Kanál Dunaj-Odra-Labe utopie nebo realita?

Kanál Dunaj-Odra-Labe utopie nebo realita?

Kanál Dunaj–Odra–Labe, který by propojil naší zemi s okolními moři, má být dopravní tepnou s dalšími funkcemi – protipovodňovou, vodohospodářskou, jako zdroj energie, jako prvek posilování ekosystému. Je to ale opravdu proveditelný projekt? Jaká pozitiva a negativa bude mít vybudování vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe? Na to vše se pokusíme odpovědět v našem článku.

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe nebo také průplav, kanál či vodní cesta Dunaj–Odra–Labe, D–O–L, DOL. D-O-L je dlouhodobě připravovaný víceúčelový projekt představující spojení tří říčních systémů s přínosy v oblastech lodní dopravy, vodohospodářství (příspěvek k řešení klimatických extrémů – sucho, povodně), energetiky, regionálního rozvoje a turistického ruchu. Cílový stav výstavby dopravní infrastruktury obsahuje dálniční síť, vysokorychlostní železniční spojení a vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. O historii D-O-L se můžete více dočíst zde: https://www.d-o-l.cz/index.php/cs/domu/historie. 

Připravovaná stavba vodního koridoru D-O-L je rozdělena na 4 etapy:

1. etapa – napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou a splavnění řeky Odry do Ostravy.
2. etapa – prodloužení vodního koridoru z Hodonína do Přerova, zde by bylo využito převážně úprav, jež byly provedeny při stavbě Baťova kanálu.
3. etapa – prodloužení vodního koridoru z Přerova do Ostravy s možnou plavební odbočkou do Olomouce. Tímto by bylo vytvořeno strategické severojižní spojení.
4. etapa – prodloužení vodního koridoru z Přerova (Olomouce) do Pardubic. Tímto bude dosaženo propojení západní (Čechy) a východní části ČR (Morava, Slezsko) vodní cestou.

Středobodem celého vodního koridoru D-O-L by se mělo stát město Přerov, u kterého je plánováno křížení tras vodního koridoru. V současnosti je na území uvažované trasy vodní cesty stavební uzávěra. Evropská rada ve své rezoluci 1473 (2005) vyzvala Česko, Rakousko, Slovensko a Polsko, aby urychlily zpracování studie proveditelnosti projektu Dunaj-Odra-Labe a zintenzivnily související politická jednání. Na celý projekt byla v posledních letech vypracována z podnětu vlád a ministerstev řada studií, ekonomických analýz apod. V letech 2015 až 2018 byla zpracovávána studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, která potvrdila ekonomickou výhodnost projektu.

Pro x Proti

Každý způsob přepravy má své pro a proti a cílem Evropské unie je harmonizovaný dopravní systém využívající všech dopravních prostředků. D-O-L je projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit řeky Dunaj, Odru a Labe pro vodní dopravu s dalšími přidruženými efekty (vodohospodářství, protipovodňová ochrana, energetika, rekreace a další).

Pro

• investice rozložená na 25–30 let
• propojení různých typů dopravy
• omezení přepravy zboží kamiony
• ochrana před suchem a povodněmi

Proti

• vodní doprava na kanálu DOL spotřebuje 3,5x více energie v porovnání s dopravou železniční, vyprodukuje 9x více emisí a zabere 5x více území
• vodotěsné hráze nebudou do okolí propouštět žádnou vodu, naopak budou negativní překážkou pro pohyb vod podzemních
• protipovodňová funkce kanálu jde svou podstatou proti základním principům moderní protipovodňové ochrany, která je založena na rozlivu vody, jejím maximálním zpomalení a vsaku (rychlé odvedení povodňové vlny pouze znásobí škody v níže položených územích)
• pro provoz koridoru v současnosti nemáme dostatek vody, jelikož rakouská vláda odmítá jakoukoliv účast na tomto projektu (varianta čerpání z Dunaje) a řeka Morava žádné nadbytky vody, které by bylo možno převádět jinam, nemá
• samotné udržování územní rezervy v sobě nese miliardové náklady, jen ve městech Bohumín, Ostrava, Mošnov, Přerov a Hodonín představuje hodnota území (které by jinak mohlo být částečně zastavěné) 12 mld. korun

Kanál Dunaj–Odra–Labe: Vliv na krajinu

Projekt by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí. V oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (nějaký příklad). Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil. Napřimování a betonáž koryt je z hlediska ochrany vodních toků a cenných území, vrácení se o krok zpět. V důsledku prudkých klimatických a společenských změn, narůstá nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest.

Aktuálně

Dle posledních informací došlo k zastavení prací na projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe, a splavnění se bude opětovně posuzovat, a to právě v souvislosti s dopady stavby na životní prostředí. Kvůli lodní přepravě do Pardubic by bylo nutné vybudovat plavební kanál, který obejde jez v Přelouči a takzvané labské hrčáky, úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním. Labe je zatím splavné jen do Chvaletic. Kromě toho by byla nutná modernizace plavebního stupně Srnojedy na Pardubicku a vybudování přístavu v Pardubicích. Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) se snaží prosadit splavnění tohoto úseku už mnoho let, vystupují však proti němu ekologické organizace. Nelíbí se jim, že by plavební kanál u Přelouče měl vést přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy. ŘVC proto připravuje jinou variantu trasy a čeká se na její posouzení.

A jak to funguje u našich německých sousedů s kanálem Rýn-Mohan-Dunaj, kteří nám mají být inspirací? Kanál Rýn-Mohan-Dunaj má slibnou budoucnost v nedohlednu (více na: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-kucera-kanal-ryn-mohan-dunaj-ma-pocatky-daleko-v-historii-a-slibnou-budoucnost-v-nedohlednu).

Závěr

Ani odborníci se neshodnou, zda se jedná o velkolepí projekt nebo o katastrofu. Podle ekologické organizace Děti Země je prosazování kanálu více než 25 let ukázkou opakovaného porušování zákonů úřady, předkládání nepravdivých argumentů státním investorem a neúčelného utrácení veřejných peněz na neužitečnou stavbu, která je finančně neefektivní, dopravně zbytečná a ekologicky škodlivá. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil již v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad.

Velkolepý projekt, který by měl propojit po vodě tři státy a na jehož realizaci vyhradila vláda miliardy, je u ledu. Současná vláda se netají tím, že to bude jedna z prvních věcí, kterou zruší.

Pokud k ukončení příprav stavby kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL) opravdu dojde, většina dotčených obcí a měst z Olomouckého kraje to uvítá. Po mnoha letech by totiž opět mohly nakládat s plochami blokovanými pro mnohamiliardový projekt.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/splavneni-labe-do-pardubic-je-stale-ve-hre
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/kanal-dunaj-odra-labe-konci-reka-uleva-obce-zachranene-pozemky.A220111_645209_zlin-zpravy_hoo
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomoucky-kraj-kanal-dunaj-odra-labe-zruseni-pozemky.A220105_644306_olomouc-zpravy_stk
https://www.enviweb.cz/120255
https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/koridor-dol-vedci-prohlaseni-hazard-nenavratne-zmeny-v-krajine.A201008_092151_domaci_brzy