Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Nejnovější objevy, které změnily náš svět

Nejnovější objevy, které změnily náš svět



Vyvěšeno: 24. 1. 2025
Sejmuto:
Evidenční číslo: 04-2025

hubble-telescope-1347645_640.jpgNejnovější objevy, které změnily náš svět

Rok 2024 přinesl několik zásadních objevů a inovací, které měly nejen velký dopad na vědecký a technologický pokrok, ale i na náš každodenní život. Od pokroku v oblasti medicíny, přes průlomové technologie, až po nové vědecké teorie, které mohou změnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás.


Desítka průlomových objevů, které byly publikovány v časopisu Science, zahrnuje širokou škálu oblastí od medicíny přes zemědělství až po vesmírnou vědu. Některé z těchto novinek mají přímý dopad na naše zdraví, jako je injekce chránící před HIV, jiné mohou změnit způsob, jakým chápeme vesmír, nebo jakým způsobem budeme v budoucnosti pěstovat plodiny. Mezi těmito objevy figurují i česká jména, která se podílejí na vývoji nových technologií a vědeckých poznatků, což ukazuje, jak silná je naše vědecká a výzkumná komunita na světové úrovni.

Prevence proti HIV pomocí injekce

Každoročně se nakazí více než milion lidí virem HIV. Nový lék lenacapavir, podávaný formou injekce, slibuje revoluci v prevenci a léčbě AIDS, protože po jeho aplikaci poskytuje ochranu proti HIV až na šest měsíců. Tento objev, na němž se podílel český virolog Tomáš Cihlář, má dosavadní výsledky, které ukazují, že jedna dávka dokáže zabránit infekci s téměř stoprocentní účinností. Klinické testy prokázaly jeho účinnost jak na ženách v Africe, tak na účastnících mezinárodních studií. Lenacapavir je unikátní svou schopností cílit na kapsidový protein viru HIV. K tomu, aby pomohl ukončit globální epidemii, je však nezbytná jeho dostupnost, cenová dostupnost a efektivní distribuce, zejména v rozvojových zemích. Schválení léčiva se očekává v polovině roku 2025.

Imunitní buňky proti autoimunitním onemocněním

Autoimunitní choroby, jako lupus nebo sklerodermie, vznikají, když imunitní systém útočí na vlastní tkáně. Tradiční imunosupresivní léčba je často neúčinná a má vedlejší účinky. Nový přístup, terapie CAR-T, upravuje T-buňky tak, aby cílily na B-buňky, které produkují škodlivé autoprotilátky. Po úspěšných testech na více než 30 pacientech s různými autoimunitními onemocněními, včetně lupusu, se objevily pozitivní výsledky, včetně remise u některých pacientů. Další výzkumy ukazují, že CAR-T terapie může cílit na B-buňky v těžko dostupných oblastech. Přesto je nutné další testování na dlouhodobou účinnost a možné riziko nežádoucích účinků.

James Webb Space Telescope zkoumá začátky vesmíru

Od svého spuštění v roce 2022 teleskop James Webb učinil několik zásadních objevů, mezi nimi i detekci jasných galaxií z raných fází vesmíru. Pozorování naznačují, že galaxie obsahovaly hvězdy mnohem hmotnější než naše Slunce nebo byly zářivé díky aktivním černým dírám. Tato zjištění poskytují nový pohled na formování vesmíru a jeho rané struktury, i když otázky o vzniku masivních černých děr zůstávají nevyřešeny.

RNA pesticidy

Tradiční insekticidy mohou mít negativní dopady na různé druhy zvířat. Nový insekticid Calantha, schválený americkou EPA, využívá mechanismus RNA interference k blokování klíčových genů v hmyzu, což způsobí jeho smrt. Tento přípravek, zaměřený na mandelinku bramborovou, která způsobuje obrovské ztráty na úrodě, využívá RNA k zablokování produkce nezbytného proteinu, což vede k úhynu larev. Vzhledem k tomu, že se hmyz stále vyvíjí, bude zajímavé sledovat, jak dlouho RNA pesticidy zůstanou účinné.

Objev nitroplastů mění pohled na evoluci

Až do nedávna nebyl znám žádný eukaryotický organismus schopný fixovat dusík z atmosféry. To se změnilo díky objevu unikátní organely, nazvané nitroplasty, které se nacházejí v buňkách mořských řas. Tento objev naznačuje, že před 100 miliony let došlo k endosymbióze mezi řasami a sinicemi, které fixují dusík. Tento proces by mohl mít dlouhodobý dopad na zemědělství, pokud se podaří přenést tuto schopnost na plodiny.

Objev nového typu magnetismu

Vědci objevili třetí typ magnetických materiálů, které nazvali altermagnety. Na rozdíl od běžných feromagnetů a antiferomagnetů, altermagnety kombinují vlastnosti obou typů a mají nulový čistý magnetismus. Tato nová třída materiálů může být využita pro vývoj ultrarychlých magnetických spínačů v elektronice, což by přineslo technologické pokroky v oblasti pamětí a procesorů.

Mnohobuněčnost je starší, než jsme si mysleli

Nové fosilie z Číny, staré 1,6 miliardy let, ukazují, že mnohobuněčné organismy vznikly mnohem dříve, než se dříve předpokládalo. Fosilie řasy Qingshania magnifica, která tvoří až 20 válcovitých buněk, naznačují, že eukaryota začala formovat složité mnohobuněčné struktury mnohem dříve, než bylo známo.

Formování kontinentů a desková tektonika

Studie deskové tektoniky ukazují, že tření mezi pláštěm Země a tektonickými deskami způsobuje konvekční víry, které vedou k rozsáhlým geologickým změnám. Tyto vlny odstraňují těžší horniny a nechávají lehčí, které se zvedají o 1–2 kilometry. Mohou také přinášet diamanty na povrch, zvyšovat erozi, způsobovat vymření druhů a vyvolávat zemětřesení v místech, která byla dříve považována za klidná, což naznačuje mnohem dynamičtější interakci mezi kontinenty a pláštěm.

Úspěšné přistání Starship

Raketa Starship, největší a nejvýkonnější raketa na světě, letos uskutečnila čtyři vzlety, přičemž největší úspěch zaznamenala při říjnovém přistání, kdy její booster bezpečně přistál na platformě díky zpomalení motorů. Tento technologický skok by mohl znamenat revoluci v cenově dostupných vesmírných misích.

Starověká DNA a rodinné vazby

Analýzy DNA ze starověkých kostí a zubů odhalují více než jen migrace a vývoj nemocí; umožňují rekonstruovat rodokmeny a rodinné vztahy z minulosti. Nové techniky umožnily vědcům identifikovat příbuzenské vztahy mezi dávno zesnulými jedinci, a to i na velké vzdálenosti, což přináší nové poznatky o sociálních strukturách v dávné minulosti.


Tyto objevy nejen že posouvají hranice lidského poznání, ale také otevírají nové možnosti pro zlepšení kvality života, ochranu životního prostředí a pokrok v technologických inovacích. Například injekce proti HIV přináší naději milionům lidí, kteří jsou vystaveni riziku nákazy, a RNA pesticidy mohou změnit způsob, jakým se vypořádáváme s hmyzími škůdci, aniž bychom ohrozili ostatní organismy v ekosystému. Zároveň máme před sebou výzvy, jak tyto nové technologie a objevy implementovat do praxe, jak zajistit jejich dostupnost pro širokou veřejnost a jak reagovat na případné dlouhodobé důsledky, které mohou tyto novinky přinést. Věda nám tak neustále ukazuje, že pokrok je nevyhnutelný, ale je potřeba, abychom k němu přistupovali s rozvahou a odpovědností.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
VUHU a.s., Most 

Zdroje:

https://cc.cz/leky-na-hiv-obezitu-nebo-alzheimera-pet-objevu-roku-2024-ktere-mozna-zmeni-budoucnost/
https://www.wired.cz/news-beat/mezi-top-objevy-roku-2024-jsou-dva-s-ceskou-stopou
https://www.nationalgeographic.cz/veda/vedecke-objevy-2024/
https://vedavyzkum.cz/veda/veda/objevy-ktere-menily-svet-v-roce-2024


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 23. 01. 2025 6:32