Tají nebo přibývají ledovce?

Tají nebo přibývají ledovce?

Každý z nás už určitě aspoň jednou slyšel o globálním oteplování, změně klimatu nebo o tání ledovců. Bohužel spousta z nás neví, co to přesně znamená. Všechny tyto pojmy ovšem spolu souvisí. Tání ledovců je jeden z důsledků globálního oteplování. A ledovce po celém světě tají stále rychleji nebo je to jinak?

V ČR se ledovce nevyskytují, avšak zanechaly po sobě řadu stop. Ledovce vytvářejí morény – místa, kde se nahromadil úlomkový materiál (kameny, suť, písek, hlína). Po roztání ledovce se voda zadrží nad touto hradbou a vytvoří jezero. Další způsob vytvoření jezera ledovcového původu využívá přírodních kotlin vyplněných cirkulárními ledovci, které roztají a vytvoří jezero. Jezera ledovcového původu u nás: Mechové jezírko v Krkonoších; Černé jezero, Čertovo jezero, Jezero Laka, Plešné jezero, Prášilské jezero na Šumavě.

Ledovce tu sice nemáme a můžeme si říct, že nějaké tání se nás nedotýká, nemáme přece ani moře. Věřte nebo nevěřte tání ledovců, a hlavně jeho rizika roztání se týká celé naší planety. 

Pojďme si vyjasnit pár pojmů...

Klima a počasí

Výraz klima se používá pro dlouhodobý stav teploty, vlhkosti a srážek na určitém území. Naproti tomu počasí znamená okamžitý stav těchto veličin.

Změna klimatu

Klimatické změny označuje dlouhodobé změny počasí, které byly delší dobu obvyklé na daném místě. Patří mezi ně rostoucí hladiny moří, tání ledovců, změny srážkových modelů, vyšší frekvence extrémního počasí (například bleskové povodně a vlny veder), změny délky ročních období a změny objemu úrody. Globální klimatická změna znamená, že se „obvyklé“ počasí mění všude na Zemi. To, co činí současnou klimatickou změnu výjimečnou oproti těm minulým, je její rychlost. Zatímco v minulosti tyto změny obvykle trvaly tisíce let, ta současná probíhá v řádu desítek let. Klimatické změny jsou způsobené zvyšováním teploty Země (globálním oteplováním), za kterým stojí nárůst podílu skleníkových plynů v atmosféře oproti přirozenému stavu. Příčinou tohoto nárůstu je především spalování fosilních paliv při výrobě energie, ale i další lidské činnosti, jako kácení deštných pralesů, intenzivní zemědělství, chov hospodářských zvířat a chemická výroba.

Globální oteplování

Globální oteplování vyjadřuje současný nárůst teploty na Zemi. Je to jen jeden prvků klimatických změn. Za globálním oteplování stojí nárůst podílu skleníkových plynů (jako je CO₂, vodní pára a O₃) v atmosféře oproti přirozenému stavu. Vyšší teplota znamená více energie a vodní páry v atmosféře. Tyto faktory vedou k dalším klimatickým změnám (tání ledovců, zvyšování hladiny moří, změny srážek a častější extrémní projevy počasí jako sucha, povodně, vichřice a další). 

Co je to ledovec?

Ledovce jsou stlačené masy ledu, které se formují tisíce let. Neustálý pokles sněhu a nízké teploty pod 0 stupňů souvislým způsobem způsobují, že se sníh může hromadit na stejném místě, které způsobuje jeho přeměnu na led. Ledovce jsou největšími objekty na naší planetě, a přestože se zdají pevné, pohybují se.

Vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Austrálie. Ledovce se obvykle dělí na dva typy: pevninské a horské. Pevninské, které se v současnosti nacházejí na Antarktidě a v Grónsku, mají mnohem větší mocnost a rozlohu. Z plošného hlediska představují 96 % všech světových ledovců, z objemového hlediska ještě o něco více. O dalším popisu ledovce si můžete přečíst zde: https://www.meteorologiaenred.com/cs/que-es-un-glaciar-y-como-se-forma.html.

Tají či nabývají?

O tom, zda ledovce tají nebo přibývají a proč tomu tak je se vědci napříč celou naší planetou dohadují. V létě k tání ledovců dochází vždy. Jenomže kvůli extrémům počasí, zvyšování průměrných teplot je teplota v létě větší, čímž způsobuje i větší úbytek ledu. V roce 2019 byla Země asi o 1,5 °C teplejší než na konci 19. století – a průměrná globální teplota se v příštím století ještě zvýší.

Ledovce díky tání klesají pod vodu, nebo dochází k odhalování skal. Jak hladina vody, tak obnažené skály jsou tmavé, a všichni dobře víme, že tmavá barva více přilákává sluníčko a více ho zahřeje oproti barvě bílé, která ho spíše odráží. Většina ledovců na naší planetě opravdu taje a jen pár jich přibývá.

Dle Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) se Grónské ledovce za posledních padesát let podstatně zmenšily. Největší grónský ledovec Jakobshavn, který řada odborných studií označovala za vůbec nejrychleji tající na světě, se nečekaně zvětšuje. Zjistili to vědci z amerického NASA. Podle nich začalo přírodní těleso růst v roce 2016 díky chladnějším vodám oceánu. Jakobshavn se rozprostírá na ploše větší než 100 tisíc kilometrů čtverečních. Dlouhodobě přispívá k růstu hladiny oceánů. Kdyby roztál úplně, hladina by se mohla celosvětově zvýšit o více než 7,5 metru.

Naopak alpské ledovce tají nevídaně rychle. Opakované vlny veder se výrazně projevily na stavu horských ledovců napříč celým alpským pohořím.

V Antarktidě dochází k oběma úkazům. Je důležité rozlišovat mezi antarktickým pozemním ledem a mořským ledem, což jsou dva odlišné úkazy. Antarktický pozemní led ubývá stále zrychlujícím tempem. Zatímco antarktický mořský led přibývá i přes oteplování Jižního oceánu. Podrobnosti se dočtete zde: https://skepticalscience.com/arg_cz_antarctica_gaining_ice.htm

Rizika tání ledovců

Vědci z celého světa pravidelně upozorňují na to, že tání ledovců zrychluje a přináší čím dál větší rizika. Varují před dramatickým zvýšením hladin moří (jak bude planeta vypadat bez ledovců, se můžete podívat na tomto modelu: https://www.youtube.com/watch?v=VbiRNT_gWUQ&t=35s), nedostatkem pitné vody, migračními vlnami i rizikem nákazy starobylými viry a bakteriemi.

K podobnému případu už v minulosti došlo. Na severu Sibiře v roce 2016 propukla epidemie antraxu, tedy bakteriálního onemocnění snětí slezinnou. Nakazilo se jím tehdy nejméně osm lidí, včetně jednoho dítěte, které nakonec zemřelo. Epidemie byla připsána vlně veder, která způsobila tání permafrostu a odkryla infikovanou sobí mršinu. Nákaza byla tehdy u lidí v Rusku zaznamenána poprvé za 75 let. Vědci se i domnívají, že ne všechny bakterie musí mít negativní dopad ba naopak hledání bakterií vhodných pro vývoj nových antibiotik či jiných léků.

Ať se nám to líbí nebo ne, klimatické změny se nás dotýkají, někoho více někoho méně. V boji proti klimatickým změnám pomáhá chránit přírodu kolem nás a přírodní systémy, na kterých jsme všichni závislí. Dobrá péče o půdu, lesy a vodu nám pomůže s řešením klimatických změn a jejich důsledků jako například zpomalení tání ledovců a všech jeho rizik.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: www.pixabay.com

Zdroje:

https://ec.europa.eu/clima/sites/youth/causes_cs
https://www.bgv.cz/nastenka/85-180521023600.pdf
https://oze.tzb-info.cz/klimaticke-zmeny/20816-klimaticke-zmeny-a-globalni-oteplovani
https://iuhli.cz/kdo-ma-pravdu-nasa-nebo-meteorologove/
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-a-proc-ledovce-kolabuji-vysvetleni-co-mohlo-stat-za-nestestim-na-marmolade
https://www.denik.cz/veda-a-technika/nektere-asijske-ledovce-neubyvaji-ale-rostou-potvrdily-to-snimky-nasa-20190515.html