Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Přírodní prostředky na ochranu rostlin

Přírodní prostředky na ochranu rostlin



Vyvěšeno: 17. 8. 2020
Sejmuto:
Evidenční číslo: 27-2020

skudce.jpgPřírodní prostředky na ochranu rostlin

Když už si dáme tu práci a vypěstujeme nějakou rostlinu, dříve než se můžeme těšit z chutných plodů či krásných květů, přijde nám často do cesty škůdce nebo choroba. Ochrana rostlin je často nutná už v brzkých růstových fázích, největší boj však nastává krátce před sklizní. Běžně používané chemické přípravky s sebou nesou řadu rizik, proto vám přinášíme několik tipů a receptů na přírodní ochranu rostlin. V dnešní době na nás chemické látky útoční ze všech stran a tak je prospěšné, pokud to jde, vyhnout se jim alespoň na zahradě a vypěstovat si opravdu zdravé potraviny v bio kvalitě. Nabízí se přímá pomoc rostlin, které přisadíte na záhon nebo si můžete vyrobit přírodní postřiky.

 

Existuje mnoho způsobů, jak zahradu chránit bez nepříznivých dopadů na zdraví přírody i naše, jak tedy pečovat o zdraví půdy i rostlin chytře a levně?
Netkaná textilie brání hmyzu v napadení mladé zeleniny, pokud ji pečlivě utěsníme kolem záhonu. Zalévat můžeme i přes ni. Navíc udržuje příznivé mikroklima a urychluje růst, což se hodí jak na jaře, tak na podzim. Pomocí bílé netkané textilie můžete ochránit například mrkev před pochmurnatkou, cibuli a pórek před vrtalkou pórkovou, ředkvičky před dřepčíky apod. Ředkvičky a ředkve nesmí nikdy vyschnout. Proud vody při zálivce vždy zčásti škůdce odplaví a nezavadlé rostliny se dřepčíkům dokáží účinně bránit. Navíc je pak zelenina křehká, sladká a nedřevnatí.

Proti různým škůdcům je možné využívat prostředky biologické ochrany, jako jsou parazitující druhy vosiček, draví roztoči nebo mšicomorky. Určitě je vhodné podpořit dravé druhy hmyzích pomocníků, kteří se přirozeně vyskytující na vaší zahradě – slunéčka, lumky, lumčíky, dravé vosy, škvory a další. Stačí, když jim necháte vyhrazený koutek v zahradě bez vašich zásahů nebo jim můžete připravit obydlí – hmyzí domeček, který se může stát zároveň originálním dekorativním doplňkem vaší zahrady. Pokud chcete do zahrady nalákat tyto přirozené pomocníky, je nutné vzdát se chemických pesticidů, které zabíjejí hmyz bez výběru, tedy druhy nežádoucí i užitečné.

Užiteční živočichové – naši pomocníci na zahradě:

  • zlatočka – jejich larvy se živí mšicemi
  • škvoři – loví mšice, housenky, dřepčíky a štítenky
  • včely – opylují rostliny, zvláště důležité pro opylení ovocných stromů
  • pestřenky – živí se mšicemi, molicemi a sviluškami
  • lumci – jejich larvy likvidují mouchy
  • ježek – živý se slimáky a ponravami
  • ještěrka obecná – živí se hmyzem
  • ropucha obecná – žere slimáky
  • slepýš křehký – živí se slimáky a hmyzem
  • slunéčka – živí se mšicemi
  • střevlíci – živí se slimáky, mandelinkami a housenkami
  • červenky – živí se hmyzem
  • vážky – loví komáry a další hmyz

Výluhy, maceráty a jíchy z bylin
Výluhy a maceráty se využívají jako ochrana rostlin před škůdci a chorobami i jako hnojivo. Výluh je při přípravě rychlejší a voňavější, protože se na rozdíl od jíchy nenechává kvasit. Byliny (zhruba 250 g) zalijeme vroucí vodou (asi 1 l) a zakryjme pokličkou. Necháme 30 až 90 minut vyluhovat, pak scedíme. Používá se zředěný, většinou v poměru 1 : 5. Na macerát vybrané byliny zalijeme studenou pramenitou nebo dešťovou vodou, zakryjeme a necháme stát 12 až 24 hodin. Macerát hlídáme, aby nezačal kvasit, to už bychom dělali jíchu. Nakonec ho scedíme.

V přírodní zahradě se nejčastěji používá jako přírodní tekuté hnojivo a postřik zákvas neboli jícha. Na 10 litrů vody potřebujeme zhruba 1 kg čerstvých (či 200 g sušených) bylin, nejčastěji se používají kopřivy. Nasekáme je na kousky, dáme do nekovové nádoby a zalijeme dešťovkou. Necháme několik dní kvasit – kvašení poznáme podle uvolňujících se bublinek a ne zrovna libého zápachu, proto jíchu vyrábíme někde v koutku zahrady. Proces kvašení urychlíme promícháváním. Jícha je hotová, když už se bublinky neuvolňují, tekutina je tmavá a zapáchá. Když je teplo, kvasí tak dva týdny, v chladných dnech asi měsíc. Vylouhované byliny můžeme zkompostovat. Zákvas je hodně koncentrovaný, proto se musí před použitím zředit. Optimální poměr pro hnojení jednou měsíčně je 1 díl zákvasu a 10 dílů vody.

Zázračná kopřiva jako hnojivo i postřik na mšice
Kopřivová jícha svědčí veškeré zelenině, ovocným stromům a keřům i okrasným rostlinám. Jde o přírodní hnojivo bohaté na dusík, železo, vápník a křemík, proto se využívá zejména v období intenzivního růstu zeleniny, kterou chrání před chorobami a posiluje. Jíchu, ředěnou v poměru 1 : 10, dáváme vždy přímo ke kořenům. Neředěný macerát jako postřik ničí mšice.

Heřmánek jako prevence proti plísním
Květy heřmánku chrání pěstované rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporují jejich zdravý růst. Heřmánkový macerát aplikovaný ke kořenům v poměru 1 : 5 má skvělé protizánětlivé a antibakteriální účinky.

Pampeliška
Listy i květy pampelišky prospívají ovoci a plodové zelenině. Nezředěnou jíchou zaléváme ovocné stromy a keře ke kořenům, abychom podpořili kvalitu plodů. Ředěná jícha v poměru 1 : 15 stimuluje růst a zlepšuje kvalitu zeleniny. Výluh je vhodný jako hnojivo na plodovou zeleninu, můžeme ho smíchat s kopřivovým v poměru 1 : 1.

Postřik proti strupovitosti jabloní, hrušní a třešní
Proti této nepříjemné chorobě nám pomůže vratič, 500 g čerstvého nebo 50 g sušeného vratiče necháme 24 hodin louhovat ve studené vodě a poté mírně převaříme cca 30 minut. Po zchladnutí přecedíme a postříkáme stromy, nejlépe už na konci dubna a podruhé na začátku května (po opadání korunních plátků); po odkvětu je nutné aplikovat ve čtrnáctidenních intervalech.

Postřik proti houbovým chorobám
Do kbelíku dáme na 10 litrů vody 0,5 kg rostlin (cibule, česnek, šalotka, medvědí česnek, pažitka apod.) Vykvašeným roztokem naředěným 1:10 zaléváme nebo stříkáme rostliny.

Užitečné rostliny, které odpuzují škůdce a zlepšují kvalitu půdy:

  • bazalka pravá – láká včely, silnou vůní odpuzuje škůdce
  • saturejka horská – odpuzuje mšice
  • brutnák lékařský – medonosná rostlina užitečná pro včely
  • česnek – proti plísním, odpuzuje hryzce
  • kopr – odpuzuje běláska zelného
  • heřmánek – láká opylovače
  • zavinutka podvojná – láká včely
  • kopřiva – láká housenky motýlů, které se živí jejími listy
  • hořčice, špenát, svazenka, pohanka – zelené hnojení, zlepšují kvalitu půdy
  • aksamitník – hubí háďátka v půdě
  • křen – odpuzuje běláska zelného
  • levandule lékařská – působí proti plošticím
  • řebčík královský – odpuzuje hryzce
  • šalvěj lékařská – odpuzuje slimáky
  • měsíček lékařský – odpuzuje půdní háďátka

Ptáci pomáhají v boji se škůdci
Užitečnými pomocníky, díky kterým se můžete obejít bez postřiků, jsou především ptáci. Do zahrady je můžete přilákat na ptačí budky, krmítka, pítka nebo na starý strom, bohatý na různé dutiny, který poslouží ptákům jako útočiště. V zahradách nejčastěji hnízdí sýkory, vrabci, brhlík lesní nebo špačci. V době hnízdění jsou pro zahradu vítanými hosty, protože zlikvidují spoustu drobného hmyzu.

Jak postavit budku?
K výrobě ptačích budek je nejlepší využít smrková prkna s tloušťkou kolem 2 cm. Pro sýkory, brhlíky lesní a vrabce je zapotřebí, aby obydlí mělo dno o rozměrech 12 x 12 cm, vnitřní výška byla zhruba do 25 cm a průměr vletového otvoru do 3,5 cm. Stříšku je vhodné mírně zkosit a boční stěnu opatřit panty, aby šla budka zlehka otevřít a vyčistit. Budka pro špačka nebo strakapouda má mít dno velké 15 x 15 cm, průměr vletového otvoru až 5 cm a výšku do 28 cm. Budku je třeba situovat na jihovýchod a vyvěsit ve výšce alespoň 3 m, také by se mělo jednat o dobře přístupný prostor. Návod na výrobu budky - zde.

Odměna za výrobu budek, krmítek i pítek na sebe nenechá dlouho čekat. Drobní pěvci z okolí vás potěší nejen krásným ptačím zpěvem, ale také možností pozorovat zajímavý ptačí život, budování hnízd, krmení mláďat i jejich pomoc ve vaší zahradě v podobě konzumování škodlivého hmyzu.

Proč hnojit přírodními hnojivy?
Umělá hnojiva jsou vysoce koncentrovaná. Pokud jimi příliš nešetříte, vždy se jejich část vyplaví do půdního podloží, kde živiny již nemohou být spotřebovány kořeny rostlin. Dále pak putují do podzemní vody a s ní do povrchových vod, kde způsobují její eutrofizaci, tedy rozvoj nebezpečných sinic a řas, které kvalitu vody degradují. Syntetická hnojiva na rozdíl od těch organických v podobě hnoje a kompostu neobsahují žádnou organickou hmotu, která představuje jeden ze stavebních prvků každé zeminy. Chlévská mrva je sice v dnešní době těžko k sehnání, ale kompost si na zahradě může vyrobit každý. Navíc smysluplně využijete rostlinný odpad, jehož likvidaci byste stejně museli řešit. Do kompostéru můžete kromě kuchyňských zbytků přidat zeminu, nekvetoucí plevele, spadané listí, posečenou trávu apod.

Hnojiva v podobě bylinných výluhů:

  • kostivalový výluh - obsahuje dostatek draslíku a je vhodným hnojivem pro zeleninu
  • výluh ze zeleninového odpadu - použijeme například listy kapusty, rajčat, řepy apod.
  • výluh z plevele - je možné použít v podstatě jakýkoliv plevel – jen při výrobě nesmíme použít plevel se zralými semeny
  • pampeliškový výluh – nejvíce prospívá ovocným dřevinám
  • heřmánkový výluh - rostliny posiluje a chrání před plísněmi i houbovými chorobami
  • výluh z přesličky - posiluje díky křemíku rostlinná pletiva

Vhodné jsou i výluhy z měsíčku, máty, levandule, tymiánu, řebříčku, yzopu či meduňky apod.

Botanické pesticidy
Mezi velmi perspektivní alternativy ochrany rostlin patří také botanické pesticidy. Tyto přípravky jsou zatím málo známé a používané jen okrajově ekologickými pěstiteli. Nicméně v jiných státech světa se tyto přípravky těší stále větší oblibě a to právem. Botanické pesticidy jsou přípravky, které obsahují jako účinnou složku tzv. rostlinné sekundární metabolity obranného mechanismu. Některé rostliny si v průběhu koevoluce vyvinuly velmi účinný obranný mechanismus, který jim pomáhá čelit stresům a napadení chorobami a škůdci. Tento „mechanismus” je založen na syntéze sekundárních metabolitů, které mají schopnost inhibovat růst a příjem potravy nebo které mohou přímo usmrtit jak patogeny, tak fytofágní hmyz. Tyto látky lze z rostlin velmi snadno izolovat různými extrakčními metodami, včetně jednoduché macerace rostlinného materiálu ve vodě. Mezi hlavní výhody botanických pesticidů patří jejich nízká toxicita k necílovým organismům, včetně člověka, minimalizace rizika vzniku rezistentních populací patogenů a škůdců nebo jejich jednoduché skladování. Příkladem botanických pesticidů jsou přípravky na bázi pongamového oleje, které velmi dobře zabraňují šíření chorob rostlin (např. rzivosti, septorióz, plísně šedé) v porostu, pokud je aplikace pravidelně prováděna podle instrukcí.

Jana Krátká
Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
http://prirodnizahrada.eu/hnojeni/
http://www.ekozahrady.com/hnojeni.htm
https://www.ireceptar.cz/zahrada/jak-chranit-rostliny-bez-chemie-pomuze-lep-olej-i-textilie.html
https://primanapady.cz/clanek-2495-proc-hned-sahat-pro-chemicke-postriky-pripravte-si-je-doma
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10658625776-polopate/220562220400012/obsah/763026-botanicke-pesticidy

Foto: pixabay.com


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 20. 01. 2021 10:27