Řepka olejná – žluté zlo našich polí?

Řepka olejná – žluté zlo našich polí?

Po revoluci v roce 1989 nastala nejedna změna. Objevily se nové možnosti, technologie a také odrůdy, které byly dříve nedostupné. Vzhledem k vysoké poptávce po olejninách a dobrým odbytovým možnostem je řepka vyhledávanou komoditou a zemědělec, jako každý podnikatel pěstuje to, co má dobrou cenu a odbyt. Řepka olejka je v dnešní době nejvýznamnější olejninou v České republice. Často je v médiích popisována jako nebezpečná plodina ohrožující půdu, včely a další živočichy. Je tomu ale opravdu tak?

Při jízdě autem do zaměstnání nebo obyčejné procházce se psem nám nemůže v určité části roku uniknout intenzivní žlutá barva téměř všech kvetoucích polí. Jistě se můžete sami sebe ptát, možná se i zlobit, proč se zrovna řepka olejná pěstuje v tak hojném množství. Opak je pravdou. Dle Českého statistického úřadu se řepka pěstuje „jen“ z přibližně 16 %, zatímco např. pšenice má u nás zastoupení v cca 34 %. Řepka je známá relativně dlouhým obdobím květu a výrazně žlutou barvou, proto se nám může zdát, že se na polích pěstuje pouze tato olejnina.

Dalším důvod – biopaliva

Od počátku 21. století se z důvodu globálních změn klimatu a environmentální udržitelnosti se stále více podporuje rozvoj biopaliv. V roce 2007 mohli čeští řidiči na čerpacích stanicích poprvé natankovat naftu s biosložkou. U benzínu to bylo o pár měsíců později. Důvodem zavedení v EU byla snaha o snížení emisí oxidu uhličitého i pokus zajistit nový příjem pro zemědělce. Biopaliva první generace se vyrábí přímo ze zemědělských plodin, konkurují tedy plodinám vysetých za účelem získávání potravy nebo krmiv. Používané plodiny jsou bohaté na sacharidy, jako například kukuřice, nebo jsou to plodiny, z kterých se získává olej, a to například slunečnicový anebo právě řepkový. Jedním z předních důvodů, proč se zemědělci rozhodli pro pěstování řepky, spočívá hlavně v daňovém zvýhodnění biopaliv a povinném přimíchávání biosložek do pohonných hmot.

Existují dotace na pěstování řepky olejné?

Možná se budete divit, ale neexistují žádné dotace, které by zvýhodňovaly ty, kteří řepku pěstují. Prostředky z evropských fondů na společnou zemědělskou politiku jsou rozděleny do dvou základních kategorií. Jednou z nich je vyplácení za hektar obdělávané půdy či kus hospodářského zvířete.

Řepka roste po dobu jedenácti měsíců od srpna do července. Tím navíc chrání půdu proti erozi a splavování půdy mimo pole. Řepka vytváří na pozemku množství zelené hmoty a v půdě roste silný kořenový systém. Po sklizni řepky tedy půda zůstává v mnohem lepším stavu než po pěstování pšenice, ječmene nebo kukuřice. V České republice se pěstují ostatní zlepšující plodiny (vojtěška, jetel, travní porosty) ve velmi nedostatečném množství a pěstování řepky tak významně pomáhá udržovat půdu silnou. Řepka má také velmi příznivou cenu.

Škodí řepka včelám?

Největší problém řepky je, že jde o plodinu náchylnou na celou řadu škůdců, takže se musí často chemicky ošetřovat. Tím se dostává do půdy více chemie, která v ní zabíjí mikroorganismy a která může kontaminovat spodní vody. Tento problém ohrožuje také včely a jiné opylovače. Vzhledem k ochraně včel jsou stanovena zákonem přísná pravidla pro jejich aplikaci. Pěstitelé např. nesmí používat při květu řepky některé přípravky. Další, v minulosti aplikované látky, byly dokonce zakázané, jiné se mohou používat jen po skončení letu včel ve večerních a nočních hodinách. Před aplikací vybraných přípravků patří k povinnostem pěstitelů oznámit každému registrovanému chovateli včel ve vzdálenosti dvou kilometrů od ošetřovaného pozemku vhodným způsobem přesný termín postřiku. Zpráva musí být doručena nejpozději dva dny před termínem aplikace. Chovatelé včel tak mají možnost zkontrolovat si stav včelstev po provedeném postřiku a v případě příznaků otrav včel otravu nahlásit. Včely jsou tedy tímto ochráněny a můžeme mít dobrý pocit, že i na ně se myslí.

Až si příště budeme stěžovat na lány plné řepky, vzpomeňme si na to, jak bychom se zachovali, kdybychom byli v roli zemědělců právě my. Každá monokultura samozřejmě generuje problém, proto bychom se měli spíš zaměřit na pestrost našich polí. Toto ale není problémem konkrétně řepky, jako důležité olejniny, ale spíše byznysu, do kterého je zapletena.

Bc. Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

STRAKA, Štěpán. Vodní stopa plodin pro výrobu biopaliv. Praha, 2021. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav hydrogeologie, inž. geologie a užité geofyziky. Vedoucí práce Hrkal, Zbyněk.
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/grafika-zemedelstvi-dotace-repka-pesticidy-zamestnanost-puda/r~d055aae47d3211e998d70cc47ab5f122/
https://www.lidovky.cz/relax/repka-ozima-repka-vcely-vcelar-myty-ul.A221103_112735_ln_magazin_ape
https://www.zdravyolejzpolabi.cz/myty-a-fakta-o-pestovani-a-zpracovani-repky-olejky-v-cr-vliv-na-prirodu
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2222638-biopaliva-se-prodavaji-uz-deset-let-nepomahaji-motorum-ani-prirode-presto-ma-jejich