Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n. L.-Prokopa Diviše
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Malé vodní elektrárny – ano či ne?

Malé vodní elektrárny – ano či ne?



Vyvěšeno: 21. 5. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 24-2021

elektrarna.jpgMalé vodní elektrárny – ano či ne

Snaha o využití vodní energie se prolíná celou historii lidstva. Od poloviny 20. století se vodní energie využívá především k výrobě ekologicky čisté elektřiny. Proto můžeme vodní energii právem považovat za perspektivní obnovitelný zdroj. Bohužel potenciál velkých vodních elektráren na tocích České republiky je již vyčerpán, o to více se jeví slibně malé vodní elektrárny. Co výstavba takové elektrárny obnáší? A jaká jsou její úskalí?


Vodní energetika je dosti široký pojem. Lze si pod ním představit například největší vodní elektrárnu světa postavenou v rámci projektu Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang v Číně, jejíž výkon 22 500 megawatt ji řadí mezi nejvýkonnější vodní elektrárnu světa (pozn. elektrárna slaví v dnešních dnech 15 let od spuštění). Svým výkonem překonává všechny provozované elektrárny v Čechách. Tento projekt byl a stále je pokládán za ekologický a sociální zločin. K jeho realizaci bylo potřeba napustit 650 km dlouhé jezero zásobující elektrárnu vodou, to si vyžádalo přestěhování několika miliónů lidí a pohřbilo stovky měst a vesnic, včetně řady archeologických památek.

Většina obyvatel ČR si pod pojmem ‚‚vodní elektrárna‘‘ vybaví stavby na českých řekách, jako přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně v Jeseníkách (650 MW), vodní elektrárnu Orlík (345 MW), vodní elektrárny Slapy (114 MW) a Lipno (120 MW). 

Vodní elektrárna je technologický celek přeměňující energii vody na elektrickou energii. Vodní elektrárna se skládá z přehradní hráze nebo jezu; stavby sloužící k zadržování, jímání, vedení nebo jinému nakládání s povrchovou či podzemní vodou; strojovny; vodní turbíny a alternátoru. Výhodou vodních elektráren je rychlý náběh a možnosti regulace výkonu.

Množství využitelné energie vodního toku závisí zejména na výškovém rozdílu dvou různých vodních hladin (spádu, resp. vzájemném převýšení) a na množství protékající vody (průtoku vody). Pro energetické využití vodního toku je většinou nutné uměle vytvořit výškový rozdíl hladin. Toho se dosahuje tzv. vzdutím vody, to bývá zajištěno zřízením nižších jezů nebo vyšších přehrad. U přečerpávajících vodních elektráren je vzdutí doplněno o zvláštní výše položenou nádrž, tzv. horní nádrž, ta může být umístěna někde stranou od původního vodního toku.

Malá vodní elektrárna je označení pro vodní elektrárny, které dosahují výkonu maximálně do 10 MW. Podle Evropské unie se však za malou vodní elektrárnu (MVE) považují pouze elektrárny do výkonu 5 MW. Malé vodní elektrárny se většinou budují na menších tocích, jejichž průtok se mění v závislosti na ročním období a úhrnu srážek. Na rozdíl od velkých vodních elektráren se musí obejít bez vysokých hrází zajišťující potřebný spád a stálou zásobu vody. MVE se tak musejí přizpůsobit konkrétním podmínkám lokality. Při vhodném umístění a konstrukčním řešení se mohou řadit mezi nejekologičtější a nejekonomičtější energetické zdroje vůbec. Pro konstrukci malých vodních elektráren se používá Kaplanova turbína, která patří mezi nejefektivnější vodní turbíny.

MVE neprodukují žádné emise ani odpady. Také se obejdou bez zásobování palivy a nemají velké nároky na údržbu. Na rozdíl od větrných a fotovoltaických elektráren nekolísá množství vyprodukované elektrické energie podle střídání dne a noci, nebo podle okamžitých změn počasí. Malé vodní elektrárny také bývají stavěny v místech, kde je přinejmenším část jimi vyrobené energie spotřebovávána, čímž odpadají ztráty, které vznikají při její distribuci na dlouhé vzdálenosti.

Jediným úskalím malých vodních elektráren může být jejich potencionální negativní vliv na ekosystémy toků. Elektrárny zasahují do okolní přírody již při samotné výstavbě, ale také vytváří překážky bránící přirozené migraci ryb a vodních živočichů, a především narušují ekosystém velkým odběrem vody. Avšak při dodržení veškerých podmínek pro výstavbu a provoz elektrárny, které jsou stanoveny vodoprávním a stavebním řízením, by všechna tato nebezpečí neměla přírodu nijak ohrozit.

Pořízení malé vodní elektrárny je, s ohledem na individuálnost každého projektu, obtížné. V jiné situaci se ocitne vlastník starého mlýna, který hledá smysluplné využití a v jiné situaci bude investor uvažující o stavbě malé vodní elektrárny. Stejné je to i s náklady na pořízení technologického vybavení. Elektřinu lze vyrábět s využitím repasovaného zařízení pořízeného skoro za cenu šrotu, ale také lze pro stejnou elektrárnu objednat dodávku moderní turbíny za několik set tisíc korun. Ovšem množství vyrobené elektřinu může být v obou případech podobné. Provozovatel malé vodní elektrárny může do sítě dodávat elektřinu za zvýhodněnou cenu. Navíc zisk z provozování elektrárny nepodléhá dani z příjmů fyzických osob po dobu pěti let od jejího spuštění.

Nejjednodušší pro zájemce o malou vodní elektrárnu je pořízení již některé z provozovaných elektráren. Při výběru lokality pro malou vodní elektrárnu nelze hledět pouze na její hydropotenciál. Důležitá je její dopravní dostupnost a také možnost využití vyrobené elektrické energie. Provoz elektrárny může být automatizovaný, ale i tak je potřeba dozoru a obsluhy. Provozovatel je povinen zajistit pravidelné odklízení a likvidaci naplavenin – větví, listí, odpadků apod. Nejnákladnější a nejproblematičtější část stavby elektrárny je získání potřebných povolení na vodní dílo, které následně upravuje podmínky na vodním toku (zejména zajišťujících vzdutí hladiny a potřebný spád). Provozovatel je také povinen udržovat tzv. sanační průtok, tedy stálý průtok vody v původním korytě vodního toku.

Využití a provoz malých vodních elektráren je velmi specifickým odvětvím hydroenergetiky. Nelze ji srovnávat s výstavbou velkých údolních přehrad. U malých vodních elektráren se v daleko větší míře uplatňují konkrétní podmínky dané lokality, z nichž je každá něčím odlišná a výjimečná. U malých vodních elektráren většinou neplatí, že se krajina přizpůsobuje potřebám člověka, ale člověk musí svůj záměr přizpůsobit krajině.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://ekonomickydenik.cz/nadeje-pro-majitele-vodnich-elektraren-nasli-zastani-u-poslancu-zemedelskeho-vyboru/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna
https://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/mala-vodni-elektrarna-kolik-elektriny-vyrobi-vyplati-se.aspx
https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-malych-vodnich-elektraren-v-cr-loni-mezirocne-vzrostla
https://archiv.ihned.cz/c1-66815090-rodina-meni-ruiny-ve-vodni-elektrarny-hrozbou-je-ale-sucho
https://www.visionsmag.cz/i-male-vodni-elektrarny-si-zalouzi-svoji-renesanci
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaplanova_turb%C3%ADna


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 21. 05. 2021 12:27