V době, kdy příroda rozkvétá v celé své kráse, některým z nás nezačíná období radosti, ale spíše souboj s vlastním imunitním systémem. Alergie, často nazývané jako „nemoc civilizace", trápí stále více lidí – a léto bývá pro mnohé alergiky obdobím náročné zkoušky. Jak se proti alergiím bránit a co o nich vlastně víme?
Alarmující čísla: Epidemie moderní doby
Není to jen pocit – alergií skutečně přibývá. Podle dat Státního zdravotního ústavu trpí nějakou formou alergie přibližně 30 % české populace, což představuje přibližně 3 miliony obyvatel. U dětí jsou čísla ještě vyšší – alergie se týká až 40 % dětské populace. Zatímco před 100 lety byla alergie vzácností, dnes je běžnou součástí našich životů.
Česká iniciativa pro astma (ČIPA) uvádí, že nejčastější alergickou diagnózou je alergická rýma, kterou trpí 18-20 % obyvatel, následuje astma s přibližně 8 % a potravinové alergie se týkají 6-8 % populace. Co je však znepokojivé, je rychlost, s jakou počty alergiků rostou – jen za posledních 25 let se jejich počet zdvojnásobil.
Proč vlastně alergie vznikají?
Alergie je v podstatě přehnaná reakce imunitního systému na látky, které jsou pro tělo ve skutečnosti neškodné. Zatímco zdravý imunitní systém tyto látky (jako pyl, prach nebo určité potraviny) ignoruje, alergikův imunitní systém proti nim vytváří protilátky a spouští zánětlivou reakci.
Co za tímto nárůstem stojí? Odborníci často zmiňují takzvanou "hygienickou hypotézu". Ta tvrdí, že naše příliš čisté prostředí a nedostatečný kontakt s mikroby v raném dětství vede k tomu, že se imunitní systém "nudí" a začne reagovat na neškodné podněty. Dalšími faktory jsou:
Alergenům se nevyhneme
V létě jsou nejčastějším problémem pylové alergie. Česká pylová informační služba monitoruje situaci a nabízí aktuální pylové zpravodajství, díky kterému mohou alergici lépe plánovat své aktivity. Podle těchto dat:
Zajímavostí je, že v městských oblastech bývá pylová zátěž často nižší než na venkově, ale naopak zde alergeny bývají častěji kombinovány se znečištěním ovzduší, což může příznaky ještě zhoršovat.
Křížové alergie – když jablko není jen jablko
Fascinujícím fenoménem jsou takzvané křížové alergie. Jde o situaci, kdy člověk alergický například na pyl břízy reaguje alergicky i na určité potraviny, jako jsou jablka, ořechy nebo mrkev. Tento jev je způsoben strukturální podobností alergenů.
Nejčastější křížové alergie zahrnují:
Přibližně 70 % lidí alergických na pyl břízy má potíže po konzumaci jablek nebo lískových ořechů. Zajímavé je, že ovoce po tepelné úpravě obvykle alergickou reakci nevyvolává, protože se struktura alergenu změní.
Jak přežít léto s alergií? Praktické tipy
Zajímavosti o alergiích
Když klimatické změny mění alergickou mapu
Klimatické změny významně ovlivňují alergeny kolem nás. Zvyšující se teploty a rostoucí koncentrace CO₂ vedou k prodlužování pylové sezóny a zvyšování produkce pylu u některých rostlin. Výzkumy ukazují, že dnes je pylová sezóna v průměru o 20 dní delší než byla před 30 lety.
Navíc se k nám šíří nové druhy rostlin, které byly dříve typické pro jižnější oblasti Evropy. Příkladem je již zmíněná ambrózie, která se postupně rozšiřuje i do našich zeměpisných šířek a přináší s sebou velmi silné alergeny.
Alergie není překážkou aktivního léta
Ačkoli mohou alergie znepříjemnit letní měsíce, s vhodnou přípravou a správně zvolenou léčbou není důvod se vzdávat aktivit, které máte rádi. Preventivní opatření, moderní léky a znalost svého těla jsou klíčem k tomu, jak si užít léto naplno i s alergiemi. A kdo ví – možná právě probíhající výzkumy, zaměřené na bioinženýrskou úpravu alergenů nebo na využití probiotik k ovlivnění imunitní odpovědi, přinesou v budoucnu alergikům ještě účinnější pomoc.
Martina Černá
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
VUHU a.s., Most
Foto: pixabay.com
tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most
Po - Pá: 6:30 - 14:30