Dívky se dříve při tomto svátku modlily za čistou vodu, úrodu a vše bylo zakončené tancem a hudbou. Kromě období velkého sucha byl obřad prováděn také během druhé poloviny jara až do svatojánské noci. Studánky se také otvíraly či čistily během královniček, dívčích svatodušních oslav. O tomto zvyku informuje již v roce 1697 jezuitský misionář Ferdinand Zelechovský působící v Bechyňském kraji.
Není přesně známo dne obnovení této starodávné tradice, kdy dívky obcházely studánky ve svých i přilehlých vesnicích a z jara je čistily. Nicméně voda byla (a stále je) pro všechny velice důležitý prvek, potřebný pro život i úrodu. Oslavte proto tento veselý lidový svátek v podobném duchu a vypravte se na výlet za některou z našich lesních studánek, třeba potřebuje vyčistit...
Kdo ví, možná ještě jednou budeme studánky potřebovat více, než jsme ochotni si připustit...
