Zasněžování a technický sníh

Zasněžování a technický sníh

Skiareály na severozápadě Čech začaly se zasněžováním. Na libereckém Ještědu se začalo již začátkem října, na Klínovci během listopadu a malé skiareály začínají až nyní začátkem prosince, s prvními mrazy a s prvním větším sněžením. Loňský lockdown postihl skiareály znatelně. Sníh „foukaly“ celou lyžařskou sezonu, i přesto, že se nelyžovalo. Kdo vlastně zaplatil tuto energii a vodu, když skiareály neměly žádné tržby? Proč jedni bojují proti technickému sněhu a druzí v technickém sněhu vidí pokrok. Na tyto otázky se vám pokusí odpovědět následující článek.

Kdy a kde se v Čechách objevil první technický sníh?

Před 56 lety, 12. listopadu 1965 se na telnické sjezdovce u Ústí nad Labem poprvé použilo sněžné dělo. Telnickému lyžařskému klubu pomohl prof. Vladimír Chlumský, odborník na kompresory a chladicí zařízení. Po několika úspěšných pokusech na dvoře Fakulty strojní, na Karlově náměstí, pomohl severočeským lyžařům upravit sněhové dělo dovezené z Rakouska a pak vyrobit ještě další tři. V tehdejším celém socialistickém bloku tak byli Češi první. V Evropě používalo v té době sněžná děla jen několik alpských středisek. Záznam rozhovoru s děkanem Fakulty strojní, prof. Valáškem o prvním umělém sněhu najdete od 37 minuty zde: 1965: první umělý sníh v Československu — Studio 6 — iVysílání — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Dnešní sněžná děla

Moderní sněžná děla už vypadají v mnohém jinak než jejich průkopníci, princip umělého zasněžování ale zůstal stejný. Fungují tak, že se v nich za pomoci kompresoru rozstřikuje vodní mlha do proudu podchlazeného vzduchu. Sněžné dělo je napojeno na zdroj vody, která je v důsledku natlakování rozprašována do ovzduší, kde se díky dostatečně velkému mrazu ochladí natolik, aby z ní ještě před dopadem na zem vznikly ledové krystalky. Ty se od přírodního sněhu liší, jsou tvrdší, připomínají spíš malé kousky ledu. Proto se také ujal název technický sníh. Většina sněžných děl je stále ještě závislá na vlhkosti okolo 60 % a teplotách pod -4 °C.

A co sněžná děla potřebují?

Aby sněhová děla mohla obstarávat trvalou sněhovou nadílku, potřebují relativně hodně elektřiny a hlavně vody, což s ohledem na poslední suché roky představuje problém. K výrobě technického sněhu se totiž používá povrchová voda z vodních zdrojů v krajině. V Krušnohoří v přehledu odběrů povrchových vod Povodí Ohře jsou tyto vodní zdroje: potok Veseřice a Bílá voda pro areál Klínovec, Široký potok pro areál Alšovka, říčka Bílina pro areál Mezihoří, Bílý potok pro areál Klíny, Bouřivec pro areál Bouřňák, Božídarský potok a Černá (Myslivny) pro areály na Božím Daru a nádrže k areálu Boží bar. Na horách potom tato odčerpaná voda chybí. Z přehledu odběrů povrchových vod Povodí Ohře se dozvíte, kolik a odkud si berou vodu areály na zasněžování: https://www.poh.cz/assets/File.ashx?id_org=200341&id_dokumenty=6502

Předmětem diskuse jsou také různé chemické látky, které se do vody přidávají, aby zajistily dobrou kvalitu sněhu.

Technický přemrzlý sníh rostlinám neprospívá, spíše naopak

Proti technickému sněhu se tak stále častěji ozývají ochránci přírody a vodohospodáři. Technický sníh je led a má jiné parametry. Tento sníh neposkytuje trávníku pod sebou onu hřejivou peřinu, jak to umí starý dobrý prašan. Nejsou to ty klasické vločky, které napadají na louku a vytvoří mezírku nad půdou o teplotě okolo 0 °C, kde můžou žít živočichové a rostliny. Technický sníh tlačí na půdu a nechává ji promrzat. Udusaný sníh navíc taje jen pomalu, což ještě více zpomaluje klíčení a celkový vývoj lučních rostlin. Sjezdovky jsou tedy z toho hlediska víceméně mrtvou zónou.

Loňská zimní lyžařská sezona trvala pouhých devět dní

Provozovatelé horských středisek celou loňskou zimu čekali na povolení otevřít svá střediska. Zasněžovali celou zimní sezonu sjezdovky, rolbovali a byli připraveni po celou zimu na první lyžaře. Těch se dočkali pouze během krátkého předvánočního provozu. Poté museli své areály zavřít a otevření se již nedočkali. Lyžařská střediska zasněžovala zbytečně. Neměli žádné lyžaře, neměli žádné tržby, neměli na platby za energii, kterou použili na zasněžování. Většina areálů se zadlužila i přes kompenzační program Covid Sport III Lyžařská střediska. A jak to vyřešili?

Letošní zimní lyžařská sezona začala brzy

Skiareály se na letošní zimu připravily opravdu brzy. Loňský propad v tržbách byl pro ně obrovský. Na libereckém Ještědu začali s výrobou umělého sněhu už na začátku října. Zasněžování v říjnu se části veřejnosti nelíbí dle komentářů na Facebooku. Jak to na libereckém Ještědu v říjnu vypadalo? – viz reportáž zde: Na Ještědu využívají ochlazení a začali s výrobou technického sněhu — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Další střediska čekala na první mrazy. Skiareál Klínovec během listopadu a ostatní lyžařské areály začínají nyní v prosinci s prvním přívalem sněhu. Uvidíme, jak dlouhá bude letošní lyžařská sezona. Loňská, i přes mnoho technického sněhu na sjezdovkách, nebyla.

Technický sníh je pokrok a zároveň zkáza. Je to byznys, potřeba zajistit práci pro lidi, žijící v horách? Dokáže si s tím příroda poradit? Tyto otázky zodpoví každý člověk jinak. Zamyslete se a zkuste si pravdivě odpovědět.

Iveta Mrkáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

ZANIKLÉ ÚSTÍ: Umělý sníh? První na Telnici - Ústecký deník (denik.cz)
Skiareály se zadluží, ale zvládnou to, říká šéf asociace horských středisek - iDNES.cz
Umělý sníh zachraňuje lyžování. Víte, jak vzniklo první sněžné dělo? | Náš REGION (nasregion.cz)
Sníh na Ještědu už v říjnu? Skiareál začal zasněžovat, připravuje si zásoby na zimu | Liberecko | Z kraje | Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje
První zasněžování v Čechách - reportáž | Aktuality | ČVUT Fakulta strojní (cvut.cz)
Umělé zasněžování nezhoršuje sucho, naopak zadržuje vodu v krajině, tvrdí předseda Asociace horských středisek | Plus (rozhlas.cz)