Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Ochrana přírody v Ústeckém kraji

Ochrana přírody v Ústeckém kraji



Vyvěšeno: 30. 6. 2020
Sejmuto:
Evidenční číslo: 19-2020

sysel.jpgOchrana přírody v Ústeckém kraji

V následujícím článku se dozvíte, jaký typ stanovišť je v Ústeckém kraji ochranářsky nejvýznamnější, které státní i nevládní organizace se zabývají ochranou přírody, jak probíhá praktická péče o přírodu a další informace o některých lokalitách.

Stepi a louky v ČR
Stepní lokality jsou sice typické pro Ukrajinu či střední Asii, najedeme je však i na našem území. Jedná se o zbytky stepních biotopů z konce poslední doby ledové. Pro stepi jsou typické vysoké letní teploty a nedostatek vláhy a je na ně vázáno široké spektrum rostlin a živočichů, zvláště bezobratlých. Zbytky stepí se u nás nejčastěji dochovaly na strmých svazích a kamenitých terénech. Stepi se v České republice nejvíce vyskytují na jižní Moravě, v okolí Prahy a v Českém středohoří. Tyto lokality ohrožuje především zarůstání, které může být podpořeno člověkem, způsobené obohacením o živiny (zvláště dusík a fosfor). Dále jsou ohroženy hromaděním stařiny a šířením expanzivních druhů (např. třtiny křovištní), kdy dochází k postupnému převládnutí jednoho či několika druhů rostlin, a tedy k ochuzení společenstva. Kromě toho stepi ohrožuje cílené zalesňování a přímé ničení lokalit – např. kvůli těžbě kamene nebo pro zástavbu.

Základem ochrany či managementu stepních lokalit bývá kosení, pastva nebo jejich kombinace. Pokud je step již zarostlá dřevinami, pak bývá nutné nálet odstranit a následně zabránit zmlazování dřevin. Dobrovolnici v ochraně přírody pak mohou pomoci sledováním výskytu vzácných nebo naopak expanzivních druhů, osvětovou činností pro veřejnost, komunikací s majitelem pozemku. V ideálním případě mohou založit pozemkový spolek a dohodnout se s majitelem pozemku na dlouhodobém převzetí do péče či na výkupu lokality. V neposlední řadě pak bránit zničení lokality (např. zalesněním nebo otevřením kamenolomu) ve správním řízení.

V oblasti Ústeckého kraje jsou ochranářsky nejvýznamnější ekosystémy právě stepní trávníky, zvláště v nejteplejších a nejsušších oblastech, tedy v oblasti Lounska a navazující části Poohří a Polabí. Stepní biotopy se dělí na několik typů, například tzv. skalní stepi. Zde jsou typické rostliny kavyly, dále ovsíř nebo hlaváček jarní. Na jiném typu stepního biotopu, tzv. bílých stráních je naopak typická válečka prapořitá, pěchava vápnomilná a některé druhy vstavačů. Většina významných stepních lokalit patří do CHKO České středohoří – této oblasti však bude věnován samostatný článek. Dalším typem cenného biotopu jsou luční společenstva, ta vyžadují pravidelný zásah člověka a zároveň patří mezi biotopy s nejvyšší druhovou diverzitou. Louky vznikly činností člověka, odlesňováním a zaváděním seče a pastvy. V České republice mají nejvyšší počet druhů květnaté orchidejové louky v Bílých Karpatech, pozornost ochrany přírody si však zaslouží i louky v jiných oblastech.

Kdo se stará o ochranu přírody?
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) je specializovaná organizační složka České republiky, která zajišťuje obornou i praktickou péči o přírodu. Jedná se zejména o chráněné krajinné oblasti, ale také maloplošná chráněná území a soustavu Natura 2000, tj. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V Ústeckém kraji působí regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří se sídlem v Litoměřicích. Předmětem činnosti je státní správa na území CHKO České středohoří a dále některých maloplošných chráněných územích mimo CHKO. Jmenovitě se jedná např. o NPR Bořeň a NPR Jezerka.

Mezi nejvýznamnější nevládní organizace patří Český svaz ochránců přírody (ČSOP), ten je největší nestátní neziskovou organizaci věnující se ochraně přírody a krajiny v České republice. Byl založen v roce 1979 a jeho cílem je ochrana přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora udržitelného života. V rámci ČSOP pak fungují jednotlivé základní organizace s vlastní právní subjektivitou – v celé ČR jich aktuálně působí více než 300.

Pozemkové spolky jsou neziskové organizace, které pečují o přírodní lokality na základě vlastnictví nebo např. věcného břemene či nájmu. Pozemkový spolek není samostatnou právnickou osobou, ale označuje způsob činnosti základní organizace ČSOP. Aktuálně v Ústeckém kraji působí 5 takových pozemkových spolků.

Dále se ochraně přírody, konkrétně ochraně ptáků věnuje Česká společnost ornitologická (ČSO). V oblasti působí Severočeská pobočka ČSO a pořádá například akce pro veřejnost nebo sčítání a kroužkování ptáků.

Praktická ochrana přírody v kraji
V Ústeckém kraji aktuálně působí 14 základních organizací ČSOP.

ČSOP Launensia se sídlem v Ústí nad Labem se zabývá zvláště terénní péčí o chráněná území a další lokality, mapováním výskytu ohrožených druhů (především orchidejí) a ekologickou výchovou. Pozemkový spolek Launesia pečuje například o PR Milskou stráň, což je jižně orientovaný svah na opukovém podloží. Jedná se o lesostepní biotopy tvořeny mozaikou bývalých pastvin, teplomilných křovin, květnatých bučin a opukových sutí s výskytem chladnomilných druhů. Roste zde jedna z největších populací silně ohroženého vstavače nachového v České republice. Kromě něj se zde vyskytuje několik dalších druhů orchidejí a jiné teplomilné rostliny, např. astra chlumní nebo hrachor jarní. Z živočichů zde můžeme najít např. rosničku zelenou, užovku hladkou, zmiji obecnou a řadu vzácných druhů hmyzu. Péče o lokalitu pak zahrnuje především pravidelné kosení lučních partií. Další spravovanou lokalitou je PP Radouň, což jsou dva oddělené biotopy na stráni nad říčkou Obrtka. Hlavním předmětem ochrany je zde společenstvo stepních rostlin (např. vstavač vojenský, hořec křížatý a koniklec luční). PP Stráně u Drahobuzi zahrnují několik druhů orchidejí, např. vstavač osmahlý, vemeník zelenavý, okrotici bílou, bradáček vejčitý nebo kruštík růžkatý.

Další základní organizací je ČSOP HASINA Louny, která se věnuje mapování výskytu zvláště chráněných, ale i invazních druhů rostlin, především v oblasti Lounska a Žatecka. Kromě toho je tato základní organizace ČSOP zřizovatelem pozemkového spolku Hasina. Pozemkový spolek pečuje o několik lokalit, jmenovitě např. NPP Kleneč, což je lokalita významná zvláště pro kriticky ohrožený hvozdík písečný český. Jedná se o biotop otevřených trávníků na písčinách a některé části území jsou zde pravidelně zbavovány drnu až na vrstvu štěrkopísku. Právě takové prostředí s obnaženou půdou a odstraněnou humusovou vrstvou hvozdíku vyhovuje. Hvozdík je naopak ohrožený zarůstáním stanovišť, kdy zarůstání přináší vhodné podmínky pro konkurenčně silnější rostliny – zvl. traviny, které nízké rostlinky hvozdíku zastiňují. Jednou z dalších lokalit v péči spolku je Stráň Na kamenici, která se nachází u vesnice Kyškovice a rostou zde teplomilné druhy, například divizna brunátná a již zmíněný hvozdík písečný český. Údržba lokality spočívá v kosení, které se provádí jednou ročně.

ČSOP Ciconia se věnuje monitoringu, výzkumu a ochraně čápa bílého v oblasti severních a středních Čech a Pelhřimovska. Věnuje se například kroužkování ptáků nebo péči o hnízda. Čápi totiž využívají hnízda zpravidla několik let a každoročně jej přestavují a upravují. Hnízdo se proto rozrůstá a zvyšuje svoji hmotnost. Proto může v některých případech hrozit jeho překocení a zřícení. Často je proto nutné odstranit za pomocí plošiny nebo žebříku část materiálu hnízda a rovněž prověřit nosnost podkladu. Hnízdo může být umístěno na živém stromě a rostoucí větve pak mohou hnízdo přerůstat. Tato se situace se řeší každoročním odstraňováním větví tak, aby nebránily čápům v příletu.

ČSOP Falco provozuje záchrannou stanici Falco a věnuje se péči o handicapované volně žijící živočichy. Posláním záchranné stanice je pomáhat a případně vracet do přírody zraněné živočichy, hendikepovaní živočichové obvykle zůstávají v expozici stanice. Stanice za rok přijme okolo tisíce živočichů.

A jak se zapojit do praktické ochrany přírody? Každý občan může kontaktovat dle zaměření a místa působení příslušnou základní organizaci ČSOP (nebo jinou organizaci) a zeptat se na možnost dobrovolnictví. Nejčastější formou pomoci je kosení lučních biotopů, ale také vysazování stromů nebo péče o zraněná zvířata. Kontakty na nejbližší základní organizaci ČSOP je možné najít na http://www.csop.cz/prehledzo/

Bc. Radim Čechák
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto:pixabay.com

Zdroje:
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1001&m2_id=1260&m_id_old=1001
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_svaz_ochr%C3%A1nc%C5%AF_p%C5%99%C3%ADrody
http://www.sever.capiweb.cz/
http://www.csop.cz/docs/up/letak_stepi_web.pdf
http://www.mistoproprirodu.cz/zachranene-lokality/milska-stran/
http://www.zsfalco.cz/
https://hasina.estranky.cz/
http://www.launensia.cz/
https://severoceskapobocka-cso.webnode.cz/


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 19. 01. 2021 19:58