Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n. L.-Prokopa Diviše
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Novinky > Mezinárodní den ptactva - 1. dubna

Mezinárodní den ptactva - 1. dubna



Mezinárodní den ptactva se slaví již více než 100 let. Ptáků se týkala vůbec první mezinárodní úmluva s enviromentálním zaměřením, tzv. „Úmluva na ochranu ptactva pro zemědělství užitečného“, uzavřená 19. března 1902 v Paříži.

Zatímco o tom, že "Mezinárodní den ptactva" se slaví jako připomínka podepsání mezinárodní konvence ví leckdo, málokdo tuší, že „u nás“ je ale tradice aprílového slavení „Dne ptáků“ ještě o něco starší a sahá až do dob Rakousko-Uherské monarchie. Tradici založil slovenský přírodovědec Oto Herrmann, který se narodil, žil a působil v Brezně. Prvně byl „Den ptáků“ vyhlášen jako akce pro školy v tehdejším Rakousko-Uhersku 1. dubna 1900 a spolu s opeřenci se „oslavovaly“ i stromy.

Jedním z hlavních cílů „Mezinárodního dne ptactva“ je obrátit pozornost k nebezpečím, ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť.

K efektivní ochraně ptactva nestačí pouhá ochrana jednotlivých druhů. Je nutná také ochrana jejich stanovišť. Proto je nutné hodnotit různé lokality z úhlu pohledu jejich atraktivity pro ptáky.

Největší hrozby na ptáky ale číhají v době jejich často velmi dlouhých cest. Někteří letí až 10 000 km, rekordmanem je rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea), který dokáže překonat až 40 000 km. Nejohroženějšími jsou druhy cestující přes Středozemní moře, zejména křepelky polní (Coturnix coturnix), chřástalové polní (Crex crex), vlaštovky obecné (Hirundo rustica), drozdovití ptáci (Turdidae) a další malí ptáci, táhnoucí v noci. Podle údajů BirdLife International ve Středomoří (především na Kypru) každoročně v období jarního a podzimního tahu zahyne více než 1 milion ptáků. Nezahynou však vyčerpáním z dlouhé cesty - jsou zabiti místními lovci v rámci pochybných sportovní loveckých „tradic“. Předpokládá se, že početnost některých druhů klesá nejen z důvodů ničení jejich biotopů, ale zejména v důsledku těchto (často oficiálně nelegálních, nicméně vládami tiše tolerovaných) lovů.