si přeje své zboží přepravovat, pokud možno šetrně k životnímu prostředí. Letecká přeprava z hlediska ekologie nepřipadá v úvahu, železniční doprava exceluje v hlukové zátěži a kamiony rozhodně nejsou symbolem zelené logistiky. Svůj šarm ztratila i lodní přeprava – oceány, moře a vodní toky lze využívat jen tam, kde jsou.
Pokud se podíváme na dopravní tepny – moře nebo řeku a silnici – z hlediska bezpečnostního, bez váhání si řekneme, že lodní doprava je bezpečnější. Málokdy vidíme, aby se srazily dvě lodě, zatímco v případě silniční dopravy, je to zcela běžné. I na vodě však hrozí určitá rizika vyplývající ze zanedbání bezpečnostních opatření či pravidel říčního čí zaoceánského provozu.
Plavba je všude ve světě vnímána jako jedna z nejekologičtějších způsobů dopravy. Přednosti a výhody vodní dopravy se nejvíce uplatňují v segmentu zahraničních přeprav, především na dlouhých trasách a v kombinaci s námořní dopravou. Vodní cesty představují zároveň i prostředek pro rekreaci. V posledních letech se zintenzivnilo úsilí o ještě čistší vodní dopravu. Ve vnitrozemské vodní dopravě je vkládána naděje především do lodí poháněných LNG (zkapalněný zemní plyn).
I mohutné nově postavené kontejnerové zaoceánské lodě se vyznačují nejmodernějšími systémy čištění spalin v souladu s mezinárodním nařízením IMO 2020 o snižování emisí oxidu síry. Optimalizovaná konstrukce trupu a inovativní motory také zlepšují energetickou účinnost a snižují emise CO2. Neustálá snaha o technologická vylepšení přispívá k tomu, že námořní přeprava zboží například mezi Asií a Evropou se zdá být ekologičtější volbou než doprava kamionová, nebo železniční. Podle odhadů se přepravuje na kontejnerových lodích více než 90 procent veškerého zboží na světě. A námořní doprava je sice v přepočtu na tunu přepraveného zboží stále největším producentem emisí oxidu siřičitého, ale zároveň je nejekologičtějším způsobem dopravy z hlediska emisí skleníkových plynů. Oxid siřičitý se totiž neřadí mezi skleníkové plyny.
V zájmu snížení emisí látek znečišťujících ovzduší v odvětví vodní dopravy byly tak zavedeny limity emisí oxidů síry ve dvou zřízených kontrolních oblastech emisí ve vodách EU, přičemž jedna leží v Baltském moři a druhá pokrývá Severní moře, včetně Lamanšského průlivu. Aby provozovatelé vodní dopravy splnili limity, mohou například používat palivo s nízkým obsahem síry, instalovat na palubu filtry nebo začít používat technologie alternativních paliv.
Pokud se zaměříme na informační sdělení agentury EEA, uvádí se zde, že nejnižší uhlíkovou náročnost v rámci motorizované dopravy vykazuje železniční a lodní doprava. Tyto druhy dopravy mají nejnižší emise na kilometr a přepravovanou jednotku, emise z letecké a silniční dopravy jsou oproti tomu výrazně vyšší.
Proč je tedy lodní doprava považována i za neekologickou?
Svět je rozdělen v názoru na ekologii zaoceánské a říční dopravy. Určitá část lidské množiny lodní dopravu vychvaluje, jiná část jí spílá a třetí skupině, asi daleko největší, je to jedno. Pokud se nedozvíme o nějaké katastrofě lodí, je pro nás loď ekologická. Zprávy o úhynu ryb či o zániku ekosystémů na břehu moří a řek si málokdo spojí s lodní dopravou. To, že někteří námořní dopravci využívají levná paliva, která zamořují ovzduší, a obchází mezinárodní nařízení, se nedozvíme. Pokud budeme chtít mít čistější ovzduší, musela by přestat existovat poptávka po levném zboží, a bylo by potřeba omezit naše nákupy a potřeby.
U říční dopravy si málokdo spojí nadměrnou regulaci řek se ztrátou schopnosti krajiny hospodařit s vodou, a tím i se zvyšujícími škodami způsobenými suchem a povodněmi. Proč vznikají a stále dokola se řeší studie na nové možnosti lodní říční dopravy, kdy je potřeba říční tok upravit či rozšířit? Díky přebudování vodního toku pro říční nákladní plavbu budou zničeny další funkce říčního toku – vodárenská, rekreační, protipovodňová, produkční, samočistící, destrukční, vědecká, stabilizační, klimatická, migrační, biologická. Řeky, které ve střední Evropě ještě zůstaly, potřebujeme k úplně jiným účelům.
Pokud má být vodní doprava ekologická, oceány, moře a vodní toky lze využít jen tak, jak jsou a nepřebudovávat jejich toky. Využívání lodní dopravy v místech, kde to lze díky velikosti a rovnosti vodního toku je v pořádku a přirozené řeky lépe plní nejrůznější ekosystémové funkce, které v konečném důsledku prospívají člověku i přírodě.
Iveta Mrkáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
Foto: pixabay.com
Zdroje:
Emise z letecké a vodní dopravy | Průmyslová ekologie (prumyslovaekologie.cz)
Nejvetsi nakladni lod na svete | Kuehne+Nagel (kuehne-nagel.com)
EVER ACE - Worlds biggest containership departing Port of Felixstowe after maiden call 15/9/21 - YouTube
Vodní doprava má svá vlastní pravidla | BOZPinfo.cz
Motorizovaná doprava: vlak, letadlo, automobil, nebo loď – co je nejekologičtější? — Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu)
Železnice a voda – nejlepší pro nízkouhlíkovou motorizovanou dopravu — Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu)
Říční doprava a její ekologické problémy (arnika.org)
Námořní přeprava: Ekologická katastrofa, nebo zázrak? | Hospodářské noviny (HN.cz) (ekonom.cz)
tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most
Po - Pá: 6:30 - 14:30