Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Seriál "Opeřenci na výsypkách": labuť a polák

Seriál "Opeřenci na výsypkách": labuť a polák



Vyvěšeno: 2. 4. 2023
Sejmuto:
Evidenční číslo: 26-2023

Seriál "Opeřenci na výsypkách": labuť a polák

Přinášíme další díl našeho seriálu "Opeřenci na výsypkách", který se, jak název napovídá, věnuje vzácným a často ohroženým druhům ptactva, které můžeme potkat na okrajích lomů či výsypkách. V průběhu letošního roku vám představíme přes padesát opeřenců, kteří se zabydleli právě v těchto biotopech. Náš malý „ptačí“ seriál jsme připravili ve spolupráci s p. Josefem Horákem, amatérských ornitologem a úžasným fotografem naší přírody. Pojďte se spolu s námi něco dozvědět a zároveň se pokochat krásnými snímky. 


Labuť velká
(Cygnus olor)

P8051487-ORF_DxO_DeepPRIME.jpgLabuť velká patří mezi největší ptáky v Česku, délka dosahuje 145–160 cm, v rozpětí křídel měří až 235 cm, hmotnost 8 – 12,5 kg. V České republice se nejdříve chovala jako okrasný pták v zámeckých zahradách, ve volné přírodě se vyskytovala jen výjimečně. Během druhé poloviny 20. století se začala výrazně šířit a na několika místech vytvořila nové populace. Několik párů hnízdí i na výsypkách Severočeských dolů, dolů Bílina. V posledních letech se počty labutí velkých mírně zvyšují. Labuť velkou si můžeme zaměnit za podobnou labuť zpěvnou, která má na rozdíl od labutě velké žlutý zobák. „Mute swan“ neboli „němá labuť“, je anglický název labutě velké, důvodem je malá škála hlasů, kterou se ozývá. Potravu labutí tvoří hlavně rostlinná potrava, jedná se o vodní rostliny nebo rostliny rostoucí na březích. Jen občas jídelníček doplňují živočišnou potravou, jako jsou různí plži, mlži a hmyz, výjimečně malou rybou.


Polák chocholačka
(Aythya fuligula)

P1211506-ORF_DxO_DeepPRIME.jpgJe jednou z našich nejznámějších kachen, najdeme ji na jezerech, rybnících, řekách a v cizině i na mořských pobřežích. Je prakticky nezaměnitelná, alespoň samci, se samcem jiného druhu. Podobní si jsou s polákem kaholkou, ta má ale šedý hřbet, chocholačka černý. Stává se, že do hnízda poláka chocholačky snese vejce jiná samice chocholačky, někdy i samice poláka velkého a naopak. V těchto případech se může nacházet v hnízdě i dvacet a více vajec. Polák chocholačka preferuje rybníky, jezera, řeky, mořské břehy s dostatečně hustým porostem, v zimě se objevuje na parkových jezírcích nebo městských rybnících. Během jara a léta žije obvykle samostatně, na konci podzimu a na zimu se sdružuje do větších hejn. Je částečně tažným druhem, ale v Česku se vyskytuje celoročně. Na území Severočeských dolů, dolech Bílina se vyskytuje na mnoha vodních plochách po celém území. Potrava převažuje živočišná, hlavně měkkýši, dále hmyz a jeho larvy, korýši a poměrně častou potravou jsou i malé ryby. V rostlinné potravě převažují semena a malé plody, méně časté jsou zelené části rostlin. Mláďata se živý prakticky potravou pouze živočišnou, opět převažují měkkýši.


Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: Josef Horák

Zpět na přehled
Naposledy změněno: 23. 03. 2023 13:11