Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost

Krajina Podkrušnohoří – od minulosti po současnost

Podkrušnohoří je oblastí, jejíž osídlení má počátky již v daleké minulosti. Zároveň bylo a stále je krajinou s významným nerostným bohatstvím. Dějiny dobývání nerostů začínají v období daleko před příchodem průmyslové revoluce. Jaká je historie osídlení a těžby v Podkrušnohoří? A jaké jsou nejnovější plány na rozvoj oblasti? Je možné, že zde v budoucnu vznikne jezerní krajina?

Přírodní poměry
Podkrušnohorská oblast je geomorfologický celek v oblasti severozápadních Čech, konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji. Jedná se o oblast tektonických sníženin a sopečných kopců. V západní části Podkrušnohorské oblasti se často vyskytují výrony oxidu uhličitého a na něj navázané minerální prameny – oblast Karlových Varů a Františkových Lázní. Součástí oblasti je také Mostecká, dříve nazývaná Severočeská hnědouhelná pánev, kde v minulosti vzniklo významné nerostné bohatství. Jedná se o hnědouhelná ložiska a uhlí se zde těží dodnes. Větší částí území protéká řeka Ohře, dále například řeka Bílina. Obě řeky pak ústí do naší nejvýznamnější a druhé nejdelší řeky, kterou je Labe.

Historie osídlení a těžby
Tuto krajinu obýval člověk již v dávné minulosti, konkrétně od doby kamenné. Svědčí o tom například archeologická naleziště na Písečném vrchu u Bečova. Osídlování pokračovalo od pravěku až po středověk. Krajina Podkrušnohoří je souvisle obývána již od neolitu – tj. 5. tisíciletí před Kristem. Zajímavostí jsou pravěká horská sídliště, která se nacházejí v Krušných horách a nejspíše souvisí s těžbou železných rud. Naopak zemědělství se rozvíjelo v podhůří – zvláště na úrodných sprašových půdách a zůstalo zde nejvýznamnějším zdrojem obživy až do průmyslové revoluce.

První Slované přicházejí na toto území pravděpodobně v 5. století po Kristu., později začínají budovat vesnice a hradiště – centra výroby a obchodu. Z Kosmovy kroniky vyplývá budování hradišť v oblasti Žatecka. Další rozvoj oblasti pak přichází s Přemyslovci, kteří budují velké kastelánské hrady – např. hrady Bílina a Žatec. Obě stavby byly několikrát přestavěny, ale v určité podobě se dochovaly dodnes. Následně se budují pevnosti a kamenné hrady – např. první zmínka o mosteckém hradu ze 13. století. Dále se zakládají královská města – Žatec, Most nebo Kadaň. V průběhu středověku, resp. od 10. století dochází k nalézání a posléze k těžbě železných rud a také barevných a drahých kovů. Těžba uhlí je poprvé zmíněna v 15. století. Další významný rozvoj území přichází koncem 18. století, kdy dochází k rozmachu lázeňství na Teplicku.

Od 19. století dochází k industrializaci a postupné přeměně v průmyslovou krajinu. Dochází k rozvoji těžby hnědého uhlí jako nejdůležitějšího paliva – nahrazuje doposud využívané dřevo. Výrazně tomu napomáhá i stavba ústecko-teplické dráhy, ke které dochází ve 30. letech 19. století. Kromě těžby se rozvíjí také sklářství a výroba porcelánu, textilní průmysl a strojírenství. V souvislosti s industrializací dochází k urbanizaci – vzniku mnohých havířských obcí a dělnických čtvrtí na okrajích měst. Těžba uhlí začíná v 19. století hlubinnými doly a později také povrchovými lomy. Roční těžba uhlí okolo roku 1870 představovala cca 1,5 milionu tun, avšak v roce 1910 se jednalo již o cca 17 milionů tun. V této době stále ještě převládá hlubinná těžba. V následující době však přibývá povrchových lomů – po r. 1945 již přesahují 50 % produkce. Od roku 1950 dochází k přechodu na velkoplošnou povrchovou těžbu – tj. těžbu soustředěnou do několika velkolomů. V roce 1984 dochází k maximu těžby s produkcí 75 milionů tun. Význam hlubinné těžby se stále snižuje. V roce 1991 byla rozloha vytěžených ploch 264 km². K rozsáhlejším rekultivacím dochází od 70. let 20. století, kdy vznikají nové plochy s lesnickým a zemědělským využitím a také plochy určené k rekreaci.

Dnešní situace
V současné době je těžba hnědého uhlí na ústupu, např. v roce 2018 bylo v celé ČR vytěženo 39,2 milionů tun hnědého uhlí. Stále je však na území Severočeské uhelné pánve několik aktivních lomů. Severočeské doly a.s. jsou součástí Skupiny ČEZ, která je největším producentem elektřiny v ČR. V Tušimicích (lom Nástup) se těží průměrně 12 mil. tun uhlí ročně a v Bílině (lom Bílina) se těží průměrně 9 mil. tun uhlí ročně. Skupina Sev.en Energy, která je 3. největším výrobcem elektrické energie v ČR, provozuje lomy ČSA a Vršany. V roce 2018 bylo ve zmíněných lomech vytěženo 11,4 milionů tun hnědého uhlí. Co se týče samotné výroby elektrické energie v České republice, připadá v dnešní době stále největší část na uhelné zdroje (tj. černé a hnědé uhlí). Tento stav by se měl postupně měnit – a to ve prospěch obnovitelných zdrojů. Konkrétně by se mělo jednat o 20,8 % podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektrické energie v roce 2030. Dle posledních dostupných dat z roku 2018 zaujímají obnovitelné zdroje 15,2 % z celkové hrubé konečné spotřeby elektrické energie. Více informací viz stránky a dokumenty Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/

Nová jezerní krajina?
Po skončení těžby je jedním z možných plánů zatopení lomů (tj. hydrická rekultivace) a vybudování soustavy jezer. Oblast Podkrušnohoří by se proto mohla v budoucnu proměnit v jezerní krajinu, která by sloužila jako strategická zásobárna vody. Na Sokolovsku doposud vzniklo jezero Medard s rozlohou 493 ha. V Ústeckém kraji pak vzniklo jezero Most s velikostí 309 hektarů a jezero Milada o rozloze 252 hektarů, ale v plánu je stavba dalších vodních nádrží. Aktuálně se počítá s výstavbou jezera v místě dnešního lomu ČSA u Litvínova. Toto jezero by mělo mít rozlohu skoro 700 hektarů a hloubku až 150 m. Těžba uhlí v lomu ČSA by měla skončit v roce 2024, následně proběhne sanace a rekultivace a poté by bylo možné začít s napouštěním. Další dvě velká jezera by měla nahradit lomy Bílina a Nástup u Tušimic. Místo prvního zmíněného lomu by mělo okolo roku 2070 vzniknout jezero Bílina (až 1 000 ha) a místo druhého zmiňovaného, jezero Tušimice s rozlohou také až 1 000 ha. Dále by mělo po roce 2060 vzniknout menší jezero z lomu Vršany u Mostu (470 ha). Celá jezerní soustava je tedy v současné době vize s možnou realizací v horizontu několika desítek let. V letošním roce budou k dispozici výsledky studie, která je předstupněm k samotnému rozhodování o realizaci projektu. Palivový kombinát Ústí by měl studii zpracovat a předat vládě do 30. června tohoto roku. Tato studie proveditelnosti se zaměřuje na vodohospodářskou realizaci a také na využití jezer pro energetiku a rekreaci. Kromě vybudování soustavy jezer má být součástí plánu stavba přečerpávacích elektráren. Pro rozhodování bude tedy zásadní, zda by byl projekt realizovatelný a také jaká by byla finanční náročnost projektu. Celý projekt je zatím v počáteční fázi – jeho vývoj a případná realizace bude záviset na mnoha faktorech, které jsou v současné době diskutovány a odborně zpracovávány.

Bc. Radim Čechák
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto:pixabay.com, pku.cz

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Medard_(jezero)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mosteck%C3%A1_p%C3%A1nev
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podkru%C5%A1nohorsk%C3%A1_oblast
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pribeh-jezerni-krajiny-podkrusnohori-muze-skoncit-drive-nez-zacne
https://energetika.tzb-info.cz/19810-uhli-v-ceske-republice
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1994/cislo-6/promeny-podkrusnohori.html
https://www.7energy.com/cz/cinnosti/#tezba-a-rekultivace
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/jezero-most-napousteni-voda-odpar-palivovy-kombinat-usti.A200120_527693_usti-zpravy_pakr https://www.idnes.cz/usti/zpravy/jezero-vody-dul-uhli-podkrusnohorska-panev-zasobarna-vody-rekreace-retencni-nadrz.A190212_457108_usti-zpravy_pakr
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/rozhovor-ministr-zivotniho-prostredi-richard-brabec-jez-labe-jezera-sucho-ustecky-kraj.A200205_531190_usti-zpravy_pakr
https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2019/12/Podil-OZE-na-hrube-konecne-spotrebe-energie-2010-2018_1.pdf
https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/52841/60959/636207/priloha006.pdf
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/jezero-most-zpristupni-v-zari-40314657
https://www.sdas.cz/tezime-kvalitni-uhli