Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Jak se (ne)daří ptákům v ČR?

Jak se (ne)daří ptákům v ČR?



Vyvěšeno: 14. 7. 2020
Sejmuto:
Evidenční číslo: 22-2020

slavik.jpgJak se (ne)daří ptákům v ČR?

Dle odborníků dochází k obrovskému poklesu populací některých druhů ptáků. Mnohé druhy, které bývaly dříve běžné, dnes patří mezi vzácné – což platí zvláště pro ptáky zemědělské krajiny. A úbytku polních ptáků si všímá také veřejnost, starší myslivci a přátelé přírody vzpomínají na všudypřítomnou koroptev, dnes ji zná z přírody málokdo. Jaké máme informace o úbytku ptáků? A co může za nepříznivý stav jejich populací?

Co říkají data?

V odborných publikacích se lze dočíst, že ptáci bývají často využíváni jako indikátory. Ale co je to vlastně takový indikátor? Indikátor je ukazatel, který přibližuje určitý jev. Podle přesnější definice se jedná o pozorovatelný projev určitého fenoménu, který sám o sobě pozorovat nelze. A právě ptáci nám mohou posloužit jako ukazatel stavu přírody neboli indikátor biodiverzity.

Následující graf (Indikátor běžných druhů ptáků 1982–2016) je výstupem z Jednotného sčítání ptáků (JPSP), které se u nás každoročně provádí od roku 1982. Graf je vlastně geometrický průměr vypočítaný z indexů vývoje početnosti jednotlivých druhů. Ptáci jsou zde rozděleni na „lesní druhy“ a „ptáky zemědělské krajiny“. Jak číst takový graf? Pokud je hodnota stabilní neznamená to nutně, že by byly stabilní populace všech sledovaných druhů. Mnohem častěji některé druhy přibývají a jiné ubývají – viz například téměř stabilní zelená křivka od roku 2009 do 2016. Proto je vždy potřeba sledovat také stavy populací jednotlivých druhů. ČSO veřejně nabízí data o jednotlivých sledovaných druzích a je možné je procházet zde. Co tedy můžeme vidět na následujícím grafu? Vypadá to, že se polním ptákům daří mnohem hůře než lesním druhům. Dle rozsáhlých vědeckých výsledků jsou na tom polní ptáci opravdu špatně a situace se dále zhoršuje.

Jak se daří polním ptákům?
ČSO vydala v roce 2017 indikátor ptáků zemědělské krajiny. Ten je opět založen na datech JPSP a je tvořen indexy změn početnosti u dvaceti druhů ptáků. Mezi sledované druhy patří např. poštolka obecná, vrabec polní nebo strnad obecný. Co nám tento indikátor říká? V roce 2017 ubylo oproti roku 1982 polních ptáků o třetinu. Stav populací některých druhů je natolik špatný, že již nemohly být zařazeny mezi běžné druhy – např. chocholouš obecný. Příkladem nejvýrazněji ubývajících druhů může být koroptev, čejka a skřivan (úbytek o 97 %, 82 % a 50 % oproti roku 1982). Koroptev polní je pták adaptovaný na kulturní zemědělskou krajinu, mezi jeho nároky však patří mozaika různých druhů polních kultur, výskyt travnatých mezí a občasné zastoupení keřů. Jedná se o druh, který se v hnízdní době živí především hmyzem, celoročně pak semeny i zelenými částmi rostlin. Následující graf ukazuje populační vývoj koroptve od roku 1982. A jak by se dalo koroptvím pomoci? Rozhodně zvýšením diverzity zemědělské krajiny, rozčleněním na biopásy a úhory, omezením pesticidů, podporou výskytu planě rostoucích rostlin a na ně vázaných druhů hmyzu.

V České republice tedy polní ptáci výrazně ubývají, ale jaký je stav ve zbytku Evropy? Výzkumem se zabývají odborníci z Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků. Dle volně dostupných výsledků ubylo v Evropě polních ptáků o 57 % ve sledovaném období 1980–2018. Úbytek ptáků zemědělské krajiny lze tedy označit za celoevropský trend. Rozdíl je rovněž mezi starými a novými zeměmi EU – ve dřívějších socialistických zemích bývá stav populací polních ptáků lepší. Toto souvisí s poklesem intenzity zemědělství v 90. letech, a zvláště s pomalejším nástupem intenzifikace zemědělství v minulosti.

Proč ubývají polní ptáci?
Úbytek ptáků zemědělské krajiny prokazatelně souvisí se způsobem hospodaření v krajině. Základním ukazatelem je zde intenzita zemědělského hospodaření, kterou můžeme měřit výší výnosů pěstovaných plodin. A právě intenzita zemědělské produkce od 50. let minulého století do dnešní doby prudce stoupá. Tedy až na určité období v 90. letech, kdy došlo k prudkému propadu intenzity zemědělství. Populace polních ptáků na toto reagovala výrazným nárustem. S nástupem dotací se však intenzita zemědělství začala opět zvyšovat, a naopak ptačí populace zaznamenaly výrazný pokles. Co vlastně znamená vyšší intenzita hospodaření? Jedná se především o vyšší dávky průmyslových hnojiv (odklon od statkových hnojiv) a větší míra použití pesticidů (tedy jedů určených k hubení plevelů a škůdců), efektivnější mechanizace (sklízení velkých ploch najednou). Dalším faktorem, který navíc souvisí s intenzitou produkce, je diverzita polní krajiny. Při snaze o co nejvyšší výnosy se zakládají obrovské lány oseté jedním druhem plodiny. V takovém případě se snižuje diverzita krajiny – krajina se homogenizuje. Naopak heterogenní krajina je mozaikovitá, plná mezí, okrajů polí, cest, koridorů z keřů a stromů. Využití krajiny je v takovém případě různorodé, orná půda se střídá s loukou. Česko je bohužel rekordmanem ve velikosti půdních bloků (pozn.: půdní blok je souvislá zemědělsky využívaná plocha – např. souvislá plocha orné půdy) a už tento fakt je překážkou pro větší druhovou rozmanitost. Kromě ptáků se může jednat o diverzitu (počet druhů) a početnost (počet jedinců) motýlů a pavouků. Kromě intenzifikace zemědělství má vliv také opouštění půdy a zarůstání krajiny.

Při pohledu dále do historie byly populace polních ptáků ovlivňovány především změnou hospodaření a přístupu ke krajině. Jmenovitě se může jednat o odvodňování mokřadních lokalit, scelování pozemků za socialismu a již zmíněná intenzifikace. Česká krajina má typicky mnohem větší plochy s jedním typem využití (větší krajinné zrno) než například sousední Rakousko. Toto souvisí s rozdílnou historií obou států. V tehdejším Československu došlo ke kolektivizaci, tedy proces přeměny soukromého zemědělství na kolektivní v souvislosti s politicko-ideologickými důvody.

Jaké jsou konkrétní mechanismy, které vysvětlují úbytek jednotlivých ptačích druhů? Dokladů mají ornitologové poměrně málo, ilustrační příklad však může být snížení početnosti skřivana polního ve Velké Británii. Zde byl důvodem nárust podílu ozimů oproti jarním obilovinám. Skřivan totiž hnízdí v otevřených plochách v obilí, ale potřebuje relativně nízký porost v okolí. V době jeho hnízdění jsou však ozimé plodiny vyšší a hustší než jarní obiloviny. Pokud tedy skřivan zahnízdí, je to často poblíž kolejí od zemědělské techniky. A právě vyjeté koleje slouží predátorům ke snazšímu nalezení skřivaních hnízd. Na polích s ozimy proto hnízdí méně ptáků, kteří mají zároveň nižší počet vyvedených mláďat, což vede ke dlouhodobému snížení jeho početnosti. Důležité je však zmínit, že vždy záleží na lokálních podmínkách a generalizace závěrů je značně obtížná. Podle vědců toto vysvětlení, které je platné pro skřivany ve Velké Británii, nejspíše nevysvětluje úbytek daného druhu v jiných zemích (testováno např. v Nizozemí). Ukázkou šetrného zemědělského hospodaření může být případ, kdy Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) zakoupila a provozuje farmu „Hope farm“. Cílem je zde zachovat produkční funkce a zároveň podpořit ptačí populace. V případě skřivana polního zde dobře fungují tzv. skřivaní plošky („skylark plots“), což je vlastně malá část pole, která zůstává neosetá. Mezi další faktory vysvětlující úbytek polních ptáků lze zahrnout snížení potravní nabídky v souvislosti se změnou pěstovaných rostlin, vliv pesticidů, velká výška a hustota pěstovaných plodin (viz skřivan polní ve Velké Británii). Naopak vliv ptačích predátorů (např. straky nebo krahujce) obvykle nevysvětluje úbytek jiných druhů.

Jak to řešit?
Členské státy EU se se snaží kompenzovat negativní vlivy zemědělství na přírodu (a tedy i ptactvo) pomocí zpřísnění podmínek pro poskytování dotací a také agroenvironmentálními programy. Agroenvironmentální programy mají za cíl kompenzovat negativní vliv intenzifikace zemědělství na životní prostředí a také biodiverzitu. Jejich příkladem můžou být tzv. biopásy nebo ochrana hnízdišť čejky chocholaté. Čejka hnízdí především na orné půdě, obvykle na vlhčích nebo podmáčených stanovištích a je proto ohrožena zemědělskými aktivitami. Opatření se proto zaměřuje na omezení hospodaření na lokalitách, kde čejka dlouhodobě hnízdí. Konkrétně se jedná o vyloučení pěstování plodin v době hnízdění a bezprostředně po něm. Následně se okolí hnízdiště osévá směsí, ze které profitují také ostatní ptáci, drobní savci a opylovači. Zemědělci je tedy kompenzována ztráta příjmu z produkce a dodatečné náklady na osev (převážně zelené hnojení). Co se týče efektu agroenvironmentálních programů, zatím bohužel nepřinesly zastavení úbytku druhů na národní úrovni, přestože mohou mít lokální význam. Vědci však již tuší, která zemědělská opatření a postupy zlepšují stav druhové rozmanitosti nejvíce. Jedná se o ponechání nesklizených pásů a části polí ladem (podpora potravní nabídky a hnízdění). Nejspíše pozitivní přínos má také vytváření travnatých a nektarodárných pásů na okrajích polí, ponechání neposečených ploch, ponechání strnišť přes zimu, ponechání úhorových pásů, aj.

Jak se daří ostatním?
V České republice se vyskytuje 399 druhů ptáků a asi polovina z nich u nás také hnízdí. Co se týče změn početnosti, přibývají především mezinárodně chráněné druhy (orel mořský), některé lesní druhy a druhy, které se vyskytují v blízkosti člověka (sojka obecná nebo straka obecná). Naopak nejvíce ubývají zmínění ptáci zemědělské krajiny a někteří mokřadní ptáci. Vodní a mokřadní ptáci ubývají většinou díky vysoké rybí obsádce (konkurence při lovu bezobratlých) a zániku hnízdních příležitostí. Nejvýrazněji pak ubývají potravně vázané na větší druhy vodních bezobratlých (čírka obecná a č. modrá, lžičák pestrý). Dalším vlivem je likvidace vhodných hnízdišť, tj. vlhkých luk. Ty sloužily jako přechodové prostředí mezi vodní hladinou rybníka a suchozemským prostředím. Naopak některé druhy vodních ptáků jižního původu (kvakoš noční, kolpík bílý, volavka stříbřitá) zvětšují v oblasti ČR své hnízdní rozšíření, což může být dáno oteplováním klimatu. Rovněž např. slavík modráček zvyšuje svoji početnost v souvislosti se zarůstáním břehů a okolí rybníků. Druhy lidských sídel neukazují výraznou celkovou změnu početnosti. Z ubývajících druhů lze zmínit kavku obecnou a vrabce domácího, pravděpodobnou příčinou je zde nedostatečná potravní nabídka. Dále ubývá rorýs obecný, zvláště díky zateplování staveb.

Z analýzy širších souvislostí vyplývá, že ubývají obvykle specialisté (druhy s vyhraněnými nároky na prostředí) a naopak generalisté (druhy bez vyhraněných nároků) většinou stagnují nebo přibývají. Někteří odborníci proto mluví o stavu o nástupu „univerzální krajiny“ s výskytem omezeného množství druhů, kteří v ní dokáží přežít.

Co tedy dělat, aby se ptákům dařilo lépe? Rozhodně podporovat jejich výzkum a monitoring, podporovat organizace zabývající se jejich ochranou, sledovat a účastnit se celospolečenské diskuze. Jednou z možností je také aktivní zapojení – pomoci s údržbou stanovišť nebo se sčítáním ptáků. Sami odborníci přiznávají, že nalezení optimálního řešení pro ptáky a lidi bude náročné, zdravá krajina plná ptačího zpěvu a čiřikání se však vyplatí nám i budoucím generacím.

Bc. Radim Čechák
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://eagri.cz/public/web/file/479839/G_Cejka.pdf
http://fkcso.cz/fk/ptacicr.html
http://www.casopis.forumochranyprirody.cz
https://avifauna.cz/wp-content/uploads/2018/06/IPZK_2017.pdf
https://ekolist.cz
https://is.muni.cz/el/1431/jaro2015/Bi7113/01_Krajinna_ekologie.pdf
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2016/Bi7113/01_Krajinna_ekologie.pdf
https://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/sylvia45_1Vorisek.pdf
https://pecbms.info/
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-4/prehlizena-promena-zemedelstvi.html
https://www.birdlife.cz
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/jak-se-maji-polni-ptaci-v-cesku/?action=download
https://www.ceska-puda.cz/blog/LPIS-kdo-hospodari-na-mem-pozemku.html
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2007/Zari---2007/Populace-koroptve-polni---hlavni-priciny-stavajici
https://www.rspb.org.uk/our-work/conservation/conservation-and-sustainability/farming/hope-farm/
https://www.youtube.com/watch?v=fBl_60zBmRk


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 19. 01. 2021 20:06