Strom, který mění pravidla hry – olše lepkavá

Strom, který mění pravidla hry – olše lepkavá

Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.)  není jen krásný strom – je to ekologický pomocník, který dokáže vázat dusík ze vzduchu a obohacovat půdu. Tím podporuje růst okolních rostlin a přirozeně regeneruje krajinu. Její přínos sahá od zdraví lesa až po léčivé účinky pro člověka.

Dusík – základní stavební kámen života rostlin

Dusík je jedním z nejdůležitějších prvků, které rostliny potřebují ke svému růstu. Nejčastěji ho přijímají ve formě dusičnanů (NO₃⁻) a amonných iontů (NH₄⁺), které se nacházejí v půdě. Pokud rostlinám dusík chybí, projeví se to nápadně – jejich listy začnou blednout, až získají žlutavý nádech. Tento jev je známý jako chloróza, tedy ztráta chlorofylu, zeleného barviva nezbytného pro fotosyntézu.

Proč je olše tak výjimečná?

Olše patří mezi tzv. pionýrské druhy – to znamená, že se umí rychle usadit na místech, kde jiné rostliny často selhávají. Najdeme ji například na výsypkách, březích řek nebo jiných stanovištích s chudou půdou. Olše má navíc unikátní schopnost spolupracovat s bakteriemi, které žijí v jejích kořenových hlízkách. Tyto bakterie dokážou vázat dusík přímo ze vzduchu a přeměnit ho na formu, kterou strom může využít. Díky tomu olše nejen přežívá v nehostinných podmínkách, ale zároveň obohacuje půdu pro další rostliny.

Olše a její tajemství vázání dusíku

Jak už bylo naznačeno unikátní schopností olše lepkavé je její schopnost navázat vzájemně prospěšný vztah s půdními bakteriemi rodu Frankia. Tyto bakterie kolonizují její kořeny a vytvářejí na nich hlízky, které fungují jako malé biologické laboratoře.

Uvnitř těchto hlízek bakterie pomocí enzymu nitrogenáza dokážou vázat dusík přímo ze vzduchu – konkrétně přeměňují atmosférický dusík (N₂) na amoniak (NH₃), který už olše umí využít pro své potřeby. Na oplátku jim strom poskytuje uhlík (C), jenž přijal během fotosyntézy.

Díky této spolupráci je olše nejen odolná a schopná růst i na velmi chudých půdách, ale zároveň půdu obohacuje o dusík, čímž vytváří lepší podmínky pro další rostliny. To z ní dělá ideální dřevinu pro výsadbu v zahradách nebo při rekultivacích, kde může přirozeně zlepšovat kvalitu půdy.

Když rostliny neumí vázat dusík – jak jim pomáháme?

Používají se buď organická hnojiva (např. kompost, hnůj) nebo umělá hnojiva. A jak vyrábíme umělá hnojiva? Německý chemik Fritz Haber na začátku 20. století přišel s inovativním způsobem, jak uměle vázat dusík (N₂) z ovzduší a přeměnit ho na amoniak (NH₃), který je důležitý pro výrobu hnojiv. Tento proces je klíčový, protože umožňuje vyrábět velké množství amoniaku na průmyslové úrovni. Později ho vylepšil chemik Carl Bosch, který ho přizpůsobil pro masovou výrobu.

Díky Haberovu–Boschovu procesu můžeme dnes snadno vyrábět hnojiva, která pomáhají zvyšovat výnosy plodin a zabezpečit tak dostatek potravy pro rostoucí světovou populaci. Tento průlom v chemii byl jedním z nejvýznamnějších milníků v zemědělství a výrazně přispěl k růstu světové populace tím, že nám umožnil pěstovat více potravin.

Léčivé účinky olše

Když už si myslíte, že olše nemůže být výjimečnější… Olše má pozoruhodné baktericidní účinky a využívá se při nachlazení, zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí (ve formě kloktadla), při střevních obtížích nebo špatně se hojících ran. Rozmačkané listy mají hojivé účinky na popraskané bradavky kojících žen. Listy a kůra se připravují ve formě odvaru vařeného do pěti minut. Pupenová tinktura olše je prospěšná k akutním bolestem zad, kloubů a svalů revmatického původu. Rovněž je dobrý posilovač imunity.

Zatímco člověk musí složitě konstruovat proces vázání vzdušného dusíku pro své potřeby, mikroskopické bakterie rodu Frankia ho zvládají s naprostou lehkostí – pro ně je to běžná rutina života. Olše tak tiše a efektivně přispívá k rovnováze v přírodě, aniž by vyžadovala pozornost. Její síla spočívá v nenápadnosti – a právě v tom je její kouzlo.

Zajímavost

Věděli jste, že na pilířích olšového dřeva jsou postavené Benátky i Amsterdam?

Ing. Michaela Königová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
VUHU a.s., Most  

Zdroje:

BUCHBAUEROVÁ, Lucie. Olše lepkavá (Alnus glutinosa L. Gaertn.) v symbióze s bakteriemi rodu Frankia a jejich růst na půdách výsypek po těžbě uhlí. Diplomová práce, vedoucí Frouz, Jan. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie, 2017.
HOLUŠA, Jaroslav, ZAHRADNÍK, Petr (ed.). Metodická příručka integrované ochrany rostlin pro lesní porosty. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2014. ISBN 978-80-7458-057-4.
KUZNETCOVA, Alisa. Alnus glutinosa, způsoby a možnosti jejího využití v rekultivační praxi. Online. Bakalářská práce. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. 2021. Dostupné z: https://theses.cz/id/cdmcag/.
PAVELA, Roman. Světem bylin s Romanem Pavelou: Imunita. 2021. ISBN 978-80-907932-5-5.
https://hura-zahrada.cz/