Kvalita vody v Ústeckém kraji

Kvalita vody v Ústeckém kraji

Krajina pod Krušnými horami je považována za suchou oblast ve srážkovém stínu. V minulosti však bývala protkána velkým množstvím potoků, které vytvářely jezera, tůně, bažiny a mokřady. Již v Kosmově kronice z 10. století se mluví o Mostě, jako o podmáčeném místě, přes které po mostech vedla stezka kupců z Prahy do saského Freibergu. V důsledku rozmachu těžby uhlí v hnědouhelných povrchových lomech a následnou rekultivací zbytkových jam v Ústeckém kraji souvisí vznik nových vodních nádrží nebývalých rozměrů co do hloubky a plochy, ale zejména objemů vody, tolik potřebné pro krajinu i obyvatelstvo.

Počátkem 90. let bylo znečištění vod vnímáno jako druhý největší problém životního prostředí České republiky. Většina významných vodních toků patřila do kategorie silně či velmi silně znečištěná voda a objevovaly se také závažné kontaminace podzemních vod. Množství odpadních vod, produkované znečištění a znečištění vypouštěné odpadními vodami do povrchových vod přímo ovlivňuje jejich jakost, ale také ekosystémy, které jsou vázané na vodní prostředí. Kvalita povrchových vod je vyjadřována v třídách jakosti vody.

Využitelné zásoby podzemní vody v rámci Ústeckého kraje jsou momentálně zhruba tři tisíce litrů za sekundu, na základě povolených odběrů se nyní využívá kolem 640 litrů za sekundu. Celá struktura má obrovské zásoby vody a není vytěžována tak, jak by mohla být. Přibližně 80 procent mělkých vrtů má ale hluboce podnormální stav. Hladina v mělké zvodni ubývá. Z pohledu tzv. mělkých zvodní, z nichž lidé běžně čerpají vodu domovními studnami a které sucho a nedostatek srážek ohrožuje nejvíce, je to problém. V Ústeckém kraji jsou ale také hluboce uložené zásoby podzemní vody, které jsou poměrně kapacitní a těch se zatím dlouhodobá sucha nedotýkají. Ve srovnání se zbytkem republiky je na tom Ústecký kraj velice dobře.

Pitnou vodou zásobuje většinu obyvatel Ústeckého kraje Severočeská vodárenská společnost (SVS). Přibližně 97,7 procenta obyvatel kraje má podle údajů statistického úřadu vodu z vodovodu. Celorepublikový průměr je 94,2 procenta. Spotřeba pitné vody v Ústeckém kraji každým rokem nepatrně stoupá, avšak zároveň se také zvedá její cena. Od roku 2008 platí obyvatelé Ústeckého kraje za metr krychlový vody v průměru nejvíce z celé České republiky. Za vodné v roce 2006 lidé platili 28,13,- Kč a v roce 2021 zaplatí odběratelé 104,77,- Kč za metr krychlový, což je nárůst o 76,64,- Kč během patnácti let.

V Ústeckém kraji se nachází nepřeberné množství lokalit rekreačních vod přímo v přírodě, ty se vyznačují dobrým zázemím i perfektní kvalitou vody. Kontroly kvality vody probíhají celou koupací sezonu. Tradičně perfektní stav vody má například Kamencové jezero v Chomutově, jezero Milada na Ústecku ale i zatopené lomy na Mostecku (jezero Matylda, jezero Benedikt a jezero Most). Kvalitu vody lze ověřit pomocí internetových stránek Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje http://www.khsusti.cz/php/koupani/koupani.php. Rozbory se provádějí po 14 dnech. Vodních ploch v Ústeckém kraji bude i nadále přibývat. Vodou se plánuje napustit vytěžený velkolom Nástup v Tušimicích na Chomutovsku, ČSA u Mostu nebo lom Bílina.

Kvalita povrchové vody v Ústeckém kraji se od roku 1991 výrazně zlepšila. Dle Zprávy o životním prostředí v Ústeckém kraji za rok 2018, kterou zpracovala CENIA, Česká informační agentura životního prostředí a MŽP, patří mezi nejznečištěnější vodní toky Chomutovka, v těsném závěsu je řeka Bílina s levostranným přítokem Bystřice. Povodí Bíliny představuje těžbou a průmyslem silně ovlivněné území. Nacházejí se zde významné zdroje komunálního znečištění.

Řeka Bílina
Řeka Bílina pramení v Klínovecké hornatině ve výšce 785 m. n. m. Délka toku je 79,7 km a ústí zprava do řeky Labe. Na řece jsou vybudované dvě vodní nádrže – Jirkov a Újezd. Vodní tok zásobuje vodou obyvatele i průmysl v Podkrušnohorské hnědouhelné pánvi. Vzhledem k nízkým průtokům řeky Bíliny je množství vody dotováno přívodem z řeky Ohře a dalších menších krušnohorských toků Podkrušnohorským přivaděčem a Průmyslovým vodovodem Nechranice. Tyto přítoky také slouží k vylepšení kvality vody v řece. Hlavními přítoky Bíliny jsou Loupnice, Srpina, Bouřlivec, Bystřice, Ždírnický potok a Klíšský potok. Řeku Bílinu spravuje státní podnik Povodí Ohře. Monitoring kvality vody je prováděn vodohospodářskými laboratořemi akreditovanými Českým institutem pro akreditaci o.p.s. Měří se základní chemické ukazatele – chemická spotřeba kyslíku, biochemická spotřeba kyslíku, rozpuštěný kyslík, dusičnany dusíku, amoniaku dusíku a fosforu.

Všechny přítoky řeky Bíliny i řeka samotná jsou silně znečištěny komunálními zdroji. Důvodem je velká hustota obyvatelstva a s ní související vysoké množství produkovaných odpadních vod. Bohužel tím, že je v řece velmi nízká vodnost je negativní ovlivnění velké. Řešením by mohlo být nadstandartní čištění odpadních vod, což je ale velmi nákladné. Průmyslové zdroje znečištění se podílí na znečištění Bíliny rovněž velkou měrou. Povodí Bíliny patří do výrazné průmyslové oblasti.

Do řeky Bíliny také uniká vysoké množství specifického znečištění z vylouhování odkrytých hornin. Povolení o způsobu podmínkách vypouštění důlních vod vydává příslušný vodohospodářský orgán po dohodě s obvodním báňským úřadem. Také se v řece Bílině projevuje zemědělské znečištění, a to zejména kontaminace malathoinem, který je hojně využíván k ochraně řepky před škůdci. Zlepšení kvality vody v Bílině je a bude procesem trvajícím celá desetiletí. Avšak i některé části řeky Bíliny lze považovat za velmi čisté, co se kvality týče. Například nad vodárenskou nádrží Jirkov její voda splňuje požadavky na kvalitu pitné vody pro kojence.

Vzhledem k tomu, že Podkrušnohorská pánev patří k oblastem s nadprůměrnými teplotami a také podprůměrnými srážkami je akumulace vody ve zbytkových jamách lomů velmi přínosná pro celou oblast Podkrušnohoří. Budoucí jezera se stanou zásobárnou všestranně využitelné vody důležitou nejen v regionálním měřítku, ale také v celostátním. Ústecký kraj bude krajem jezer, vodou zatopených lomů, s přírodou a životním prostředím srovnatelným s jinými kraji.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlina_(%C5%99eka)
https://www.poh.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1&id_org=200341&id=1454&p1=1466&n=zakladni-udaje-o-povodi&query=B%C3%ADlina&submit.x=0&submit.y=0
https://www.poh.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200341&id=2804&n=22&p1=1466
https://www.poh.cz/vismo/osnova.asp?id_org=200341&id_osnovy=3082&n=vyvoj%2Djakosti%2Dvody&p1=1466
http://www.poh.cz/assets/File.ashx?id_org=200341&id_dokumenty=1096
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/povodi-ohre-vodni-tok-znecisteni-pitna-voda-potok-reka.A200703_557337_usti-zpravy_pakr
https://www.nase-voda.cz/povodi-ohre-bude-monitorovat-kvalitu-vody-rece-biline/
http://sap.poh.cz/portal/SaP/cz/pc/Mereni.aspx?id=2473&oid=2
http://sap.poh.cz/portal/jvn/cz/index.htm
http://www.ovodarenstvi.cz/clanky/spotreba-vody-v-usteckem-kraji-mirne-stoupla-roste-i-jeji-cena
http://www.khsusti.cz/php/koupani/koupani.php
https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/koupani-bez-davu-jedine-v-prirode-kvalita-vody-je-dobra.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-usteckem-kraji-jsou-nadrze-na-vodu-plne-koryta-rek-prazdna-104078
https://www.chomutov-mesto.cz/cz/1498.informace-ke-kvalite-vody-na-chomutovsku
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/cast-reky-biliny-se-u-mostu-opet-vrati-na-povrch.A161029_2282591_usti-zpravy_vac2
https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/03/Ustecky-kraj_2018.pdf
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1988-44
https://www.teseus.org/images/TUL/20062018_workshop_UK/TESEUS-Datel.pdf