Krušnohorská rašeliniště

Krušnohorská rašeliniště

Rašeliniště, močály a vrchoviště vyvolávají v myslích lidí různé představy – bezedné bahno, víly a bludičky, které tancují na mlžném oparu anebo strážci hranic, kteří se snaží zastavit Krále Šumavy. Skutečnost je trochu střízlivější. Rašeliniště se od běžného lesa či louky liší jen svou florou a faunou. Svým typickým plochým povrchem a tmavou vodou skrývají v sobě určitá nebezpečí z neznáma. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla rašeliniště v České republice silně poškozena nevhodnými zásahy. Krušnohorská rašeliniště jsou jednou z nejpostiženějších lokalit na našem území. Od roku 2006 se stala Krušnohorská rašeliniště vzácností mezinárodního významu a velmi pomalu se navrací do své původní podoby.    

Rašeliniště začala vznikat před 15 tisíci lety v době ledové. Jedná se o organickou hmotu vznikající z rostlinných společenstev nenáročných na minerální živiny za nadbytku vody a za ztíženého přístupu vzduchu. Krušné hory jsou po Šumavě nejbohatší oblastí na rašeliniště v naší republice. Začínají v nadmořské výšce 700 m. Nejrozsáhlejší jsou na plochých místech hřebenové náhorní paroviny, na nepropustných vrstvách hor nebo na místech s nedostatečným odtokem vody. Můžete zde vidět rašelinu ve všech fázích – nenarušenou, současně těženou a vytěženou i postupně zarůstající.

Rašeliniště v Krušných horách prožila v minulosti skutečně krušné časy. Po staletí byla silně poškozována těžbou rašeliny. Od konce minulého století přestala rašeliniště plnit svou funkci, přestala zadržovat vodu vlivem průmyslu a kyselých dešťů, opakovanou snahou o odvodnění rašelinišť a nešetrnou výsadbou nepůvodních druhů stromů. Význam rašelinišť přitom spočívá právě v tom, že udržují zásoby spodní vody.

Krušnohorská rašeliniště (11 224 hektarů) byla v roce 2006 zapsána do seznamu významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy. Tato dohoda zajišťuje celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů. Mokřady, mezi které patří i rašeliniště, představují přirozenou zásobárnu vody v krajině a patří mezi biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech). Díky opětovnému zamokření a zadržování vody by měl být zastaven nežádoucí proces degradace a rašeliništím by měl být umožněn nový růst. Vrstva rašeliny nabývá o pouhý jeden milimetr za jeden rok.

Rašeliniště nejsou však zajímavá jen pro odborníky, nýbrž jsou turisticky velmi atraktivní a zatím ne zcela doceněnou destinací Krušných hor.

Nejznámější lokalita Krušnohorských rašelinišť je chráněná lokalita Božídarská rašeliniště. Rozkládá se na ploše 930 ha. Božídarské rašeliniště bylo jediné, které se v sedmdesátých letech minulého století nepodařilo vysušit. Turisté přes rašeliniště mohou projít díky naučné stezce, která vede po dřevěných chodnících postavených nad úrovní terénu rašeliniště. Stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky. Na trase dlouhé 3,2 km najdete 12 naučných zastávek. Jednou ze zajímavostí rašeliniště je např. výskyt střevlíků, kteří z Krušných hor vymizeli v souvislosti s těžbou rašeliny, zejména díky odvodňování rozsáhlých území.

Další lokalitou, kde se můžete projít rašeliništěm po dřevěných chodnících je rašeliniště U jezera. Na svazích hory Pramenáč byla vybudována 14 km dlouhá naučná stezka, která začíná na Cínovci a na devíti zastaveních vás poučí o historii kraje, působení člověka v regionu, místní fauně a floře, geologii a hydrologii, a také o samotné revitalizaci tohoto rašeliniště.

Další lokalitu najdete v okrese Chomutov a Most. Leží zde rašelinné louky a vrchoviště, které zde vytvářejí mezi Jelení horou u zaniklé obce Přísečnice a Klíny souvislý pás. Zajímavostí zdejších rašelinišť je naměření největší hloubky rašeliny v České republice 10,5 metru na rašeliništi Pod Novoveským vrchem. Zdejší rašeliniště jsou chráněna a lze je pozorovat jen z turistických cest. V současné době zde stále probíhá těžba rašeliny u obce Hora Svatého Šebestiána.

Pokud navštívíte Krušnohorská rašeliniště, vnímejte krásu těchto míst. Díky obnově rašelinišť zde budete moci potkat mnoho vzácných živočichů a rostlin vázaných na vlhké biotopy. Vidět nebo slyšet zde můžete např. tetřívka obecného, vážku lesklici horskou nebo motýlka šípověnku vachtovou. Moudrost přírody nás opět poučila. Bez rašelinišť se ztrácí spodní voda. Pokud člověk bude respektovat zákony přírody, má šanci přežít. Zkusme přírodě naslouchat.

Iveta Mrkáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

Rašelina je zázrak, který se musíme naučit nepoužívat - Ekolist.cz
Krušnohorské mokřady: už ne obyčejná rašeliniště, ale vzácnost - iDNES.cz
Rašeliniště Krušných hor (Čestmír Ondráček) > KRUŠNÉ HORY > Rašeliniště - Přátelé přírody, o. p. s. (prateleprirody.cz)
Objevujte bezpečné cesty rašeliništi – Kudy z nudy
V rašeliništích roste mnoho zvláštních rostlin - iDNES.cz
Naučná stezka Cínovecká… - Chodník, naučná stezka | Turistika.cz