Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?

Migrační objekty – smysluplné řešení nebo zbytečný luxus?

Živočichové se často ocitají v nepříjemných situacích, které nemohou řešit jiným způsobem než změnou místa žití. Problémem ve spojitosti s migrací jsou bariéry, které omezují nebo úplně znemožňují živočichům volný pohyb krajinou. Silnice a dálnice nekopírují terén a přizpůsobují krajinu autům. Aby zcela neponičily přirozené vazby v krajině a její propustnost pro živočichy je zapotřebí je zprůchodňovat.

V minulých letech se prvky, které spojují jednotlivé ekosystémy, vyskytovaly plošně a přirozeně a byly brány jako samozřejmost, proto se problémům s migrací živočichů nevěnovala taková pozornost. V dnešní době však tento problém narůstá s rozsáhlými výstavbami dopravních sítí. Zvláště pak s nárůstem silniční dopravy, budováním lidských sídel, výstavbami průmyslových komplexů nebo zakládáním velkých polních lánů. Krajina tak přestává plnit automaticky plnit svoji spojovací funkci a pro mnohé živočichy se stává neprůchodnou a z dlouhodobého hlediska je ohrožena i samotná existence jednotlivých živočišných druhů.

Živočichové konají během života tři hlavní typy pohybů:

• každodenní pohyby za potravou, odpočinkem a rozmnožováním,
• pohyby mláďat, které opouštějí rodiče a hledají si nová teritoria,
• dálkové migrace za potravou v určitém ročním období, kvůli rozmnožování v klimaticky příhodnějších oblastech (např. tažní ptáci) a někdy i daleké cesty jedinců vypuzených z rodičovských teritorií (např. vlci).

Veškerý jejich pohyb nazýváme migrací. Migrace se charakterizuje jako přemísťování jedinců, ale i celých populací. Je podmíněna především působením vnějších činitelů, mezi které patří např. nevyhovující klima, nedostatek potravy, potřeba nalezení vhodných podmínek pro rozmnožování, snížení možnosti kontaktu s predátory atd. Základním opatřením, jak ochránit migraci živočichů je vymezení částí krajiny, které mají pro tento účel zásadní význam. Řešením jsou migrační objekty neboli průchody. Ty umožňují migraci živočichů přes silnice, dálnice a jiné migrační bariéry. Průchody se rozdělují na podchody a nadchody.

Podchody jsou migrační objekty, kde probíhá migrace spodem, pod úrovní komunikace. Podchody se dále rozdělují na propustky a mosty na komunikaci. Propustky mají dvě funkce – odvádějí srážkové vody a umožňují migraci drobných živočichů, jimiž jsou např. žáby, čolci, mloci, plazi, drobné šelmy a drobní savci. Mosty na komunikaci jsou realizovány na trase silnic za účelem překonání terénních nerovností, vodních ploch, údolí, silnic všech kategorií, železnic, lesních a polních cest aj. Tyto stavby jsou navrhovány tak, aby umožnily živočichům bezpečné překonání pozemní komunikace.

Nadchody patří mezi migrační objekty, kde je vedena migrace vrchem, tedy nad úrovní komunikace. Nadchody se rozdělují na tunely a mosty přes komunikaci. Tunely jsou objekty, které jsou provedeny za účelem překonání městských zástaveb. Migrační funkce je zde pouze doprovodná a je zajištěna především nad konstrukcí tunelů.

Mosty přes komunikaci, které slouží pro překonávání komunikací se nazývají ekodukty. Jsou to speciální mostní objekty, které slouží k zachování spojitosti životního prostředí a migračních tras živočichů. Ekodukty jsou navrhovány na dálnicích a rychlostních komunikacích, které svou šířkou a vedením trasy představují nepřekonatelnou bariéru pro migraci. Rozdělením krajiny dochází k izolaci živočichů, k zhoršení stavu živočichů i kvality prostředí, ale také k poklesu biodiverzity. Tento typ nadchodu je využitelný pro širší spektrum živočichů, pro které je přirozenější přecházet silnici vrchem než podcházet silnici tmavým podchodem bez vegetace. Živočichům je tak umožněno, aby mohli "nerušeně" překonat překážku vrchem nad komunikací a neohrozili tak sebe nebo provoz pod nimi.

Zprávy o střetu automobilů s divokou zvěří jsou v dnešní době skoro denní záležitostí, bohužel si však neuvědomujeme, kdo komu vlastně kříží cestu. Rostoucí síť silnic a dálnic, kterou společnost nezbytně potřebuje k přesunu osob i materiálu, čím dál tím častěji přetíná migrační cesty zvěře, pro kterou se oproti lidem stává pohyb v krajině složitější, ne-li nemožný. V porovnání s Evropou je Česká republika "rájem" ekoduktů – tolik jako u nás jich jinde najdeme jen stěží. Daleko důležitější, než počet je však účinnost ekoduktů, tj. zda skutečně plní svůj účel.

Požadavky na jejich stavbu a rozměrové parametry vycházejí z výsledků Studie vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a Migrační studie. Koncept "migrační studie" je založen na modelových druzích: třech ohrožených a ochranářsky významných (medvěd, rys a vlk) a dvou druzích velkých savců (jelen a los). Ty se v ČR vyskytují velice nerovnoměrně. Mají různé ekologické nároky a způsob života. Medvěd je "modelovým druhem" jen v drobné oblasti u Jablunkova (jinde se po staletí nevyskytuje a již ani nikdy pravděpodobně vyskytovat nebude). I vlky najdeme jen na nepatrné rozloze státu. Stavy rysů jsou katastrofální. Na losa lze narazit pouze vzácně jen v úzkém pruhu mezi Polskem a Rakouskem. V rámci konceptu je každý migrační koridor jakousi "zprůměrovanou směsí" všech pěti druhů. Vzhledem k zastoupení uvedených druhů v krajině se z koridorů pro pět "modelových" druhů fakticky stávají koridory pro jeden druh – jelena. Vedle něj tyto cesty využívá hlavně srnec a prase divoké.

Nejméně polovina přechodů pro zvěř je postavena tak, jako kdyby si kladly za cíl co nejvíce zvířatům znepříjemnit cestu. Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic stojí postavení jednoho takového ekoduktu nejméně 250 miliónů a péče o něj vyjde v příštích třiceti letech na miliardu korun. Pro srovnání: v Německu stojí výstavba podle Spolkového ministerstva dopravy v přepočtu kolem 100 miliónů korun. V roce 2011 řekl Radomír Bocek (který, měl na starost problematiku ekologických staveb v Ředitelství silnic a dálnic) "Kdybychom ta pravidla brali opravdu rigidně, mohli bychom říci, že jedenáct z těch dvanácti ekoduktů je postaveno špatně". Navíc na nově postavených ekoduktech neprobíhá žádný monitoring účinnosti.

Za vyhozenou investici lze považovat například přechod přes rychlostní silnici číslo 6 u Jenišova na Karlovarsku. Na jedné straně přechodu je hřbitov, na druhé je vilová čtvrť, kousek od ní jsou hypermarkety Makro a Globus. Těžko si lze představit, že přes přechod bude chodit plachá zvěř. Na přechodu přes silnici I/20 u Nové Hospody na Českobudějovicku vede silnice, po které si auta zkracují cestu. Tím slouží spíše dopravě nežli živočichům. "Nedá se čekat, že migrace zvířat po asfaltové cestě by byla nějak výrazná", řekl v roce 2011 Jaroslav Kostečka, dnes již bývalý jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Další nevhodné ekodukty leží na Pražském okruhu. Jsou umístěny v místech, kde zvířata nemají migrační trasy a případné migraci navíc brání světlo lamp.

Mezi jeden z povedených ekoduktů patří ten u obce Voleč na D11. Most je porostlý vegetací a na obou jeho stranách je postavena protihluková zeď vysoká zhruba 3 m. Je vhodně umístěn, prochází z lesa do lesa a v bezprostřední blízkosti nejsou žádné obytné objekty. Ekologové se tímto ekoduktem chlubí a vozí k němu zahraniční delegace.

Ekology chválený je také ekoduktu u Kletné na Novojičínsku, který leží na migrační trase, která propojuje Beskydy a celé Karpaty s pohořími dále na západ. "To bylo zajímavé, už když to tady stavěli. Ještě tady stály bagry a bylo to nezarostlé a už tady běžně chodili zajíci, chodila tady srnčí zvěř, a dokonce divočáci tudy probíhali. Evidentně to chybělo. Rychle si to zvířata našla a od začátku je ten most používaný", řekl v roce 2015 Jan Klečka, ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří.

V rámci předprojektových a projektových příprav je vytvářeno mnoho studií, které se zabývají dopadem stavby na flóru a faunu, únosností ztráty biotopů způsobenou záborem krajiny a jsou připravovány projekty na záchranných transferů a kompenzačních opatření. Bohužel všechny tyto dokumenty vyhodnocují a řeší pouze krátkodobé dopady stavby na životní prostředí. Avšak realizací komunikace dojde k jednorázové a dlouhodobé změně původního prostředí. Musí tak docházet k přizpůsobení místních populací živočichů na novou situaci. Ulehčení pro živočichy je výstavba vhodných a kvalitně vystavěných migračních objektů.

Vhodným řešení při stavbě migračních objektů by bylo využití tzv. krajinného ekoduktu (landscape green bridge), který se např. využívá v Nizozemsku. Krajinný ekodukt má výhodné prostorové parametry, stává se organickou součástí krajiny a není potřeba uvažovat o funkčnosti, chodí po něm, co chce, od jelenů až po pavouky a fauně na něm nic nehrozí. Nejsou potřeba žádná naváděcí opatření a negativní vliv silnic a dálnic je stoprocentně eliminován.

Má-li být stavba, která má podporovat zprůchodnění silnice či dálnice, účelná, bylo by logické, aby byl její účel správně definován. Z dobře definovaného účelu následně vyplynou parametry a dané ekologické nároky živočichů, jimž má stavba sloužit. Ekodukt např. pro medvěda a pro jezevce musí mít zákonitě jiné parametry. Až na pár výjimek nejsou tyto úvahy v praxi aplikovány. Nové silnice a dálnice je potřeba projektovat tak, aby měly co nejvíce objektů napomáhajících migraci živočichů. Náklady na takové objekty jsou zanedbatelné v porovnáním s ekologickým dopadem na živočišná společenstva.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://www.ceskedalnice.cz/dalnicni-sit/ekodukty/
https://www.selmy.cz/clanky/vyuzivaji-zvirata-ekodukty-pripad-ze-suchdolu-nad-odrou/
https://ostrava.rozhlas.cz/ekodukty-a-podmosti-nadchody-a-podchody-pro-divokou-zver-6968756
http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/ekodukty-v-ceske-republice-smysluplne-reseni-nebo-nesmyslny-luxus
http://www.enviweb.cz/85482
https://radiozurnal.rozhlas.cz/d1-pod-rentgenem-7905738/2
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2009/Prosinec---2009/Doprava-a-zver-(1)
https://theses.cz/id/lhcbrl/Diplomova_prace_Vajgantova-2.pdf
https://www.doerken.com/cz/systemova-reseni/Inzenyrske-stavby-specialni-pouziti/Specialni-pouziti/Zelene-mosty-pro-prechod-zver-e.php
https://www.mezistromy.cz/les-a-stromy/fragmentace-krajiny/odborny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekodukt
http://vodnitoky.ochranaprirody.cz/
https://www.ochaprirody.cz/res/archive/367/055476.pdf?seek=1503299933
https://core.ac.uk/download/pdf/17304842.pdf
http://vodnitoky.ochranaprirody.cz/migrace-ryb-a-rybi-prechody-rybi-prechody-a-jine-migracne-propustne-objekty/
http://x1dz.mokropsy.com/xdz/files/95-f-bp--siklova-anna-f-bp--siklova-anna-bakalarska-prace.pdf
http://www.pjpk.cz/data/USR_001_2_8_TP/TP_180.pdf
https://ostrava.rozhlas.cz/ekodukty-a-podmosti-nadchody-a-podchody-pro-divokou-zver-6968756
http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/uploaded/magazine/pdf/12-ekodukty-v-ceske-republice-smysluplne-reseni-nebo-nesmyslny-luxus.pdf
https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/22A50F0C3B772784C1257B28003B84EB/$file/EIA_1_2013.pdf
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ekodukt-zeleny-most-prechod-pro-zvirata.A160912_213326_domaci_ane