Budoucnost fotovoltaiky v Ústeckém kraji

Budoucnost fotovoltaiky v Ústeckém kraji

Z velkého průzkumu sociologů pro Český rozhlas vyplývá, že 85 procent lidí v Česku chápe klimatickou změnu jako problém způsobený lidskou činností. Jen o 3 procenta dotázaných méně si myslí, že k řešení klimatické krize je nezbytné změnit přístup člověka ke krajině. A téměř dvě třetiny obyvatel, což vychází na 63 procent, volají po tom, aby se s opatřeními vedoucími k ochraně klimatu začalo ihned. Jistě se shodneme, že těžba uhlí (a nejen ta) jde ruku v ruce s klimatickou krizí. Pravděpodobně se budeme muset smířit s celkovou proměnou hnědouhelných regionů a také strpět jiné alternativnější výroby energií, které ač jsou šetrnější, změní kompletně ráz naší krajiny.

Tlak na ukončení těžby uhlí se každým rokem rapidně zvyšuje a jediné co vyvstává, je otázka, co bude dál. Útlum uhlí nebude jednoduchý a dotkne se životů spousty konkrétních lidí. Hlavně těch, kteří v uhelném průmyslu už několik let pracují. Je důležité, aby se tento aspekt útlumu uhlí řešil a aby mu bylo věnováno velké úsilí. Naštěstí vznikají nové projekty, které si kladou za cíl transformovat evropské uhelné regiony směrem k modernější a čistější ekonomice, a to v rámci tzv. spravedlivé transformace. Na tyto změny má přijít z evropského Fondu spravedlivé transformace do Česka několik miliard korun. U těchto financí se počítá, že budou pohánět změny v uhelných regionech, podporovat vytváření nových pracovních míst i přímo konkrétní osoby ohrožené ztrátou zaměstnání kvůli ukončení těžby uhlí v příštích deseti letech. Ale pozor, dle vyjádření europarlamentu a Evropské komise to vypadá, že aby mohl region peníze čerpat, musí do roku 2030 výrazně těžbu uhlí omezit. Jak ale nahradíme energii, která u nás vzniká primárně spalováním uhlí?

Obnovitelné zdroje energií

Ústecký kraj by se měl postupně zbavovat nálepky uhelného regionu a začít novou éru zaměřující se na „čisté“ zdroje energie. Obnovitelné zdroje energií (dále OZE) jsou již několikrát omílaným tématem. Největší pozornost teď přebírají fotovoltaické elektrárny (dále FVE), o jejichž výstavbu se v Ústeckém kraji stará mimo jiné Skupina ČEZ. Ta má za cíl postavit několik desítek zdrojů obnovitelné energie převážně právě stavbou FVE v kombinaci s větrnými elektrárnami. Ve většině obyvatel Ústeckého kraje toto téma vyvolává pocity nedůvěry a nesetkává se zrovna s pozitivními ohlasy. Děje se tak rovnou z mnoha důvodů.

Zábor půdy a ztráta přírodě blízkých míst

Když se řeknou solární panely, člověk si většinou představí několik hektarů půdy, které by mohly být využity pro potenciál potravinové produkce. Naštěstí opak je pravdou. Při vyhledávání vhodných pozemků pro stavbu fotovoltaiky je vždy pozornost zaměřena primárně na pozemky s nízkou třídou ochrany půdy (stupeň ochrany III, IV a V) nebo na doposud nevyužívané brownfieldy. Tím se předchází záboru zemědělské půdy a dává nevyužitým pozemkům „druhou šanci“. Panely jsou do půdy umisťovány pomocí zemních vrtů minimalizujících nutnost betonových základů, přičemž se půda nechává v původní kvalitě. Skupina ČEZ navíc tvrdí, že se naopak snaží zvolením vhodných postupů půdu obohatit. V okolí solárních panelů může také vzniknout prostor pro pastvu ovcí nebo jezírko, které může sloužit jako refugium pro řadu druhů.

Solární panely jako „pěst na oko“

V případech FVE nad 50 MW musí stavba vždy projít procesem EIA. Zjednodušeně se jedná o řízení, které zkoumá a hodnotí dopady na životní prostředí. Obec, které se výstavba týká, má možnost se tímto také k výstavbě vyjadřovat. Mimo jiné je vždy nezbytné, aby proběhla změna územního plánu. Pokud by byl problém s tím, že by byly panely v přírodě příliš viditelné a rušivé, nabízí se také řešení. Fotovoltaickou elektrárnu lze běžně obklopit tzv. oddělovací zelení, která může být na severní straně představována vzrostlými stromy, takže celkově je lépe začleněna do krajiny. Ne vždy je ale tato varianta možná – postupně si na některých místech budeme muset zvykat na krajinu, kde místo jámy uvidíme solární panely.

Náročná recyklace panelů

Jeden z omylů, který panuje kolem recyklace solárních panelů, je ten, že se nedají recyklovat. Nemusíme mít ale strach, i na samotnou recyklaci panelů existuje zákon. Využití vysloužilých FV panelů najdeme ve směrnici EU 2012/19/EU. Nařízení vyžaduje zajistit, aby bylo recyklováno 80 %. Pouze zbylých 20 % lze odstranit uložením na skládku. Převážná většina instalovaných panelů v České republice tvoří z velké části křemíkové panely. Největší podíl na hmotnosti krystalických panelů připadá na sklo a hliníkový rám. Zmiňovaná Skupina ČEZ je členem kolektivního systému ČEZ Recyklace. Kolektivní systém vybírá a spravuje recyklační příspěvky od jednotlivých provozovatelů či výrobců/dovozců solárních panelů pro zajištění budoucí likvidace panelů a organizuje jejich sběr a následnou recyklaci. Při využití správného postupu recyklace je poté možné získat vzácné kovy, jako například stříbro, či například hliník, které mohou být dále použity.

Nízká životnost solárních panelů

Dle Skupiny ČEZ jsou solární panely projektovány na 25 až 30 let, kvalitní solární panely ale slibují životnost i déle. Po poruše nebo skončení životnosti některého z panelů, lze konkrétní panel nahradit a tím prodloužit životnost celé elektrárny. Po ukončení provozu fotovoltaické elektrárny je možné solární panely zrecyklovat a provést tzv. biologickou rekultivaci, tedy navrátit pozemek do původního stavu. Při každé realizaci samotného projektu je ale automaticky na období po ukončení provozu fotovoltaické elektrárny již myšleno.

Akumulace přebytečné energie

Problém může nastat tehdy, kdy se vyrobí více energie, než bude potřeba. Profesor František Hrdlička z ČVUT, který je členem uhelné komise například varuje, že masivní výstavba obnovitelných zdrojů bude vyžadovat masivní akumulaci energie, aby se vyrovnaly obrovské výkyvy ve výrobě během roku a ani dnes připravované projekty na ukládání přebytků energie do baterií či výroby vodíku situaci nezachrání.

Mají FVE nějaké přínosy?

Ač se zde bavíme hlavně o důvodech, které v povědomí lidí vyvolávají k výstavbě fotovoltaiky spíše odpor, musím zde vyzdvihnout i některé přínosy. V zahraničí je v posledních letech sledován hlavně přínos FVE na biodiverzitu. Jak ukazují četné vědecké studie, ale i praxe, FVE mohou velmi pozitivně přispívat ke zvýšení druhové pestrosti rostlinných i živočišných druhů.
FVE vytváří útočiště volně žijícím živočichům s jen velmi malým rušením člověkem či stroji. Jedná se navíc o dočasné stavby, které obvykle přímo ovlivňují méně než 5 % plochy svým ukotvením a stavebními prvky. Zbylá plocha je stále přístupná pro růst rostlin a potenciální pohyb divoké zvěře.

Zdá se, že plánování FVE s integrovanými koncepty biologické rozmanitosti řeší dvě témata současně. Kromě toho, že projekty slouží přechodu na čistou energii, zvyšují přínosy pro životní prostředí, jako je zvrácení eroze půdy, podpora hroutících se populací hmyzu a ptáků a sbližování místních komunit.

Žijeme na místě, které má velký energetický potenciál a historicky bylo vždy významným energetickým územím. Na proměnu krajiny tímto směrem si každý občan Ústeckého kraje musí udělat vlastní názor. Jak je ale vidno, veškerá výstavba a záměry by měly proběhnout v co největší šetrnosti k přírodě. Jak to, ale bude s šetrností doopravdy, si musíme počkat. Dle posledních informací, by však útlum těžby uhlí na přilehlých dolech Mostecka, a tedy výstavba prvních alternativních zdrojů energie, měli začít velmi brzy.

Bc. Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.greenpeace.org/czech/clanek/13800/5-duvodu-proc-skoncit-s-uhlim-ted/
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/cez-vystavba-fotovoltaicka-elekrarna-energie.A230719_152038_usti-zpravy_imst
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pavel-tykac-chysta-prvni-solarni-elektrarnu-na-vode-137538
https://www.trideniodpadu.cz/jak-se-recykluji-solarni-panely
https://www.zakonyprolidi.cz/pravoeu/dokument?celex=32012L0019&date=20180704#i5
https://www.prumyslovaekologie.cz/info/5-nejvetsich-omylu-kolem-recyklace-solarnich-panelu
Archiv skupiny ČEZ