Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Pták roku 2022: zvonek zelený

Pták roku 2022: zvonek zelený



Vyvěšeno: 5. 1. 2022
Sejmuto:
Evidenční číslo: 01-2022

zvonek.jpgPták roku 2022: zvonek zelený

Se zvonkem zeleným se můžeme setkat v zemědělské krajině i v zahradách a na krmítkách, a to plošně v celém Česku. Za posledních deset let jsme nicméně přišli o dvě třetiny české populace zvonků. Ohrožuje ho závažná ptačí choroba trichomonóza. Ta je pro savce včetně člověka sice neškodná, pro ptáky je ale smrtící. Kvůli ní je zvonek jedním z nejrychleji ubývajících druhů posledního desetiletí.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2022 zvonka zeleného. Pomyslné žezlo mu předává káně lesní. Udělením titulu zvonkovi chtějí ornitologové upozornit na to, že ptáci, které považujeme za obyčejné a všudypřítomné, nemusejí být běžní napořád, pokud budeme do jejich životů a životního prostředí nešetrně zasahovat. Cenná data o výskytu zvonků může veřejnost dodat během nadcházející Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítku, které proběhne už tento víkend 7.–9. ledna 2022.

Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které jsou veřejnosti dobře známé a s nimiž se může setkat ve svém okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ říká k udělení titulu zvonkovi Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Zvonky zelené lze u nás pozorovat celoročně. „Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejnka zvonků sdružují  a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ vysvětluje Vermouzek.

Zářivě žlutá páska v křídle v zeleném kabátku, mohutný kuželovitý zobák a hlasitý zvonivý hlas jsou hlavní znaky zvonka zeleného. „Jméno odkazuje na jasný hlasitý zpěv, který připomíná zvonění malého zvonečku, případně elektrického domovního zvonku. To ale nebylo důvodem k pojmenování, protože jméno vzniklo dříve, než lidé začali zavádět elektřinu do domů,“ vysvětluje Vermouzek.

Jak zvonka během celého roku podpořit?

„Místo přikrmování na krmítku připravme zvonkům ideální přirozené prostředí, kde budou moci žít, hnízdit a sbírat potravu. Jak na to? V hnízdním období nekácejte stromy ani neprořezávejte keře – ohrozili byste hnízdění. Udělejte svou zahradu pestrou a různorodou. Takovou, kde ptáci najdou dostatek semen a bobulí pro sebe a housenek či pavouků pro mláďata. Pokud hospodaříte na poli, snažte se omezit chemii, zakládejte remízky s křovinami, úhory, zkrátka se snažte nabídnout místo ke sběru potravy a hnízdění. Mimo zimní období se nemoci šíří více než v zimě, proto doporučujeme od jara do podzimu ptáky nepřikrmovat a naopak ptákům vytvořit prostředí, kde by našli přirozenou potravu a nemuseli se shlukovat na krmítku. Vždy, když přikrmujete, důsledně dodržujte hygienu a preferujte taková krmítka, kde se ptáci příliš nesdružují a krmítka, která se dobře čistí. Zvonek byl donedávna běžným druhem, nyní je stále vzácnější. Je jen na nás, zda přijmeme zodpovědnost, abychom ptákům v dobrém úmyslu neškodili,“ uzavírá Vermouzek.

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

zvonek2.jpgZvonek zelený (Chloris chloris) je prakticky čistě evropský druh, areál rozšíření jen málo zasahuje do severní Afriky a do Asie. Evropu obývá celou s výjimkou nejsevernějších oblastí Norska, Finska a Ruska. Je obyvatelem otevřené krajiny s rozptýlenými keři a stromy, často žije i ve vesnicích a městech (mimo úplná centra bez zeleně). V Česku žije po celém území, preferuje teplejší nížiny. V atlasovém mapování 2014–2017 byl v Česku zjištěn ve 100 % mapovacích čtverců.

U nás jsou zvonci většinou stálí. Menší část populace je tažná (17 %) nebo tráví zimu v oblasti několika set km od hnízdiště (10 %), většina (73 %) se drží do 20 km od hnízdiště. V zimě na krmítku tedy potkáváme hlavně ptáky, kteří v létě hnízdí poblíž. Tažná část populace táhne od září do října do Středomoří, vracejí se v březnu až dubnu.

Je zavalitý, převládající barva je šedozelená, výrazná je žlutá barva v křídle. Mláďata jsou výrazně kropenatá, samička méně, sameček vůbec, zato má víc zelené a žluté. Od toho pochází jméno v mnoha evropských jazycích – Grünfink, Greenfinch – zelená pěnkava. České jméno odkazuje na jasný hlasitý zpěv, který zvonění malého zvonečku připomíná. Některým lidem připomíná i zvonění elektrického domovního zvonku, což ale určitě nebylo důvodem k pojmenování, protože české jméno vzniklo dříve, než lidé začali zavádět elektřinu do domů.

Sedá vzpřímeně, často na vrcholcích stromů, nápadná je velká hlava, silný zobák a kratší ocas. Zpívá z vyvýšeného místa, někdy i v letu – včetně typického svatebního letu, při němž samec nepravidelně mává křídly, což připomíná let netopýra. Zvonci mají velice silný zobák, který jim umožňuje louskat i tvrdá semena. Jsou téměř výhradně býložraví (semena plevelů, stromů, keřů, ale i květy a plody), ale mláďata krmí z části i hmyzem a pavoukovci, jako všichni naši pěvci.

Hnízdí na otevřeném hnízdě v hustých větvích, často docela nízko. Většinou dvakrát ročně, první hnízdění bývá v jehličnanech (listnáče ještě nejsou dostatečně olistěny), druhé v listnáčích. Má 4–6 bílých až namodralých vajec s matnými načervenalými skvrnkami a tečkami. Sedí pouze samice, samec ji po dobu inkubace krmí. Po vylíhnutí samice zpočátku mláďata zahřívá a o shánění potravy se stará jen samec. Později už mláďata krmí oba rodiče. Po 14–16 dnech mláďata vylétají z hnízda, ale oba rodiče se o ně ještě dále starají.

Článek převzat z https://www.birdlife.cz/


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 5. 01. 2022 6:41