Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Mokřady Ústeckého kraje

Mokřady Ústeckého kraje



Vyvěšeno: 8. 2. 2023
Sejmuto:
Evidenční číslo: 08-2023

washington-gae8ecd9f5_640.jpgMokřady Ústeckého kraje

Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Jsou důležité nejen pro přírodu, ale také pro lidi, a to mnoha způsoby. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu a fungují jako tzv. přírodní houba – vodu nasáknou a při suchu ji stále udržují. Slouží i jako zásobárna oxidu uhličitého, čímž přispívají k regulaci změny klimatu. Mokřady jsou ale stále vnímané jako nepotřebný a nevyužitelný biotop. Proto vždy byly a bohužel stále jsou, terčem likvidace, čelí zejména hrozbám vysoušení a proměnám na zemědělskou půdu.

Dne 2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Únorové datum označuje podepsání Úmluvy o mokřadech, nazývané také jako Ramsarská úmluva. Každá smluvní strana má povinnost zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na Seznam mokřadů mezinárodního významu, který úmluva spravuje, a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od roku 1990 a v seznamu má zapsáno celkem 14 mokřadů.Jsou mezi nimi rybniční soustavy (např. Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky), říční nivy (např. Litovelské Pomoraví, Mokřady dolního Podyjí), rašeliniště (např. Šumavská rašeliniště, Krkonošská rašeliniště) a dokonce i jeden ojedinělý podzemní mokřad – Podzemní Punkva. Z textu vyplývá, že mokřady jsou pro krajinu velmi cenné ekosystémy. Pojďme si představit pár takových mokřadních míst, které se vyskytují v Ústeckém kraji.

Mokřad Kateřina

Mokřad Kateřina je přírodní památka a evropsky významná lokalita (dále jen EVL) kousek od města Teplice. Rozkládá se na ploše 9,8 ha a lokalita je tvořena dvěma mokřady (severní a jižní tůň) v bezodtoké terénní sníženině. Důvodem zařazení mezi EVL byl trvalý výskyt kuňky obecné (Bombina bombina). Kuňka patří mezi silně ohrožené druhy žab. Severní tůň je významným místem pro jejich rozmnožování a zároveň lokalitou, kde se pulci kuněk vyvíjejí v dospělce. Jako zimoviště preferuje lesní stanoviště především v jižní části lokality, nemalá část populace však zimuje i v bezlesí v okolí mokřadu. Z ostatních druhů obojživelníků byl na území přírodní památky prokázán hojný výskyt skokana skřehotavého (Rana ridibunda), ropuchy obecné (Bufo bufo) a velmi hojný výskyt čolka obecného (Lissotriton vulgaris). Méně častý je čolek velký (Triturus cristatus) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), vzácně byl potvrzen výskyt skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana hnědého (Rana temporaria).

Strádovský mokřad

Rybník a jeho přilehlé mokřady se vyskytují jižně od obce Strádov, 1 km východně od města Krupka. Důvodem, pro zařazení mezi území tvořící celoevropskou síť chráněných lokalit Natura 2000, byl také stálý výskyt celoevropsky ohroženého druhu kuňky obecné. Rybníček je rozmnožištěm populace kuňky a místem, kde se pulci vyvíjejí v dospělce. Jako zimoviště využívá kuňka porosty dřevin v blízkém okolí. Z ostatních druhů obojživelníků byl na území přírodní památky prokázán hojný výskyt ropuchy obecné, čolka obecného a skokana hnědého, méně častý je skokan skřehotavý. Předpokládat lze také řídký výskyt čolka velkého. Vodní vegetaci lokality dominuje rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus), pobřeží tvoří převážně porost rákosu obecného (Phragmites australis). V lesíku, který obklopuje vodní plochu, dominuje olše lepkavá a mezi keři se vyskytuje nejčastěji bez černý (Sambucus nigra) a ostružníky (Rubus sp.).

Mokřad pod Terezínskou pevností

Mokřad pod Terezínskou pevností je přírodní památka a EVL mezi Malou pevností Terezín a Českými Kopisty v okrese Litoměřice. Lokalita se rozkládá na výměře 3,6 ha v nadmořské výšce 153 m n. m. Pod ochranou je z důvodu zachování zbytku přirozené vegetace zaplavovaných luk, která se, v jinak hospodářsky intenzivně využívané nivě řeky Ohře, zachovala. Protože zaplavované louky říčních niv patří mezi biotopy chráněné podle evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, bylo v roce 2012 toto území vyhlášeno Ústeckým krajem jako přírodní památka. V záplavové kotlině se zachoval zbytek louky s výskytem některých rostlinných druhů typických pro pravidelně zaplavované louky říčních niv. Na lokalitě je možné nalézt žluťuchu žlutou (Thalictrum flavum s.str.), která se zde vyskytuje na jedné z posledních lokalit v Ústeckém kraji. K dalším typickým rostlinám říčních niv patří například rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum) nebo ostřice pobřežní (Carex riparia). Vzhledem k dlouholeté absenci seče místních luk i pravidelných záplav byla lokalita vystavena nárůstu rostlin, které sem nepatří. Bez řízené seče by byl biotop odsouzen k zániku.

Kvůli výskytu chráněných druhů živočichů a rostlin bychom měli dbát na zvýšenou opatrnost pohybu na lokalitách. Určitě ale neváhejte a vyrazte na výlet do těchto vzácných biotopů.

Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

http://www.usteckykraj-priroda.cz/
https://www.cuzk.cz/
https://www.estudanky.eu/
https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/mokrady/svetovy-den-mokradu/
https://natura2000.cz/Lokalita/Lokality


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 4. 02. 2023 15:00