Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Mineralogická vycházka na vrch Špičák

Mineralogická vycházka na vrch Špičák



Vyvěšeno: 23. 7. 2022
Sejmuto:
Evidenční číslo: 32-2022

DSC03603.JPGMineralogická vycházka na vrch Špičák

Vrch Špičák tvoří jednu z dominant města Mostu. Z jeho vrcholu lze vidět nejen většinu města, hrad Hněvín, jezero Most, ale i České středohoří. Přesto zůstává pro mnoho obyvatel opomíjeným a mnohdy utajeným místem, což je škoda, protože se jedná o mineralogicky významnou lokalitu celistvého natrolitu.  

Severozápadně od města Most se vypíná vrch zvaný Špičák, německy Spitzberg, s výškou vrcholu 399 m n. m. V blízkosti Špičáku byla krajina poznamenána velmi intenzivní těžbou hnědého uhlí. Dnes je zde rekultivovaná výsypka a z povrchového dolu vzniklo jezero Most. Na Střimické výsypce bylo, v rámci rekultivace, vybudováno letiště. Na jižním úpatí vrchu se rozprostírá jedna z největších vinic v ČR a na východě sousedí Špičák s Keřovým vrchem, jehož výška je 319 m n. m.

Odborně řečeno je kopec z trachytického fonolitu, neodborně znělce, jako celá řada dalších vrchů v blízkém okolí. Jeho stáří bylo určeno odbornými metodami na 35 mil. let. Tento vypreparovaný fonolitový suk má na západním úpatí opuštěný lom na stavební kámen a štěrk pro Most a okolí. Založen byl za první republiky a těžilo se v něm ještě krátce po 2. sv. válce. Kámen zde příležitostně těžily okolní hnědouhelné lomy do roku 1972.

České středohoří

Špičák je jedním z kopců patřící do Českého středohoří, který je jedním ze symbolů severních Čech. České středohoří se vyznačuje značnou pestrostí geologických poměrů a klimatických podmínek, což vedlo ke vzniku široké škály přírodních stanovišť. Díky nim patří České středohoří k druhově nejrozmanitějším oblastem České republiky.

Celková rozloha Českého středohoří je 1 265 km². V roce 1976 by na 84 % území Českého středohoří vyhlášena Chráněná krajinná oblast České středohoří (CHKO České středohoří) o výměře 1063,17 km². Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m). Nejnižším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m).

České středohoří se dělí na dvě hlavní oblasti. Verneřické středohoří (732 km2) se rozkládá směrem k severovýchodu a má podobu zvlněné vrchoviny s četnými plošinami. Hory zde nabraly podobu táhlých hřbetů a toky zde vytváří hluboká údolí a rokle. Nejvyšší horou je Sedlo (726 m n. m.).

Milešovské středohoří (837 km2) utváří v jihozápadní oblasti dramatické kuželovité hory, kupovité kopce a krátké samostatné hřbety. Na úbočích těchto krajinných útvarů se často nacházejí rozlehlá suťová pole a na jejich vrcholcích obnažená skaliska. Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (837 m n. m.). Do Milešovského středohoří patří i vrch Špičák.

Od poloviny 19. století se v Českém středohoří začalo rozvíjet ovocnářství, v dalších letech dosáhlo vysoké úrovně a stalo se charakteristickým rysem krajinného rázu celého území. Proto je České středohoří často nazýváno „Zahradou Čech“.

Naleziště natrolitu

Lokalita Špičák je nejvýznamnějším nalezištěm celistvé formy natrolitu. Natrolit je nerost patřící do skupiny tzv. zeolitů. Jeho nejtypičtějším znakem jsou krátké či dlouhé křehké jehlice, barvy převážně bílé, čiré nebo také žluté, zelené až červené. Méně často se vyskytuje v celistvé formě. Tato homogenní hmota upoutala už kolem roku 1917 geologa J. E. Hibsche, který ji popsal následně v řadě geologických odborných pojednání. Podobné výskyty popsal také z blízkého okolí Mostu z Ryzelského vrchu a Červeného vrchu u Braňan.

Celistvě natrolit vznikl v závěrečné fázi tuhnutí fonolitu, po krystalizaci horninotvorných minerálů, zůstaly zbytkové alkalické roztoky v horninové hmotě. Tyto roztoky vyplnily ojedinělé dutiny, a hlavně pukliny a praskliny v čerstvě vytvořené hornině. Vykrystalizovaly zde nerosty ze skupiny zeolitů, a to natrolit a analcim.

Natrolit.JPGJak tedy natrolit poznat?

Barva kolísá od světle krémově žluté, světle hnědé, hnědé až do oranžové, často se šmouhami červené barvy. Některé žilky mají porézní stavbu. Mocnost žilek se pohybuje od 1 mm až do 5 cm, nejběžněji kolem 1 cm. Délka žilek je až v metrech. Na okraji žilek při kontaktu s okolní horninou bývají vzácně ploché podlouhlé dutinky, které obsahují plsť krátkých jehličkovitých krystalků natrolitu bílé až bílošedé barvy. 

Kladívko a jdeme na to…

Poměrně snadno se nám podaří kladívkem otlouci některý kámen na potřebný formát do sbírky. Musíme ovšem dbát, abychom jej odštípali až na skutečně původní tmavozelenou barvu bez černošedé povrchové vrstvy. Zároveň si uvědomíme, jak přiléhavý název hornina má v češtině (fonolit – znělec). Při bližší prohlídce balvanů jistě objevíme i nápadně žlutohnědé až červenohnědé žilky (výplně puklin), mocné až 5 cm. V jejich okolí je obvykle hornina druhotně přeměněná a má šedou barvu. Červený minerál v žilkách je již zmíněný analcim, další ze skupiny zeolitů. Je poměrně tvrdý (5-5,5) a křehký. Při úderu se rozpadá na ostré střepy. Vzorek je nejlépe odebrat i s kusem okolní horniny.

Dnes je vrch Špičák využíván nejvíce horolezci, což je škoda, protože by si zasloužil podrobnější průzkum ve všech směrech, jehož výsledkem by mohla být např. publikace určená odborné i laické veřejnosti zajímající se o České středohoří.


Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: archiv autora

Zdroje:

BÁRTA, Z. a kolektiv (1973): Příroda Mostecka, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem, s. 27, 28, 36, 39, 40, 57
ELZNIC, A., ZELENKA, O. (1979): Geologické a mineralogické vycházky západní části severočeského kraje, Teplice, Krajské muzeum, s. 32-34
DVOŘÁK, Z.: Lokalita Špičák u Mostu a celistvé natrolity. Minerál Svět nerostů a drahých kamenů, 1/2008, České Budějovice, s. 38-40
https://ceskestredohori.nature.cz/homepage
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 23. 07. 2022 13:03