Sucho v Podkrušnohoří

Sucho v Podkrušnohoří

„Už je tu zase sucho! Dříve tu sucho nebývalo, kdo za to vlastně může? Proč se s tím něco nedělá? A jak to bude se suchem dál?“, tyto otázky v různých obměnách rezonují v částech společnosti, které začíná chybět voda. Sucho je velmi neurčitý, avšak v meteorologii a klimatologii často užívaný pojem, znamenající v zásadě nedostatek vody. Hrozí sucho a tím i nedostatek vody v Podkrušnohoří?

Sucho je většinou jevem nahodilým, který se vyskytuje z velké části nepravidelně v období podnormálních srážek s trváním od několika dní až po několik měsíců. Srážkový deficit v určitém časovém intervalu a na určitém místě je v podmínkách České republiky bez výjimky primární příčinou vzniku sucha. Sucho bývá velmi často doprovázeno nadnormálními teplotami vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a větším počtem hodin slunečního svitu. Důsledkem těchto faktorů je vyšší výpar (evapotranspirace) a další prohlubování nedostatku vody.

Definice sucha není zdaleka jednotná a podle příčin a dopadů ho můžeme charakterizovat z několika pohledů. Pokud chceme rozumět suchu, musíme vědět, že má tři na sebe navazující stupně. První z nich je označované jako meteorologické sucho, což je stav, kdy méně prší, většinou svítí slunce a často jsou i vyšší teploty. Poměrně rychle se sucho posune do druhého stupně, nazývaném půdní sucho. Nazývané také jako sucho zemědělské, agronomické, lesnické. Množství vody v půdě začíná limitovat rostoucí vegetaci. Právě tento typ sucha je monitorován na www.intersucho.cz, kde najdete intenzitu sucha, hodnocenou jako odchylku množství vláhy od dlouhodobého průměru (1961-2010) na daném místě a dni až do jednoho metru pod povrchem v detailním rozlišení pro celou ČR. Třetí stupeň sucha se nazývá sucho hydrologické. Zde pozorujeme pokles hladin povrchových vod a dozvídáme se o poklesu zásob vody v mělkých podzemních rezervoárech. A to je problém již všech, neboť začíná být ohrožena nejen kvalita, ale i dostupnost vody, včetně vody pitné. Okruh postihnutých osob se rozšiřuje na každého z nás, i když většinou voda z kohoutku stále teče. Chcete-li se dozvědět kde a jaké sucho je v České republice, můžete navštívit web ČHMÚ: hamr.chmi.cz/pozemni-2023-33.  Různé druhy sucha jsou zde měřeny po týdnech.  Dozvíte se zde například, že v Podkrušnohoří je mimořádně podnormální hydrologické podzemní sucho, a to již delší dobu.

Právě proto se zákazy odběrů povrchových vod v Podkrušnohoří stávají samozřejmostí. Zákazy se vztahují na odběry pro účely zalévání zahrad, hřišť a trávníků, mytí aut, napouštění nádrží a bazénů v oblastech Chomutovska, Lounska, Mostecka, Teplicka a Žatecka. Na webových stránkách Povodí Ohře se dozvíte aktuální seznam vodních toků, na kterých byl výše uvedený zákaz vydán - Zákazy odběrů povrchových vod, informace od správce povodí: Zákazy odběrů povrchových vod: Povodí Ohře (poh.cz)

Jak k hydrologickému podzemnímu suchu došlo?

Za posledních 150 let došlo v souvislosti s vodou k významným změnám v krajině tak, aby z ní lidé měli větší užitek. Docházelo k narovnávání koryt řek a vysoušení a odvodňování půdy kvůli zemědělství. Voda na mnoha místech překážela. Vybudovaly se meliorační soustavy, což byly trubky pod povrchem polí, které zamezují, aby se voda někde po dešti kumulovala a nekomplikovala obdělávání půdy. Zanikly mokřady, meze, remízky, tůně. Asi by nemělo nikoho překvapit, že v silně odvodněné krajině se voda nevsakuje a odtéká rychle pryč. A že viníkem je hlavně člověk, který svou činností potřeboval usměrnit vodu, začínáme pomalu chápat. Zdravá krajina funguje jako houba, která srážkovou vodu nasákne a pak pomalu vysychá. V krajině současné doby se srážky nevsáknou do půdy, stečou do potoků a řek a máme tu povodně a zároveň pokračují sucha. Sucho a povodně jsou důsledkem minulých opatření a jdou ruku v ruce se změnou srážek způsobených klimatickými změnami.

A tak je vhodné se zamyslet. Můžeme pomoci ke zmírnění sucha? Myslím, že vždy se najde nějaké řešení. Už jen tím, že začneme přemýšlet nad krajinou kolem nás. Z odvodněného pole odteče dešťová voda během pár hodin. Naproti tomu louka dešťovou vodu zadrží zhruba na měsíc. Dobře zachovalý a strukturovaný les ji zadrží na dva měsíce. Funkční a melioracemi nenarušené rašeliniště dva roky. A to, že se lidé dokáží zamyslet a pomoci opět přírodě k znovu zavodnění se již děje. Před deseti lety zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK) mezi Komáří hůrkou a Adolfovem na Ústecku rozsáhlý projekt, jehož cílem bylo obnovit původní charakter místa a zpomalit odtok vody z krajiny. Podmáčené louky, mokřady a rašeliniště v přírodní rezervaci Černá louka na hřebeni Krušných hor už ani při vysokých teplotách a nedostatku srážek nevysychají. Obnovený tok Černého potoka do původního meandrujícího koryta vzdoruje i současnému suchu.

Sucho nám ukazuje, kde jsme udělali chybu a kde ji můžeme napravit. Zmírnění dopadů sucha je jednoznačně skryto v péči o půdu. Půda potřebuje, aby kapka, co na ní spadla, na tom místě i zůstala. Příroda kolem nás je veliký, laskavý a stále bdící učitel. Zkusme jí naslouchat.

Iveta Mrkáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

Zdeněk Žalud: Proč je sucho a jak se mu bránit? - Ekolist.cz
Potoku vrátili původní koryto a jeho široké okolí je i za sucha zelené - iDNES.cz
Proti povodním i suchu zároveň. Nestavějme jen hráze, využijme tůní, radí vědkyně - Aktuálně.cz (aktualne.cz)
SUCHO (chmi.cz)
Jak zadržovat vodu (webnode.cz)
Chomutov vydal zákaz odběru povrchových vod - Chomutovky.cz – zpravodajství pod lupou