Jedovaté byliny – poznej je dřív, než je ochutnáš

Jedovaté byliny – poznej je dřív, než je ochutnáš

 Barevné bobule, nápadné deštníkovité květy, lákavě vonící listy – příroda umí zabalit smrtelné nebezpečí do velmi přitažlivého obalu. Podél každé polní cesty, na kraji lesa i v městském parku rostou rostliny, po jejichž požití můžete přijít o zdraví nebo dokonce o život. Přitom stačí znát několik druhů a vědět, co v přírodě nikdy netrhat.

Příroda je plná kontrastů. To, co léčí, může zároveň škodit, a to, co krásně kvete, může být smrtelně nebezpečné. Zejména v posledních letech, kdy se zvyšuje zájem o přírodní léčbu, divoký sběr bylin a „návrat ke kořenům“, roste i počet otrav způsobených záměnou rostlin.

Příroda není supermarket s otevřeným přístupem

Každé léto přinášejí záchranné služby stejné příběhy. Dítě si natrhalo lesklé černé bobule, protože vypadaly jako borůvky. Maminka přišla na záchytku po tom, co ochutnala „divokou mrkev" u potoka. Starší pán na chatě uvařil čaj z listů, které zaměnil za léčivý vlaštovičník. Jistá část těchto případů skončí šťastně, část bohužel nikoliv.

Jedovaté byliny jsou běžnou součástí naší krajiny – rostou na loukách, v lesích, zahradách i parcích. Neznalost se zde nevyplácí.

Nejnebezpečnější sousedé ze zákoutí přírody

• Bolehlav plamatý je pravděpodobně nejnebezpečnější rostlina, na kterou v Čechách narazíte. Roste na rumištích, podél příkopů a v blízkosti vody. Dosahuje výšky přes dva metry a nese bílé deštníkovité květenství – snadno ho zaměníte za petržel, mrkev nebo kerblík. Rozpoznáte ho spolehlivě podle dvou znaků: lodyha je dutá a pokryta nafialovělými skvrnami, a celá rostlina při rozmačkání nepříjemně páchne po myšinách. Nikdy ji však nerozmačkávejte holýma rukama – jedovatý alkaloid koniin proniká i kůží. Právě tímto jedem byl v antice popraven Sokrates. Příznaky otravy nastupují rychle: třes, ochrnutí svalů, zástava dechu.
• Rulík zlomocný bývá považován za nejjedovatější evropskou rostlinu vůbec. V Čechách roste na lesních světlinách a v křovinách. Je to mohutná bylina s fialovými zvonkovitými květy a lesklými černými bobulemi velikosti třešně – nasládlými, pro děti velmi lákavými. Dvě až pět bobulí může zabít dítě, deset dospělého. Ironií je, že ve středověku si italské šlechtičny kapaly šťávu do očí pro módně rozšířené zornice (belladonna = krásná žena).
  
  
• Blín černý roste rád na narušených půdách u cest a u zdí starých stavení. Je to lepkavá, silně páchnoucí bylina s žlutohnědými květy a nápadnými tobolkami. Celá rostlina obsahuje alkaloidy atropin, skopolamin a hyoscyamin, které způsobují halucinace, dezorientaci, zrychlení srdce a v těžkých případech smrt. Tytéž látky se v přísně kontrolovaných dávkách používají v medicíně – v přírodě je ale „přísná kontrola" nedosažitelná.
  
  
• Durman obecný pochází z Ameriky, ale v Čechách se uhnízdil natolik, že ho považujeme téměř za domácí. Roste na rumištích a zahradách. Má velké zubaté listy, bílé trubkovité květy a nápadné ostnaté tobolky plné černých semínek – nejjedovatější části celé rostliny. Příznaky otravy zahrnují halucinace, dezorientaci, tachykardii a selhání dechu. Durman je znám i jako surovina pro přípravky zneužívané k omámení jiných osob.
  
  
• Náprstník červený je nepřehlédnutelný díky vysoké lodyze poseté červenofialovými trubkovitými květy. Roste divoce na lesních okrajích a světlinách. Z náprstníku se vyrábí digoxin, léčivo při srdečních chorobách – mimo laboratoř jde však o vysoce toxickou rostlinu. Otrávit se lze i pouhým dotykem a následným olíznutím prstů. Příznaky zahrnují nevolnost, závratě, poruchy srdečního rytmu a srdeční zástavu.
  
  
• Tis červený je zákeřný tím, že jeho červené plody vypadají zcela neškodně. Červená dužina je sice jako jediná část jedlá (přesto se nedoporučuje), ale semeno uvnitř je prudce jedovaté a způsobuje rychlé selhání srdce.
  
  
• Bez černý je trochu jiná kategorie: lidé ho dobře znají a dělají z něj sirup i víno. Přesto patří do tohoto přehledu – syrové nezralé bobule a listy jsou jedovaté. Tepelnou úpravou se jedovaté látky rozkládají, takže sirup je bezpečný, ale hrst syrových bobulí způsobí silné zvracení a průjmy. U dětí je riziko výraznější.
  
  
• Pryšec bývá podceňován jako „obyčejná bylina". Poznat ho lze spolehlivě: po zlomení stonku vytéká bílá mléčná šťáva. Způsobuje poleptání kůže a otravu při požití.

Kdy volat záchranku – a co jí říct

Pokud máte podezření, že dítě (nebo dospělý) pozřelo část neznámé nebo jedovaté rostliny, neprodleně volejte záchrannou službu na čísle 155 nebo Toxikologické informační středisko na čísle 224 919 293 nebo +420 224 915 402 (nonstop).

Připravte si odpovědi na tyto otázky: Co a kolik bylo pozřeno? Kdy k tomu došlo? Jaké jsou příznaky? Pokud možno, přineste nebo vyfotografujte rostlinu – výrazně urychlí diagnózu.

Nevyvolávejte zvracení bez pokynů lékaře – u některých jedů to může situaci zhoršit.

Zlaté pravidlo: Co neznáš, nejez.

Příroda je nádherná učebnice, ale také umí potrestat nepozornost. Základní zásada zní jednoduše: nikdy nejez nic, co jsi sám s jistotou neurčil. Naučit děti této zásadě je stejně důležité jako naučit je nepřecházet na červenou.

Dobrou pomůckou jsou dnes mobilní aplikace na rozpoznávání rostlin (například PlantNet nebo iNaturalist), které dítě snadno naučí dívat se na přírodu s respektem i zvědavostí zároveň. Nejlepší ochranou však zůstává znalost – a ta se přenáší z ruky do ruky, z procházky na procházku, z rodiče na dítě.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
VUHU a.s., Most  

Zdroje:

https://www.tis-cz.cz
https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jake-jedovate-rostliny-potkame-na-prochazce-v-cr/
https://www.vetuni.cz/files/2220_45_vystup_iva-jedovate-rostliny.pdf
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/v-ceske-republice-pribyva-otrav-rostlinami-seznam-tech-nejrizikovejsich-92072
https://www.ireceptar.cz/zahrada/jedovate-byliny-v-cr/
https://www.prozeny.cz/clanek/to-jsou-tedy-pekna-kvitka-ktere-rostliny-vas-muzou-zabit-70694
https://bezpecnostpotravin.cz/medvedi-cesnek-zamena-s-jedovatymi-rostlinami-muze-mit-vazne-zdravotni-nasledky/
https://www.ceskaordinace.cz/jak-poznat-medvedi-cesnek-ckr-1057-12523.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Česnek_medvědí