Tuhá zima už jen v pohádkách – aneb jak zastavit klimatickou změnu

Tuhá zima už jen v pohádkách – aneb jak zastavit klimatickou změnu

Průměrná teplota jen za měsíc říjen byla o skoro 3 °C vyšší než normál mezi lety 1991-2020. Říjen letošního roku byl dokonce třetí nejteplejší od roku 1961. O tom, že klimatická změna je fakt, se přesvědčujeme na každém kroku. Můžu tomu však zabránit já, jako jednotlivec? Co mám tedy dělat? Na první otázku je odpověď jednoduchá – ano, jde to. Na druhou otázku je ale odpověď komplexnější. Pokud však dočtete do konce našeho článku, dozvíte se pár tipů, kterými můžete oteplování planety zpomalit.

Co přesně znamená klimatická změna?

Problematika spjatá s klimatickou změnou, jinak nazývaná jako globální oteplování souvisí s principem tzv. skleníkového jevu. Skleníkový jev je v určité míře přirozený. Bez skleníkových plynů, které vznikají například výbuchem sopek, by se teplota planety pohybovala okolo - 30°C. Skleníkový jev je tedy chtěný. Problémem je však fakt, že spalováním fosilních paliv, na kterých jsme závislí, přispíváme nemalou dávkou skleníkových plynů do atmosféry i my lidé. Tím planetu ale ohříváme nad chtěnou míru.

Energii z fosilních paliv uvolňujeme spalováním, při kterém kromě energie vzniká především vodní pára a oxid uhličitý. A je to právě skleníkový plyn CO₂ (oxid uhličitý), který je mezi skleníkovými plyny nejdůležitějším hybatelem současné klimatické změny. Spalováním fosilních paliv se do atmosféry dostává fosilní uhlík, který byl milióny let uložen v podzemí, dochází k porušení rovnováhy uhlíkového cyklu. V důsledku toho narůstají koncentrace CO₂ v atmosféře. Za posledních zhruba 150 let jsme jeho koncentraci dokázali zvednout o téměř 50 %.

Co způsobují skleníkové plyny?

Řada lidí může s oteplováním planety nesouhlasit, protože za okny akorát napadl sníh. Nebavíme se ale o chvilkové sněhové pokrývce, bavíme se o meteorologických extrémech a změnách rozložení teplot či srážek v čase. Výkyvy počasí, ve kterých se střídá sucho a nárazové deště, tornáda, tání ledovců a zvyšování hladin oceánu. O těchto změnách se přesvědčujeme každým rokem a některé z nich zažíváme na vlastní kůži.

Jak zpomalit klimatickou změnu?

• Zhasínám světla a vypínám spotřebiče

Zhasnuté světlo a vypnutý spotřebič nečerpá žádnou energii – každý ušetřený kus energie pocházející z fosilních paliv se počítá. 

• Nekupuji každý rok nový šatník

Možná to zní trochu nelogicky, a právě proto se o tom velmi málo mluví, ale módní průmysl má na svědomí více uhlíku než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady. Produkuje celých 10 % všech uhlíkových emisí lidstva a navíc je druhým největším spotřebitelem světových zásob vody a znečišťuje oceány mikroplasty. 

• Zařazuji stravu bez masa

Člověk opravdu nepotřebuje mít několikrát denně na talíři maso. Proč je maso nepřítelem klimatu? Je to podobné jako s módou. Jednoduše se ho konzumuje příliš. Nejproblematičtější je z pohledu ochrany životního prostředí hovězí maso, protože vyžaduje nejvíc půdy pro jeho chov. Když to přepočítáme na produkci skleníkových plynů, pak činí porce kuřecího nebo vepřového přibližně 20 % emisí jedné porce hovězího masa. Krávy také produkují enormní množství metanu, skleníkového plynu přispívajícího ke změně klimatu, a jejich stále se zvětšující chov může za téměř 10 procent jeho světové produkce.

• Nosím svoji vlastní tašku a nekupuju zbytečné plastové obaly

Jedním z největších problémů spotřebního životního stylu je obalový průmysl, který v drtivé většině využívá plasty. A nejde jen o tu viditelnější část, tedy ostrovy plastového odpadu v oceánech či skládky pokryté desítky let rozkládajícího se odpadu. Stavebními kameny plastů jsou totiž fosilní paliva – ropa, plyn a uhlí. Ekologicky náročná je samozřejmě už jejich těžba, protože porušením půdy mimo jiné dochází k emisím skleníkových plynů. Další produkci CO₂ znamená také jejich přeprava.

• Jím lokálně

K vaření si vybírejte suroviny s malou uhlíkovou stopou, při jejichž výrobě a přepravě vzniklo co nejméně emisí. Zkuste tedy z jídelníčku vyřadit exotické ovoce a zeleninu a vařit ze sezónních potravin. Nákup lokálních potravin je volbou jak ekologickou, tak ekonomickou. Co můžete, kupujte zblízka, od regionálních dodavatelů - nepodporujte globální trh.

A posledním bodem je – buďme inspirací jak pro sebe, tak pro druhé. Abych klimatické změně porozuměl/a, musím se vzdělávat. Nastudujte si, co všechno máme na výběr, jaká jsou možná opatření pro adaptaci na změnu klimatu, jaké jsou jejich výhody a nevýhody a udělejte si vlastní názor. Mluvte s lidmi o klimatické změně, učte o šetrných tipech své děti a nápady šiřte dál. Nikdy nevíte, jak malé popostrčení může udělat velkou službu pro planetu.

Bc. Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.greenpeace.org/czech/clanek/3785/co-je-klimaticka-zmena/
https://www.chmi.cz/
https://www.veronica.cz/klima-tipy
https://www.greenpeace.org/czech/clanek/12265/jak-muzes-zabranit-klimaticke-zmene/
https://plus.rozhlas.cz/v-zimnim-obdobi-se-oteplovani-projevuje-nejvic-cekaji-nas-dalsi-teple-zimy-mini-8955456
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tridit-odpad-nestaci-par-rad-jak-zpomalit-klimatickou-krizi-77777
https://web.vscht.cz/~nadhernl/chi/globalni_oteplovani.html
https://www.klimatickazmena.cz/cs/vse-o-klimaticke-zmene/dopady-zmeny-klimatu-v-cr-mestske-postredi/