Jaderné úložiště do roku 2050?

Jaderné úložiště do roku 2050?

Jednou z podmínek návrhu Evropské komise k dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice je zajistit do roku 2050 skladování jaderného odpadu v hlubinném uložišti. Potenciální místa na vybudování hlubinného uložiště v červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení z devíti míst na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit – Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.

Jaderný odpad je odpadem vznikajícím v odvětvích, kde se zpracovávají radioaktivní látky. Za jaderné odpady považujeme odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu, těmto odpadům říkáme institucionální odpady. Mohou to být např. staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečistěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky atd. Další důležitou skupinou jsou radioaktivní odpady vznikající z jaderné energetiky. Jsou to např. nejrůznější kapaliny, kaly (pevné nebo roztoky), pomůcky a materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radionuklidy a v budoucnu také vyhořelé jaderné palivo.

Radioaktivní odpady se dle aktivity dělí na:

• Přechodné
• Nízkoaktivní
• Středněaktivní
• Vysokoaktivní

Složitější zpracování představují radioaktivní odpady, které jsou vysoko aktivní a z vyhořelého jaderného paliva. Vyhořelé jaderné palivo je nejprve několik let skladováno v bazénu poblíž reaktoru a následně po další desítky let v tzv. skladovacích kontejnerech v meziskladech. Poté by mělo být uloženo v hlubinných úložištích v tzv. úložných kontejnerech. Vysoko aktivního odpadu je jen nepatrné množství, do doby zahájení provozu hlubinného úložiště je skladován v ÚRAO Richard. Více informací: https://www.surao.cz/pro-verejnost/stavajici-uloziste/uloziste-richard/.

Vyhořelé jaderné palivo z elektráren tvoří asi 1 % objemu všech jaderných odpadů na světě. Ovšem zároveň obsahuje 90 % veškeré radioaktivity v odpadech.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která v ČR dle zákona zodpovídá za ukládání radioaktivních odpadů, navrhuje pro vyhořelé jaderné palivo jeho trvalé hlubinné uložení.

Pro výstavbu hlubinného úložiště se v současné době, v souladu se státní koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem, hledá vhodná lokalita. Za bezpečné nakládání s odpadem z elektrárny odpovídá stát. Na základě Atomového zákona k tomu založil Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Finanční prostředky získává SÚRAO na svou činnost z tzv. jaderného účtu. Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů. Energetická společnost ČEZ platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Kromě odvádění příspěvků na jaderný účet vytváří, podle atomového zákona každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení, finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení.

Hlubinné úložiště má sloužit k bezpečnému uložení všech radioaktivních odpadů, které není možné uložit do povrchových a přípovrchových úložišť. Funguje na základě systému geologických a inženýrských bariér, které se navzájem doplňují. Nejvýznamnější bariéru představuje 500 metrů stabilní horniny. Inženýrské bariéry tvoří ukládací kontejnery a výplně ze speciální jílové směsi (bentonitu). Fáze hlubinného uložiště více zde: https://www.surao.cz/faze-hlubinneho-uloziste/

Alternativní zneškodňování radioaktivního odpadu

Odborníci začali hledat způsoby, jak zneškodnit vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo, už začátkem 70. let minulého století. I když se dopředu tušilo, že nejvhodnější variantou bude jejich ukládání do hlubinného úložiště, zkoumaly se i jiné možnosti.

 Například:

• Ukládání do věčně zmrzlé půdy, které narazilo na nejasnosti ohledně budoucího klimatického vývoje na Zemi
• Umísťování odpadů do hloubek 5-8 km pod zemským povrchem, proti kterému hovořily nejistoty ve výskytu sopečné činnosti nebo posunu zemských desek, které by mohly vyzdvihnout odpady zpět na zemský povrch.
• Ukládání do moře a na podmořské dno, které naráží na zákaz využívání moří a oceánů k ukládání radioaktivních odpadů (tzv. Londýnská konvence). Obtížně by se přitom prokazovalo, že nemůže dojít ke kontaminaci mořské vody a vodních organismů.
• Ukládání do antarktických ledovců, proti kterému hovoří zákaz o exportu radioaktivních odpadů do Antarktidy.
• Vystřelování odpadů do mimozemského prostoru, které se ukázalo nejen jako velmi neekonomické a neetické, ale i nebezpečné v případě havárie během vzletové fáze rakety. Podívejte se na video, proč je tak obtížné narazit do Slunce https://www.youtube.com/watch?v=LHvR1fRTW8g

Vybrané lokality

K výběru finální lokality pro hlubinné úložiště předchází rozsáhlý výzkum a sběr dat, které mají podrobně popsat místní podmínky. Například terénní pochůzky, rekognoskace terénu, odběry vzorků nebo monitoring. Za zmínku stojí třeba monitoring prašnosti, monitoring výskytu radonu, měření seizmických jevů nebo dálkový průzkum Země, prováděný pomocí snímkování z družic či letadel. Jako výsledek geologických, hydrogeologických a navazujících prací pak jsou vyhotoveny 3D geovědní modely horninového podloží, na jejichž základě jsou lokality vyhodnoceny. Kromě sběru geologických dat je součástí výzkumu také hodnocení socioekonomické situace regionu. Např. vliv výstavby na zaměstnanost, podnikání, infrastrukturu a řadu dalších důležitých faktorů. V neposlední řadě se posuzuje, jak se k investici staví obyvatelé.

Kritéria výběru lokalit slouží třináct klíčových kritérií, na základě, kterých byl zúžen počet potenciálních lokalit hlubinného úložiště: https://www.surao.cz/kriteria-vyberu-lokalit/.

V současné době dochází k dalším výzkumům, které pomohou při zužování počtu lokalit.

Lokalita Březový potok na Klatovsku

• Vyrovnané hodnocení lokality ve všech hodnocených kritériích.
• Velký rozměr potenciálně vhodného horninového bloku.
• Malá rychlost proudění podzemní vody.
• V další etapě prací bude velká pozornost věnována řešení povrchového areálu.

Lokalita Horka na Třebíčsku

• Výborné geologické vlastnosti, homogenní hornina.
• Na lokalitě nejsou významné vodní zdroje.
• Velká pozornost v další etapě prací bude věnována řešení povrchového areálu.

Lokalita Hrádek na Jihlavsku

• Výborné geologické vlastnosti, velká mocnost žulového masivu.
• Zlomy, málo porušená hornina.
• V další etapě prací bude velká pozornost věnována zdrojům podzemní vody.

Lokalita Janoch u Temelína

• Výborné geologické vlastnosti, homogenní hornina.
• Na lokalitě nejsou významné vodní zdroje.
• Velká pozornost v další etapě prací bude věnovánařešení povrchového areálu.

Proveditelnost

Zatím se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.

Dokončení výběru finální a jedné záložní lokality se předpokládá v roce 2030. Samotná stavba úložiště, v němž mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, by v Česku měla začít v roce 2050. Úložiště by pak mělo fungovat od roku 2065.

Někteří odborníci si myslí, že by byla možnost fungování hlubinného uložiště už od roku 2050. Rozhovor s vedoucím úseku přípravy Správy úložišť radioaktivních odpadů, Lukášem Vondrovicem, o proveditelnosti stavby hlubinného uložiště do roku 2050 si můžete přečíst zde:https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/jaderne-uloziste/r~3dda640877a211ec8fa20cc47ab5f122/.

Vybudování uložiště má však řadu kritiků. Například dotčené obce a jejich obyvatelé, kteří se nachází v blízkosti vytipovaných lokalit. V posledním výzkumu veřejného mínění z roku 2018 uvádí, že ve třech ze čtyř vybraných lokalit obyvatelé s projektem nesouhlasí nebo se proti němu aktivně vymezují. Vznikla Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 35 dotčených měst a obcí. Konečné slovo o vybudování úložiště bude mít, ale vláda.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Temel%C3%ADn
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/jaderna-energetika-v-ceske-republice/ete
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna
https://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr
https://www.surao.cz/
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/taxonomie-jaderny-odpad-jaderne-elektrarny-evropska-unie-ekologie-zivotni-prostredi.A220106_151429_domaci_idvs
https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/uloziste-jaderneho-odpadu-ma-stat-pres-sto-mld-vytipovana-jsou-ctyri-mista