Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Problematika plastů

Problematika plastů



Vyvěšeno: 18. 5. 2020
Sejmuto:
Evidenční číslo: 13-2020

uklid.jpgProblematika plastů

Plast, jako revoluční vynález 19. století, se postupně stává úhlavním nepřítelem celého lidstva, ale především naší planety. Nové oblečení, nová elektronika, plastové hračky pro děti nebo vybavení do domu či bytu. Jsme zavaleni věcmi, které neustále dokola nakupujeme. Málokomu dnes mobil vydrží déle než 3 roky. Jen málo z nás v tomto uspěchaném koloběhu zaznamená narůstající problém, jménem plasty. Od padesátých let jsme vyprodukovali neuvěřitelných 8,3 miliard tun plastového odpadu. Pouze cca 25 % plastu bylo zrecyklováno, zbylých 75 % odpadu skončilo na skládkách, ve volné přírodě, oceánech nebo bylo spáleno.

Plasty jsou uměle vytvořené organické látky. Suroviny využívané k výrobě plastů jsou přírodní produkty, jako je celulóza, uhlí, zemní plyn, sůl a samozřejmě ropa. Plasty Smícháním těchto látek vznikají polymery. Vlastnosti polymerů jsou v materiálech dále upravovány a vylepšovány pomocí aditiv (látky, které se přidávají do jiných látek či směsí s cílem upravit/vylepšit jejich vlastnosti), např. pro zvýšení odolnosti, pružnosti a pevnosti. Plasty jsou mimořádně univerzální materiály. Jsou ideální pro široké škály spotřebitelského a průmyslového použití. Relativně nízká hustota plastů dává těmto výrobkům výhody, jako je např. nízká hmotnost. Jsou odolné vůči korozi a mnoha jiným látkám, které napadají jiné materiály, takže jsou odolné a vhodné pro použití v náročném prostředí, lze je snadno tvarovat do složitých tvarů. (https://www.csfd.cz/film/266443-plasty-kolem-nas/prehled/).

Každý občan vyprodukuje ročně kolem 30 kg plastového odpadu, z toho 80 % tvoří obalový plast. Látky, které jsou využívány pro výrobu a zpracování plastů jsou toxické a mohou tak ohrozit naše zdraví. Plast je odolný materiál a uložení na skládku není řešení. Tyto odpady mohou na skládce ležet desítky let. Může se změnit jejich vzhled, ale jejich chemická podstata zůstává stejná a neměnná.

V posledních několika desetiletích ekologové zjišťují, že velké množství plastů se v kombinaci s nedostatečnou "recyklační morálkou" dostává do řek a následně je vyplavováno do moří a oceánů, kde jsou unášeny mořskými proudy daleko od pobřeží nebo skončí v útrobách mořských a přímořských živočichů. Znečištění plasty je jedním z velkých ekologických problémů jak na pevnině, tak také v oceánech.

 Až 99 % znečištění oceánů plastovým odpadem pochází jen z 10 řek – 8 z nich je v Asii a 2 v Africe. Jedná se o řeky: Jang-c’-ťiang, Indus, Žlutou řeku, Nil, Gangu, Perlovovou řeku, Amur, Niger a Mekong. Podle odhadů jen Jang-c'-'tiang (nejdelší řeka celého euroasijského kontinentu) přivede do Čínského moře ročně 1,5 milionu tun plastového odpadu. Avšak nelze svést vinu pouze na tyto dva světadíly. Naneštěstí se i tato skutečnost v posledních letech mění a asijské státy se proti vlně odpadu, jenž k nim míří, stále více bouří. Nechtějí být ,,smetištěm planety‘‘ a chtějí, aby rozvinuté země odpovídaly za jimi vytvořený odpad. První asijskou zemí, která zakázala dovoz odpadu byla v roce 2018 Čína, bohužel se tak přesunul vývoz plastového odpadu do jiných zemí v Asii (Indie, Malajsie, Veitnam, Turecko aj.). O tom, jak se s plastovým odpadem dovezeným z EU nakládá v těchto zemích, existuje velmi málo informací. Podle statistik, se až 80 % plastových odpadů z Evropy vyváží ke zpracování právě sem. Tím se EU stává největším vývozcem plastového odpadu na světě, přičemž USA patří mezi největšího vývozce odpadu z jediné země. Důvody jsou jasné – ekonomika. Vývoz odpadu snižuje náklady na jejich ekologickou likvidaci v místě vzniku. V jihovýchodní Asii již plastový odpad působí velice negativně na místní ekosystémy a odhaduje se, že v přilehlých vodách je více plastového odpadu, než má celý zbytek světa dohromady.

Podle výzkumů bude v roce 2050 objem plastového odpadu v oceánech vyšší než objem ryb, které tam žijí. Pokud budeme jako lidstvo fungovat stejným způsobem, jako doposud, můžeme se rozloučit s valnou většinou mořských ptáků, velryb, žraloků, delfínů, želv a mnoho jiných (např. Mořské želvy se živí medúzami. Vznášející se igelitové sáčky medúzy připomínají. Želva se do sáčku zamotá, ale vymotat se z něj již nedokáže).

Plast se v moři nerozkládá (dokonce ani tzv. bioplast), pouze se rozpadá na menší a menší částečky – mikroplasty. Tyto částečky mají schopnost cestovat po celé planetě a pronikat tkáněmi nebo na sebe vázat toxiny. Nalezneme je nejen v mořích, ale také ve vzduchu, pitné vodě, džusech, pivu, soli a dalších. Jaké mají tyto mikroplasty dlouhodobé účinky na naše zdraví, se prozatím neví. Z každého kusu plastu se časem může stát mikroplast. Jednoduše – PET lahev bychom si k jídlu nevybrali, ale mikroplasty obsažené v nápoji v těchto lahvích si s chutí dáme. Studie Enviromental Science & Technology uvedla, že ročně každý člověk pozře přibližně mezi 40–50 tisíci mikroplastových částic.

Z každého žlutého kontejneru se skutečně zrecykluje okolo 30 % jeho obsahu. Technologie, které se k recyklaci v současné době používají, dokáží rentabilně zpracovat pouze některé druhy plastů. Recyklací plastů se obecně rozumí opětovné využití. Recyklaci plastů můžeme rozdělit do 8 základních fází. První krok recyklace je sběr neboli svoz plastových materiálů, které mají být recyklovány. Plasty jsou k dispozici v nepřeberných formách od plastových lahví přes různé průmyslové plasty. Po sběru plastů a jejich přepravě do recyklačního zařízení je dalším krokem třídění. Roztříděné plasty čeká tzv. zhutnění, pomocí lisu se z nich stávají kompaktní pevné balíky, jak pro úsporu skladování, ale také pro snadnější přepravu. Následuje mytí. Plastový odpad je nutno řádně omýt, aby se odstranily nečistoty, jako jsou například štítky nebo zbytky potravin. Pro snadnější zpracování, tvarování a případný transport se plastový odpad drtí na malé částice. U těchto částic probíhá testování, aby se stanovila kvalita a třída plastu. Suché částice plastového odpadu se poté roztaví a formují se do nového tvaru např. granule nebo pelety. Posledním krokem je přesunutí již druhotného materiálu do specializovaných firem k jeho dalšímu zpracování – výrobě nových výrobků.

Recyklace plastů není ale tak "zelená", jak se můžeme domnívat. Odpadních plastů přibývá každým dnem. Evropa nemá dostatečnou kapacitu na zpracování takového množství plastu, a proto se musí část vyvážet ke zpracování do zahraničí. Jen přeprava plastových odpadů vytváří vysoké množství jiného odpadu, jako je oxid uhličitý nebo možné havárie nákladních aut či přepravních lodí. Plastového odpadu je bohužel více, než dokážeme zpracovat. Nabídka takového odpadu stále značně převyšuje poptávku.

Další potíží recyklace je skutečnost, že jsou vždy porovnávány ceny nové suroviny a recyklátu. Recyklovaný materiál může přesáhnout až 2-3x cenu nové suroviny. Zpracovatelé tedy musí hledat cesty, jak na trh dostávat vysoce kvalitní recykláty. Problémem také zůstává množství používaných aditiv. Ty se do výrobků z plastů přidávají proto, aby lépe plnily svou funkci, bohužel následně mohou komplikovat samotné zpracování plastového odpadu.

V reakci na rostoucí obavy veřejnosti o environmentální nebezpečí způsobené plasty, mnoho zemí provádí různá opatření ohledně nakládání s odpady, včetně snižování plastového odpadu, např. pomocí vývoje biologicky rozložitelných materiálů – tzv. bioplastů. Vlastnostmi se bioplast od klasického plastu téměř neliší. Přesto mají zcela rozdílný původ. Bioplasty se vyrábí ze znovuobnovitelných přírodních surovin. Surovinou může být celé řada rostlinných produktů, jako kukuřičný škrob nebo řepný cukr, ale také živočišného původu, např. krunýře humrů. Takto vyrobené materiály ale neznamenají, že jsou automaticky rozložitelné – v krátkém časovém období. Vždy záleží na výrobci, z čeho bioplast vyrobí a zda jeho reálnou dobu rozkladu spotřebiteli přizná. V případě bioplastů s rostlinným původem mohou suroviny nést aspekty klasického zemědělství. Využívají se hnojiva, pesticidy a geneticky modifikované plodiny, které mají škodlivý efekt na lidské zdraví i životní prostředí.

Bioplastů dnes existuje kolem 300 druhů a každý z nich se chová v každém prostředí různorodě. Doposud není jasné, jak bioplasty reagují na vyšší teploty, tlak nebo jak se rozkládají v mořské vodě. Rozložitelnost není závislá na zdroji suroviny, ale na chemické struktuře produktu. I PET lahve lze vyrobit z obnovitelných zdrojů, ale i tak budou stejně nerozložitelné, jako PET lahve z ropy. Totéž samozřejmě platí i naopak. Z ropy se také dají vyrobit druhy plastů, které se rozloží v poměrně krátké době. U bioplastů lze říci, že jsou v teorii rozložitelné všechny druhy. Avšak v realitě závisí doba rozkladu na způsobu a podmínkách pro jejich rozklad.

Některé bioplasty jsou téměř k nerozeznání od plastů klasických. Kam tedy s nimi? S bioplasty si umí poradit pouze některá zařízení na zpracování bioodpadu (hnědé popelnice). Vhodné je se informovat u vaší svozové firmy či obce, zda bioplasty přijdou do správných rukou a nebudou zbytečně znehodnoceny. Klasické plasty umíme ve většině případů zrecyklovat a znovu použít. Některé bioplasty bohužel zatím ne a ani není příliš jasné do jaké popelnice je vyhodit, aby mohly být znovu využitelné nebo kompostovatelné.

Nejlepším způsobem, jak nakládat s plastovým odpadem je, jej vůbec vytvářet. Přejít na udržitelné řešení obalového hospodářství může každý z nás, např. nákupem v ekologičtějších obalech (postačí látková taška) nebo přímo v bezobalových obchodech. V těchto obchodech si lze nakoupit potraviny, drogerii nebo čistící prostředky do vlastních nádob. Takových pár nákupů dokáže snížit spotřebu plastu o několik desítek procent. V České republice také vznikla iniciativa Ministerstva životního prostředí #dostbyloplastu, která se snaží nejen podnikům a institucím, ale také všem občanům nabídnout možnost vzdát se jednorázových obalů a nádobí. Cílem této kampaně je předcházet vzniku plastových odpadů. I vy můžete udělat krok k šetrnějšímu chování k přírodě a zapojit se do této kampaně.

Bohužel, člověk je tvor líný, než aby si dal práci a třídil doma poctivě odpad, raději vše hodí do jednoho koše a ten poté umístí do popelnice před domem. Místo, aby děti ve škole udělaly pár kroků navíc a vyhodily odpad, tam kam patří, vyhodí jej do smíšeného koše ve třídě. Je nutné si uvědomit, že za tyto problémy s množstvím odpadu stojí i pouhá lidská lenost. Přitom stačí tak málo, odpad správně vytřídit a tím napomoci ke správné recyklaci nejen plastu, ale veškerému odpadu. Žádný materiál není sám o sobě udržitelný, udržitelné je pouze naše chování.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto:pixabay.com

Zdroje:
https://www.trideniodpadu.cz/post/plast-v-mor%C3%ADch
https://neplastu.cz/recyklace-plastoveho-odpadu/
https://besea.cz/cz/za-co-bojujeme/za-snizeni-plastove-stopy.html https://www.thebalancesmb.com/an-overview-of-plastic-recycling-4018761
https://www.recyclenow.com/recycling-knowledge/how-is-it-recycled/plastics
https://recyclinginside.com/plastic-recycling/
https://www.national-geographic.cz/clanky/planeta-nebo-plasty-1-dil-20190208.html
https://www.eko-plasty.cz/problemy-plastu-z-ropy/
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/mcafee-recyklace-plastu-nedava-smysl.pojdme-je-znovu-ukladat-na-skladky
https://www.cr2030.cz/zavazky/dost-bylo-plastu/
https://www.prumyslovaekologie.cz/info/plasty-zkaza-nebo-vyzva-pro-budoucnost-
https://www.estav.cz/cz/2955.jak-tridime-plasty-a-jak-se-dale-vyuziji
https://www.mzp.cz/cz/news_190515-kampan-mzp-dostbyloplastu-nenahrazujte-predchazejte
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/plasty-trideni-premena-oleje-ekologie-recyklace-velke-pavlovice-enress-hantaly-sako.A200122_528135_brno-zpravy_mls
https://www.econea.cz/blog/bioplasty-prevratny-material-budoucnosti-nebo-dalsi-problem/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Plast
https://www.trideniodpadu.cz/mikroplasty
http://nopr.niscair.res.in/handle/123456789/26582
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/asie-evropa-usa-odpad-diplomacie-ekologie-obchod.A190729_093959_zahranicni_luka
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-vinkler-plastove-odpady-v-eu-a-usa-pokrytectvi-nebo-podvod
https://www.lidovky.cz/svet/asie-konci-s-dovozem-plastu-nebude-uz-dale-svetovym-smetistem.A190321_103358_ln_zahranici_ceh


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 19. 01. 2021 8:56