Půda to je život

Půda to je život

Půda patří mezi nejcennější přírodní bohatství, které člověk potřebuje k přežití. Půda není jen nejsvrchnější vrstva zemské kůry, po které šlapeme, ale plní důležité ekologické, environmentální a sociálně-ekonomické funkce. Pojďme se blíže podívat, jak důležitá pro nás půda je, co nám poskytuje a jak s ní hospodaříme.

Když se řekne půda…

Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek. Půda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém.

Půda se skládá z několika složek jako je složka pevná (minerální), kapalná, plynná, organická živá a organická neživá. Pevná část se nazývá půdní substrát nebo zvětralá hornina. Kapalnou složku tvoří půdní voda. Plynnou složku, tvoří půdní vzduch, který má podobné složení jako atmosférický vzduch. Jedinou odlišností je desetkrát vyšší obsah oxidu uhličitého (CO₂). Živou organickou složkou v půdě jsou kořeny a půdní organismy. Za neživou organickou složku považujeme humus (odumřelé organické zbytky rostlin a živočichů, které jsou v různém stupni rozkladu).

Půda je nepostradatelný článek potravního řetězce a současně substrát pro růst rostlin. Je také zásobárnou vody pro suchozemské rostliny a mikroorganismy a současně filtračním čistícím prostředím, které poskytuje mikroorganismům žijící v půdě domov a nedoceněnou zásobárnou genetické informace. Další a nepostradatelnou funkcí půd je, že poskytuje základní stavební materiál a suroviny. Poskytuje prostor pro umisťování staveb, pro rekreační činnost a další aktivity člověka. Z historického hlediska je půda vnímána jako cenný zdroj pro archeologický a paleontologický průzkum.

Problém, který naši planetu bude tížit více a více, je nárůst lidské populace a tím i sílící tlak na přírodní zdroje, mezi které samozřejmě patří i půda. Závažnost situace se zacházením s půdním fondem, zejména v rozvojových zemích vedlo již v roce 1972, na zasedání výboru ministrů k přijetí Evropské charty o půdě a v roce 1981, na 21. konferenci FAO k přijetí Světové charty o půdě. Závažnost této otázky byla plně zdůrazněna na mezinárodní konferenci "Environment and Development“ v Rio de Janeiru v roce 1992, které se zúčastnili vedoucí představitelé 178 států. V těchto dokumentech jsou stanoveny principy, jak zacházet s půdním fondem.

Půda a lidé

Člověk už od doby neolitu půdu ovlivňuje, a to jak negativně, tak i pozitivně (zemědělská výroba, průmysl, urbanizace nebo těžba minerálů, hornin a rud). Snižování kvality půdy neboli degradace půdy je proces, vyvolaný lidskou činností, který snižuje současnou anebo budoucí schopnost půdy umožňovat život lidstva. Všeobecně degradaci můžeme chápat jako snižování kvality půdy, anebo také jako částečnou anebo úplnou ztrátu jedné anebo více funkcí půdy.  Znehodnocování půdy může mít globální (celosvětový) anebo regionální (místní) rozměr.

S globálními problémy znehodnocování půd se setkáváme téměř na všech kontinentech např.:

• Problémy s odlesněním půdy s následnou urychlenou erozí, nadměrnou mineralizací humusu a organických látek v půdě v Jižní Americe, Africe, Asii a na ostrovech Oceánie.
• S okyselováním půdy se setkáme v S Americe, JV Asii, Z a S Evropě.
• Aridizace (vysušování) a dezertifikace (přeměna na poušť) v důsledku skleníkového efektu najdeme např. ve střední Asii, jižní části Severní a Jižní Ameriky.
• Zasolování půdy zavlažováním je problémem především ve střední Asii, jižní časti Severní Ameriky a v severní Africe.
• Zamoření půdy radionuklidy po haváriích v atomových elektrárnách a pokusech s atomovými nukleárními bombami v Severní Americe, střední Asii, východní Evropy (Bělorusko, Ukrajina) a dalších.
• Znečišťování půd patří i způsoby zemědělského obhospodařování. Jedná se především o intenzifikaci v zemědělství, které používá průmyslová hnojiva a pesticidy, monokulturní pěstování plodin a hloubkové obdělávání půdy, což je v extrémních případech příčinou znehodnocování půd především v Evropě.
• Nejrozšířenějším znehodnocením půdy je urychlená vodní eroze půdy, která spolu s původní přírodní erozí převládá ve všech půdách světa s výjimkou rovinatých terénů.

Regionální (maloplošné) problémy znehodnocování půdy mají menší dopady než ty problémy globálního znehodnocování půd. Maloplošné znehodnocování půd má dopad především na místní biotu. Jedná se především o kontaminaci půd těžkými kovy a organickými polutanty, intoxikace půdy pesticidy, znečištění půdy ropou, únava půdy monokulturním pěstováním, umělé zavodnění půdy a erozní události nebo sesuvy půdy.

Půda patří mezi nejcennější přírodní bohatství, jehož základní funkcí je zajištění potravy. Je tedy nezbytné, abychom půdu využívali ohleduplně a zajistili její ochranu nejen z hlediska udržení její úrodnosti, ale také z hlediska ochrany proti degradaci a znečištění. Půdu je nutné chránit, jak pro současnou, tak pro budoucí generaci.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto:pixabay.com

Zdroje:

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=obecne-prirodovedny_pohled&site=puda
http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho-fondu.aspx
http://www.ochrana-pudy.cz/pudni-fond-cr/