Plýtvání potravinami v našich domácnostech

Plýtvání potravinami v našich domácnostech

Občas se každému z nás podaří i při nejlepší snaze sem tam nějaké jídlo vyhodit. Co, když ale vyhazujeme až příliš mnoho potravin? Průměrný Čech vyhodí porci jídla denně. Z plýtvání potravinami se proto stává celospolečenské téma. V koši končí zhruba třetina veškerého jídla. U nás nejvíce vyhazují domácnosti. Téměř polovina Čechů to považuje za významný problém. Česká domácnost by omezením plýtvání mohla ušetřit až 8 000 Kč ročně.

K plýtvání dochází téměř v každém odvětví: ve výrobě, v zemědělství, v energetice, v pohostinství, v cateringu, a hlavně v našich domácnostech. Každému se už někdy stalo, že zapomněl nějakou potravinu v lednici, a ta se zkazila, nebo nestihl spotřebovat chleba dřív, než začal plesnivět. Ne vždy se daří dobře plánovat nebo nakupovat a vařit přesně podle seznamu.

Příčin plýtvání je mnoho. Jedná se především o přehnané estetické požadavky obchodních řetězců na vzhled ovoce a zeleniny, neefektivní logistiku, nadprodukci, nadměrné nakupování ze strany spotřebitelů a samozřejmě i o jejich nedostatečnou informovanost.

Statistiky EU uvádějí, že v České republice se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin, z čehož plyne, že na jednoho člověka připadá ročně cca 81 kilogramů vyplýtvaných potravin. K plýtvání však nedochází pouze v domácnostech, ale také v maloobchodě a velkoobchodě, ve výrobě i v provozech veřejného stravování. Je tedy třeba vypočítat, jakou měrou se na celkovém množství znehodnocených potravin podílejí právě domácnosti. Dle Ministerstva životního prostředí je to cca 31 %, což představuje cca 254 tis. tun vyplýtvaného jídla ročně. Z uvedených statistik tedy odvodíme, že jeden člověk v Česku vyplýtvá v domácnosti zhruba 25 kg potravin ročně. Nejvíc se plýtvá ovocem a zeleninou, pečivem, často se vyhazují také zbytky uvařených jídel.

EU by chtěla do budoucnosti omezit plýtvání potravin. Podle schváleného plánu by se měl snížit objem potravinového odpadu do roku 2025 o 30 procent a do roku 2030 o polovinu. První údaje za rok 2020 mají členské ztráty poskytnout zhruba v polovině příštího roku a následně v ročních intervalech za pozdější období. Do konce roku 2023 chce Evropská komise přezkoumat a zvážit, zda jsou stanovené cíle realizovatelné. Vykazovat údaje o potravinovém odpadu bude Ministerstvo životního prostředí z podkladů od Ministerstva zemědělství. O tom, jak chce vláda a EU předcházet plýtvání se můžete podívat zde: https://www.youtube.com/watch?v=It5ht1gTIus

Čísla z potravinářských podniků a domácností se budou získávat na základě výběrových vzorků, ne plošně. Možností, jak data získat, jsou mimo jiné statistiky z výroby, dotazníky, rozhovory nebo analýza složení komunálního odpadu, případně se čísla odvodí z posledních dostupných údajů.

Jak správně nakupovat

• Podívejte se do ledničky. – Váš nákup začíná, ještě když jste doma a chystáte se vypravit do obchodu.
• Napište si seznam. - Babičky věděly, na co jsou seznamy dobré.
• Ne všechny slevy se vyplatí. – V supermarketu se snažte odolat slevovým akcím (kupujte jen to, co skutečně sníte).
• Víckrát a míň. – Lepší je nakupovat menší množství jídla vícekrát za týden, než udělat jeden velký nákup na čtrnáct dní dopředu.
• Minimální trvanlivost vs. Spotřebujte do. – Tyto dva termíny nezaměňujte. Datum spotřeby je doba, do které je potravina zaručeně zdravotně nezávadná, po jeho uplynutí je neprodejná. Po vypršení lhůty minimální trvanlivosti je potravina zdravotně nezávadná a poživatelná, ale její jakost se může změnit (u některých salámů i k lepšímu).

Více zde: https://zachranjidlo.cz/wp-content/uploads/jak-nakupovat-a-skladovat-1.pdf

Správným skladováním bráníme plýtvání potravinami

Chléb vydrží nejdéle čerstvý po zabalení do utěrky a uložení do chlebníku.

Vejce ukládejte v obalu do lednice tam, kde je stálá teplota 5–8 stupňů Celsia (obraťte je užší špičkou směrem dolů, protože zde mají pevnější skořápku).

Tvrdé sýry skladujte v chladu a temnu v lednici pod poklopem nebo ve voskovaném papíru (nebalte je do plastové fólie, snadněji plesniví).

Měkké sýry typu mozzarella nejdéle vydrží ve svém původním nálevu.

Syrové maso z hygienických důvodů skladujte v obalu, aby svou šťávou nekontaminovalo ostatní potraviny. Dejte ho do krabičky a uložte na nejstudenější místo v chladničce s teplotou kolem nuly (v první polici nad zeleninovým boxem), nesmí přijít do styku s mléčnými výrobky. Před použitím maso omyjte vodou.

Banány nikdy neskladujte v ledničce, kde vlivem chladu hnědnou. Ideální teplota pro dlouhou životnost banánů je 14 °C. Stejná teplota je ideální i pro rajčata a okurky, v lednici přicházejí o svou vůni a chuť.

Citrusy a exotické ovoce uchovávejte při pokojové teplotě. Pokud je nestihneme zkonzumovat hned, můžete citrusy odšťavnit, nalít do formiček na led a zamrazit.

České ovoce a zelenina při pokojové teplotě zraje příliš rychle. Je lepší jej ukládat bez obalu do spodních přihrádek chladničky.

Co tedy dělat, když nedokážete všechno přebytečné jídlo sami spotřebovat?

• Vezměte ho do práce. – Vezměte přebytky do práce a označte je jako volné ke snědení.
• Myslete na lidi v nouzi. – Můžete se také podívat po nejbližších pobočkách Armády spásy, Charity ČR či azylových domech potravinových bankách.
• Aplikace na sdílení jídla – Existují mobilní aplikace, které umožňují sdílení potravin z domácností. Na navazování přátelství a sdílení jídla s ostatními lidmi v okolí je určena česká aplikace Dishygo. Ta umožňuje rychlé vložení nabídky obsahující fotku a popis jídla a místo, kde je možné jídlo vyzvednout.

Když vyhazujeme jídlo, neplýtváme jen samotnými potravinami. Zároveň tím znehodnocujeme všechny zdroje použité k jejich produkci. Než se pokrm dostane na talíř, musí projít náročným procesem zemědělské produkce, následně balením a dopravou. K tomu se spotřebuje velké množství vody, materiálů a energie. Například více než pětina veškeré sladké vody se využije na jídlo, které končí v koši.

Proto přemýšlejte, když nakupujete, pokud by se třetina všeho vyprodukovaného jídla nevyhodila, bylo by možné nasytit až tři miliardy lidí.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.komunalniekologie.cz/info/zero-waste-spravnym-skladovanim-branime-plytvani-potravinami
https://zachranjidlo.cz/
https://www.statistikaamy.cz/2021/04/20/plytvani-potravinami-v-ceskych-domacnostech
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/plytvani-potravinami-zemedelska-produkce-jidlo-odpad-klimaticka-zmena-zivotni-prostredi.A220204_100958_domaci_idvs