Proč chránit rorýse?

Proč chránit rorýse?

Rorýs obecný (Apus apus) spadá taxonomicky do řádu svišťounů, kteří patří mezi ptáky za vůbec nejrychlejší a nejobratnější letce. V rychlosti vodorovného letu, tedy mimo střemhlavý pád sokola, předčí rorýs všechny ostatní ptačí druhy u nás. Vědci rorýsům naměřili nejvyšší rychlost až 111,6 km/h. Rorýs patří dle zákona mezi zvláště chráněné živočichy a rozhodně si zaslouží kromě našeho obdivu také ochranu. Vzhledem k faktu, že hnízdí téměř výhradně na lidských stavbách, nutně potřebuje abychom na něj pamatovali – a to zvláště při rekonstrukcích. V následujícím článku se mimo jiné dozvíte, jak rorýsům pomoci nebo alespoň neškodit.

Hnízdění
Ptáci hnízdící v České republice se vracejí koncem dubna a v květnu. Rorýsi jsou známí pevnou vazbou na hnízdiště, což znamená, že se opakovaně vrací na místo, kde úspěšně vyhnízdili. Pokud rorýs o takové místo přijde, trvá mu minimálně jeden rok, než je schopen nalézt nové. Naprostá většina hnízd je umístěna na budovách, zbytek pak na skalách, v budkách a dutinách stromů. Rorýsi obvykle vytvářejí kolonie, a proto na vhodných lokalitách nalezneme více hnízdních párů. Samotné hnízdo bývá pouhou kupkou peří, stébel a dalšího materiálu, který je na konečné místě slepen slinami. Samice klade 2–3 vejce a mláďata se líhnou po necelých třech týdnech. Přibližně jednou za hodinu je rodiče krmí hmyzem slepeným se slinami. Vývoj potomků trvá poměrně dlouho (6-8 týdnů), mláďata musí po vylétnutí z hnízda již velmi dobře létat. Jen několik týdnů po prvním letu již musí absolvovat dlouhou cestu do jižní nebo jihovýchodní Afriky, kde zimují. Samotný odlet z hnízdišť na zimoviště pak probíhá od konce července do září. Rorýsi se živí hmyzem a dalšími členovci, které chytají za letu.

Rorýsi u nás
Rorýs obecný původně obýval skály a duté stromy. Během posledních sto let se však naprostá většina rorýsí populace přesunula do okolí člověka – včetně sídlišť velkých měst. Dnes již více než 95 % rorýsů u nás hnízdí na lidských stavbách. Příčinou této změny byla pravděpodobně lepší nabídka míst vhodných pro hnízdění, která se nacházela právě na budovách.

Nejčastěji si rorýsi vybírají skuliny ve zdech, místa mezi trámy a větrací otvory. Důležitý však je snadný přílet a odlet, protože rorýsi nedokáží dobře chodit. Rorýsi stráví většinu života ve vzduchu: za letu loví, páří se, a dokonce i spí – pevnou zem potřebují vlastně jen v období hnízdění. Rorýse proto pozorujeme téměř vždy v letu, kdy je možné jej zaměnit s vlaštovkou nebo jiřičkou. Rozlišíme jej tmavou spodinou těla a také mnohem delšími a užšími křídly oproti vlaštovkovitým ptákům.

Typický je rovněž pronikavý hlas rorýse, který velmi často za letu vydává. Rorýsovo vědecké jméno znamená „beznohý“ a odkazuje na velmi krátké nohy, které u tohoto druhu neslouží k poskakování ani k chůzi. Místo toho se díky nim dokáže zavěsit na kolmé stěny nebo kůru stromů. Díky tomuto přizpůsobení a dlouhým křídlům však rorýs nedokáže vzlétnout ze země. Pokud tedy najdete nezraněného rorýse na zemi, je třeba vzít jej do ruky a vyhodit do vzduchu. Často se jedná o mladého jedince, který nezvládl svůj první let. Až v případě, že tento pokus nezabere, je třeba kontaktovat záchrannou stanici.

Ohrožení rorýsů
Rorýsi nemají mnoho predátorů v živočišné říši, jejich hnízdění však často ovlivňuje člověk. Většina starších budov byla rekonstruována a stala se tak pro hnízdění rorýsů nevhodná. Část rorýsí populace se proto přesunula na panelové domy, přesněji do větracích otvorů pod střechami. Díky trendu zateplování budov však rorýsi ztrácí i tato vhodná místa k hnízdění. Při rekonstrukcích jsou totiž z technických důvodů často zaslepovány větrací otvory. Z pohledu rorýsů je pak nejhorší variantou zateplování v hnízdní době – může se stát, že při rekonstrukci budov ptáci opustí snůšku nebo nevzletná mláďata. V době od 20. dubna do 10. srpna se proto nesmí provádět stavební práce v okruhu 5 metrů nebo 2 nejbližších poschodí od rorýsích hnízd. Vzhledem k tomu, že rorýs patří mezi zvláště chráněné živočichy, může nerespektování jeho hnízdění skončit uplatněním zákonných prostředků. Konkrétně se jedná o zastavení rušivé činnosti na dobu nutnou k přijetí odpovídajících opatření, zákaz rušivé činnosti po dobu hnízdění nebo může orgán státní správy uložit pokutu. Proto je vhodné nechat zateplení či rekonstrukci střechy na srpen a následující měsíce. Pokud se přesto rozhodnete provádět rekonstrukci v hnízdním období a zažádáte o stavební povolení, stavební úřad předkládá veškerou dokumentaci všem příslušným odborům, včetně odboru životního prostředí. Pokud je tedy v příslušném správním obvodu prokázaný výskyt rorýsů nebo je jejich hnízdění zmíněno v projektové dokumentaci, pak je třeba zažádat o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu. Úřad vydá rozhodnutí, obvykle zahrnující podmínky, za kterých mohou stavební práce probíhat – tak, aby rorýsi nebyli rušeni a hnízdiště bylo do budoucna zachováno.

Jak pomoci?
Co se týče samotného zateplování, je vhodné zachovat ventilační otvory, které slouží rorýsům jako vletové otvory do dutin pod střechou. Kromě otvorů je též nutné zajistit rorýsům samotné hnízdní dutiny, buď jako dutiny v původním panelu nebo instalací polystyrenových hnízdních boxů.

 Co se týče úprav sedlové střechy (např. půdní vestavby, opravy střechy nebo výměny střešní krytiny), opět je třeba ponechat v prostoru mezi konstrukcí střechy, vnějším pláštěm objektu a vestavěnými příčkami dutiny vhodné pro hnízdění. Další možností, která je použitelná také u novostaveb, je použití budek. Budky je možno vyrobit svépomocí nebo zakoupit. Na výběr jsou pak dřevěné, polystyrenové, plastové nebo dřevobetonové budky. Instalaci budek je vhodné konzultovat kromě projektanta také s ornitologem, aby vynaložené úsilí rorýsům skutečně pomohlo. Špatně řešená opatření můžou mít za následek úrazy ptáků, snadný přístup pro predátory nebo nevhodné mikroklimatické podmínky v budce. Více informací o technických úpravách je možné nalézt na následujících stránkách: http://www.rorysi.cz/rorysi/index.php?id=reseni a https://www.ceson.org/document/brozura_final.pdf.

Jednou z dalších možností, jak pomoci rorýsům je nahlášení hnízdiště. Důležitá jsou především hnízdiště v panelové zástavbě, kde se předpokládá zateplování. Jednoduchá metodika k nahlášení rorýsích hnízd zahrnuje dvě možnosti: chůzi po linii nebo pozorování na místech s dobrým výhledem. Registrace hnízdišť se provádí ráno nebo večer a nejsou příliš náročné na čas. Více o tom, jak se zapojit zjistíte na: http://www.rorysi.cz/rorysidb/

Předsudky a omyly
Dokonce i o tak elegantních ptácích jako jsou rorýsi kolují předsudky a omyly. Mezi nejčastější patří, že rorýsi přenášejí choroby a jejich paraziti vám zamoří byt. Pravdou však je, že jejich nemoci či paraziti jsou typičtí právě a jenom pro rorýsy a pro člověka nepředstavují nebezpečí. Navíc je většina rorýsích hnízd umístěna v dutinách, které nejsou propojeny s obytnou částí domu. Další omyl tvrdí, že vám rorýsi zobákem poškodí zateplení a trusem fasádu. Zobák rorýse je však velmi jemný a uzpůsobený k lovu měkké potravy – rozhodně není nástrojem pro úpravu tvrdších materiálů. V hnízdě a okolí rovněž nebývají zbytky trusu, protože dospělí ptáci trus mláďat odstraňují a sami se vyprazdňují mimo hnízdo.

Rorýs obecný jako pták hnízdící v naší bezprostřední blízkosti si tedy zaslouží naši ochranu a pomoc při hnízdění. Myslete tedy na něj při zateplování a rekonstrukcích, odmění se vám možností jej pozorovat a slyšet jeho hvízdavé volání, které k letním měsícům nedomyslitelně patří.

Bc. Radim Čechák
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto:pixabay.com

Zdroje:
http://news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8539000/8539383.stm
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/nasli-jste-na-zemi-roryse-muzete-mu-zkusit-jednoduse-pomoci-sami
http://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=607
https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8782/
http://www.rorysi.cz/rorysi/
https://www.ceson.org/document/brozura_final.pdf