Kvalita ovzduší

Děčín
Doksany
Chomutov
Krupka
Lom
Litoměřice
Měděnec
Most
Rudolice v Horách
Sněžník
Štětí
Teplice
Tušimice
Ústí n.L.-Všebořická (hot spot)
Ústí n.L.-Kočkov
Ústí n.L.-město
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Krušnohorské lesy – problematika kloubnatky a kůrovce

Krušnohorské lesy – problematika kloubnatky a kůrovce



Vyvěšeno: 1. 12. 2020
Sejmuto:
Evidenční číslo: 43-2020

les.jpgKrušnohorské lesy – problematika kloubnatky a kůrovce

Stromy v Krušných horách stále ohrožuje parazitní houba, kůrovec a nové sazenice ničí přemnožená vysoká zvěř. Vše je důsledkem třicet let staré ekologické zátěže, kdy krušnohorské lesy zničily kyselé deště. Provozem zdejších elektráren a jiného průmyslu zde plošně uhynulo 40 tisíc hektarů stromů, po kterých zůstaly pouze holé vrcholky. Ty se naštěstí začínají postupně obnovovat za velkého úsilí pracovníků lesní správy.

 

Lesy v Krušných horách byly zatíženy již od dvacátých let minulého století. Škodlivé imise oxidu siřičitého katastrofu na dřevinách dokonaly a zničily většinu bohatých lesů. Po roce 1989 došlo k výraznému zmenšení imisního zatížení Krušných hor díky výraznému odsíření elektráren. Některé elementy však přetrvávají, např. dusíkaté látky se i nadále dostávají do ovzduší. Nebezpečné látky se na lesním porostu neprojevují pouze ze vzduchu, ale také z půdy, do které se dostaly právě působením kyselých dešťů.

Nepůvodní dřeviny (smrk pichlavý, bříza bělokorá), které byly v Krušných horách vysázeny zejména v 70. a 80. letech v reakci na kyselé deště, nejsou příliš vhodné. Například opad smrku pichlavého je závažnější než u běžného smrku ztepilého, špatný rozklad jehličí a následné okyselování půdy jen navyšuje nebezpečné látky, které již v půdě jsou. Náhradní dřeviny se zde vysazovaly pouze jako přípravná fáze pro založení stabilních lesních ekosystémů. Dnes je životnost porostů u konce a po cca dvaceti letech od výsadby "lapačů popílku" a odsíření se do Krušných hor navrací domácí dřeviny, jako smrk ztepilý nebo buk lesní. 

V uschlých porostech se ale daly najít vitální stromky, které imisím odolaly. Tyto vybrané stromy pak byly zaregistrovány a relativně nejzdravější z nich byly uznány jako tzv. výběrové stromy. Vědci z nich odebírali rouby – reprodukční materiál, aby se pokusili zachovat genotyp odolných organismů pro další výsadbu. Smyslem roubování je zajistit přežití nebo zlepšení vlastnosti naštěpované rostliny. Pomocí tzv. roubovanců vypěstovaných z odebraných roubů odborníci založili klonový archiv mimo Krušné hory, který by měl být rezervou klonů krušnohorského smrku. Navíc v devadesátých letech byly odebrány řízky ze smrkových mlazin, které přežily poškození mrazem a imisemi. Následně Lesy ČR založily na několika místech Krušných hor ověřovací plochy, na kterých byly testovány sazenice vypěstované z odebraných řízků. V lokalitě lesní správy Klášterec nad Ohří byla také založena tzv. matečnice, kde jsou soustředěny klony z uvedených mlazin. Díky těmto opatřením se zjistilo, že odolná forma krušnohorského smrku se do Krušných hor navrátí ve větším rozsahu.

Kloubnatka smrková, záhadná houba, která "kosí" české lesy. Nejvíce ohrožuje hlavně smrk pichlavý. Strom, který byl před mnoha lety vysazován zejména proto, aby napravil kalamitu způsobenou kyselými dešti. Smrk pichlavý byl dovozen ze Severní Ameriky právě proto, že lépe odolává zplodinám. Má povoskované jehličí, přes které se imisní zplodiny z ovzduší jen těžko dostávají do těla stromu. Tehdy se nepočítalo s tím, že na zdánlivě odolný strom masivně zaútočí právě kloubnatka smrková. Porosty smrku pichlavého napadá kloubnatka plošně a zcela nekompromisně. Napadený smrk pichlavý do 2 až 3 let umírá a bohužel mu není pomoci. V Krušných horách je kloubnatka agresivní také vůči smrku sivému. Problémy s touto houbou nemají lesníci pouze v Krušnohorských lesech, ale po celém území České republiky.

Houba nejprve zaútočí na koncové pupeny na větvičkách jehličnatých stromů a postupně udusí celý strom. K infekci pupenů jehličnanů dochází během vegetačního období. Od počátku léta se napadené odumřelé pupeny, nezřídka zdeformované při pokusu o vyrašení, pokrývají černou tuhou krustou. Při několik let opakované silné infekci mohou být napadeny i všechny pupeny. Strom na to poté reaguje vyrašením "spících" pupenů tzv. náhradní pupeny, které se zakládají a odpočívají pod povrchem půdy i řadu let a raší v případě masivního poškození např. mrazem, žírem apod., bohužel i tyto pupeny jsou následně infikovány. Strom přestane rašit, neobnoví se asimilační aparát a během pár let odumírá.

Napadené stromy kloubnatkou, které již neraší, se musí do 2 až 3 let nahradit novými dřevinami. Při výsadbě nových stromů je potřeba kombinovat více druhů a nevytvářet monokulturní porosty. Lesy smíšené jsou odolnější i přirozenější. Epidemie kloubnatky se v posledních letech postupně zastavuje. Napadené stromy v okolí např. Chomutova, Hory Sv. Šebestiána se podařilo odklidit a lesnicí původní smrky nahradili výsadbou právě druhově rozmanitějších stromů. Bohužel lesníci i nadále svádějí bitvu s kůrovcem, který decimuje na tisíce metrů lesního porostu.

„V roce 2018 jsme měli pět set metrů krychlových kůrovcové těžby, v loňském roce (2019) to bylo patnáct tisíc,“ říká ředitel městských lesů města Chomutov Petr Markes. I přes tyto informace je situace v Krušných horách poměrně lepší oproti jiným regionům. „Co se týče škod způsobených kůrovcem, jsou na našich lesích minimální a zatím máme situaci pod kontrolou,“ řekl Miroslav Adam, ředitel Správy městských lesů Most v roce 2018.

Pod pojmem kůrovec se převážně myslí druh lýkožrout smrkový, který napadá zejména smrky, ale pokud je přemnožen, je schopen zahubit i borovici lesní, borovici vejmutovku, modřin atd. Prakticky každá dřevina má svého kůrovce. V České republice je jich přibližně 120 různých druhů. Kůrovec je dobrý letec, je schopen uletět i kilometry, vyhovuje mu teplá zima, která s sebou přináší malý srážkový úhrn. V suchu si kůrovec nejvíce libuje, zatímco vlhko a chladno mu škodí. „Počasí zastavuje kůrovce v jeho vývoji, ale nezpomaluje šíření. Aktuálně registrujeme v krušnohorských lesích zvýšený stav napadených stromů, takže je vyhledáváme, těžíme, asanujeme a dřevo z lesa odvážíme,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová v roce 2020 pro internetový portál nasregion.cz.

Lýkožrout smrkový je tmavě hnědý až černý, lesklý brouk o velikosti 4,5 mm. Má odstáté zlatavé chloupky s useknutou zádí krovek s typicky uspořádanými zoubky. Přednostně napadá odumřelé stromy, stromy silně stresované suchem nebo z jiných příčin odumírající stromy. Při přemnožení napadá i zdravé stromy.

Napadený strom kůrovcem není těžké poznat. První příznaky napadení stojících stromů jsou výrony pryskyřice v kombinaci s přítomností závrtových otvorů. Má rezavějící jehličí, které opadává, stejně jako části kůry. Při odloupnutí kůry se lze přesvědčit, zda je strom opravdu napadený. Boj s kůrovcem je běh na dlouhou trať. Nestačí pouze vytěžit dřevo v zimě, ale je potřeba dbát na pravidelné kontroly stromů a péči po celý rok.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti vyvinul projekt s názvem Kůrovcové info, které se zaměřuje na monitoring a sdílení informací o rojení lýkožravých druhů po celé České republice. Lesníci mají tuto aplikaci k dispozici, mohou zde zadávat údaje o počtech lýkožroutů ve feromonových lapačích. Jejich snahu a mapované plochy s rizikem kůrovců lze sledovat na internetových stránkách www.kurovcoveinfo.cz. Například v roce 2020 v okrese Most nalezli lesníci v lapačích 8 689 kusů lýkožrouta smrkového. Dohromady v 31 odchytových místech bylo v roce 2020 v Ústeckém kraji nalezeno 71 588 kusů tohoto brouka. Prozatím nejvíce postiženou oblastí je okres Znojmo. Vlastnící lesa se také mohou inspirovat desaterem ochrany lesa, které naleznou na stránkách www.nekrmbrouka.cz.

Při řešení tak složitých problémů, jako jsou kyselé deště, rozšíření kloubnatky smrkové a zvýšení počtu kůrovců v lesích se pozapomnělo na vysokou zvěř, která se úspěšně přemnožila. Přemnožená zvěř má ráda mladé sazenice stromků. Ukusují špičku stromu opakovaně a mladý smrk tak přestane růst. Starší stromy zvířata olupují a ty tak snadněji onemocní hnilobou. Komplikují tak mnohaletou usilovnou práci lesníků o ochranu a obnovu lesa. Lesníci natírají špičky nových stromů speciálními postřiky, ten zvěři nevoní a nechá nový strom být. V lesích Krušných hor se také vyskytují dvě vlčí smečky, které lesníkům naopak pomáhají s jejich redukcí přemnožené vysoké zvěře.

Kopce nad Teplicemi, Mostem a Chomutovem byli často označovány jako "pahýlové království". Dnes jsou již Krušné hory zelené a plné divoké zvěře. Na vrcholcích je les, který předtím v podstatě celý vymizel. Lesníci označují stav lesů v Ústeckém kraji za uspokojivý. Avšak pokud bude pokračovat klimatická změna, jako v posledních pěti letech – s minimem srážek a zim téměř bez sněhu, příroda na tento stav zareaguje a může nastat zhoršení zdravotního stavu lesů.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1971589-krusnohorske-lesy-dostanou-od-statu-na-svou-revitalizaci-ctyri-miliardy
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/zachrana-lesu-krusne-hory-klony-odolny-krusnohorsky-smrk-lesy-cr-klasterec.A181227_447348_usti-zpravy_vac2
https://lesycr.cz/tiskova-zprava/lesy-cr-uz-petadvacet-let-obnovuji-krusnohorske-lesy/
https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/lesy-kloubnatka-kurovec-kalamita-20200207.html
https://cdn-smartemailing.cz/11612/media/svol/zpravaolh2019-1.pdf
https://sever.rozhlas.cz/krusnohorske-lesy-stale-potrebuji-pomoci-6833528
https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/-Lesy-CR-uz-petadvacet-let-obnovuji-krusnohorske-lesy-437885
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/seznamte-se-kloubnatka-smrkova-drsny-vetrelec-kosici-ceske-lesy.A091105_135629_hobby-zahrada_mce
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podno%C5%BE
https://nasregion.cz/chomutovsko/obnova-lesa-po-imisni-kalamite-v-krusnych-horach-pokracuje/
https://www.nekrmbrouka.cz/caste-dotazy
http://www.silvarium.cz/images/letaky-los/2009/2009_kloubnatka.pdf
https://cdn-smartemailing.cz/11612/media/svol/zpravaolh2019-1.pdf


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 20. 01. 2021 11:27