Mohou říční meandry pomoci krajině?

Mohou říční meandry pomoci krajině?

V minulosti docházelo k silnému narušení přírodních hodnot původní krajiny, a to zejména necitlivým hospodařením spočívajícím v odvodnění mokřadních luk a regulací řek. V české krajině bohužel nenajdeme příliš meandrujících říčních koryt, ač přirozený tok řek napomáhá zadržovat vodu při suchu i při povodních. Umožnit, aby se vodní toky kroutily a tvořily přirozené meandry, je velice obtížné, ale ne nemožné.

Široké veřejnosti se však kroutící se potoky a řeky v přírodě líbí a zároveň jsou účinným řešením v ochraně před povodněmi a před vysycháním krajiny. Většina meandrů je upravována lidskou silou, ale někdy proběhne tzv. zpřírodnění – řeka si zabere nový prostor např. při povodni. Řeka má svou dynamiku a tu člověk nemůže v plné míře ovládat.

Podle odborného popisu je meandr oblouk vodního toku nebo údolí, jehož délka je větší než polovina obvodu kružnice opsané nad jeho tětivou. Středový úhel oblouku je větší než 180°. Meandr je zákrut řeky, který je způsobený boční erozí. Vymílání břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé. Na tvar říčních meandrů má vliv i Coriolisova síla (setrvační síla působící na tělesa).

Přírodní meandry rozlišujeme na dva základní typy na meandry volné a zakleslé. Meandry volné se vytvářejí v náplavových rovinách. Zejména tam, kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. Jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a mrtvá ramena – například horní tok Vltavy, dolní tok Moravy či Labe a Ohře v Polabské nížině.

Meandry zakleslé vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké údolí v tvrdých horninách. V těchto místech řeka své koryto nemůže snadno přemístit a zařezává se hlouběji. Typickým příkladem je střední tok Vltavy, Dyje, tok Labe skrz České středohoří nebo Berounka na Křivoklátsku.

Jak ohromnou sílu voda má ukázaly povodně na Bečvě na Moravě v roce 1997. Řeka si vytvořila nové koryto tím, že vytrhala z břehů tunové kameny, kterými byly zpevněny. Jakmile energie řeky překonala kritickou mez, začala vytvářet štěrkonosná koryta. Potom sílu ztratila a vrátila se zpět do koryta, kde energii opět získala. Nasbíraný štěrk a materiál uložila o kus dál. Na některých místech původní říční trasy uložila tuny nasbíraného štěrku a pozemky se tam staly zemědělsky nevyužitelné.

Obnova neboli revitalizace řek může být přírodní (viz řeka Bečva), technická nebo přírodně blízká, kdy se lidé snaží napodobit fungování přírody. Přírodní revitalizace vznikají přírodními silami. Jinou přírodní silou, která revitalizuje vodní toky, je bobr. Například v lokalitě Bakoš v okrese Kroměříž vytvořil bobr hráze i bobří louky. Dle odborníků patří bobr k nejlepším revitalizátorům. Řeky, kde se bobr nachází fungují výborně a také se jeho působením zvyšuje biodiverzita v území až desetinásobně.

Národní parky jsou místa, kde jsou přírodní a přírodně blízká opatření žádaná, vodní toky a plochy se tam obnovují jednodušeji. Pokud se revitalizace toku nenachází v chráněných územích, bývají nejčastěji technické.

Technické revitalizace, které se začaly provádět zejména ve 20. století, spočívaly v napřimování, prohlubování a tím i vynuceného opevňování koryt vodních toků. Aplikace těchto prvků na řekách nebyly šťastně zvoleny. Původní přírodní koryta byla dosti členitá, ěla poměrně malou průtočnou kapacitu a vytvářela široké říční nebo potoční pásy. Při technických úpravách byla nahrazována umělými koryty, připomínající kanály – málo členité, velmi kapacitní. Pásy byly zužovány na minimum, doprovodné přírodně blízké pásy s přírodními porosty zmizely. Bohužel se při úpravách pozapomnělo na negativní vliv těchto staveb/úprav na krajinu. V dnešní době probíhá náprava takových toků a volí se revitalizace, které mají zejména pozitivní vztah k přírodě a zadržení vody v krajině.

Cílem revitalizace je obnovení nebo zlepšení ekologické funkce vodních toků v krajině. Revitalizované koryto by mělo mít přiměřeně malou kapacitu vody, mírný podélný sklon, rozvlněnou trasu (meandrování) a větší drsnost. Revitalizace toku by také měla přinést významný efekt v oblasti protipovodňové ochrany – umožnění neškodného rozlivu, který zpomalí rychlost proudění a podpoří akumulaci vody, tím povede ke zmírnění kulminace povodňových vln. Významný efekt revitalizace je také obnova ekosystémů vázaných na přirozené vodní toky a údolní nivy, podpora procesu samočištění a obnova kontinuity říčního prostředí.

Revitalizační stavby, jakékoliv úpravy, mohou pomoci řešit konkrétní problémy dílčích úseků potoků a řek. Jsou však velice nákladné především z hlediska zajištění potřebných pozemků, ale také celkové administrace. Vedle revitalizací je také potřeba vytvářet podmínky pro co nejlepší využití samovolných renaturačních procesů.

Náprava dnešní říční krajiny je základ pro odolnou a zdravou krajinu. Nejlepší revitalizace je ta, kterou nelze poznat, že proběhla. Měli bychom mít pocit, že řeka takhle vypadá odjakživa.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Meandr
http://www.dotace.nature.cz/voda-opatreni/revitalizace-vodnich-toku.html
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/z-primek-zpatky-k-meandrum-zacala-antiregulace-ricnich-toku-40040452
https://strednicechy.ochranaprirody.cz/pece-o-vodni-rezim-krajiny/revitalizace-vodnich-toku/
https://strednicechy.ochranaprirody.cz/pece-o-vodni-rezim-krajiny/technicke-upravy-vodnich-toku/
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ricni-meandry-jako-lek-na-nemocnou-krajinu