Radovesická výsypka na Bílinsku – povedená rekultivace

Radovesická výsypka na Bílinsku – povedená rekultivace

Pokud jste obyvatelem Ústeckého kraje a bydlíte navíc v blízkosti některého z funkčních hnědouhelných dolů, těžařská činnost vám je již blízká. Pravděpodobně se nad touto realitou, která jistým způsobem postihla naši krajinu, už ani nepozastavíte. Po velkých jámách může vzniknout ale i něco, co přírodě navrátí hodnotu. A to „něco“ je správně provedená rekultivace.

Jako výsypku označujeme deponii, na níž je nasypán odstraněný materiál nadloží při těžbě uhlí. Brzy po nasypání se na nich začínají samovolně objevovat rostliny vzešlé ze semen zanesených větrem nebo živočichy a rozbíhá se tzv. sukcese. Sukcese je proces, který nastává po disturbanci – zde jako disturbanci považujeme právě nasypání nadložního materiálu. Nejprve nastoupí vegetace, která má potenciál rychle půdu osídlit a není tolik náročná na kvalitu půdy. Takovým příkladem mohou být plevele. Plevele připraví půdu pro další, silnější vegetaci, která je už obstojnější v konkurenci například o světlo či živiny. Takto se zde vegetace přirozeně mění a spěje k stabilnímu bodu, který se nazývá klimax. Stabilní bod si můžeme přestavit jako třeba zdravý a vzrostlý smrkový les.

Sukcese na výsypkách vede ke vzniku neuspořádaných lesíků a tůní. Tím, že se ale povrch před tím nijak nezajistil nebo nezpevnil, svahy výsypek se mohou jednou za čas sesunout. Tím se tato sukcese vždy posune o krok dozadu, ne-li na její začátek. Než se tedy výsypka dostane do bodu, kdy na ní můžeme vidět nějaké vyšší, klidně i neuspořádané lesíky, může to trvat klidně i stovky let.

Na druhé straně stojí technická rekultivace. Technickou rekultivací se terén zarovná a výsypka se takto připraví na zemědělské nebo lesnické využití. Na Radovesické výsypce se terén rekultivací vyrovnal a vysadili se zde stromy, stala se ale také zároveň velkou laboratoří rostlinné sukcese, která zde byla ponechána. Přírodovědci ji využívají ke studiu zákonitostí i praktických otázek spojených s technickými a biologickými rekultivacemi, představuje také unikátní stanoviště chudé na živiny a neobydlené lidmi, které se stalo útočištěm pro mnoho vzácných rostlin a živočichů. Může být také návodem, jak v budoucnu rekultivovat další postupně uzavírané lomy.

Kde se v naší přírodě vzala taková výsypka?

Vzniku Radovesické výsypky předcházela rozhodnutí státních orgánů v polovině 60. let 20. století. Těžba hnědého uhlí byla potřeba pro tehdejší energeticky náročnou ekonomiku. Hlubinné i povrchové doly, které byly v tuto dobu roztěžené, již nenaplňovaly plánované cíle některých odvětví hospodářství. Bylo rozhodnuto, že na místě tzv. severočeské hnědouhelné pánve vznikne nový povrchový lom založený na nových technologiích.

V místech dnešní výsypky bylo tehdy deset obcí, které byly potřeba kvůli těžbě zrušit. Největší z nich byly právě Radovesice, podle nichž se dnes výsypka jmenuje. Cca 7 tisíc obyvatel bylo nutno přesídlit do okolních měst Bíliny, Mostu, Duchcova a Teplic.

Až do roku 1996 sem byla ukládána vytěžená zemina z blízkých bílinských lomů. S lomy byla donedávna výsypka spojena pásovým dopravníkem. Nejvýznamnějším pozůstatkem byl především betonový most, který vedl nad dopravním koridorem u výjezdu z města Bílina směrem na Teplice. U místních se používal název „pasovka“. Most byl v oblasti koridoru zbourán v roce 2011. Na výsypce bylo ukončeno sypání skrývky v červenci roku 2003.

Rekultivace výsypky

Rekultivace výsypky Radovesice je již svou plochou více jak 14 km² jednou z nejvýznamnějších rekultivačních akcí České republiky. Navázala na etapy rekultivace navazující výsypky Jirásek směrem ke Kostomlatům a Štěpánovu, kde převládala zemědělská rekultivace.

První etapa rekultivace výsypky Radovesice byla zahájena lesnickou rekultivací v roce 1986 na ploše 30 ha. Zákon o lesích č. 289/95 Sb. řadí lesy na výsypkách mezi lesy ochranné. Výsypka může být pro některé rostliny nepřirozeným stanovištěm a lesy zde mají funkci ochránit půdu či vést její melioraci. Dále takto dobře založený porost může udržet vodu v krajině nebo nabídnout místo pro rekreaci.

Pro zemědělskou rekultivaci se provádí navážka ornicí, která byla před zahájeném těžby skryta a uložena dočasně na deponie. Protože v prostoru Radovesické výsypky nebylo k dispozici dostatek ornice, je výsypka pokryta spíše plochami s trvale travními porosty. Na výsypce v dnešní době nalezneme i řadu vodních ploch, které mnohdy vznikly ve sníženinách samovolně.

Do dalších ploch jsou zařazené i sukcese, které jsou v článku zmíněné již na začátku. Zde byly v roce 2002 vybrány dvě poměrně velké plochy o celkové výměře 54 ha. Tyto plochy byly po roce 2017, tedy po více než 20 letech, kdy byly bez zásahu ponechány přírodě, vyhlášeny významným krajinným prvkem. Ne každá plocha má ale takový potenciál a rekultivace je na některých z nich nutná.

Cyklostezka i silnice s výhledem

Otevřena je zde silnice z chlumského sídliště v Bílině do Kostomlat pod Milešovkou. Cestou po ní se můžeme kochat pohledem na Krušné hory, ale i průmyslovou oblast našeho okolí.  Silnici lemuje cyklostezka dlouhá přes 6 km. Pro pěší je připravená přes 10 km dlouhá naučná stezka s několika infopanely, na kterých se dozvíme zajímavosti o zdejší fauně, floře, geologii nebo historii zaniklých obcí. Tato modře značená trasa začíná na Mírovém náměstí, pokračuje přes Hradiště, poté přes Cestu malířů směrem k Radovesické výsypce. Trasa nás zavede až do Kostomlat pod Milešovkou, kde se můžete občerstvit a odměnit krásným výhledem z věže zříceniny hradu Sukoslav.

Radovesická výsypka je důkazem, že pokud je odvedena dobrá práce, může z „měsíční krajiny“ vzniknout něco cenného jak pro společnost, tak pro přírodu.

Bc. Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: https://www.icbilina.cz

Zdroje:

MACH, Karel; DVOŘÁK, Zdeněk; BORŠIOVÁ, Jana; VANÍKOVÁ, Anna a VANÍK, Jiří, 2022. Radovesická výsypka. Bílinská přírodovědná společnost.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/karel-mach-zdenek-dvorak-jana-borsiova-anna-vaniko.pdf
https://slon.diamo.cz/hpvt/2014/Z/Z%2010.pdf
https://www.icbilina.cz/cs/tripper-a-cepik/vylety-s-cepikem-radovesicka-vysypka.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Radovesick%C3%A1_v%C3%BDsypka
https://arnika.org/novinky/historie-uzemi-radovesicke-vysypky