Sukcese jako forma rekultivace

Sukcese jako forma rekultivace

Stěžejním pilířem energetiky v České republice jsou i nadále tepelné elektrárny, které spalují hnědé uhlí. Většina této suroviny je dobývána povrchově, lomovým způsobem. Těžební společnosti jsou k tomuto vedeny zejména ekonomickými důvody. Vrstvy zemin musí být odtěženy a někde jinde uloženy. Vznikají tak rozsáhlé plochy krajinných novotvarů tzv. výsypky. Povrchová těžba narušuje původní krajinu a dává vznik zcela nové. Výsledkem by mělo být plnohodnotné začlenění rekultivované či sukcesní plochy do okolní krajiny.

Rekultivace znamená obnovu a tvoru půdního fondu v oblasti, kde dochází k narušení průmyslovou činností. Rekultivovat se musí každý hektar poškozené krajiny. Jednotlivé části do sebe musí funkčně i strukturálně zapadat, aby byly respektovány nejen přírodní, ale i ekonomické a sociální podmínky v postižené oblasti. Proto, aby krajina splnila všechny tyto aspekty, existují plány obnovy, kterým se říká prognóza a generel rekultivací.

Na vzniku prvního generelu rekultivací se jako projektant podílel jeden z předních českých odborníků, Ing. Stanislav Štýs, DrSc. Nároky na využívání krajiny se neustále vyvíjejí, proto z těchto důvodu dochází k upřesňování generelů. V minulosti byly převážně požadavky na zemědělskou rekultivaci, avšak v dnešní době je kladen větší důraz na ekologickou a volnočasovou motivaci např. dětská hřiště, parky nebo vodní plochy určené k rekreaci.

Rekultivace můžeme rozdělit podle fází (technická a biologická rekultivace) nebo podle využití ploch. Technická rekultivace představuje zjednodušeně vymodelování nového terénu. Nově vzniklý terén nesmí být z estetického hlediska monotónní a měl by se co nejvíce podobat „přirozenému“ terénu. Biologická rekultivace má za úkol nové území oživit. Tato fáze slouží především k úpravě fyzikálních a chemických vlastností půdy.

Podle využití ploch se rekultivace dělí na tři základní druhy:

• zemědělskou,
• lesnickou a vodohospodářskou.

Zemědělská rekultivace upřednostňuje rovné, ucelené plochy a mírné svahy. Způsob zemědělské rekultivace je ovlivněn druhem zeminy na rekultivované ploše, nerovností terénu a množstvím ornice, která by měla být k dispozici pro převrstvení.

U lesnické rekultivace se zakládá požadovaný typ porostu lesních dřevin na dotčených územích, která jsou určena k zalesnění. Lesní porosty mají stabilizující prvek v ekologických soustavách, ve vazbě na hygienické, estetické a rekreační funkce.

V budoucnu pravděpodobně nejvyužívanější formou rekultivace bude hydrická rekultivace. Vodní plochy vznikají jak na poddolovaných pozemcích, tak na výsypkách a zbytkových malolomech. Současné plány předpokládají do roku 2050 vznik vodních nádrží o celkové kapacitě 2,3 mld. m³ vody (což odpovídá 60 % současné celostátní kapacity všech vodních nádrží a rybníků).

Rekultivace by měla také zohledňovat zájmy ochrany přírody. Oproti rekultivaci zde stojí spontánní sukcese. Odborníci na ochranu přírody se shodují na ponechání alespoň 20 % bývalých průmyslových prostor přírodě a zmiňované spontánní sukcesi.

Spontánní sukcese představuje stav, kdy je území nebo alespoň jeho část ponecháno přirozenému vývoji. Jedná se tedy o přirozený a dlouhodobý sled změn v zastoupení druhů na určitém místě, postupné nahrazovaní určitých biologických druhů jinými, např. v lokalitě se vystřídají krátkověké rostliny, přes víceleté až po dřeviny. Důležité je zajistit vhodné podmínky pro různorodé skupiny rostlin a živočichů. Bohatá členitost mikroreliéfu, mozaika drobných vodních ploch a svahů, rozrůzněnost abiotických charakteristik vede k vysoké biodiverzitě.

Založení plochy, která bude ponechána přirozené sukcesi, se doporučuje v oblastech, kde se již začaly ve specifických podmínkách spontánně vyvíjet funkční ekosystémy, kde je potřebná ochrana a výzkum určitých paleontologických, geologických a biologických jevů.

Sukcese se nejčastěji pozoruje na rostlinných společenstvech. Rostliny jsou přímo vázány na abiotických podmínkách, jako je složení půdy, vlhkost, míra slunění, eroze apod. Značný vliv na rostlinná společenstva, a na ně vázaná živočišná společenstva, má podloží území. Dále je pro přirozenou sukcesi podstatná doba od ukončení těžby, rozloha, okolní a zdrojové biotopy. Průběh počáteční sukcese je ovlivněn zejména nejbližším biotopem, jako je např. les, louka, pole atd. Abiotické podmínky také působí na živočichy, avšak nepřímo prostřednictvím rostlin.

Plochy narušené povrchovou těžbou jsou nedlouho po svém vzniku osídlovány živými organismy – počátek ekologické sukcese. Společenstva organismů jsou z počátku velmi jednoduchá. Jejich součástí jsou běžné druhy tolerující široké rozmezí podmínek prostředí nebo naopak druhy, které jsou specializované na tato extrémní stanoviště. Řada vzácných druhů živočichů nachází dočasná útočiště právě na výsypkách. Příkladem může být linduška úhorní, která je původem stepní až polopouštní pták. V České republice ji nalezneme zejména v severozápadních Čechách na výsypkách, které připomínají poušť či polopoušť. V celé republice byla odhadnuta její populace na maximálně 40 párů, z nichž naprostá většina žije právě na podkrušnohorských výsypkách.

Značný význam mají tzv. mělká jezírka (někdy označována jako nebeská), která vznikají na výsypkách v terénních depresích. Napouštěna jsou většinou jen srážkovou vodou. Poměrně rychle jsou osidlována vodními organismy včetně mokřadní vegetace. Běžně zde lze nalézt ropuchu zelenou, kuňku obecnou (Hornojiřetínská výsypka), čolka obecného a čolka velkého, kterého nalezneme např. na Kopistské výsypce na Mostecku a díky kterému je navrhnuta tato oblast na zařazení do Evropsky významných lokalit.

Problematika rekultivací je velmi složitá a záleží na konkrétních případech a situacích. Mezi hlavní motivy rekultivace konkrétního území by mělo být jeho plnohodnotné zapojení do okolní krajiny. Při narušení krajiny během povrchové těžby nerostů zanikají cenná stanoviště, která mají nezastupitelný význam z hlediska stability. V současné době některé biologické rekultivace probíhají formou řízené sukcese. Například na výsypce Radovesice byly založeny dvě pokusné plochy na základě provedených pedologických průzkumů v oblastech s optimálními půdními vlastnostmi a kde se již začaly spontánně vyvíjet funkční ekosystémy. Obě plochy jsou hodnoceny již od roku 2005 a jde o největší plochy ponechané přirozené sukcesi v České republice.

Součástí zdravé krajiny jsou přírodní stanoviště vysoké biologické kvality. Ta mají značný význam, jak z hlediska ekologického, tak i estetického. Biologicky cenná stanoviště mohou vznikat i na výsypkách, ponecháním částí ploch právě přirozené sukcesi. Přirozená sukcese je využitelná jako rovnocenná forma obnovy narušené krajiny po povrchové těžbě. Jako doplněk ploch rekultivovaných tradičními postupy může sukcese přispět k větší ekologické stabilitě krajiny. Zárodky "divočiny" v poškozené krajině mají nezastupitelnou roli při definování nové krajiny a jsou příslibem umístění sítě ekologických kvalitních prvků i nových vztahů v krajině, kterou je potřeba chránit.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://botany.upol.cz/pagedata_cz/vyukove-materialy/62_sukcese.pdf
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=12206
https://botanika.prf.jcu.cz/suspa/vyuka/materialy/Sukcese.pdf
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps13/biogeogr_2/web/pages/index_book_5-3.html
http://www.ekozahrady.com/princip_sukcese.htm
http://m.taggmanager.cz/4548
http://www.sovaro.cz/psychologie/PRVAK/ZIMNISEMESTR/Ekologie/Skripta/094_100-1.pdf
https://cs.khanacademy.org/science/biology/crash-course-bio-ecology/crash-course-ecology-2/v/crash-course-ecology-06
http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=402
http://www.calla.cz/piskovny/soubory/Metodika-rekultivace-a-management-neprirodnich-biotopu-v-CR.pdf
http://pece.zf.jcu.cz/docs/prednasky/-e8735fa284.pdf
http://www.prirodoveda.cz/vyzkum/jake-jsou-rozdily-mezi-primarni-a-sekundarni-sukcesi-v-biomech-sveta.html
file:///C:/Users/Nachlingerova/Downloads/BPTX_2012_1_11310_0_318495_0_131114%20(1).pdf
file:///C:/Users/Nachlingerova/Downloads/Bednarik_Jan_2014.pdf
http://restoration-ecology.eu/common_files/uploads/schmidtmayerova_dipl.prace.pdf
http://www.forumochranyprirody.cz/spontanni-sukcese-na-piskovnach-v-cr-jak-se-obnovuji-spolecenstva