Prosklené plochy – varování, životu nebezpečno

Prosklené plochy – varování, životu nebezpečno

Jako lidé ovlivňujeme celé životní prostředí různými způsoby. Naším počínáním působíme nejen na naše vlastní životy, ale i na miliony životů dalších tvorů, kteří s námi planetu sdílejí. Mnohdy jim však vytváříme různé komplikace a nebezpečí, které jsou pro ně nezřídka kdy život ohrožující. Jedním z takových problémů jsou prosklené, či jiné průhledné plochy, které se stávají smrtící překážkou pro ptactvo. Odhady uvádějí, že na celém světě ročně zahyne po kolizi s takovými plochami asi 1 miliarda ptačích jedinců. Je to silně znepokojující číslo, které bychom rozhodně neměli přehlížet. Naštěstí existují i poměrně snadné způsoby, jak ptačím nárazům předejít, nebo jejich množství alespoň výrazně snížit.

Sklo je díky svým funkčním i estetickým vlastnostem hojně využívaný materiál při stavbách. Stačí se venku kolem sebe rozhlédnout a všimnout si, kde všude nějakou prosklenou plochu můžeme vidět. Ve městech to bývají různé administrativní budovy, nákupní centra nebo zastávky MHD. Při cestování dopravními prostředky míjíme protihlukové stěny, často tvořené právě průhlednými plochami. Ve svých domovech máme prosklená okna, dveře, zimní zahrady a venku skleníky. Všechny tyto plochy se pro ptáky mohou stát neviditelnou nebo matoucí překážkou, do které narážejí.

Jaký je ale důvod, proč do nich ptáci narážejí? Vždyť my přeci víme, že skrz zavřené okno neproskočíme. Vidíme z ulice, že skleněná stěna nové prodejny je pevná, a dokonce se v ní můžeme pěkně vidět. A zde je hlavní problém. Musíme si uvědomit, že ptáci vnímají svět prostě trošku jinak než my. Pohybují se létáním poměrně vysokou rychlostí a jejich hlavní pozornost při letu směřuje hlavně pod sebe a do stran, kde je jejich vidění díky očím po stranách hlavy nejostřejší. Pokud tedy v cestě letu stojí průhledná, čirá plocha, tak do ní pták narazí, protože ji nevidí. Takovou plochou může být protihluková stěna u silnice, autobusová zastávka nebo třeba zimní zahrada. Dalším typem ploch jsou reflexní neboli zrcadlící se plochy, které jsou ještě více rizikové. Odrazem okolí v nich vzniká obraz falešného prostředí, kam se ptáci mohou snažit nalétávat. Těmito plochami bývají tvořena vnější opláštění budov, neboť dobře odrážejí sluneční záření a omezují tak jejich výrazné zahřívání.

Nebezpečnost dané plochy záleží i na konkrétních světelných podmínkách a každá prosklená, běžně nereflexní plocha se může začít zrcadlit. Dalším faktorem ovlivňující rizikovost plochy je její umístění vůči zeleni, která ptáky láká. Dále také to, jak jsou např. okna postavena vůči sobě. Tedy pokud jsou rohová, či za sebou a vytvářejí průhled, jejich nebezpečnost je vyšší. S tímto je třeba počítat při zajišťování rizikových ploch.

Zajišťování prosklených ploch

Předejít kolizím ptáků se skly jde v mnoha případech celkem jednoduše. Pokud se stavba teprve plánuje, lze v této projektové fázi uvažovat dané riziko a podle toho budovu, či jiný prvek s prosklenou plochou zajišťovat a situovat. Tedy brát například v úvahu, jak budou okna umístěna vůči zeleni nebo vodní ploše, pokud se v těsné blízkosti zamýšlené stavby nějaká nachází. V této fázi je rozhodování převážně na projektantech a jiných odbornících z této oblasti. Vzdělávání pro ně v této problematice umožňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) prostřednictvím seminářů (https://www.birdlife.cz/co-delame/vzdelavani/vzdelavani-dospelych/).

V případě, že řešíme již existující rizikovou plochu, můžeme udělat různá opatření, abychom její nebezpečnost odstranili, nebo alespoň snížili. Důležité je na plochu nějakým způsobem upozornit, zviditelnit ji. Jednou z možností je použití samolepek. Aby však opatření bylo dostatečně funkční, je zapotřebí provézt polepení správně. Polepy by měly být nalepeny z vnější strany ošetřované plochy a v dostatečné hustotě. Aby účinnost byla opravdu vysoká, měly by být jednotlivé samolepky od sebe vzdáleny přibližně 10 cm. Opět záleží na posouzení, jak moc je daná plocha nebezpečná. Avšak jediná silueta dravce, kterou často na prosklených plochách můžeme vidět, opravdu nestačí. Dále k vyšší funkčnosti opatření přispívají různé kontrastní barvy polepů, které ještě o něco lépe upozorní na prosklenou plochu. Je pochopitelné, že ne každý chce mít svá okna celá zalepená. Chceme přeci, aby nám skrz ně do bytu proudil dostatek světla. Naštěstí není problém sehnat různé typy samolepek, které zajistí dobrou ochranu a zároveň budou vypadat vkusně a nebudou nám výrazně rušit výhled z okna. Velkou nabídku polepů nabízí například e-shop Zelená domácnost (https://www.zelenadomacnost.com/k/ochrana-ptaku-pred-narazy-do-skel), který spolupracuje s ČSO. V jejich nabídce nalezneme samolepky různých barev a velikostí, a také šrafované nebo UV samolepky, které propouštějí dostatek světla. UV samolepky jsou vyrobeny ze speciálního materiálu, který odráží UV záření. My toto záření nevidíme, ptáci však ano. UV samolepky, které téměř nevnímáme, se tak ptákům jeví jako jasné a viditelné objekty. Jejich drobnou nevýhodou je, že působením slunečního záření postupně ztrácejí svůj efekt. Proto se doporučuje UV samolepky zhruba po jednom roce vyměnit. Prosklené plochy, u kterých nám na prostupnosti světla skrz ně tolik nezáleží (některé MHD zastávky, protihlukové stěny apod.), je vhodné opatřit výraznými, třeba i různě barevnými polepy, v co největší hustotě. Pomoci upozorněním na nebezpečnou, nezajištěnou zastávku můžete zde (https://zastavky.birdlife.cz/).

Kromě samolepek můžeme využít závěsů, žaluzií, vlastních výtvorů či kombinací všeho. Prostě jakkoli sklo pro ptactvo zviditelnit, nebo zakrýt průhledy tam, kde jsou okna umístěna rohově či za sebou. Také je doporučeno umísťovat pokojové rostliny dál od oken, neboť mohou ptáky lákat na přistání.

Po nárazu do skla

Necelá polovina kolizí ptáků se skly končí úhynem opeřence přímo na místě nárazu. Může také dojít k tomu, že pták po nárazu zvládne odletět, ale důsledkem vážných poranění uhyne mimo místo kolize. Záleží na síle nárazu. Avšak i v případě, že náraz nebyl příliš silný a ptačí jedinec je "jen" otřesený, stává se snadnější kořistí pro predátory. Náraz, po kterém pták odletěl pryč, můžeme zjistit podle skvrny na skle, která na něm po nárazu ptačího těla často zůstává.

V případě, že nalezneme živého ptáka, který patrně po nárazu utrpěl zranění (je apatický, načepýřený, zavírá oči, ztrácí rovnováhu), umístíme ho na bezpečné místo a kontaktujeme nejbližší záchrannou stanici (https://www.zvirevnouzi.cz/). Pokud najdeme uhynulého jedince, tak můžeme nález zapsat do databáze pozorování ptáků (https://birds.cz/avif/), kterou provozuje ČSO, nebo kontaktovat Českou inspekci životního prostředí (http://www.cizp.cz/OI-Usti-nad-Labem) a upozornit tak na nebezpečnou prosklenou plochu.

Bc. Kateřina Kelbichová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2017/09/Ptaci-a-skla-A5_16-stran-JK-s-popiskami-FN.pdf
https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2017/09/Kolize-ptaku-se-skly-tiskova-data-obalka-blok.pdf
https://zastavky.birdlife.cz/
https://www.zelenadomacnost.com/blog/index.php/2018/04/27/ochrana-ptaku-pred-narazy-do-skel-na-dome-s-prirodni-zahradou/
https://www.ochranaptaku.cz/jak-muzeme-pomoci/ochrana-proti-narazum-do-skel/
https://www.estav.cz/cz/7430.zabezpecte-domy-pred-narazy-ptaku-zachranite-jim-zivot-cerna-silueta-dravce-nestaci
https://www.estav.cz/cz/7401.sklenene-plochy-jsou-pasti-pro-ptaky-proc-narazi-do-skel-a-jake-plochy-jsou-nebezpecne
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/chrante-ptaky-pred-narazem-do-skel-je-to-snadne